„Karl Kraus už po první světové válce napsal, pokud si to ještě dobře pamatuji: Válka je nejdříve nadějí, že se nám povede lépe. Potom je očekáváním, že se druhému povede hůře. Potom je zadostiučiněním, že se nám i těm druhým nevede lépe, a konečně překvapením, že se nám oběma vede hůře,“ říká v souvislosti s útokem spojenců na Sýrii v reakci na údajný chemický útok ve městě Dúma politolog Zdeněk Zbořil. Asi stovkou střel Tomahawk potrestaly společnou operací USA, Francie a Anglie syrský režim. Rusko i Sýrie obvinění odmítají, útok považují za porušení mezinárodního práva.
Ještě před zahájením úderu se řada lidí obávala hrozby globálního konfliktu. „Bál jsem se až do té doby, než jsem pochopil, že jde zase jen o vyvolávání strachu, abychom byli poslušní a báli se těch a platili těm, kteří nás opět jen trochu jiným způsobem vydírají. Ale v tom jsem vzhledem ke svým životním zkušenostem ještě méně důvěryhodný než ČT. Blízkost smrti jsem několikrát v životě zažil, a tak mám k současnému dění trochu jiný vztah, než jsem míval, když mi bylo patnáct nebo dvacet. Tak ať se tentokrát místo mě bojí někdo jiný,“ komentuje politolog.
„Spojenci schválili postup a také český premiér bezprostředně po útoku úder označil za nevyhnutelný. I na české politické scéně se i v této věci ukázaly názorové rozdíly. ANO, ODS, TOP 09, lidovci vyjádřili souhlas, odvetu odsoudila KSČM; SPD, Piráti a ČSSD byli zdrženlivější. Jistě, někteří měli ráznější postoj, například nový místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna, který v rozhovoru pro ČRo Plus zmínil, že Česká republika by měla usilovat o to, aby se věci řešily diplomatickou cestou, nikoliv válečnými dobrodružstvími. ‚Několik hlavounů si myslí, že ovládá svět, a my tady zíráme,‘ řekl na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa i na adresu britské premiérky Theresy Mayové. Vzápětí dodal, že nejde o oficiální postoj ČSSD, ale o jeho osobní názor. Je docela pozoruhodné, že se u nás doma nezajímáme o americké války proto, že někde zhoršují, někde snad zlepšují politické poměry (i když se v poslední době to druhé hledá obtížně), ale okamžitě propadáme vulgární, stranické geopolitice. Politické strany si jejím prostřednictvím vyřizují svá nedorozumění a dnes svou neschopnost sestavit vládu,“ reagoval Zbořil. „Jaroslav Foldyna je radikální, ale realistický politik, a tak se snad jeho slova mohou zdát politickým salonům až příliš kritická, ale neříká nic jiného, než si myslím já i řada mých přátel,“ dodal.
Možná překvapila poslankyně Jana Černochová, jejíž názor na Twitteru svědčil minimálně o jistých rozpacích. „Použití chem. zbraní v jakémkoli konfliktu je nepřijatelné. Chci věřit spojencům, že mají důkazy o tom, kdo je použil, a pokud to byla syrská vládní vojska, pak je odveta namístě. Jen vojenský zásah ale nestabilitu regionu nevyřeší, musí se urychleně nalézt diplomatické řešení,“ uvedla. „Paní Černochová je mnohem blíž svým voličům než mnozí jiní její kolegové. A také na ně umí stranicky myslet v době před krajskými a obecními volbami. Na druhé straně si přiznejme, že doporučovat diplomatická jednání nic nestojí. O nich občas mluví i Donald Trump, který se po letech strategické nenávisti dokonce rozhodl pro diplomacii na Korejském poloostrově,“ komentuje politolog.
„Kde je evropský pacifismus a snahy o zachování míru?“
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček v souvislosti s úderem na Sýrii a celkovou atmosférou psal na Facebooku hned několikrát: „Ve 30. letech 20. století byla paralyzována Společnost národů. Jak to dopadlo, víme. Teď byla paralyzována OSN. Jak to dopadne, víme.“ Zmínil i to, že návrat do situace před druhou, anebo dokonce před první světovou válkou se sférami vlivu a imperiální politikou bezpečnost negarantuje. „Dva světové konflikty to ukazují jasně. Brzdit by tak měli všichni.“ Také zmínil: „Všichni, kdo ideově podpořili útok na Sýrii, se zesměšnili. Stafáž divadélka domluveného Washingtonem, Moskvou, Paříží, Londýnem a Damaškem.“ Doktor Zbořil k tomu dodává: „Nevím, zda se opravdu všichni výše zmínění domlouvají nebo už domluvili,“ podotýká Zbořil, který mluví o postupné „velkoloupeži materiálních a lidských zdrojů“. „Kde je evropský pacifismus a snahy o zachování míru? Dnes se tomu smějí už na základních školách. Ve Spojených státech se už na nich dávno střílí a u nás se zatím jen vychovávají děti k revoluci,“ dodal.
S reakcí si počkal prezident Miloš Zeman. Vyjádřil se podrobně v nedělním Pressklubu na F1. „Zastávám názor, že jakýkoli útok může být proveden jen s mandátem OSN. Jediná výjimka, kterou uznávám, je, když se bojuje proti islámským teroristům, což není případ Sýrie.“ Upozornil, že nedošlo k poučení z minulosti. A v souvislosti s vystupováním českých politiků zmínil: „Andrej Babiš říkal, že se chtěl solidarizovat se svými dvěma ministry, kteří málem pořádali tiskové konference o tom, jak milují útoky na Sýrii. Tak já bych těmto ministrům prostřednictvím vašeho rádia vzkázal: Jste stále ještě ministry České republiky, a nikoli Spojených států amerických.“ Tím, že nespěchal se svým vyjádřením, byl podle Zbořila ve výhodě oproti oběma představitelům silových ministerstev, „kteří byli spíše loajální než rozumní. „Zejména pana Stropnického varoval, ačkoli vzhledem k jeho rodinné anamnéze nemusel, že český MZV by neměl podceňovat úlohu RB OSN, protože se to některým z našich dnes spřátelených politiků opakovaně nevyplatilo. Ať už šlo o britského premiéra Tony Blaira nebo francouzského Nicholase Sarkozyho, kteří jen tak tak unikli ve svých zemích vězení. Ale ani ti dnes verbálně nejodvážnější nemají předplacenou cestu do ráje. Možná právě naopak. Možná skončí tam, kde jim to ještě dnes nepřejeme,“ uvedl Zbořil.
Psali jsme:
Trumpova PR akce? „Zvonku to tak vypadá“
Situace se nakonec ukázala méně dramatická, než se zdálo. V komentáři „Trumpova PR akce v tuto chvíli vyhovuje všem“ na idnes.cz věc rozebírá analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek: „Spojenci se sice rozhodli Sýrii zasáhnout raketami vypálenými z lodí a letadel, ovšem jako cíle vybrali místa v bezpečné vzdálenosti od ruských základen. Tím dali Moskvě možnost, aby se, přes svá předchozí silácká prohlášení, do konfliktu nezapojila a svou schopnost sestřelovat americké rakety neotestovala.“ Vypočítává, že nebyl důvod, aby Rusko útočilo na spojenecké jednotky, a Washington Moskvu předem informoval, tím dal Damašku možnost veškerou důležitou techniku i lidskou sílu ukrýt do bezpečí. Spojenci tvrdí, že syrský režim citelně zasáhli a omezili schopnost vyrábět zbraně a šlo mimo jiné o úspěšný test pokročilých vojenských technologií. Damašek naopak tvrdí, že většinu střel zlikvidoval a úder nezpůsobil vážné škody. Moskva se také může tvářit jako úspěšná, protože Američané ruské síly nijak neohrozili a o všem byli informováni. „Všechny velmoci jsou spokojené s tím, jak to dopadlo,“ píše. Jediný, kdo nemá důvod k radosti, jsou podle něj Syřané, kteří trpí ve válce. „Vladimír Votápek mi byl před lety představen jako asistent Miloslava Ransdorfa a také do diplomatických služeb odcházel prý jako člen KSČM. Nevím, zda to byla pravda, nebo nějaká účelová lest, ale poslední jeho komentáře kritizující politiku Vladimira Putina nebo hodnotící zdravotní stav a neschopnost prezidenta Zemana vykonávat svůj úřad svědčí o jeho reinkarnaci. Tentokrát má takovou trochu bájně žurnalistickou pravdu. A dovoluji si konstatovat, že zvonku to tak vypadá,“ uvedl Zbořil.
Bašár Asad je považován za krvavého diktátora. Prezident Donald Trump před útokem použil označení „zvíře Asad“. Přímo v Damašku má ale své stoupence, kteří ho oslavovali a na náměstích kritizovali vojenský úder. „Bylo by zajímavé dozvědět se, kde se Bašár Asad té své zvířeckosti naučil. Při studiích na anglických školách nebo od své anglické manželky? Americký prezident se asi příliš často dívá na americké filmy, které jsou často více než brutální a zvířeckosti je v nich požehnaně. Ale velký a první Američan Bašára Asada už soudil a odsoudil, a tak nezbývá než jej popravit. Jak je i ve Spojených státech zvykem,“ říká Zbořil.
A jaké bude mít napětí mezi velmocemi pokračování? „To si nedovoluji ani odhadovat a nechávám to na vůli věštcům z ČT a ČRo. Oni se většinou také umějí lépe vylhat z toho, když to dopadne jinak,“ reagoval Zbořil.
Začala eroze ANO?
V uplynulém týdnu opět pokračovala jednání o sestavení vlády. Prezident Miloš Zeman po krachu jednání ČSSD s hnutím ANO, doporučil Andreji Babišovi jednat s SPD a komunisty, jenže to se nelíbilo výboru hnutí. Ještě před pár dny to ale byla podle premiéra jediná varianta na stole. „Asi se bojí EU. Možná se k tomu v posledních dnech přidal i strach z neziskových demonstrací, anebo začala eroze ANO 2011, které se začalo chovat ke svému zakladateli trochu neloajálně, jak mnozí předpokládali. Snad nemusíme mluvit ještě o zradě, ale o něčem, co se takovému druhu chování podobá. Zahájil to pan Telička, přidávají se jiní. Ti ovšem nebudou mít Teličkovo odstupné nebo penzi, či jak se tomu vývaru z Bruselu říká,“ uvedl Zbořil. „Ačkoli mnozí, zejména ti z tzv. demokratického bloku nebo z Českého rozhlasu, přejí prezidentovi republiky rychlý odchod ze života, předávají do jeho rukou stále větší objem moci, o kterém se mu ještě před prezidentskými volbami ani nesnilo. Do obsazení ministerských křesel, a dnes i dokonce do úřadu premiéra mluví a možná už o něm rozhoduje Miloš Zeman a ti ostatní se ucházejí o jeho přízeň. Pokud bych si mohl dovolit prorokovat, když už tak činí v těchto dne kdekdo, tuším, že se panu prezidentovi splní jeho sen o menšinové vládě a budeme překvapeni, kdo všechno mu k tomu bude aplaudovat,“ dodal.
Z Výroční zprávy o činnosti České televize v roce 2017, kterou dostala Poslanecká sněmovna od Rady ČT, vyplývá, že tzv. index důvěryhodnosti média veřejné služby v zemi poklesl na 63 procent. Pokračuje tak trend od roku 2014, kdy se důvěryhodnost snížila ze 75 na 73 procent. Stále je na tom ale Česká televize lépe než například BBC nebo ARD. „Těm velestručným datům příliš nevěřím. Tázat se na důvěryhodnost je zavádějící otázka. Co je nedůvěryhodné? Pohádky nebo reality show? Mně se zdají nejméně důvěryhodné ty přihlouplé reklamy, které mají snad jen jednu výhodu, že nás učí nekupovat si to, co opakovaně, klamavě, tedy re-klamavě doporučují. Kolik je za těmi šedesáti třemi procenty skryto nedůvěryhodnosti zpravodajství České televize a všech možných agitačních a propagandistických pořadů? Dovolil bych si o těch třiašedesáti procentech u těchto prop-agitčíků velmi váhat a pochybovat,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
