Teď nebo nikdy!? Doktor Zdeněk Zbořil startuje Rozjezd komentářem k volebnímu programu hnutí ANO: „Je to podobné jako u mnoha jiných politických stran. Dnes, v blízké i dávné minulosti. Slibů je zde také hodně, ale pochybuji, že každý volič (nebo jejich většina) je schopen vážit pro a proti přijetí eura nebo dvě sazby z daně z příjmů.“ Politolog dodává, že odedávna se Evropě slibovaly buď nižší, nebo vyšší daně, dokonce ve Francii si kvůli daním vymysleli Velkou francouzskou revoluci a popravili krále i s královnou. „Ale také se už od Erasma Rotterdamského vědělo, že nejsou důležité vyšší nebo nižší platby, ze kterých se má přispívat na hospodaření státu, ale že je důležité, a to je snad celé kouzlo politiky, stanovit daně optimální. A co je to optimum, nevíme dokonce ani dnes, jen se o tom námi zvolení šampióni stále dohadují,“ podotýká Zbořil s tím, že je to ale konec konců jejich povinnost.
„Jen by měli častěji skládat účty z toho, jak tuto svou povinnost splnili. Nevím, zda jde v těchto volbách ‚o všechno‘, ale jistě jde o hodně, protože někteří politici nás už několikrát přesvědčili, že se umějí hádat o tom, co je pravé nebo levé, ale většinou se vyhýbají říct, co je správné a nesprávné, a potom si za toto své tvrzení existenciálně ručit,“ říká Zbořil. Pokud jde o přijetí nebo nepřijetí eura, spolehl by se v tomto rozhodování na odborníky, nikoli jen ekonomy, ale i hospodáře a nemusejí to být zrovna nositelé Nobelových cen. „Proto ještě jednou opakuji, nejsem si jistý, zda jde o všechno, ale určitě jde o hodně, protože někteří naši politici, jak věděl už Oliver Cromwell v Anglii v 17. století, sedí na těch svých židlích už příliš dlouho, než aby mohli udělat něco dobrého. Takže jako heslo k mobilizaci je to zajímavé, teď ještě jen aby si to mysleli i voliči,“ dodává.
Mandátový a imunitní výbor Sněmovny doporučil vydání předsedy ANO Andreje Babiše a místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Dolní komora bude o vydání jednat zřejmě 6. září. Kromě mnoha dalších se tak nabízí i tyto otázky: Dokážete si představit, že by Babiše a Faltýnka Sněmovna nevydala? A do jaké míry je pravděpodobné, že by ještě před volbami došlo k uvalení vazby? „Když jsem před dvěma lety po krajských volbách řekl na TV Prima, že se formuje antibabišovská koalice, jejímž prvním náznakem je spojenectví Bohuslava Sobotky s Miroslavem Kalouskem, všichni přítomní, s výjimkou Erika Besta, se mi vysmívali. Nechtěli vidět ani oba deníkem Právo propagované politiky a jejich už tehdy nezakrývané spojenectví. Pro odcházející TOP 09 a její nejisté vedení se zdálo být jediným spásným řešením vytvořit utajenou nebo otevřenou koalici, což si dokonce i hlavní reprezentanti ANO 2011 uvědomili až po ustavení modelové koalice v Hradci Králové, kde ANO 2011 nepomohlo ani jasné vítězství v krajských volbách,“ reagoval Zbořil. „Od té doby Sobotkovo vedení ČSSD pracovalo systematicky krok za krokem na uchvácení moci ve státě a nezanedbávalo ani kontrolu nad silovými ministerstvy, v čemž jim pomáhala naivita některých ministrů koaliční vlády. Takže vydat Babiše a Faltýnka musejí, i kdyby nechtěli. Jsou až příliš zaklesnuti svým parožím v minulosti,“ dodal.
Merkelová? Ona to zvládne, ale co my?
V naprostém klidu si pro vítězství ve volbách nejde ani kancléřka Angela Merkelová. I když vládnoucí CDU míří měsíc před volbami k jistému prvenství, při vystoupení v rámci kampaně se kancléřka setkává s protesty kvůli migrační politice. Merkelová si jich většinou při svých vystoupeních nevšímá, v Quedlinburgu ale udělala výjimku. „Někdo si patrně myslí, že problémy se dají vyřešit nějakým překřikováním. Já si to tedy rozhodně nemyslím a doufám, že společně se mnou i většina z vás,“ reagovala na pískání a výkřiky jejích odpůrců, kteří drželi transparenty, kde ironicky kancléřce děkovali či přímo požadovali její odchod z funkce. „Nepřeceňoval bych viditelnou nespokojenost některých lidí, kterých se problém přistěhovalectví bezprostředně dotýká. Ale v SRN přece nejde jen o Angelu Merkelovou, ale o mocenskou a ekonomicky silnou společenskou třídu, které dosavadní kancléřka nevadí a která si její vítězství v nadcházejících volbách ohlídá. „Ona to zvládne, ale, bohužel, my s tím budeme mít problémy. A navíc si myslím, že někteří naši politici, ať už tančí nalevo nebo napravo, to dobře vědí,“ komentuje situaci Zbořil. „Pokud jde o tu ‚občanskou podporu‘, ta je dána tím, že SRN je zemí se stále rostoucím bohatstvím, což vědí nejen ti, kteří tam chtějí bydlet a vydávají se za mučedníky, ale i my, kteří tam jezdíme buď za prací, nebo za zábavou. A pokud se nemýlím, utíkají se tam i někteří již odsouzení kvůli trikům s evropskými dotacemi a nejsou to příbuzní Andreje Babiše,“ dodal.
Ještě horšího přivítání se dostalo Merkelové v Bitterfeldu v Sasku-Anhaltsku, kde loni AfD získala ve volbách 31,9 % hlasů. Demonstranti mávali nad hlavami ruskými vlajkami a sborově zpívali „Táhni pryč“. Terčem nepřátelských reakcí se však na předvolebních shromážděních CDU nestává jen samotná Merkelová, po kampani ve Vachě v Durynsku byla napadena dvojice mladých dobrovolníků CDU. „Já ještě pamatuji Rote Armee Fraktion, válku studentů proti koncernu Axela Springra, upalování „klíšťat“ v Kreuzbergu v Berlíně, útoky na tureckou a kurdskou komunitu ve velkých městech. A když vím, že v každé spolkové zemi bývalé DDR je tzv. muslimů 3–5 tis., ale v Bavorsku, Badensku-Württenbersku a Hessensku od 100 do 150 tis. (tzv. Turků), pak je mi jasné, že jde o přistěhovaleckou vlnu, jejíž někteří členové se dopouštějí trestných činů, respektive sociální kriminality, typické pro velkoměsta. To zvláštní a pro někoho nepochopitelné je, že tito přistěhovalci jsou vizuálně odlišní a že je možné všimnout si jich i v malých městech nebo dokonce ve větších vesnicích. A pokud jde o ty předvolební konflikty brachiální povahy – vzpomeňme si, které volby v Německu (s výjimkou DDR) se bez nich obešly,“ uvedl Zbořil.
Poláky rozčílil, a není se vůbec co divit, případ znásilněné polské turistky a jejího zbitého přítele čtyřmi muži ze severní Afriky v italském letovisku Rimini. Do vyšetřování by se měly zapojit i polské úřady. Politolog podotýká, že pokud si novináři popisovaný případ „trochu neupravili,“ pak „je to brutální až bestiální trestný čin a francouzští nebo němečtí politici, tak neúnavě kritizující Poláky a Maďary kvůli odmítání kvót nebo stavění plotů, by se už také jednou mohli podívat do zrcadla. Vždyť je to přece jasné a nemusíme být ani kancléřkou, ani prezidentem – kdo se alespoň nepokusí bránit zlu, je spolupachatelem.“
Pana ministra Jurečku občas napadají revoluční myšlenky, ale…
Společnost Lidl dopálila své zákazníky, když ve svých letácích lákajících na „řecký týden“ odstranila kříže z kopulí kostelů na řeckém ostrově Santorini. Nejprve to vypadalo, že kříže zmizely jen z letáků v Belgii, čeští diskutéři však poukazují i na letáky u nás. Záležitost rozčílila ministra zemědělství Mariana Jurečku, který sdělil občanům, že by se mohli zamyslet nad nákupy v obchodním řetězci Lidl. „Je na zvážení, aby lidé sami zvážili, zda takovouto kampaň na řecký týden podporovat tím, že tam přijdou v týdnu nakupovat,“ uvedl pro Radiožurnál ministr zemědělství. „Pana ministra Jurečku občas napadají revoluční myšlenky jako např. 28. října loňského roku, když chtěl s panem Gazdíkem svrhávat na Staroměstském náměstí v Praze prezidenta republiky. Ale kupodivu se vždy rychle uklidní. Tentokrát jistě hned po volbách,“ podotýká Zbořil s tím, že to ale neznamená, že rozhodnutí Lidlu bychom si měli nějak zvlášť vážit. „Možná, že se jen nechali inspirovat podobnou hloupostí jako je zakazování vlajky Konfederace ve Spojených státech a odstraňování pomníku generála Lee. Donald Trump k tomu měl vtipnou poznámku, že by mohlo dojít i na George Washingtona, který měl otroky, a konec konců i na zákaz Demokratické strany. Tak snad u nás nedojde k zákazu posledního rozloučení českých a slovenských herců s právě zesnulým Vladimírem Brabcem, jejichž seznam pan Blažek v ÚSTRu má už prý také připravený. Jak dobře víme z celé české historie, bourání pomníků odsouzených ke slávě je stejná infekční nemoc jako kreslení nemravných symbolů po zdech,“ dodal.
Kardinál Dominik Duka se připojil ke kritice obchodního řetězce a v dopise řeckému velvyslanci v Praze uvedl: „Přestože se představitelé tohoto obchodního řetězce po vyjádření odporu tisíců lidí v celé Evropě omluvili, nezbavím se hořké chuti z toho, v jakém světě žijeme,“ napsal Duka. A také varoval: „Zatím jde ‚jen‘ o falšování fotografií, ale jsou zde obavy, že zakrátko může odejít k odstraňování skutečných křížů i z kostelů.“ Doktor Zbořil k tomu říká: „Každá nenávist se projevuje nejprve obrazoborectvím. Může to být generál Lee stejně jako Wabi Daněk, který napsal jako vzpomínku na padlého generála Konfederace poetický text o tom, jak ‚z celé jižní eskadrony, nezbyl ani jeden muž‘. Na Ukrajině a v Polsku dnes hanobí pomníky padlých ‚Rusáků‘, i když to možná nebyli ani Rusové. Pan kardinál si dobře pamatuje, jak se katolická církev klopotně zbavovala své minulosti. Zdá se mi, že neváhal v napsání dopisu ‚kupčíkům‘, jaké kdysi Ježíš vyhnal z chrámu, právě proto, že dobře ví, jak z malého zrnka nenávisti může vyrůst celý prales zloby, jak konečně dobře víme i od nás z let nedávno minulých.“
Ať si přečte školní Nerudovu básničku Dědova mísa!
Teplický radní Dominik Feri, který v nadcházejících parlamentních volbách kandiduje do Sněmovny, poskytl rozhovor serveru Lifestyle-luxusni-bydleni-
Role Vladimíra Brabce, které „jsou víc než třicet Zemanů…“
Ve věku 83 let zemřel herec Vladimír Brabec. Proslavila ho nejvíce seriálová postava majora Zemana, představil se ale i v mnoha dalších rolích ve filmu, na divadle i v dabingu. „Já jsem Vladimíra Brabce kupodivu potkal několikrát jako svého souseda (bydlel hned vedle nás v Nových Vysočanech) a později, už ve Střešovicích, kde jsme ‚vedli řeči v samoobsluze‘ a několikrát i v Bohumilem Hrabalem zpopularizované restauraci Na Dělostřílnách. To už měl za sebou skoro celého Zemana, ale také jeden nebo dva infarkty,“ popsal Zbořil. „Snad si dobře vzpomínám, ale poprvé jsem ho viděl v roce 1957 v roli syna Archie Rice v Osbornově Komikovi v Národní divadle. Režíroval to Alfréd Radok a tři hlavní postavy doslova vytvořili Jaroslav Marvan, Ladislav Pešek a Vladimír Brabec. Kdo tuto oslavu českého divadla vedeného Radokem viděl, asi už nikdy nenajde odvahu zastavit se, natož vstoupit třeba jen na chvíli do hlediště současné činohry ND,“ dodal. Pak ještě připomenul: „A ještě jednu postavu nemohu zapomenout – Cyrana de Bergerac, bohužel odehranou jen v několik reprízách kvůli Brabcově nemoci (do roku 1975).“
A s odkazem na předchozí slova na závěr dnešního Rozjezdu ještě přidává tento vzkaz: „Až někdo, jak je v Čechách zvykem, bude vážit, čím Vladimír Brabec přispěl k úrovni a slávě českého divadla, dovolil bych si přidat, abychom nezapomněli alespoň na tyto dvě role. Jsou víc než třicet Zemanů…“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
