Který člen vlády je zatím vaším největším oblíbencem? (Restart hlasování 9.6.2014)Anketa
V uplynulém týdnu se už začalo z tábora sociálních demokratů neoficiálně ozývat, že si ČSSD vylámala zuby na církevních restitucích a že její vedení už na předvolební tahák rezignovalo. Vzdát to zatím nechce Michal Hašek, který vyhlásil, že Asociace krajů chce vyjednávat s církvemi o změně podoby církevních restitucí. „Už v okamžiku, kdy se sestavoval vyjednávací tým v čele s paní Gajdůškovou, se většina nezaujatých komentátorů domnívala, že to nemůže pro ČSSD dobře dopadnout,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil, že splnění předvolebního slibu ČSSD se dávaly malé šance.
Právě církevní restituce podle něj patří mezi témata, o nichž nám vítězná strana z voleb vzkazuje „Co bylo před volbami, na to už definitivně zapomeňte, teď se tvoří nová politika“. „To, že pan Sobotka říká, že se tohoto tématu sociální demokraté nevzdávají, jen čekají na nějaký jiný přístup, jsou jen těšínská jablíčka. Pokud budou chtít udržet vládu, tak se slibů z loňského roku musí vzdát, ne snad všech, ale těch nejatraktivnějších, mezi které patřila náprava tzv. církevních restitucí,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Dienstbier stejně jako ČSSD hledá novou tvář
Na téma církevních restitucí chce ČSSD co nejdříve zapomenout, její ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier přichází s jinými. Navrhuje pozitivně diskriminovat a zvýhodňovat menšiny při studiu či získávání pracovního místa, ale také volební právo pro cizince, kteří mají v České republice trvalý pobyt. „Pan Dienstbier má někdy nečekané výstupy, když překvapí tím, na co se nezdá být vhodná doba. Řekl bych ale, že to nesouvisí s jeho politickým rozhledem, ale že on podobně jako celá ČSSD a jeho politická generace hledá svoji novou tvář,“ míní politolog.
V úvodu uplynulého týdne to vypadalo, že ČSSD bude mít navíc i problém v koalici poté, co předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že bylo chybou dohodnout se na rušení poplatků ve zdravotnictví a na zrušení druhého pilíře důchodové reformy. I když o den později uvedl, že šlo jen o jeho názor a platí to, co je v koaliční smlouvě, objevily se spekulace, že si tím připravuje pozici pro střet ČSSD v případě nepříznivého vývoje plnění státního rozpočtu. „Věřím spíš tomu, že to nebyl rafinovaný výstřel do tmy, ale opravdu jen přiznání omylu a uvědomění, že má kvůli koaliční smlouvě také své limity,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Babiš není tak rafinovaný jako političtí matadoři
Je přesvědčen, že sobotní celostránkový rozhovor Andreje Babiše pro deník Právo o něm vypovídá mnohem víc než jedna nebo dvě politické akce. „On tam přece říká: ´My se tu politiku učíme dělat a nebojíme se přiznat chybu.´ Já si myslím, že on není tak rafinovaný jako ti staří političtí matadoři v ČSSD, TOP 09 nebo v torzu ODS, aby se pouštěl do tak rafinovaných her s veřejností. Já si to vysvětluji tak, že skutečně netaktizuje, že mluví pravdu, když říká, že k úspěchu přišli neočekávaně a příliš rychle, že neměli ani utvořeny stranické struktury a teprve teď se o to pokoušejí. A podobně hledají také politická témata, protože zatím je jejich politický program postavený na odmítání toho, co bylo, a na tom, že budou dělat politiku jiného stylu,“ vysvětluje politolog.
Všímá si i toho, jak se premiér Bohuslav Sobotka nezalekl útoků z mnoha politických stran a trvá na tom, že správnou odpovědí na ukrajinskou krizi není návrat ke studené válce a spouštění nové železné opony mezi Evropskou unií a Ruskem, stejně jako to, že budoucnost vzájemných vztahů dlouhodobě nevyřeší ani posilování vojenské přítomnosti NATO na východních hranicích EU. „Je zvláštní, jak je ČSSD ze všech stran okřikována pokaždé, když uplatní v souvislosti s ukrajinskou krizí jiný názor, než je obecně mediálně prosazovaná podpora stupňování konfrontace,“ pozastavil se ve svém prohlášení premiér Bohuslav Sobotka.
Sobotkův postoj se blíží realistickým postojům premiérů sousedních zemí
„Jeho přístup je opravdu realistický. A jenom bych připomněl, že výrok o tom, že není nezbytné umístit nějaká vojska NATO na území České republiky, pronesl ve Vídni při své oficiální návštěvě. A podívejme se na to, že má velmi podobné stanovisko jako rakouský kancléř Faymann, ale hlavně jako rakouská vláda, o čemž u nás moc nemluvíme, že má velmi podobný názor jako předseda slovenské vlády Fico a že se jeho postoj hodně blíží i názoru maďarského premiéra Orbána,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Nesouhlasí proto s vyjádřením prezidenta Miloše Zemana, že se Bohuslav Sobotka v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. „Spíš bych mluvil o Sobotkově realismu než o neschopnosti dělat zahraniční politiku nebo o tom, že dělá chyby a že je máme tolerovat, jak tvrdí pan prezident, protože se mi zdá Sobotkův přístup rozumnější než ten z okruhu pana prezidenta. Pan Sobotka se snaží chovat neagresívně, nezavírat si dveře k možnému jednání. Na jeho politice je vidět velká změna a rozhodně na zahraničněpolitickém poli vystupuje obratněji než ti, kteří to mají v pracovních povinnostech hned na prvním místě,“ tvrdí politolog.
Psali jsme:
Lacinému evropskému zboží se zavře brána na vnitřní trh Ruska
V souvislosti s děním na Ukrajině doporučuje nepřehlédnout poznámku ruského prezidenta Putina, že podpis druhé části asociační smlouvy Ukrajiny s EU bude také znamenat zavření brány lacinému evropskému zboží na vnitřní trh Ruské federace. „Teď sice věnujeme pozornost tomu, jestli někdo v Normandii někomu podal, nebo nepodal ruku, nebo tomu, zda se Volgograd přejmenuje na Stalingrad nebo Caricyn, ale důležitý moment vidím v jednáních o energetických nosičích a dodávkách do různých částí světa z Ruské federace, ale zejména v obraně vnitřního trhu před zbožím, které by poškozovalo ty, co dosud na ruském trhu participují,“ říká Zdeněk Zbořil.
Za velkou neznámou pak považuje chování nového ukrajinského prezidenta Porošenka a to, jestli bude dostatečně akceptovatelný pro všechny části ukrajinské společnosti. „Nezapomeňme, že je to velmi pružný politik, mimochodem známý Vladimira Putina už z dávné minulosti, a člověk, který představuje určité ekonomické zájmy. A zatím neprokázal, že mu jde jednoznačně o prosperitu všech částí Ukrajiny. Zatím prokázal jen to, že mu jde o jedno, a to pomocí opravdu těžkých zbraní zničit tu pro něj jistě hodně nepříjemnou opozici na východě a jihovýchodě,“ konstatuje politolog.
Porošenko má podporu těch, co hodili přes palubu Husajna i Kaddáfího
Zároveň doporučuje nebrat tak vážně podporu od Evropské unie a USA, jaké se nové hlavě Ukrajiny dostává. „Zahraniční politika Spojených států se svých oblíbenců umí vzdát velmi pružně, vzpomeňme si na Saddáma Husajna, to nemluvím o Muammaru Kaddáfím, s nímž zejména Evropská unie čtyřicet let velmi úzce spolupracovala a pak dovolila, aby byl barbarským způsobem zabit. Takže obdiv, který pan Porošenko má ze Západu a hlavně Spojených států, bych neviděl tak optimisticky jako někteří komentátoři. Vždyť i ty sumy, které USA nabízejí jako finanční pomoc novému režimu, jsou spíše úsměvné než významné,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
JUDr. Michal Hašek
Pohled na východ střídá pohled na západ a konkrétně do bavorského Augsburgu, kde se o víkendu konal 65. sudetoněmecký sjezd. Státní ministryně Emilie Müller, která má na starosti záležitosti sudetských Němců, v projevu uvedla, že do evropského právního státu nepatří Benešovy dekrety. Vyjádřila ale i přesvědčení, že nyní je v Česku příznivější atmosféra vůči sudetoněmeckému požadavku na zrušení dekretů, protože se česká společnost mění k lepšímu. „Na sudetoněmeckých dnech se mluví pořád stejným jazykem, i když to samozřejmě už není tak brutální jako v roce 1951,“ porovnává politolog.
Nešlo o dekrety jakéhosi Beneše, ale prezidenta země
To, že ministryně hovořila o Benešových dekretech, považuje za propagandistický trik. „Jde samozřejmě o dekrety prezidenta republiky. Když mluví o dekretech, které nepatří do právního systému, a nedodá k tomu, že ty dekrety vznikaly z větší části za druhé světové války a že řešily otázky přijetí Československa do klubu spojenců, a tedy také vítězů druhé světové války, tak neříká celou pravdu,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil na účelovost vyjádření ministryně.
„Mluví jen o jakési vině jakéhosi Beneše, nikoli prezidenta republiky, ačkoli dekrety byly později schváleny prozatímním a pak řádně zvoleným Národním shromážděním. Ale že tedy nemluví o tom, jak kompenzovat válečné škody Československa, kterých se republika vzdala Pařížskými dohodami v prosinci 1945 na základě dohody se spojenci, že kompenzační nároky za válečné škody budou nahraženy tou konfiskací majetku říšských Němců, tedy těch, kteří se přihlásili k říšskému občanství, což bylo 90 procent,“ vytýká politolog vystoupení Emilie Müller.
Mnichovanka se loučila slovy „Přijde den“ jak vystřiženými z jara 1938
Pokud jde o zlepšenou atmosféru, tak se lepší jak na české, tak bavorské straně hranic. „Málo platné, už vymírají lidé, kteří byli na obou stranách přeplněni nenávistí. Ačkoli ještě letos v Tyrolsku se jedna paní z Mnichova na závěr naší docela přátelské debaty se mnou loučila slovy Es kommt der Tag jak vystřiženými z jara 1938, tak ani v tom už nebyla nějaká velká nenávist. Zdá se, že se ten rozumnější vztah mezi lidmi, kteří byli odsunuti, nebo jak někdo říká vyhnáni z poválečného Československa, se i vůči České republice nějakým způsobem napravuje a postrádá to kukaččí vejce nenávisti,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Myslí si, že by bylo zajímavé zeptat se třeba takového Milana Horáčka, který převzal na sjezdu cenu Karla IV. a před pěti lety kandidoval v eurovolbách v Česku za Stranu zelených, proč uznává pojem sudetští Němci. „Vždyť přece Sudety nebyla jižní Morava, jižní a západní Čechy a dokonce ani ne velká část severních Čech a Moravy. Sudetland byla enkláva v letech 1918-19 okolo Opavy, ale Sudety to bylo pojmenováno až v Henleinově rétorice a pak samozřejmě v Mnichovské dohodě. Tak platí ještě pro paní ministryni Mnichovská dohoda, nebo neplatí, chce ji obnovit, nebo o co jí vlastně jde?“ ptá se politolog.
Na sudetoněmeckém sjezdu byli zástupci KDU-ČSL, TOP 09 i Strany zelených
Mezi hosty 65. sudetoněmeckého sjezdu nechyběli místopředsedkyně KDU-ČSL Klára Liptáková, poslanec TOP 09 Daniel Korte či dosluhující předseda Strany zelených Ondřej Liška. „To jsou většinou lidé, kteří nevědí, jaký ústavně-právní význam dekrety mají. Klausův pokus o tu tzv. výjimku byl přece jenom pokus, jak zabránit propagandě a agitaci ve prospěch nějakého kompenzačního úsilí, ale ty dekrety jsou součástí ústavně-právního pořádku Československa a nástupnického státu České republiky a vlastně není možné je zrušit,“ nepochybuje Zdeněk Zbořil.
Ondřej Liška
Zmínění politici, kteří jezdí na pivem a dobrým jídlem proslulé Sudetoněmecké slavnosti, by se ale mohli v domácí politice zdiskreditovat, pokud by chtěli pokračovat v pokusu restituovat majetek tzv. odsunutých. „Pokud mají nápady, že by se něco jako církevní restituce mohlo učinit ve prospěch sudetoněmeckých zemských družin, abychom věděli, že landsmanšaft je zemská družina, tak by se nejednalo o kompenzace malým sedlákům, podruhům a dělníkům, co žili v pohraničí, ale o velké pozemkové majetky. O ty se zřejmě hraje v první řadě v těchto prohlášeních i prohlášeních třeba pana Schwarzenberga. Není jich sice mnoho, řekněme, že by to bylo patnáct, dvacet šlechtických rodů, ale to pozemkové vlastnictví by bylo rozsáhlé,“ dodává politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)
