Vojenský analytik Koller, který zažil Irák: Západní potentáti, proberte se. Do dvaceti let hrozí válka s muslimy tady u nás, v Evropě

20. 10. 2014 7:53

Za islámské fanatiky ISIL bojují vojáci, kteří se těší do ráje. Proti nim stojí nájemní žoldáci, komentuje novou válku v Iráku pro ParlamentníListy.cz vojenský analytik Martin Koller, který v regionu působil jako diplomat a později jako příslušník armádní mise. Celá věc by nás dle něj měla zajímat: Do 20 či 30 let dle Kollera hrozí občanská válka mezi původními obyvateli Evropy a muslimy.

Vojenský analytik Koller, který zažil Irák: Západní potentáti, proberte se. Do dvaceti let hrozí válka s muslimy tady u nás, v Evropě
Foto: ČT
Popisek: Martin Koller

Válka s Islámským státem v Iráku trvá dále. Upozorňoval jste, že je do značné míry asymetrická: Obrovské Američany vyzbrojené vládní jednotky Iráku se prakticky rozutekly a současné potíže nám dělá několik desítek tisíc zfanatizovaných bojovníků. Jak je to možné?

Jak jsem už někde psal, situace je v podstatě jednoduchá a stále se opakuje. V současnosti se nebojují války třetí, ale čtvrté generace. Západní, v podstatě američtí, teoretici a jejich političtí a mediální poskoci v Evropě to prostě odmítají uznat. Důvodem je pravděpodobně fakt, že uvedený názor oficiálně zastává Al-Káida. Tyto války jsou vlastně pokračování teorie Mao Ce-tunga, kterou uvedl do praxe ve čtyřicátých letech minulého století. Jedná se o třífázový konflikt, kde v první fázi neozbrojené nebo lehce ozbrojené a nepočetné síly pracují tajně na získávání obyvatelstva a provádějí špionáž a teroristické útoky na území silnějšího protivníka. (V Evropě je propagace islamismu veřejná, ne-li přímo podporovaná.) Ve druhé fázi se vytvářejí pravidelné vojenské síly a dochází k útokům na slabší a izolované jednotky armády a policie protivníka. (Ve Francii každý třetí voják není Francouz.)

Ve třetí fázi dochází k vojenské ofenzívě za podpory obyvatelstva. (Stále více obyvatel Evropy je tak znechucených politicko-ekonomickým vývojem, že nemá zájem slavnou EU bránit.) Mao takto vypráskal lépe vyzbrojenou a Američany vycvičenou armádu generála Čankajška z Číny do Vietnamu. Odtud byli převezeni na Formosu, kde v podstatě zotročili domácí obyvatelstvo. Stejný vojenský scénář se konal mezi islamisty a sovětskou armádou v Afghánistánu a později mezi americkou armádou a islamisty v Iráku a Afghánistánu. Důvodem úspěchů islamistů z ISIL v Iráku a Sýrii je obrovská morální převaha a podpora sunnitského obyvatelstva. Proti bojovníkům, kteří se těší do ráje, stojí většinou žoldáci, kteří si chtějí svoje peníze užít, nikoli padnout, za cizí ideály. Na straně irácké armády a jejích spojenců je tendence k zabíjení na dálku, a jak jsem již nedávno psal, přeceňování drilu, technické převahy a palebné síly. Díky evidentní multikulturní ideologické zhlouplosti či petrodolarové zkorumpovanosti bruselských potentátů probíhá první fáze války téměř v celé Evropě.

Ve Francii, Belgii a možná i Británii již pravděpodobně probíhá příprava druhé fáze. Je třeba dodat, že USA a NATO musely vědět o bezpečnostní situaci v Iráku již dlouho a nikdo nepřijal adekvátní vojenské rozhodnutí. Pokud o situaci nevěděly, měly by rozpustit tajné služby jako neefektivní černou díru na peníze. Připomíná to situaci, kdy američtí a evropští politici zatajovali v roce 2003 a 2004 nálezy chemických zbraní v Iráku. Objevení jednoho prostoru jsem v rámci mise hlásil i já. Dnes tento materiál používá ISIL. Opakované lhaní a zatajování faktů ze strany politiků NATO a médií v jejich zemích o situaci v Iráku, ale i v Kosovu a na Ukrajině je trapným dokladem úrovně této organizace, která se snaží převzít úlohu OSN. Přitom neumí přesvědčivě lhát ani vlastním občanům. V otázkách boje proti islamistickému terorismu, ale i vlastenectví a mediální propagandy bychom se měli učit pravděpodobně spíš v realistickém Izraeli než v ideologizovaném petrodolarovém Bruselu.

Jak shrnout poslední vývoj v této válce a co čekat na bojišti dále? Někteří odborníci si nejsou jisti tím, co udělá Turecko, formálně náš spojenec. Turci se dle nich nijak zvlášť nepřetrhnou při pomoci Kurdům, kteří jsou nyní obléháni u města Kobani, zvaného kurdský Stalingrad.

Vývoj v Iráku a Sýrii je poměrně obtížně předvídatelný. Je třeba vycházet i z odpovědi na první otázku. Proti ISIL se spojila obrovská materiální převaha, která je schopna jejich tažení zastavit. Ale neochota iráckých pozemních sil k boji může celou operaci prodloužit. Rovněž materiální a finanční možnosti NATO nejsou neomezené, zato ochota k boji omezená. Situaci mohou změnit zásadní změny, například vstup obrovské turecké armády do války. Jenže Turecko je stále více se islamizující stát, a islamisté mají nezanedbatelnou podporu značné části obyvatelstva. V případě války proti islamistům by mohlo dojít k vnitřním problémům. Navíc je zde kurdský černý Petr.

V otázce Kurdistánu je vidět víc než jinde ideologicky a geopoliticky podbarvená ubohost různého měřítka politiků NATO a EU na různých místech světa. To vše v záplavě řečí o svobodě, demokracii a lidských právech. Islamističtí teroristé a narkomafiáni z kosovské UCK dostali stát na srbském území na úkor genocidy Srbů, protože to omezilo ruský vliv na Balkáně. O současné reálné situaci v Kosovu evropská média zarytě mlčí. Zato Abcházci a Osetinci právo na vlastní stát nemají jen proto, že je podporuje Rusko. Obdobné je to s obyvateli Krymu. O problematice Baskicka, Severního Irska, Jižních Tyrol, Korsiky a dalších území v Evropě, která léta volají po samostatnosti, se v evropských i českých médích mlčí, nebo se jejich reprezentanti označují za teroristy. Zde je třeba stále připomínat, že Československo vzniklo v říjnu 1918 (výročí se blíží) na základě politického boje a ozbrojeného odporu, vůči Rakousko-Uhersku, nikoli prosením české reprezentace u vídeňského panstva. V takovém případě bychom neměli samostatnost dodnes. V současnosti je sice snaha o vytváření legendy o skvělém životě v monarchii, ale v takovém případě by byli pánové Masaryk, Štefánik a další čeští politici nezodpovědní hlupáci a legionáři přímo zrádci. Podobná situace je na Krymu, kde proběhlo evidentně legální referendum. Prosbami v Kyjevském parlamentu by tamní obyvatelé nezískali samostatnost nikdy. A proto na ni nemají právo? Stejné je to na Donbasu.

Anketa

Vadí vám, že Zeman na konferenci pořádané Putinovým oligarchou rusky vyzval ke zrušení sankcí proti Rusku?

hlasovalo: 29637 lidí

Proč neplní svoji úlohu OSN a neuspořádá na Donbasu referendum? Zde je třeba připomenout, že Kurdové se o samostatnost snaží již dlouhodobě. OSN k tomu mlčí. Přitom Kurdové jdou obětí britské imperiální politiky, která rozdělila území tohoto národa mezi Turecko, Irák a Írán. V podstatě ve všech zemích jsou pronásledováni a v Turecku jim byla dlouhodobě zakázána i vlastní národnost a donedávna byli označováni jako Horští Turci. Turecko proti nim vede dlouhodobě válku a jeho účast na bojích s ISIL je podobného zaměření. Nanejvýš se může pokusit zabrat část nebo celou Sýrii v rámci svojí velmocenské politiky. Důvodem tureckého přístupu ke Kurdům jsou také ropné zdroje v Kurdistánu. Případné vojenské zabrání syrského území samozřejmě nebude pro politiky NATO a EU zločinná agrese jako ruské referendum na Krymu. Navíc by tak Rusko přišlo o jedinou svoji zahraniční vojenskou základnu.

Američtí ani evropští bojovníci za svobodu, demokracii a lidská práva desítky let nehnuli pro Kurdy prstem, v podstatě ani slovem. Pouze je využili za války proti Iráku. Obdobný je přístup k otázce arménské genocidy, kterou spáchalo Turecko za první světové války. Část přeživších Arménů se zachránila na ruském území. Otázka svobody, demokracie, lidských práv a především práva na sebeurčení by měla platit pro všechny stejně, včetně obyvatel Krymu a Kurdů. Pokud tomu tak není, neplatí vlastně nikde a jedná se pouze o účelovou komedii zneužívanou v geopolitických mocenských hrádkách.

Evropská média zděšeně referují nejen o videích Evropanů s uřezávanými hlavami, ale i o propagandistickém měsíčníku IS, který slibuje dobytí a vyplenění Říma", nebo o mapách, které ukazují, že islámský chalífát má sahat hluboko do Evropy, ba k hranicím Česka. Ve svých nejhorších snech... Umíte si představit, že by miliony naštvaných muslimů vzaly útokem Evropu? V souvislosti s touto úvahou se nelze vyhnout tomu, že miliony muslimů již v Evropě jsou. Co Martin Koller doporučuje v otázkách další migrace, zvládnutí neasimilovaných a sociálně deprivovaných muslimů v našich metropolích a podchycení teroristických hrozeb z nich plynoucích?

Anketa

Byla léta 1990-2014 pro naši zemi úspěšná?

12%
88%
hlasovalo: 65490 lidí

Z předešlých otázek vyplývá i problematika islámu v Evropě. Nelze než znovu opakovat, že naprostou většinu teroristických útoků v posledních dvou dekádách provedli lidé, kteří se zaštiťují islámem. Podivný přístup bruselského panstva a Lisabonská smlouva přímo podporují imigraci muslimů. S těmi nejsou problémy, pokud jejich počet není dostatečný k tomu, aby začali vnucovat okolí svoje názory, a to i násilím. Vzhledem ke zcela odlišnému životnímu stylu nejsou schopni se integrovat do současné evropské společnosti, čímž vzniká permanentní bezpečnostní problém. Přiznala to v případě neúspěšné integrace Turků v Německu i kancléřka Merkelová. Přitom muslimové mají rozsáhlou petrodolarovou podporu. Dokladem islámské rozpínavosti jsou územní požadavky ISIL na chalífát, který má mít nezanedbatelnou část i v Evropě. Tuto otázku opět nikdo z evropských vrcholových politiků neřeší, dokonce ani nekomentuje, takže první a druhá fáze války mohou pokračovat nerušeně dál.

Hlavním bezpečnostním problémem světa je přemnožení lidstva a v případě Evropy islamismus a sociální napětí. Vše má být řešeno na úkor většiny původních obyvatel Evropy a Ruska. To je nepravdivě a účelově označováno za bezpečnostní hrozbu. Přitom se jedná o dlouhodobého a perspektivního spojence, který pomáhal účinně chránit Evropu v době nájezdů Mongolů i Turků a bránil demokracii proti nacistům. Pokud bude vývoj v Evropě pokračovat, nelze vyloučit za dvacet až třicet let občanskou válku mezi Evropany a muslimy. Potom bude Evropa vypadat jako dnešní Sýrie. Kdo z toho bude mít prospěch, je evidentní. Nebude to Evropa ani Rusko. Voliči by se tedy měli zamyslet a volit pouze takové politiky, kteří volí jejich zájmy, než bude pozdě.

Miloš Zeman dostal od českých politiků ,,čočku" za vyjádření, že boj proti ISIS a islámskému terorismu obecně je zájmem, kvůli kterému se musíme ,,sbratřit" s Ruskem. Poslankyně ODS Černochová vydala prohlášení, že jakkoliv musíme pomoci Kurdům, je pro naši bezpečnost smysluplnější pracovat na opevnění východní hranice NATO s Ruskem, neb jeho ,,zahraničněpolitická dobrodružství budou významným destabilizujícím faktorem v našem regionu". Jakému názoru jste blíže a jaké pro to máte argumenty?

Prezident Zeman je nepopíratelně jednou z nemnoha výrazných osobností naší šedé politické scény posledního čtvrtstoletí. Stejně jako jeho předchůdce si dovoluje mít vlastní názor, který je podložený prokazatelnými fakty a argumenty. Vyznačuje se úžasným spektrem znalostí, špičkovým analytickým myšlením a verbálním projevem na úrovni starořímského senátora. Občas má problém s výběrem osob, kterým věnuje svoji důvěru. Jako výrazná osobnost vadí zprůměrované většině českých přízemních politiků, kteří stoupají díky podlézavosti, především vůči zahraničí a politikaření okresního formátu. Prezidentův přístup k Rusku je logický, především z dlouhodobého hlediska. Show kolem Ukrajiny jednou skončí. Nechci připomínat nedávné slavné embargo EU vůči Íránu. Dnes po něm pes neštěkne. Jen my všichni jsme si připlatili za pohonné hmoty a naftové lobby vzrostly zisky. Obdobné to bude i se sankcemi proti Rusku. Doplatí na to občané na obou stranách fronty.

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Andreje Zubova, Václava BartuškyMartina Bursíka (+ z 6. 8. a z 23. 6.)   Karla Schwarzenberga (z 3. 10.) Miroslava Kalouska, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky,  Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga (ze 14.8)Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka, Džamily Stehlíkové či Michala Marka.

Nejhorší to bude na Ukrajině, kde bude ordinována léčba Mezinárodního měnového fondu. Korupce nezmizí, ale většina obyvatel ještě více zchudne. Až přestane fungovat nacionalistická zblblost, budou možná mnozí Ukrajinci vzpomínat na Janukovyče, který je chtěl chránit před ničivými přístupovými podmínkami k EU. Dluhy se totiž musí platit i s úroky. Útoky na prezidenta Zemana lze označit jako mediální srážku myslící osobnosti hájící národní zájmy s davem ideologizovaných politruků, nikoli politiků, a jejich podlézavých mediálních přisluhovačů, kteří prosazují cizí zájmy, omílají cizí myšlenky bez vlastní přidané hodnoty a nejsou schopni ani argumentovat, protože argumenty nemají. V nejlepším případě zamlčují a překrucují fakta pro osoby s absencí vlastního myšlení. Proto vedou pouze primitivní a agresivní kampaň za nevybíravé jednostranné podpory sdělovacích prostředků. Od paní Černochové bych čekal radostnější přístup k problematice bezpečnosti v prostoru blízkému Africe.

Anketa

Jak hodnotíte senátní volby?

hlasovalo: 1662 lidí

Pomoc Kurdům mohla prosazovat již desítky let, ale nic takového nebylo slyšet. Pravděpodobně podporovala začlenění Turecka do EU i s Horskými Turky bez ohledu na demokracii, lidská práva a právo národů na sebeurčení. Opevňování Evropy proti Rusku je z bezpečnostního hlediska dokladem diletantsví šiřitele takového názoru, a to z více důvodů. Především Rusko je evropskou a křesťanskou zemí. Navíc je třeba připomenout, že je kapitalistickou zemí a Sovětský svaz neexistuje pětadvacet let. Rusko nikdy Evropu vojensky nenapadlo, pokud bychom nepovažovali za agresi jeho podíl na obraně Balkánu před islámskými Turky, podíl na válce proti Napoleonovi, boj v rámci spojenecké koalice proti Německu a Rakousko-Uhersku za první světové války a doslova záchranu Evropy, včetně Československa, před nacismem za druhé světové války. Obsazení Československa v roce 1968 na pozvání jedné skupiny komunistů a stvrzení okupace druhou skupinou komunistů byla jen epizoda v rámci geopolitického boje, podobná obsazení Panamy nebo Grenady, případně dalších intervencí USA v řadě latinskoamerických zemí. Historicky nikomu nikdy žádná opevnění vojensky nepomohla. Stačí připomenout betonové nesmysly vybudované mezi světovými válkami na francouzských i našich hranicích. Rovněž opevněné základny v Afghánistánu jsou především dokladem porážky NATO, protože okolní terén ovládají po deseti letech bojů teroristé, kteří ještě ani nepřešli ke třetí fázi války. Vypadá to, že americká armáda převzala v Afghánistánu heslo: „Na věčné časy a nikdy jinak.“

Důležité je, že Rusko Evropu efektivně vojensky napadnout nejen nechce, ale ani nedokáže. Nikdo zatím nebyl schopen předložit opačnou přesvědčivou odbornou argumentaci. Lze se obávat, že zastydlí studenoválečníci se probudí a přestanou válčit proti Sovětskému svazu až v době, kdy budou muset vést v Evropě válku proti islámskému chalífátu.

Když hovoříme o srovnávání krizí v Iráku a na Ukrajině... Jak hodnotíte příměří/nepříměří na Donbasu a jaký další budoucí vývoj vidíte, když posloucháte vyjádření z Kyjeva, Moskvy, Berlína a Washingtonu? Z USA zaznívají hlasy, že ukrajinská otázka v Bílém domě ustoupila krizím v Iráku a kolem viru Ebola. Dojde k smírnému řešení? Bude Donbas součástí Ukrajiny?

Vývoj na Ukrajině je nejasný, stejně jako pachatel sestřelu malajsijského poradního letadla. Ještě v dobách, kdy ze mne v ČT neměli strach, jsem konstatoval, že selhala OSN, která měla prosazovat oddělení bojujících stran. O tom se začíná mluvit jako o úžasném objevu po půl roce a tisících mrtvých. Přesun zájmu médií do Iráku a Sýrie je příjemný pro všechny zúčastněné strany. Problém je v tom, že k dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem by pravděpodobně již došlo, kdyby k tomu byly optimální podmínky. Hlavním problémem jsou politici NATO a EU, kteří mluví o míru, ale svojí agresivní neústupností, podporou ukrajinských nacionalistů a embargem vytvářejí situaci, kdy dohoda není možná. Jejich násilnický přístup jednání doslova blokuje a zcela pomíjí obyčejné lidi na východní Ukrajině. Od toho se odvíjí otázka respektování příměří, celistvosti země a výsledného řešení celé občanské války. Jedná se totiž o občanskou, nikoli intervenční válku, jak se nám snaží horlivě namluvit naše média. Nelze se divit, že separatisté nejsou ochotni přistoupit na nabídky ukrajinské vlády, jestliže ta zatím všechny dohody porušila, ničila vesnice a města a pobíjela pomocí dělostřelectva a letectva vlastní civilní obyvatelstvo. Nabídka tříleté rozšířené samosprávy výměnou za složení zbraní zní v tomto kontextu jako vtip.

Co bude potom? Naprosto nelogické je, že mezinárodních jednání se účastní Rusko, které není přímým účastníkem konfliktu, zatímco separatisté, kteří jimi jsou, tam chybí. Podle neoficiálních, ale hodnověrných zdrojů skutečně na ukrajinském území nepůsobí ruské vojenské jednotky, ale pouze dobrovolníci a žoldáci. Stejná cizinecká sestava působí i na ukrajinské straně. K ní se ovšem nehlásí žádná ze zemí NATO, přestože se jedná v souladu s platnými zákony těchto států o trestný čin. Z hlediska výzbroje mají separatisté takový přebytek těžké výzbroje z ukořistěných mobilizačních skladů a továren, že se jim nedostává řidičů a spojařů. Tvrzení evropských médií o ruských tancích, dělech a raketometech tedy patří převážně do říše mýtů. Určitý nedostatek mají údajně jen některých druhů munice. Válka tedy může pokračovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Huml

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Co jim tak sejmout imáma? Vzrušené reakce na vraždu kněze ve Francii

13:25 Co jim tak sejmout imáma? Vzrušené reakce na vraždu kněze ve Francii

„Evropa, zvláště západní, se musí vzpamatovat ze snu multikulti, ze kterého se v kombinaci s arabský…