Od jaké výše majetku by měl mít občan ČR povinnost prokazovat jeho původ?Anketa
O víkendu musel předseda hnutí ANO Andrej Babiš učinit dvě důležitá personální rozhodnutí. Z čela plánované pražské kandidátky pro komunální volby se musel poroučet exprimátor Jan Kasl a pozici náměstkyně ministryně spravedlnosti opustila Hana Marvanová. „V prvním případě mu ani nic jiného nezbývalo. Pan Kasl proslul tím, že se vždy dostával do konfliktu s politickou silou nebo skupinou, která ho vynesla do nějaké funkce, včetně té primátorské, a nedokázal se s ní pak nějak dohodnout,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Konflikt bývalého dlouholetého člena ODS a čtyři roky pražského primátora za tuto stranu se prý dal očekávat. „Možná nebylo uvážené, že pan Babiš vsadil při nominaci pana Kasla pouze na jeho dobrý vnější habitus a v jistých kruzích dobrou pověst. Tou druhou personální záležitostí ANO byl nějaký vnitřní konflikt paní Válkové a Marvanové, který ani pořádně neznáme. Musel ho řešit přímo pan Babiš a dal přednost paní Válkové, což mě osobně docela mrzí, a snažil se to pocukrovat tím, že paní Marvanové nabídl funkci poradkyně na Ministerstvu financí,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
I nečlenové by měli být loajální k hnutí, které je do funkcí dosadilo
To, že hnutí ANO obsazuje důležité posty lidmi, kteří nejsou jeho členy, může zvyšovat popularitu, ale zároveň i přinášet potenciální konflikt. „Nemyslím si, že by ti lidé měli být kontrolováni stranickým sekretariátem pana Babiše, ale přece jen by měli mít určitou odpovědnost k politickému hnutí, které je do té funkce dosadilo. A jestliže se domnívají, že hodnoty, které ta strana vyznává, jsou jiné, než které vyznávají oni, tak to si měli ujasnit předtím, než přijali svoji nominaci a neměli tu funkci brát,“ konstatuje politolog.
Psali jsme:
Ke sporu mezi ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou a její náměstkyní Hanou Marvanovou se stejně jako k obsazení pozice českého eurokomisaře, kde se přiklonil k Pavlu Teličkovi, vyjádřil v pořadu České televize Otázky Václava Moravce i prezident Miloš Zeman. „Jde o věci, k nimž se může vyjádřit někde v kruhu svých přátel, ale ne ve veřejnoprávní televizi. To je záležitost předsedy vlády, který může popřípadě delegovat pravomoc na některého významného člena koaliční vlády, což se také stalo a ujal se toho pan Babiš,“ míní Zdeněk Zbořil.
Prezident se až příliš často vyjadřuje k věcem mimo svou kompetenci
Nejen kvůli tomu se však nad veřejnými vystoupeními Miloše Zemana pozastavuje. „Zdá se mi, že pan prezident zejména v poslední době ztrácí smysl pro celek a detail, pro to, co je obecné a co je zvláštní. Příliš často se vyjadřuje k věcem, které spadají do kompetence či sféry někoho jiného a ze své pozice přímo zvoleného prezidenta se vyjadřuje ne snad ke zbytečnostem, ale k věcem, k nimž by mluvit nemusel,“ domnívá se politolog.
Ing. Miloš Zeman
Nedávné eurovolby nijak nezamíchaly situací na domácí politické scéně, na níž by podle nejnovějšího výzkumu CVVM mělo vládnout hnutí ANO o deset procent před ČSSD. „Eurovolby skutečně nikoho nezajímaly, jak to konečně ukazuje i volební účast. Ale podzimní volby mohou nějakou změnu přinést, protože komunální volby se přece jen už dotýkají lidí, kteří pracují na místech, kde nejsou jen nějaké prebendy, ale mají určitou omezenou politickou moc ovlivňovat věci veřejné,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Nebylo by málo těch, kteří by Sobotkovi pomáhali ustoupit ze slávy
Značný náskok hnutí ANO v preferencích, jak mu před ČSSD přisuzuje jedna agentura za druhou, však nepřeceňuje, protože pro hnutí Andreje Babiše to bude v tomto typu voleb premiéra. „Nevíme, jakou má teritoriální strukturu, jak je výkonná, do jaké míry může být oporou. Ale skutečně komunální volby mohou mít jistý vliv i na změnu ve vládní koalici, samozřejmě sekundární, ne primární. Pokud by ČSSD dramatickým způsobem propadla, tak by se samozřejmě objevila řada kritiků zevnitř, kteří by rádi panu Sobotkovi, popřípadě i za pomoci někoho mimo ČSSD, pomáhali ustoupit ze slávy,“ myslí si politolog.
V uplynulém týdnu neušel jeho pozornosti střet ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové z ČSSD a europoslancem ODS Janem Zahradilem. „Není ani tak důležité, o jaké věci se ti lidé hádají, ale jakým způsobem. Už z těch zaznamenaných rozhovorů politiků viz ´Hele, vole, umřel Mandela, to zas bude průser´ a podobných, které se objevují na sociálních sítích, mě trochu mrazí. Jednak to ukazuje, jak se rodiče věnovali dětem, které dnes už coby dospělí působí ve vrcholných politických funkcích, a jak je vychovávali, ale také mě překvapuje, že lidé na tak vysoké úrovni dokáží do svých hovorů nacpat tolik emocí,“ přiznává Zdeněk Zbořil.
Političtí hulváti a sprosťáci vzbudí jen dočasnou pozornost
Přitom politik by měl být od toho, aby upravoval ve veřejném prostoru vztahy mezi lidmi, aby směřovaly pokud možno k nějakému konsenzu. „Oni naopak dodávají těch emocionálních nábojů do svých diskuzí mnohem více, než je třeba. Zdá se mi, když si pročítám diskuze na všech možných serverech, které se vyjadřují k politice, že se situace zhoršuje. Nevolám po tom, aby se diskuze zakazovaly, ale aby se publikovaly jen ty, které jsou psány správnou češtinou a pracující správně s interpunkcí. To by eliminovalo velkou část těch zběsilých. Jestli k tomu nedojde, aby se lidé začali při facebookových a twitterových rozhovorech vyjadřovat kultivovaně, tak to je cesta do pekel,“ tvrdí politolog.
Mgr. Michaela Marksová
Z toho, jak se vyjadřují i politici, jimž sprostá slova na veřejnosti nejsou cizí, ať už těm ve vládních funkcích nebo v poslaneckých lavicích, tak z toho ho skutečně mrazí. „Málo platné, ať si to uvědomují, nebo ne, tak vytvářejí určitý typ chování. Připomenu popularitu pana Pospíšila. Ta mimochodem také pramení z toho, že mluví a chová se na veřejnosti slušně, zatímco ti hulváti a sprosťáci sice vzbudí dočasnou pozornost, ale že by za ně dal někdo ruku do ohně, to si nejsem tak jistý,“ říká Zdeněk Zbořil.
S pozváním čerstvě zvoleného Porošenka mohl Miloš Zeman počkat
„Pak je tam ještě jedna důležitá věc, na kterou upozornil u vás na webu pan doktor Cimický, že v okamžiku, kdy ti lidé nevědí, co se na ně valí, jaký objem informací, neumí se v něm orientovat, tak pokud mají ještě trochu nižší inteligenci, tak zaujímají výhradně emocionální postoje. Pokud to dělají lidé na nižší sociální úrovni, tak se moc neděje, ale pokud se tak baví poslanci, členové vlády a další lidé ve vysokých funkcích, tak málo platné, to je odstrašující,“ kritizuje politolog vyjadřování mnohých politiků.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
Závěrem se věnuje dění na Ukrajině, a to i z toho pohledu, jak se k němu vyjadřuje domácí politická scéna. „Oproti začátku se mění výrazové prostředky, ale bezradnost v různých komentářích událostí na Ukrajině, ta ve vyjádřeních českých politiků přetrvává. Také prezident Miloš Zeman mohl s pozváním pana Porošenka do Prahy počkat na dobu, až se uvidí, jakou politiku bude vlastně dělat. Zatím vede antiteroristické akce na jihu a jihovýchodě Ukrajiny, ale to pořád ještě neznamená, že nemůže být jednou vyšetřován jako válečný zločinec,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
U nás jsou kritické hlasy vůči kyjevské vládě zamlčovány
V té souvislosti připomíná, že vyšetřovací výbor, ruská obdoba americké FBI, obvinil ukrajinské ozbrojené síly z porušování ženevské konvence a zahájil trestné stíhání zatím neznámých viníků smrti civilistů v bojích na východě Ukrajiny. Ruští vyšetřovatelé hodlají konkrétně vyšetřovat ostřelování východoukrajinských měst, jako je Slavjansk, Kramatorsk, Doněck, Mariupol, jakož i dalších obcí. „Svědčí to o tom, že tam dochází k něčemu, co vzbuzuje zájem světového společenství. Ale to evropské společenství se zatím chovalo tak, jako kdyby bylo všechno v pořádku,“ připomíná politolog.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Je si vědom toho, že máme velmi malé možnosti ověřovat si zprávy, které z Ukrajiny přicházejí. „Navíc u nás jsou ty hlasy, které se v Evropě objevují a jsou velmi kritické vůči kyjevské vládě, zamlčovány. Ve Francii, kde toho času jsem, to vyřešili tak, že o Ukrajině už neukazují vůbec nic. U nás by to chtělo nějaké změny, abychom neskončili na propagandistické úrovni předchozího režimu. Nová ukrajinská vláda přijala válku proti svým občanům, které si pojmenovává jako separatisty, a zapomněla, že to jsou její občané, jako možnost vyřešení vztahů mezi centrální mocí a lidmi v jiné části země. Ale pozor! Těch lidí je pár milionů a jak říkali klasici: ´Na bodácích lze dobýt lecjakou zemi, ale nelze na nich sedět´,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
