„Piráti jsou na jednu stranu dědicem politických uskupení, jako byly Věci veřejné, tedy strana, která není ani příliš vpravo, ani příliš vlevo, říká se tomu populismus středu, obrací se k voličům, kteří v každých volbách volí nový subjekt a věří, že do politiky konečně vnese, co oni očekávají,“ vysvětlil Sokol. „To je jeden proud, který přihrává voliče Pirátům, ale o ten s TOP 09 nebojují. Ale je tu druhý proud, na který se Piráti zaměřují, a to je městský liberální volič, který v minulých volbách podporoval z velké části právě TOP 09,“ upřesnil Sokol. A jeden z průzkumů podle něj ukázal, že právě tady dochází k velké výměně voličů mezi těmito dvěma subjekty.
Politolog Rudolf Kučera si myslí, že TOP 09 je ohrožena. „Vstup do parlamentu nemá jistý. Ukazuje se totiž, že když útočí na hnutí ANO a jejího předsedu Andreje Babiše, většinou ztrácí,“ podotkl. Lidé podle něj tyto ataky nechápou, navíc Andrej Babiš se prezentuje jako člověk, který je nespravedlivě napadán. „Na lidi to zabírá,“ upozornil Kučera. A když si navíc lidé přečtou průzkum, podle něhož je TOP 09 na hraně vstupu do Poslanecké sněmovny, mohou váhat, jestli jí dají hlas. Ale politolog nad TOP 09 ještě úplně neláme hůl. „Stále mají Karla Schwarzenberga, takže mají naději, že do sněmovny projdou,“ míní.
Kučera: Zaorálek se chová, jako by se pomátl
Kučera nesouhlasí s názorem, že TOP 09 se nejvýrazněji vymezuje proti Andreji Babišovi a jeho střetu zájmů, takže by mohla získat hlasy Babišových odpůrců. „Podle mne se zběsile a prolhaně vymezuje vůči Babišovi volební lídr sociální demokracie Lubomír Zaorálek, jako kdyby se pomátl. Lhal o Babišovi, je úplně posedlý,“ kritizuje lídra ČSSD Rudolf Kučera. Navíc poukazuje, že taková kritika není důvěryhodná, když sociální demokracie s hnutím ANO celé čtyři roky vládla. „Myslím, že takové jednání ČSSD významně poškozuje,“ říká politolog.
Podle politologa Kučery se Piráti do sněmovny nedostanou, stejně jako STAN a Zelení. „Lidé mají v sobě zabudováno, že dát hlas malé straně znamená ztrátu hlasu, že je důležité se rozhodovat mezi tradičními stranami. ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS – to jsou strany, které dostanou hlasy. Je otázka, jestli něco upadne pro ostatní,“ soudí Kučera. Piráti podle něj nic nereprezentují, je to prý strana, která těží z nějakého protestu, ale sama nic nepřináší. Její předseda Ivan Bartoš je sice v médiích viditelný, ale neříká prý nic nového ani zajímavého.
Dnes se lidé různě rozhodují mezi politickými stranami, v průzkumech vyjadřují sympatie té či oné, ale nakonec, když se musí skutečně rozhodnout, komu hodí hlas, vybírají mezi tradičními stranami.
Oba politologové se shodují, že průzkumy volebních preferencí hrají v případě menších politických stran zásadní roli, pokud jí přisoudí méně než pět procent, jak se stalo v případě agentury CVVM a TOP 09. „Takové průzkumy jsou velmi ošidné, protože mohou stranu úplně odepsat,“ prohlásil Kučera. Ale nechce žádnou agenturu obviňovat, že nadsazuje podporu některých stran.
„Voliči zatím nejsou pevně rozhodnuti. Existuje nějaké voličské jádro, které volí stranu, i kdyby dělala cokoli. Ale většina lidí, kteří váhají, koho volit, se rozhodne na poslední chvíli,“ vysvětluje politolog chování voličů. A na příkladu Německa dokládá, že to není jen u nás. „V případě Alternativy pro Německo to před volbami nevypadalo, že dostane tolik hlasů, pohybovala se někde kolem deseti procent podpory, a nakonec dostala přes třináct procent. S tím žádný průzkum nepočítal, zřejmě se voliči rozhodli až těsně před volbami. A u nás k tomu také dochází,“ dodal Rudolf Kučera. Ostatně průzkumy agentury CVVM před minulými sněmovními volbami v roce 2013 se diametrálně lišily od volebních výsledků.
Průzkumy se dělají na čím dál menších vzorcích dotazovaných
Politolog Petr Sokol doporučuje brát průzkumy volebních preferencí s rezervou. „Nesdílím módu, která panuje, že průzkumy se úmyslně mýlí, že jsou mimo, že doba průzkumů skončila. Lidé mají tendenci věřit, že průzkumy řeknou, jak dopadnou volby. Ale to nemohou,“ odmítá zažité postoje. A to ze dvou důvodů: jednak podle něj lidé neříkají pracovníkům agentur vždycky pravdu, za druhé průzkum vyjadřuje náladu voličů v době, kdy lidé odpovídají, nikoli třeba za tři, čtyři týdny. „Mnohdy platí, že část voličů se rozhodne v poslední chvíli, v posledních dnech, hodinách,“ sdílí Petr Sokol stejný názor jako Rudolf Kučera.
Ale jedno agenturám Petr Sokol přece jen vytýká. „Existuje určitá bolest českých průzkumů, která spočívá v tom, že se dělají na stále menších vzorcích. A to má určitě vliv, takže některé skupiny voličů mohou být podceněné,“ poukazuje na věc, která může mít negativní vliv na objektivitu zjištění o celkovém postoji voličů. A problémem podle Sokola je i to, že agentur je velmi mnoho, řada z nich postupuje trochu jinou metodikou než ostatní, a to do výsledku vnáší nejasnosti. Průzkumy se od sebe tím pádem liší, a proto je třeba brát je s rezervou. „U nás se ještě neprosadilo to, co vidíme v jiných zemích, a to dělání průzkumu průzkumů, který se vypočítá průměrem všech průzkumů, takže vznikne takový průnik všech průzkumů, který se stále aktualizuje,“ konstatoval.
Ani politolog Petr Sokol se nedomnívá, že někdo průzkumy manipuluje. „Třeba CVVM je státní instituce, takže bych jim určitě nepodsouval, že jsou nějak ovlivněni sponzory. Spíš si myslím, že je to v metodice a v malém vzorku dotazovaných.“
I podle Sokola mají průzkumy vliv na volební výsledek, zejména ve volebním systému, kde je pětiprocentní klauzule pro vstup do parlamentu. „Může být doslova smrtící pro strany, které se pohybují kolem pěti procent,“ potvrzuje. Ale účinek může být dvojí. Straně, která se na žebříčku preferencí pohybuje zezdola nahoru, může pomoci, když jí průzkum přisoudí pět procent, ale jiná strana, o které si voliči myslí, že má část v Poslanecké sněmovně jistou a pak se jednou, dvakrát objeví v průzkumu, že osciluje někde kolem pěti procent, nebo dokonce pod pěti procenty, to může výrazně uškodit. „Voličům to začne vrtat v hlavě, navíc konkurenční strany na to začnou poukazovat: nedávejte hlas té straně, dejte ho raději nám, my jsme jí blízcí, pak váš hlas nepropadne. Takže začne hrát roli psychologický moment,“ popisuje negativní důsledky průzkumů politolog Sokol.
Jak ovlivňují průzkumy volebních preferencí chování politických stran, bylo vidět na krátké existenci dvoukoalice KDU-ČSL a STAN nebo na nedávné výměně v čele sociální demokracie.
Podle politologů je tedy těžké předpovídat, jak dopadnou volby. Může se stát nějaký skandál, který se nedá předvídat. „Ale kdo dokáže svým voličům a potenciálním voličům v posledních dnech a týdnech dát v jedné větě srozumitelnou odpověď na otázku, proč ho volit, může v závěru kampaně ještě nabrat hlasy. Ale mám pochyby o tom, kolik českých stran to umí,“ říká Sokol. Ale podle něj někdy voliči přijdou sami díky chybám, kterých se dopouštějí konkurenti.
Okamura je horší než německá AfD
Maximální počet stran, které se dostanou do Poslanecké sněmovny, je podle Sokola osm. „Jejich počet se může pohybovat od pěti do osmi. Může se stát, že politická scéna bude roztříštěna víc než dosud, že letošní volby budou připomínat ty v roce 1992, kdy byla jedna velká strana, formálně to byla koalice, a mnoho malých stran,“ míní Sokol.
Politolog Rudolf Kučera se domnívá, že se do sněmovny dostane tak pět, šest stran, protože Piráti, Zelení ani STAN podle něj pětiprocentní hranici nepřekročí. „Průzkumy dávají velké šance Okamurovi, ale jeho strana je bohužel horší než německá AfD. A protože si někteří voliči myslí, že velké strany nedělají dost proti islámu, že nejsou dost razantní, sbírá odpadlíky z ostatních stran. Ale nemá žádný koaliční potenciál,“ konstatoval politolog Kučera.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
