Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Petra Fialy (z 22.2) + (4.9.), Martina Jana Stránského, Miroslava Kalouska (ze 17.2.) + ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Karla Schwarzenberga (ze 14.2.) +(z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Jiřího Zlatušky, Luďka Niedermayera, Alexandra Tolčinského, gruzínského velvyslance Zaal Gogsadze, Jefima Fištejna (z 12.2.) (+z 11.12) Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila, Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) , Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.) (+ 8.12. + 11. 9 +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) , Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla, Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.), Jiřího Pospíšila,Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Jana Vidíma, Daniela Kroupy, Františka Bublana, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)
Na mnoha místech, a to nejen na Ukrajině, se o víkendu připomínal rok od tragických událostí na Majdanu. V samotném Kyjevě si je připomněli pochodem Důstojnosti jak čelní představitelé evropských zemí, mezi nimiž byli mimo jiné předseda Evropské rady Donald Tusk, německý prezident Joachim Gauck či český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, tak desetitisíce Ukrajinců. Při výbuchu během pochodu míru ve východoukrajinském městě Charkov zahynuli dva lidé. Také v Praze na Václavském náměstí vzpomínala více než stovka lidí. Přítomný europoslanec Jaromír Štětina prohlásil, že právě takovými akcemi se dá čelit lžím a dezinformacím, které u nás vypouští prokremelská pátá kolona.
Za teatrální záležitost považuje přítomnost oddílu osvědčených propagandistů z Evropské unie politolog Zdeněk Zbořil. „Modlili se za nějaké mrtvé, ale nevíme za které. Jestli to nejsou ti zapálení příslušníci oddílu Berkut, kteří byli obětí nějakých tajemných střelců, které se dodnes nepodařilo vypátrat. Věčný oheň, který drželi účastníci akce v rukou, může být poctou komukoli. Pokud neřeknou jasně, kterým obětem se přišli poklonit, tak je jejich účast opravdu sporná. Navíc akce Evropské unie a podivná přítomnost České republiky v osobě pana Zaorálka jsou ve stínu bojovných výkřiků, které zaznívají ze Spojených států, ať už od ministra zahraničí Kerryho či jiných, kteří jsou přesvědčeni, že válka s Ruskem musí být, nebo se domnívají, že se jim ji podaří vyvolat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Představitelé Ukrajiny se opakovaným lhaním stali nedůvěryhodnými
V předvečer výročí obvinil ukrajinský prezident Petro Porošenko z masakru na Majdanu Vladislava Surkova, poradce Vladimira Putina. „To, co slyšíme z úst mnoha ukrajinských politiků a v českých médiích je to ještě jistým způsobem redukováno, je tak nedůvěryhodné, že už nemá cenu to brát v úvahu. Pan Porošenko a pan Jaceňuk, kteří původně šli na východní Ukrajinu likvidovat bastardy a teroristy, už tolikrát ztratili tvář u těch, kteří naslouchají jejich prohlášením, že toto je jenom jedna z dalších informací, kterým odmítám věřit. Oni tím svým opakovaným lhaním způsobili, že ta jejich prohlášení jsou nedůvěryhodná,“ myslí si politický analytik.
Psali jsme:
Evropská delegace si nyní v Kyjevě připomněla tragické události, ke kterým došlo jen pár hodin poté, co byla tehdejším prezidentem Janukovyčem a ministry zahraničí Francie a Spolkové republiky Německo podepsaná dohoda o dalším postupu. „Tito lidé nám chtějí říct, že to, co se tam podepsalo a bylo na druhý den porušeno, je něco, na co máme zapomenout. Jak máme věřit tomu, že odpovědnost za střelbu nese pan Surkov? To je informace, která má úplně stejnou hodnotu jako kdysi dávné sdělení z místa událostí, které nám podával tehdy ještě senátor pan Štětina, který sice viděl v lobby hotelu ležet deset mrtvých těl zastřelených demonstrantů, ale viděl je jen z balkonu v mezipatře, přesto dokázal rychle poznat, že byli zastřeleni samopalem kalašnikov,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Řídící centra s experty z NATO byla zřejmě jen propagandistickým trikem
Přitom ale obě strany konfliktu jsou vyzbrojeny zbraněmi, které vznikly na základě stejných výrobních výkresů, a o pachatelích střelby se dodnes neví. „Stejně tak nevíme, zda ta válka je rusko-ukrajinská, jak si myslí politici ve Spojených státech, nebo zda na obou stranách nebojují lidé – když už nám jde o tu etnicitu – odněkud odjinud. Ale dá se říci, že ta etnická nevyhraněnost je typickým znakem bojujících jednotek. Dosud nám však nikdo neřekl, kdo je tam posílá, kdo je platí, kdo jim dává ty kalašnikovy a další zbraně. A když předváděli výstavu dokazující přítomnost ruských zbraní, tak by stálo za to se zeptat, zda ty ruské zbraně nebyly vyrobeny třeba v Charkově nebo zbrojních závodech, které jsou na severovýchodní Ukrajině,“ doporučuje politolog.
Nejsledovanější událostí na Ukrajině po uzavření dohod z Minsku byl boj o železniční uzel Debalceve, jenž skončil porážkou ukrajinské armády, jejíž velení se stalo terčem tvrdé kritiky. „Pan Porošenko a jiní představitelé kyjevské vlády se nejednou chlubili tím, že mají někde nějaká řídící centra, ve kterých se nacházejí experti ze Severoatlantického paktu nebo dokonce americké armády, i když to byl zřejmě jen další propagandistický trik. Protože jinak by tento typ pomoci, ať už by přicházel odkudkoli, z Evropy nebo ze Spojených států, byl skutečně tragikomický, kdyby nejenom vinou neschopnosti nějakého velení, ale i třeba i neloajality vojáků vůči velení, umírali lidé,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Jiný výkon než vypití několika lahví vodky se od ukrajinských velitelů nečeká
Zdá se, že bojují jen žoldnéřské jednotky, ať se jmenují jakkoli. „Ale i ty jsou prezentovány těmi obtloustlými plukovníky, od kterých nelze očekávat jiný vojensko-strategický výkon než vypití několika lahví vodky. To jsou prototypy těch nejtrapnějších typů vojenských velitelů. Jejich vinou umírají civilisté, ale také příslušníci ukrajinské armády, kteří byli naverbováni často proti své vůli do bratrovražedného boje. Rozdílný přístup Evropy a některých politiků ve Spojených státech se demonstruje přímo na neschopnosti válku alespoň stabilizovat na frontových liniích. Otázkou je, zda se kvůli tomu nebude muset konflikt rozšířit právě za pomoci příslušníků vojsk NATO za krkolomného výkladu článku pět Severoatlantické smlouvy,“ uvažuje politický analytik.
I na tom bude záviset vývoj vztahů USA, jejichž ministr zahraničí John Kerry hrozí dalším rozšířením sankcí, s Ruskem i Evropské unie a rovněž České republiky s Ruskem. „Odhad budoucnosti je obtížný a já jsem v něm pesimistický. Myslím, že ty hlasy americké politiky, které mluví o válce s Ruskem, nebo o jakémsi omezeném konfliktu s Ruskem, převládnou. Vždyť ukrajinská vláda v Kyjevě, jak víme podle jejich pasů, ani není ukrajinská. Je tam americká státní občanka, Litevec, zbraně má zprostředkovávat pan Saakašvili, trestně stíhaný ve své domovské zemi. Je tam celá řada lidí s pasem státu Izrael. Nakolik vláda hájí zájmy Ukrajiny nebo zájmy nějaké cizí moci, je pod otazníkem. Tito lidé se zřejmě zaslouží o to, aby se krize prohlubovala až do vojenského konfliktu. Zda si umějí představit jeho vyústění, je otázka,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Lidé, kteří neoplývají hrdinstvím, jsou ochotni posílat na smrt někoho jiného
A českou propagandu v této věci považuje za naprosto komickou. „Když si uvědomíme, že lidé, kteří neoplývají hrdinstvím, jsou ochotni posílat na smrt někoho jiného a domnívají se, že Rusko bude pasivním přihlížejícím toho, co se děje na jeho hranicích, je neuvěřitelné. A nechce se mi věřit, že by to lidé, kteří v Česku zastávají válečnická stanoviska, dělali s čistými úmysly. Jsou to propagandisté, kteří jsou za to morálně i materiálně odměňováni, protože jejich sponzoři se domnívají, že jim lidé v České republice budou věřit. Přitom si však tito lidé vůbec neuvědomují, co to je vyvolání války, která může mít ještě ničivější důsledky, jakmile se začnou používat zbraně hromadného ničení, než měly boje na frontových liniích druhé světové války,“ konstatuje politolog.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Už tak složitou situaci Ukrajiny může ještě více zkomplikovat Pravý sektor, jenž svolává na středu 25. února do ulic Kyjeva „Pochod pravdy, pochod pravých“. Jeho cílem není nikdo jiný než současná vláda v Kyjevě a prezident Porošenko. „Přichází čas zúčtování,“ slibuje Pravý sektor ve svém prohlášení, v němž viní nynější kyjevskou politickou elitu, že po celý rok nedbala zájmů ukrajinského lidu a zrazovala národní myšlenku. „Ta zpráva nám vlastně říká, že to, co bylo ujednáno po šestnácti hodinách úporných rozhovorů v Minsku, neplatí, že to jsou všechno darebáci, kteří zradili tu jejich revoluci. Nechci to nazývat ukrajinskou revolucí, ale revolucí těchto lidí, kteří patří k Pravému sektoru,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Možná znovu dojde na strkání ukrajinských poslanců do kontejnerů
Tito lidé konflikt chtějí, protože jejich naděje je v tom, že přeroste v angažmá významnějších sil NATO než je tomu doposud, a oni budou těmi, kdo budou v Kyjevě rozhodovat o vládě a o způsobu vládnutí. „Jestliže tato zpráva má takový ohlas, že se mnozí obávají vzniku vojenské diktatury v Kyjevě, tak na tuhle možnost nesmíme zapomínat. Možná ta nedělní vzpomínka bude zapomenuta a ti lidé, kteří před rokem obsazovali parlament, vyháněli poslance a strkali je do kontejnerů, v tom budou pokračovat. Protože to, co jim slibovali, že se provedou závažné ekonomické reformy a že se alespoň nastoupí cesta k nějaké prosperitě, to se dodnes nepodařilo. Dokonce se nepodařilo ani rozsvítit nějaké světlo v temném tunelu ukrajinských událostí,“ shrnuje politický analytik.
K událostem na Ukrajině se během roku od Majdanu hlavní české politické strany vyjadřovaly různě. „TOP 09 a ODS zpočátku mluvily jako velmi militantní stoupenci vlády v Kyjevě a nového režimu, ovšem šavle teď brousí už jen TOP 09, kde Karel Schwarzenberg je stále nesmiřitelným odpůrcem Putina. Četl jsem sobotní rozhovor s předsedou ODS panem Fialou, a ten demonstruje určité změny, ke kterým došlo alespoň v posledních čtrnácti dnech ve vyjádření politiků ODS, kteří si uvědomili, že jim ten militantní antiruský postoj úspěch nepřinese. A protože jejich beznaděj jako politické strany je větší než TOP 09, tak se zřejmě snaží najít nějaké východisko ze zapeklité situace, do které se sami dostali,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.
Při představě ekonomické diplomacie nelze být vůči Rusku zběsile militantní
U Andreje Babiše zaznamenal mimořádně obezřetný postup, pokud jde o zahraniční politiku hnutí ANO v otázce Ukrajiny. „Mají svou představu o takzvané ekonomické diplomacii, a ta nemůže být vůči Rusku zběsile militantní. Zároveň ale mají jasnou představu o spolupráci s Evropskou unií, a i když pan Telička zatím patřil k radikálnějším odpůrcům ruské politiky v současné době, tak hnutí ANO je ve stadiu nejen hledání, ale také ověřování si informací, zda jsou pro ně dostatečně kvalitní a důvěryhodné, aby se jimi mohli řídit. Nepředpokládám nějaké agresivní rozhodnutí od hnutí ANO v této záležitosti, ale očekávám, že pan Babiš bude sledovat kurz Evropské unie. Myšlenka české zahraniční politiky jako ekonomické diplomacie se ani bez sounáležitosti s Evropskou unií nemůže obejít,“ míní politolog.
U ČSSD vypozoroval, že stanoviska v této věci spíše formuluje předseda vlády než ministr zahraničí. „Pan Zaorálek, ať už bude před sjezdem, nebo po něm, bude věnovat pozornost spíš takovým spektakulárním událostem, jako byla ta nedělní v Kyjevě. Ale to skutečné realistické stanovisko bude na veřejnosti a také našim partnerům v Evropské unii prezentovat pan Sobotka,“ očekává Zdeněk Zbořil. Z řad KSČM se dění na Ukrajině dlouhodobě a systematicky věnuje jen europoslanec Miloslav Ransdorf. „Jeho informace jsou pro mě svým způsobem nejdůvěryhodnější, protože je čerpá z ruských, ukrajinských, ale i evropských zdrojů. Jinak se mi zdá, že stanovisko KSČM je trochu opatrnické a neliší se příliš od postoje sociální demokracie,“ konstatuje politický analytik.
Nezvat ruské umělce a komplikovat život běžným turistům. Vitula je za blázna
Během týdne se zviditelňoval v médiích jihomoravský šéf TOP 09 Jan Vitula, který žádal, aby byly na kraji zastaveny dotace pro Týden ruské kultury, a dodával, že bychom do země neměli zvát ani ruské umělce. „Za této situace by bylo navíc ještě rozumné neustále všem občanům Ruska, kteří do České republiky přijedou, dění na Ukrajině připomínat a komplikovat jim tady situaci. Měli bychom jim neustále říkat, že do doby, než se Putin vzpamatuje a přestane anektovat cizí státy, tady nejsou vítáni. To by od nás měli občané Ruska slyšet,“ doplnil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Jako starosta Židlochovic se Jan Vitula dostal do pozornosti médií, když během prosincové návštěvy prezidenta Miloše Zemana v obci nosil na klopě placku s obrázkem Václava Havla.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
„To je blázen. To není člověk, který uvažuje normálním rozumem, protože pak mně musí také zakázat, abych chodil na přímé přenosy z Metropolitní opery, kde jsem viděl v poslední době Evžena Oněgina, Čajkovského Jolantu a nějakou Borodinovu operu. Ty se přenášejí z Metropolitní opery v New Yorku, zpívají v nich většinou ruští umělci a celé se to odehrává ještě v ruštině. Takže když pan Vitula bude chtít zakazovat přítomnost ruských umělců a posléze i Rusů v České republice, tak riskuje to, že mu jednou někdo zakáže jeho přítomnost ne snad v Brně, ale třeba v Praze na pohřebišti ruských vojáků, kteří padli v bitvě u Slavkova, jež má hned za rohem,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Hnutí ANO je atraktivní pro odpadlíky od pravicových i levicových stran
O tomto víkendu se uskuteční volební sněm hnutí ANO. To v podzimních volbách roku 2013 skončilo sice druhé, ale takřka všechny povolební průzkumy mu přisuzují vedoucí pozici s větším, nebo menším náskokem před ČSSD. „Hnutí ANO má výhodu, že nemluví o pravicovém ani levicovém proudu. Konec konců co je na dění na Ukrajině nebo na postoji k Islámskému státu pravicového, nebo levicového. Tím pádem je atraktivní pro voliče, kteří odpadli od pravicových i levicových stran, které je zklamaly mimo jiné také proto, že nedokázaly vysvětlit, co to je pravicovost a levicovost jejich politických programů. Takže to je věc, která pracuje ve prospěch hnutí ANO,“ vysvětluje politolog.
Vyjádření Andreje Babiše o stínové vládě podle něj svědčí o tom, že se uvnitř hnutí ANO tříbí myšlenkové proudy. „Protože například názory pana Zlatušky na školství jsou jiné než názory někoho jiného z hnutí ANO. Ale tím si to hnutí musí projít a najít si mechanismus, jak tyto názory dát nějakým způsobem dohromady. To je mimochodem vidět i na zahraniční politice, kde se musí dohodnout, co bude dělat paní Jermanová, zmíněná jako možná stínová ministryně, nebo pan Telička. Panu Babišovi všichni podsouvají, že chce zničit nynější koalici. Ale přitom hnutí ANO musí být v příštích volbách připraveno lépe, než po jednom roce aktivit a vyvěšování billboardů před volbami v roce 2013,“ zdůrazňuje Zdeněk Zbořil.
Ve vedení ODS jsou lidé, kteří dřív neuspěli. I proto pád k pěti procentům
Zcela jiné starosti mají v bývalých vládních stranách. Aktuální průzkum CVVM přisoudil TOP 09 jen 7,5 procenta a ODS poslal s 5 procenty na hranici volitelnosti. „Nechci být nějakým soustavným kritikem pana Petra Fialy, ale zdá se mi, že vedení ODS dnes tvoří lidé, kteří patří do nějakého osobního fanklubu, anebo jsou to ti členové vedení ODS, kteří v minulosti neuspěli a v tom svém současném postavení vidí poslední příležitost. To, že se chopili tak hloupě tématu kolem islámského terorismu, jim možná dočasně přineslo nějaký ten bod sympatií, ale ukazuje se, že česká společnost je v tomto ohledu na jiné úrovni než pan docent Konvička z Českých Budějovic, takže tohle téma příliš nezabírá,“ tvrdí politický analytik.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Je také přesvědčen, že pokračuje rozklad voličské základny ODS. „Máme k tomu zprávy z různých regionů, a to i takové, že vlastně stojí za to panu Blažkovi ještě dnes bojovat proti panu Pospíšilovi, což ani ty, kteří se aktivně zajímají o politiku, v podstatě už dávno nezajímá, protože to je vnitropolitická událost stará čtyři, pět let. Tak se mi zdá, že se ODS míjí se zájmy občanů a mezi jejími voliči zůstávají jen lidé z nostalgie k minulosti, ale ta minulost už dávno není definovaná ani Václavem Klausem, ani Mirkem Topolánkem, na které dokázali nakydat spousty špíny, kterou si možná ani nezasloužili,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Pro TOP 09 bude důležité, zda se všichni z vedení dočkají voleb ve zdraví
Postup TOP 09 hodnotí jako racionální. „To je strana, která dosáhla svého úspěchu jednak v přímých volbách a jednak dočasně po znechucení voličů z ODS, případně z části KDU-ČSL. Vědí, že teď o nic nejde a že mají dva a půl roku svoje postavení jisté. Mohou se prostřednictvím Parlamentu zviditelňovat a ani se nemusí pouštět do nějakých mediálních válek a jen nastolovat určitá témata, o nichž si myslí, že jim pomáhají. Samozřejmě musí také přemýšlet o tom, zda se všichni z vedení ještě ve zdraví dočkají termínu příštích voleb. To je pro ně dost důležité, a tak by měli počítat s tím, že dojde k nějaké personální výměně, která tu stranu ovlivní. Nemají velké ambice, ale kalkulují docela racionálně na rozdíl od takových trochu hysterických vystoupení představitelů ODS,“ myslí si politolog.
Prezident Miloš Zeman uskutečnil třídenní návštěvu Královéhradeckého kraje, během níž bylo patrné, jak opadá aktivita jeho odpůrců, protože červených karet se v jeho okolí objevovalo pomálu. Na druhou stranu ho nemůže těšit v úterý zveřejněný průzkum STEM, podle něhož mu věří jen 43 procent občanů, což je proti poslednímu měření této agentury v říjnu minulého roku pokles o 14 procentních bodů. „Pan prezident je tak samorostlý a svébytný a tak často mluví na veřejnosti, že se může stát, že jestliže promluví před nebo po termínu uzávěrky nějakého průzkumu, tak to může podstatně ovlivnit momentální výsledek jeho popularity,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Útoky na prezidenta jen udržují povědomí o tom, že je důležitým aktérem
Některé prezidentovy výroky jsou očividně využívány či spíš zneužívány proti němu s cílem snížit jeho popularitu. „Ale když tak činí lidé, kteří to dělají už od podpisu opoziční smlouvy dodnes, tak mu to zase tolik neuškodí. Jenom to spíš udržuje informační nivó na úrovni, že je stále důležitým aktérem české politiky. Takže pozornost, která se věnuje na jedné straně jeho prohlášení o superholokaustu a na druhé straně návštěvě Jordánska a tomu, že si nesundal ze zdravotních důvodů boty při vstupu do mešity, jsou informace, které čas od času ovlivňují jeho popularitu, ale vzhledem k jeho politickému standardu nebo jeho politickému uvažování zcela odvádějící pozornost od toho, jakou politiku Miloš Zeman vlastně dělá a jaké sleduje cíle,“ vysvětluje politický analytik.
Ing. Miloš Zeman
Tři roky před uplynutím Zemanova mandátu se objevilo jméno nečekaného kandidáta pro druhou přímou prezidentskou volbu. Fanoušci náčelníka Generálního štábu Armády ČR Petra Pavla mu založili na Facebooku stránku a vyzývají ho ke kandidatuře. „To je úskalí přímé volby, že v ní může uspět každý, kdo přinejmenším bude hezky vypadat na známkách. Jinak pan generál Pavel je sympatický muž, dělá dobrý dojem, ale zda by to byl úspěšný politik, který by dokázal působit v zájmu toho, co se očekává od prezidenta zvoleného přímou volbou, to nevím. Jistě bude mít bohaté zkušenosti a spoustu kontaktů ze své současné funkce a jistě by nebyl horší než mnozí z kandidátů, kteří se přímé volby účastnili minule,“ dodává Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jiří Hroník
