Kterého českého prezidenta máte nejraději?Anketa
Uplynulý týden se nesl ve znamení poměřování sil mezi ministrem financí Andrejem Babišem a předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou. Probíhalo jednak kolem dohody s OKD, jednak také ve zdravotnictví kvůli kompenzacím pro nemocnice za zrušené poplatky. Pro veřejnost z těch dosavadních půtek zatím vychází lépe hnutí ANO, jemuž jednak stoupají stranické preference, ale i podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění jsou na prvních dvou místech v žebříčku důvěryhodnosti dva jeho politici, Andrej Babiš a Martin Stropnický.
„Vzájemné spory ještě nejsou na úrovni války všech proti všem uvnitř koalice. Spíš se veřejnost z toho koaličně-vládního napětí dozvídá, jak se postoje nejen sociální demokracie, ale především hnutí ANO vyhraňují. Zejména u hnutí ANO je to dáno tím, že bylo zaskočeno úspěchem v předčasných volbách. Nemělo na vypracovávání volebního programu tolik času, aby mohlo obsáhnout všechna témata všech rezortů tak jako sociální demokracie, která je tady čtyřiadvacet let. Navíc už byla několikrát ve vládě a má celou řadu odborníků, kteří umějí tu vládní mašinerii ovládat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Občané si s hnutím ANO stále spojují naděje na lepší politiku
Úspěch hnutí ANO nadále přičítá tomu, že se svými postoji a vyjádřeními snaží distancovat od politiky a politikaření minulosti.
„Občané v to hnutí ANO ještě věří a spojují si s ním i určité naděje. Zřejmě to potrvá minimálně do voleb do Evropského parlamentu a zřejmě i do voleb podzimních, jenom to bude nabývat na intenzitě a budou volena různá jiná témata. Ale zdá se mi, že se ještě neblíží čas rozpadu buď koalice, nebo hnutí ANO, jak o tom mnoho politických komentátorů stále intenzivněji spekuluje,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Jaké sankce zavést proti Rusku?Anketa
Zatímco Andrej Babiš a jeho hnutí ANO se vyhřívá na výsluní voličské přízně, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka musí svádět boj na mnoha frontách. Vedle koaličního rivala tím nejnepříjemnějším soupeřem zdaleka nemusí být opozice, ale jeho spolustraníci. Jednak nadále trvá boj mezi Michalem Haškem a šéfem strany, jak na to upozornila exposlankyně a donedávna předsedkyně ČSSD v Královéhradeckém kraji Hana Orgoníková, jednak se objevily spekulace, že se Bohuslavu Sobotkovi chystá jít po krku i Jiří Dienstbier.
V politice je člověk člověku vlkem, ale Sobotka zatím proplouvá
Tato informace překvapuje o to víc, že až dosud se Jiří Dienstbier za předsedu výrazně stavěl a navíc mu navzdory své nízké oblibě uvnitř strany vděčí za politický vzestup. „Sice se až dosud pan Dienstbier jevil jako Sobotkův spojenec, ale víme, že v politice je člověk člověku vlkem. Takže i ta nejlepší přátelství se rozpadají velice snadno. Ale zase na druhé straně pan Sobotka je pod takovým tlakem od členů své strany už dlouho, a tím nemyslím jen schůzku v Lánech, a zatím celkem úspěšně proplouvá těmi vnitrostranickými spory a vždy z nich vyšel se štítem,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Tím, že je sociální demokracie tradičně rozhádaná, se podle něj političtí komentátoři, když ji posuzují, pohybují vždy po velice tenkém ledě, protože nikdo neví, co může od různých zájmových skupin uvnitř ČSSD očekávat. „Jestli jdou haškovci vpřed a Jiří Dienstbier vzad, nebo obráceně, je skoro lhostejné, protože nějaký vnitrostranický konflikt se určitě v nějaké podobě, kterou nejsme s to předvídat, objeví,“ míní politolog s tím, že z toho samozřejmě může jen a jen těžit hnutí ANO.
Paroubek radil Zemanovi, ať se s holí vydá vzhůru na Doněck
Během čtvrteční návštěvy generálního tajemníka NATO Anderse Rasmussena se premiér Sobotka vyjádřil, že NATO by nemělo vysílat své vojáky na Ukrajinu ani v případě, že Rusko bude v oblasti stupňovat aktivitu. Naopak prezident Miloš Zeman navrhuje vstup aliančních vojáků na Ukrajinu v případě širších vojenských operací Ruska. Bývalý premiér Jiří Paroubek ho za to o víkendu zkritizoval a prohlásil, že on dává přednost diplomatickým jednáním mezi Ruskem a Evropskou unií s USA. „Tak tedy, pane prezidente, s holí (ne na vozíku jako Josef Švejk) vzhůru na Doněck a Charkov,“ uvedl expremiér na webu VašeVěc.cz.
Ing. Jiří Paroubek
Prezidentova slova udivila i politologa Zdeňka Zbořila. „Dávám to do souvislosti s několika jeho neobratnými výroky i v jiných případech. Mám na mysli bombardování Íránu a nešťastné výroky k palestinsko-izraelskému vztahu, který je velmi komplikovaný. Český prezident by měl vystupovat alespoň v souladu s Černínským palácem. Tohle mi připadá úplně absurdní, dokonce bych řekl i nezodpovědné. Navíc pan Rasmussen tady byl spíše na akviziční cestě žádat o to, abychom přidali ze státního rozpočtu něco na evropskou obranu,“ poukazuje politolog, že nic takového od Miloše Zemana tajemník NATO ani nevyžadoval.
Podle politologa se prezident orientuje v zahraniční politice velmi nahodile
„Když pan prezident, který je vrchním velitelem branné moci, hovoří přímo o vojenském angažmá na Ukrajině, tak předpokládám, že si uvědomuje, že mluví o tom, že v té vojenské akci by mohly zasahovat jen Spojené státy se svojí armádou. Evropské síly by měly funkci pouze nějakých pomocných zdrojů a čeští vojáci by mohli být jen v roli přihlížejícího publika. Když je na jedné straně ochoten jednat o 250 vojácích české armády ve Středoafrické republice, nebo kam je to chce poslat, a na druhé straně vybízí, aby se v ukrajinské krizi angažoval někdo z jednotek Severoatlantického paktu, tak to je pro mě důkazem, že se v zahraniční politice orientuje velmi nahodile,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
I proto si myslí, že ironie ve slovech bývalého premiéra Jiřího Paroubka byla namístě. „Ukazuje se, že Jiří Paroubek, i když se mi zdá, že sleduje názory Gerharda Schrödera, s nímž udržoval dobré kontakty, a té určité politické skupiny ve Spolkové republice Německo, je mnohem prozíravější ve svých výrocích než pan prezident. Jeho vyjádření se mi zdá téměř nesrozumitelné a do jisté míry i hloupé, protože když už jsme se rozhodli, že budeme vystupovat v součinnosti s Evropskou unií i NATO, tak si nemůžeme hrát na ty, kteří budou určovat trend,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Klaus se k situaci na Ukrajině vyjadřuje mnohem odpovědněji
Tím jen přidělává práci předsedovi vlády, ministru zahraničí a dalším českým politikům, ale dokonce i evropským politikům. „Není vhodné pro prezidenta České republiky a vrchního velitele jedné z armád NATO osobovat si právo mluvit o možné válce na Ukrajině z takového povýšeného hlediska. Ať si poslechne diametrálně odlišné stanovisko nejen pana Paroubka, ale třeba i exprezidenta Václava Klause, s jehož názory mnohdy nemusíme souhlasit. Ale ten se vyjadřuje už poněkolikáté mnohem odpovědněji, i když je to dnes člověk, který ty události může jenom komentovat,“ poznamenává politolog.
O pokračování soudního projednávání žaloby ministra financí Andreje Babiše na Ústav paměti národa u okresního soudu v Bratislavě si myslí, že koalice k tomu bez ohledu na výsledek přistoupí jako kdysi vláda ke kauze Jiřího Čunka. „Tenkrát se o tom případu mluvilo i psalo od rána do večera, ale vláda se rozhodla, že pana Čunka nepustí a napřela všechny síly, aby se to zametlo pod koberec. Také teď je vláda rozhodnuta vydržet, je spojena touhou po moci a představou o své budoucnosti,“ říká Zdeněk Zbořil.
Lustrační zákon se použije jen tehdy, když je potřeba někoho odstřelit
Připadá mu ale, že nejen vládní činitelé, ale dokonce i političtí komentátoři ztratili na případu Andreje Babiše zájem. „Ovšem kdyby bylo potřeba, tak se samozřejmě přitvrdí. Ale ono je to dokonce typické. Ten lustrační zákon platil jen někdy, když bylo třeba někoho odstřelit, tak se mu věnovala pozornost. Kde jsou ti různí multimilionáři a kde jsou jejich lustrační protokoly, kde jsou ti významní agenti StB, ale i ti šéfové StB, za kterými investičními fondy jsou skryti. Tam to nevadí. A jsem přesvědčen, že bude-li třeba, tak to nebude vadit ani u pana Babiše, ani u kohokoli jiného v budoucnosti. A bude-li to třeba, tak si na něj najdou třeba i to, že si vypil s nějakým estébákem v kavárně kafe,“ domnívá se politolog.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
V začínajícím týdnu považuje za dobré soustředit se na střety, jimiž se proti sobě vymezují jednotlivé parlamentní strany. „Zaznamenal jsem debatu pana Dolejše s paní Válkovou, z níž jsem měl dojem, že si pan Dolejš myslí, že je jedinou záchranou před hnutím ANO. Přitom už v pátek pan Korte z TOP 09 vyzval ministryni Válkovou k rezignaci za její akci s odvoláním ředitele Vězeňské služby. To jsou věci, které veřejnost příliš nezajímají, ale mají svůj význam v tom, jak se vůči sobě vymezují jednotlivé kluby a jednotliví poslanci. To dokonce může být i zajímavé pro to, jakou roli budou hrát ti nově se objevující lidé z hnutí ANO, protože tam se nějaká silnější skupina ve vedení už formuje,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Nejde o studenou, ale poloohřátou válku s nekonvenčními armádami
Určitě budeme zahlcováni informacemi o dění na Ukrajině, protože tam to nevypadá na klid, dokud nebude dohodnuta nějaká míra angažmá dvou hlavních hráčů, USA a Ruska. „Ta samotná situace je zajímavá tím, že se přešlo na způsob vedení nekonvenčních válek, ale tentokrát ji už nevedou jen síly spojené se Spojenými státy, ale zřejmě podobným způsobem také postupují ti, kteří jsou podporováni z Ruské federace. Takže ty aktivity mi připadají opravdu jako přes kopírák,“ říká politolog.
A nemíní tím jenom rozbíjení Jugoslávie, ale i Libyi, Egypt a samozřejmě Sýrii. „Dnes se zdá, že nejsme na prahu studené války, ale takové poloohřáté války. Slovník studené války se oživuje, ale je to navíc doprovázeno omezenými válkami, které tady v letech studené války také byly, Korea, Vietnam a další. Ale tentokrát to má trošku jinou formu, která vychází z toho, jaké mají vojáci těch nekonvenčních armád k dispozici zbraně. Ale bez toho, že bychom znali cíle těch dvou hlavních hráčů, tomu můžeme jen přihlížet. Žijeme totiž v informační chudobě nezúčastněných,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
