Vadí vám, že Zeman na konferenci pořádané Putinovým oligarchou rusky vyzval ke zrušení sankcí proti Rusku?Anketa
Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Pavla Žáčka (+ z 10.9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava Šebka, Hynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Martina Bursíka (z 6. 8.), Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, Martina Bursíka (z 23. 6.), šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka či Džamily Stehlíkové.
Velkou pozornost vzbudil účastí a projevem na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos prezident Miloš Zeman, jenž především kritizoval sankce vůči Rusku jako zbytečné a naopak nabádal ke spolupráci s Ruskou federací v boji s hrozbou Islámského státu. „Samozřejmě nevím, jestli se tam rozhodl jet z osobní iniciativy, nebo to má nějaké širší doplomatické zázemí. Spíš se kloním k tomu, že to byla jeho osobní iniciativa a rozhodnutí. A že si byl zároveň vědom, pokud tomu tak bylo, že tím vyvolá negativní a dokonce až zmatené reakce,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Prezident svůj projev přednesl v ruštině. „Všichni redaktoři rádi poznamenali, že mluvil velmi dobrou ruštinou, jako kdyby tím chtěli naznačit jeho blízké vztahy, když ne tedy jen k ruskému jazyku, tak alespoň k prezidentu Putinovi. Ale on do toho také vkládal anglické věty, což už naši komentátoři Zemanových projevů opomněli, jak to obvykle dělají, takže informace v našich médiích nebyla zase úplná,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil, že ke kompletnímu sdělení našim sdělovacím prostředkům něco chybělo.
S Ukrajinou a Islámským státem to politolog vidí jinak než prezident
Zemanovu kritiku sankcí nepovažuje v rámci EU za ojedinělou, ale Spolková republika Německo a další země jsou natolik svázány se zahraniční politikou USA, že si ji netroufnou. „Kritické hlasy proti sankcím a celé politice Evropské unie a Spojených států vůči Rusku se objevují jen na Slovensku, nyní v České republice a v Maďarsku, kde kroky Orbánovy vlády byly velmi rozhodné. Dokonce Maďarsko zastavilo dodávky plynu pro Ukrajinu. Z toho, co prezident Zeman v projevu řekl, je pro mě nepřijatelná teze, že Ukrajina je chřipka a Islámský stát je rakovina. Myslím, že je to trochu jinak a ty dvě věci jsou propojeny v mezinárodní politice víc, než si chceme přiznat,“ míní politolog.
Psali jsme:
Za svůj projev sklidil Miloš Zeman kritiku domácí opozice i politických komentátorů. Martin Fendrych psal v té souvislosti o tom, že z českého prezidenta běhal kremelský mráz po zádech, o hrubém poškození českého jména v euroatlantickém společenství, o páté koloně i trojském koni západního světa. „Prezidenta republiky kritizovali lidé, kteří ho kritizují opakovaně a v mnoha jiných případech, které jsou méně významné, takže tomu nechci přikládat větší pozornost. Od nich nelze čekat, že by se pokusili přijít na kloub tomu, jaká je koncepce zahraniční politiky Miloše Zemana, to ani náhodou,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Strašák Rusko táhnoucí na Prahu tady existoval vždy
Připomíná také, že když se do českého prezidenta pustil šéf švédské diplomacie Carl Bildt s doporučením, ať se zeptá na situaci na Ukrajině zpravodajských služeb, pokud nějaké máme, dostalo se tomu velké publicity. „Ale když Miloš Zeman zareagoval, že tyto služby jiných zemí přinášely informace o zbraních hromadného ničení i výrobě antraxu v Iráku, které se ukázaly být v rozporu s realitou, tak to už nebylo publikováno. Očekávám tedy, že výroky prezidenta Zemana budou jistě komentovány, ale zase ne tak intenzivně, jak si mnozí naši političtí komentátoři myslí,“ konstatuje politický analytik.
„Jak se vyprazdňují názory některých politických komentátorů, ale i ideologů politických stran, tak když zjistili, že nezabírá hrozba komunismem, tak se přiklánějí k hrozbě imperiálního Ruska, které skutečně chápou jako nástupnický stát Sovětského svazu tak, jak to Miloš Zeman řekl. No, a že Rusko táhne na střední Evropu a na Prahu, to je takový strašák, který tady přece vždy existoval. Už v Masarykově Nové Evropě se mluví o tom, že pás států od baltských zemí až po Jadran bude tradičně ohrožován ze západu a z východu. Myslel tím císařské Německo a carské Rusko. A že osud těchto zemí záleží na tom, zda tyto dvě velmoci budou demokratické, či nikoli. A ten tón je v Zemanových vyjádřeních také možné zaslechnout,“ všímá si Zdeněk Zbořil.
Opakují se informace několik let staré analýzy Zemanovy osobnosti
Zemanův sok z přímé prezidentské volby Karel Schwarzenberg na svém Facebooku uvedl, že už nějaký pátek slýcháme z Moskvy o potížích s jejich kavkazskými koloniemi a že Rusku přichází velice vhod šílená skupina Islámského chalífátu. „Ke každé zemi Zakavkazska má Ruská federace vybudovaný vztah a ten je skutečně důležitý. Zda by ho mohli ohrozit islámští teroristé, kteří způsobili masakr v Beslanu či v moskevském divadle Na Dubrovce, je také možné. Ale mě by z úst pana Schwarzenberga spíš zajímalo, jaký je vztah mezi Ruskou federací, Ázerbajdžánem, Arménií a Gruzií, který je ovlivňován také z Evropské unie i ze Spojených států,“ podotýká politolog.
Objevily se i spekulace o obchodních vztazích lidí z prezidentova okolí k Rusku, které mohou souviset s postoji hlavy státu. „To není jen čerstvý názor Luboše Dobrovského, ale vychází z dva, nebo tři roky staré analýzy osobnosti Miloše Zemana a jeho kontaktů na východ, jejímž autorem je Jan Urban. A jen se ty informace opakují. Já nevím, jaké mají ti lidé kontakty a zdali to může vyvolat nějaká bezpečnostní rizika. Ale že nejbohatší podnikatel u nás, pan Kellner, začínal s fondy Petra Velikého na území Ruska, to nikoho nevzrušuje,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Ruská federace se Brežněvovu Sovětskému svazu už nepodobá
To stejné se dá říci i o jiných podnikatelských vazbách na subjekty Ruské federace, a tak nedokáže rozhodnout, že zrovna tento názor Luboše Dobrovského či Jana Urbana je platný. „Pořád vycházejí z toho, že Ruská federace je v nějaké pyramidální struktuře podobná Sovětskému svazu za Stalina, Chruščova a Brežněva, ale ono to tak není. Ty ekonomické vazby jsou vícepříčinné, multikauzální, a tedy bohatě strukturované. Neslyšel jsem třeba v jižní Koreji, kde jsem působil, že by intenzivní styky hned s několika významnými regiony Ruské federace vytvářely obavy, že Korea bude zase ve sféře vlivu Ruské federace, podobně jako o to kdysi usilovalo imperiální Rusko,“ říká politolog.
Z dalších událostí se zastavuje u nedělní demonstrace proti sankcím vůči Rusku na Václavském náměstí v Praze. Před zhruba dvěma stovkami lidí promluvili mimo jiné senátor a předseda Strany práv občanů Jan Veleba, exministr zahraničí Jan Kavan a poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Podle vyjádření europoslance TOP 09 Stanislava Polčáka tito pánové naštěstí představují exotický proud v naší politice i společnosti. A první místopředseda téže strany Miroslav Kalousek na jejich adresu uvedl, že už zapomněli, jaké to je být okupován cizí mocí, nebo se jim v okupační zóně líbilo.
Rozdělení na exoty a neexoty české politiky i společnosti
„Jednak si myslím, že pan Polčák je sám velkým exotem české politiky a že také to mávání pojmem okupace je trošku účelové. Ať si lidé spočítají, co to ta ´okupace´ Sovětským svazem byla na rozdíl od okupace nacistickým Německem. To je míchání jablek a hrušek. Tady docházelo k jakési kolonizaci Československa, ale ne k fyzické likvidaci tisíců občanů Československa. Jinak ale ta skupina, která byla na Václavském náměstí, to je podobné jako ti političtí komentátoři česky psaných, většinou ze zahraničí financovaných médií, kteří mají také ucelené názory,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Proto by ho prý ani nenapadlo na takovou akci jít, protože všechny názory dotyčných řečníků zná. „Podobně se snažím vynechávat názory některých zběsilých z druhé strany. Je to skupina, o které by rádi někteří ti lidé z okolí pana Polčáka uvažovali jako o exotech. Ale ať se podívá na jakékoli internetové servery, na diskuse na nich, k jakým názorům se tam lidé přiklánějí. A je přinejmenším zřejmé, že společnost je rozdělená na dvě poloviny, tedy exotů a neexotů. A možná kdyby si s tím někdo dal práci, tak by byl pan Polčák překvapen, co ta statisika ukáže,“ domnívá se politolog.
Stálo by za to zkoumat, kdo umožnil vyprodukovat podnikatelské zbohatlíky
Ke kauze komunistického fízla, jak poslance KSČM Zdeňka Ondráčka nazval Miroslav Kalousek, připomíná Ondráčkovo vysvětlení, že pohotovostním plukem byl přijímač pro příslušníky SNB a prošel jím lecjaký policista. „Pokud tomu bylo nějak jinak, tak by bylo dobré se tím zabývat, ačkoli dobře víme, že na volené poslance se lustrační zákon nevztahuje. Také by možná stálo za to si připomenout, že činnost Ministerstva vnitra nebo těch mocenských orgánů se formálně schvalovala téměř každoročně Ústředním výborem Národní fronty. To znamená politických stran, z nichž jedné je pan Kalousek pět let také členem,“ poukazuje Zdeněk Zbořil.
V té souvislosti mu připadá zajímavý nový lustrační zákon, s nímž přišli na Ukrajině a který chce prověřovat nejenom nějaké spolupracovníky a vysoké funkcionáře komunistické strany, ale všechny, co byli nějak spojeni s minulým režimem. „A jestli se to osvědčí, tak to může být docela zajímavá motivace pro některé naše politiky, aby zkoumali, kdo byl spojen s režimem v posledních pětadvaceti letech, který také dokázal vyprodukovat takové ty tzv. podnikatelské zbohatlíky jako zejména ten transformační zákon na Ukrajině,“ konstatuje politický analytik.
Kalouskova agresivita je svědectvím argumentační slabosti
Připomínáním minulého režimu a jeho razantním odsouzením se snaží u voličů bodovat především TOP 09 a ODS. „Ten tzv. antikomunismus a odvolávání se na minulost, od které už uteklo čtvrtstoletí, jsou jen důkazem nejasnosti politických koncepcí a ideologie nových struktur. Uvidíme, zda to někoho zaujme nyní, když se generačně mění česká politika a když těmi, kteří pracují a pohybují se ve veřejném prostoru, jsou dnes čtyřiceti či padesátiletí lidé bez osobní zkušenosti s tím režimem, který je považován za odsouzeníhodný,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
JUDr., PhDr., Zdeněk Ondráček, Ph.D.
V té souvislosti je přesvědčen, že lidi dnes zajímá skutečně něco jiného. „Především strach z budoucnosti a strach z toho, zda se k nim bude vláda chovat ohleduplně, nebo brutálně. Jejich odkazy na politiku vlády Mirka Topolánka, a tedy vlastně také Miroslava Kalouska nejsou jednoznačně sympatické nebo je oslavující, ba naopak. Ten antikomunismus a ta agresivita, kterou například pan Kalousek projevuje ve svých odsudcích, je možná nejenom svědectvím nejistoty těch osobností, ale zcela určitě slabosti argumentační,“ tvrdí politolog.
Ve volbách půjde lidem víc o osobnosti než o programy
Přetrvávající obliba hnutí ANO u veřejnosti vede politickou konkurenci k tomu, že neustále omílá tvrzení, že politický subjekt Andreje Babiše nemá žádný program. „To je výtka mužů minulosti. To jsou ti, kteří napsali na papír kdeco a nikdy to nesplnili, takže nikoho to už příliš nevzrušuje, jestli má někdo hezky vytištěný, čitelný a s patosem přednesený program na nějakém sjezdu. Ale lidé hledají důvěryhodnost nových lidí, kteří jsou okolo pana Babiše, i když zkušenost s tímto typem politické strany tady není příliš velká,“ poukazuje Zdeněk Zbořil na skutečnost, že za hnutí ANO kandidují manažeři, podnikatelé či profesoři, tedy typově lidé, kteří v minulosti mířili k ODS.
Upozorňuje rovněž na to, že i v komunálních volbách jsou lidé ochotni důvěřovat osobnostem bez ohledu na to, ze které politické strany jsou. „A ty politické strany až na výjimky nejsou pro ně zárukou vytváření a dodržování nějakého programu. Vezměme si jenom ČSSD, která má program propracovaný jako vědecké dílo. A stejně její úspěch závisí na nějakém chování pana Sobotky nebo pana Zaorálka či těch dalších ve vedení strany. Jde tedy o osobnosti, ne o programy. Jenom si to nechtějí připustit ti lékaři v opozičních politických stranách, kteří se třeba vydávají za ekonomy,“ míní politolog.
Hudečkova popularita spočívá v tom, že je první primátor, který nekrade
Před blížícími se komunálními volbami signalizuje průzkum agentury SANEP, že ODS se ani v některých větších městech vůbec nemusí dostat do zastupitelstev. Nadějné vyhlídky naopak mají kandidáti ANO a ČSSD, kteří se podle průzkumu většinou drží v čele. Výjimkou je jen hlavní město, kde si nejsilnější pozici udržuje TOP 09 s dosavadním primátorem Tomášem Hudečkem. „Pan Hudeček je sice kritizován z mnoha stran, ale má určité charisma. A jak říká pan Schwarzenberg, jeho popularita také spočívá v tom, že to je první primátor, který nekrade.Což je v Praze dost významné,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
„Ostatní města jsou jenom pokračováním trendu, že ODS byla ve všech posledních komunálních volbách absolutně neúspěšná. Výjimkou byla Plzeň díky panu Pospíšilovi, kterého se ale zbavili. Což je pro mě důkazem, že se v ODS neobjevil žádný stratég či alespoň taktik, který by dokázal bývalé voliče ODS nahnat k volebním urnám. Zřejmě nebudou přebíhat, ale spíše nepůjdou volit. Tam, kde politické strany nepoužívají dobré pověsti, budou lidé hledat oporu u nějakých výrazných osobností, jako je například i pan Hudeček. A teprve na druhém místě je bude zajímat, že jsou z TOP 09 nebo odjinud,“ domnívá se politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
