Podpořit zákon o obecném referendu přišel v pátek do Poslanecké sněmovny prezident Miloš Zeman. Sněmovnu navštívil při příležitosti prvního čtení zákona, ve funkci tak učinil pošesté. Ve svém vystoupení upozornil, že zákon o referendu může částečně vrátit politikům jejich prestiž tím, že jim umožní, aby se překonala bariéra odcizení mezi nimi a občany. To však neslyšeli zákonodárci z opoziční TOP 09, kteří opustili na protest proti hlavě státu jednací sál. „Nechceme slyšet vystoupení Miloše Zemana, ani nechci říkat prezidenta, prostě vystoupení Zemana,“ vysvětlil pro iDNES.cz předseda poslaneckého klubu František Laudát. „Pro nás jsou důležitá lidská práva. A to, jak se prezident chová v zahraniční politice směrem k Číně a Rusku, to, co říká, je neslučitelné s tím, s čím jsme do Sněmovny byli zvoleni my,“ dodal šéf poslanců TOP 09.
„Pan prezident ukázal, že má za sebou dlouholetou praxi z parlamentních a vládních debat, ve kterých vždy prokazoval, že umí mimořádně dobře kriticky posuzovat a komentovat nejrůznější materiály předkládané kýmkoli. Navíc tyto své námitky a komentáře – stejně jako v minulosti – umí přednášet zpaměti, což svědčí o tom, že má nejen dobrou paměť, ale také, že to, o čem mluví, přečetl a prostudoval. Tak byl známý v parlamentních diskusích stejně jako na zasedání vlády. Tím se liší od většiny našich politiků, včetně poslanců, kteří při podobných příležitostech překoktávají materiály podstrčené jim jejich asistenty a poradci. Jen s obtížemi pak dokáží sledovat další diskutující, argumentovat a připomínkovat a vede to ke zmateným dodatkům nebo úpravám předložených materiálů,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil prezidentovo vystoupení.
Fotogalerie: - Se Sládkem za Zemana
TOP 09 bude prezidenta kritizovat, i kdyby si jen zašel na šálek kávy
Do komentování kroku TOP 09, strany noblesního čestného předsedy Karla Schwarzenberga, se mu příliš nechce. „Gesto TOP 09 a vyjádření pana poslance Laudáta nemusíme komentovat. TOP 09 bude kritizovat prezidenta, i kdyby si šel v oblíbeném parlamentním bufetu koupit šálek kávy; a pan Laudát je známý jako ‚jeden laudát‘. Tomu by nepomohlo, ani kdyby mu prezident dal svůj projev na CD. Hezké sice je, že jemu a jeho spolustraníkům jde o lidská práva, ale měl a měli by ctít alespoň Ústavu České republiky. Když byl Miloš Zeman zvolen prezidentem republiky, tak by ho měli oslovovat způsobem této úrovni odpovídající. Nevím, jak si členové klubu TOP 09 říkají mezi sebou, ale mám strach, aby to nebylo v Praze tak oblíbené ‚vole‘,“ přiznává politický analytik.
Psali jsme:
Prezident Miloš Zeman bude podle názoru předchůdce, Václava Klause, znovu kandidovat na prezidenta. „Podle mého názoru prezident Zeman bude kandidovat ve druhém volebním období a zdůrazňuji, že to nemám z jeho osobního výroku, který by mi sdělil, aby nebyla mýlka. Ale z jeho chování tak dedukuji. A proto se mi zdá naprosto bezpředmětné, aby se někdo jiný pokoušel o prezidentskou volbu,“ reagoval Václav Klaus poté, co byl opakovaně dotazován, zda bude zvažovat svou vlastní kandidaturu. Podle jeho názoru má stávající hlava státu při beznaději na naší politické scéně silnou voličskou podporu a v tomto smyslu si ji zaslouží.
Klaus nevidí mezi Zemanovými konkurenty žádnou výraznou osobnost
Podle Zdeňka Zbořila je exprezident v poslední době přímo bombardován zbytečnými otázkami, jejichž účelem má být dozvědět se něco o jeho případných dalších politických aktivitách, nebo jen o jeho zájmu o funkci prezidenta. „Je to nejjednodušší, nač se může i mírně otupělý žurnalista zeptat, ale nikdo ještě nepřišel na to, že Klausovy odpovědi jsou vždy formulovány tak, aby mu umožňovaly hrát svou hru hned na několika šachovnicích. A zdá se mi, že ‚mediální málokdo‘ si s touto metodou ví rady. Mně se zdá nejvěcnějším Klausovým sdělením, že nevidí mezi možnými Zemanovými konkurenty žádnou výraznou osobnost. A říká nám, že buď se s tím budeme muset smířit, nebo že příštím prezidentem může být nějaký neznámý ‚parašutista‘, viz předvolební zjevení se Andreje Kisky na Slovensku,“ upozorňuje politolog.
Ing. Miloš Zeman
Miloš Zeman se stal i nejvýraznější osobností loňského roku podle průzkumu CVVM, když ho tak označilo 58,5 procenta respondentů. Za ním skončili ministr financí Andrej Babiš (42 procent), premiér Bohuslav Sobotka (19 procent), zpěvák Karel Gott (10 procent), předseda TOP 09 Miroslav Kalousek (5,5 procenta) a hokejista Jaromír Jágr (4 procenta). „Přikládám takovým ‚salonním průzkumům‘ velmi omezenou hodnotu. Chápu, že CVVM se musí nějak živit, ale takto je to trochu na hlavu. Rozumím srovnávání popularity pánů Zemana, Sobotky, Babiše, případně i pana Kalouska, jsou to konec konců občany zvolení ústavní činitelé. Ale proč s nimi srovnávat Karla Gotta nebo Jaromíra Jágra? Nevím, jak byly položeny otázky v této anketě a kdo byli respondenti, ale jsem přesvědčen, že by se to dalo sestavit i obráceně a Jágr s Gottem by se umístili daleko před všemi jmenovanými politiky,“ míní Zdeněk Zbořil.
Kampaň proti Babišovi vedou z opozice i koalice ti, co by měli mlčet
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš je dlouhodobě „populární“ i u pravicové opozice, která chce požádat o svolání mimořádné schůze Sněmovny kvůli kauze Čapí hnízdo. Snaha ODS a TOP 09 prý svědčí o tom, že nejsou schopny nabídnout vlastní program, a tak alespoň kritizují jeho. V nedělním pořadu Partie televize Prima uvedl, že jako Andrej Babiš nevlastní ani nevlastnil firmu Čapí hnízdo. Agrofert se stal partnerem firmy ještě před udělením dotace v roce 2008. Projekt se rozjel v období krize a Agrofert musel převzít závazky. Pokud by ČSSD podpořila svolání mimořádné schůze, tak by ho zajímalo, čeho se bude týkat. „Bude se řešit, že dotace byla udělena za exministra zemědělství za ODS Petra Bendla, nebo to, že chtěl firmu prověřit v roce 2013 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Pokud pochybily nějaké vyšetřující orgány, je třeba se obrátit na Kalouska,“ vyzval Andrej Babiš.
Ing. František Laudát
Postěžoval si, že novináři sledují i jeho dům. Především média Zdeňka Bakaly pracují na kauze, která podle předsedy hnutí ANO neexistuje. Velice aktivní je i někdejší šéfredaktorka „jeho“ MF Dnes Sabina Slonková. Posteskl si také, že do Bruselu na něj posílá udání jeho bývalý náměstek. „Nemám možnost, jakou tradičně má paní Slonková, listovat si ve vyšetřovacích spisech nebo jiné dokumentaci, ať již jsou jejich autory vyšetřovatelé domácí nebo zahraniční, ale pokud jsou alespoň data, která pan Babiš na Primě uváděl, pravdivá, tak bych si dovolil tvrdit, že celá záležitost je vyvolána politickými předvolebními zájmy antibabišovských politických stran. Zajímavé je, že tuto kampaň vedou lidé, kteří, kdyby se dokázali ohlédnout do minulosti, by měli raději mlčet. A je jedno, jsou-li ze stran opozičních nebo vládní koalice,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
O USA radši nehovořit, nebo se dostaneme na Gabalův seznam
Velvyslanec USA v České republice Andrew H. Schapiro se setkal s předsedou Islámské nadace v Brně Muneebem Alrawim, „aby vyjádřil podporu a solidaritu Spojených států s muslimskou komunitou v Česku i na celém světě“. Bavili se o toleranci, inkluzi či stavění mostů mezi jednotlivými náboženskými obcemi. „Dostalo se mi vřelého přivítání v brněnské mešitě, která je již více než deset let důležitou součástí muslimské komunity. Zvlášť v dnešní době je nutné dělat vše pro to, abychom čelili předsudkům a naopak podpořili ty, kteří jednají ve jménu míru a dobré vůle,“ pronesl americký diplomat. „Obávám se tuto záležitost na tomto místě komentovat, aby se ParlamentníListy.cz nedostaly na seznam poslanců pana Gabala a paní Langšádlové, kteří chtějí, dotkne-li se nějaký článek nebo komentář publikovaný v Česku ‚našich spojenců‘, měli bychom je ‚mazat a mazat‘,“ směje se politolog.
Doporučuje tedy nechat Ameriku Američanům. „Ale všimněme si jen toho, že po návštěvách rozhlasu a televize navštívil pan velvyslanec také obec muslimů v Brně, a že jen mírně naznačil, že někteří lidé u nás nemají rádi muslimy, inkluzi a veřejně prospěšné společnosti. Jeho vyjádření je samozřejmě také autostereotypem, osobní předsudečností, z níž máme pochopit, kdo jaký je. Tedy oni – domorodci – bez dobré vůle a bez schopností jednat ve prospěch míru a dobré vůle, a na druhé straně pan velvyslanec a země, jejíhož prezidenta u nás zastupuje, činí opak. Ještě že máme své zpravodaje nejen ve Spojených státech a Evropské unii, ale i v oblastech, kde se o ten mír a lidská práva jedná nejvíce, a ti nám tvrdí, že zprostředkovávají informace ‚z první ruky‘,“ glosuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil počínání velvyslance „míru a dobré vůle“.
Na Slovensku se začíná rýsovat pohodlná většina, nikoli pohodlné vládnutí
Pozorně sleduje i povolební vyjednávání na Slovensku, kde už jsou po víkendu s vítězným Robertem Ficem ochotny vyjednávat o vládě vedle Slovenské národní strany i Most-Híd a Sieť, což by znamenalo 85 ze 150 poslaneckých křesel. „Hlavně SNS se rozhodla jinak, než si dosud mnozí představovali. Ačkoli se uvažuje i o úřednické či prezidentské vládě, zdá se, že jakási obdoba ‚opoziční smlouvy‘ může vzniknout na půdorysu slovenské kritiky Evropské unie s orbánovskou ingrediencí. Pokud se to podaří, budou mít tyto čtyři strany pohodlnou koaliční většinu, ale to ještě neznamená, že to bude pohodlné vládnutí. Jejich názory jsou protichůdné v mnoha věcech a shodují se jen v antimigrační politice, kde našly společnou řeč. Spojuje je větší, nebo menší důraz na nacionalismus. Není to však šovinismus jako u Kotleby, ale spojuje je myšlenka Slovenska, které se bude bránit,“ zdůrazňuje politický analytik.
Při ohlédnutí za summitem Evropské unie a Turecka z počátku minulého týdne je přesvědčen, že dochází na slova těch, kteří už v roce 2008 poukazovali na to, kdo bude v Evropě někdy až brutálně prosazovat své zájmy. „Jednání Turecka a EU dnes rozumím jako pokusu o spojenectví SRN (a snad i Rakouska) s Tureckem a opatrně dodávám – na úkor některých evropských zemí. Argument, že se ‚Evropa‘ nesmí nechat vydírat je argument slabých a bezmocných. Stejně jako těch, kteří proti Turecku šermují lidskými právy. Handrkování ‚kdo, koho a za kolik‘ je jenom morálka orientálního bazaru, o které jsme už několikrát mluvili. V takových případech, kdy jde jen o peníze, ačkoli se mluví o lidských právech, předpokládám, že se naplní proroctví německých politiků. Myslí si totiž, že když se Evropa už jednou vydírat nechala, proč by to nemohlo jít i podruhé,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Osídlování Evropy bude pokračovat podle německého plánu
V reakci na návrhy ze summitu prohlásil premiér Bohuslav Sobotka, že Česká republika je připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka. ODS označila plán za porážku ČR a vítězství Bruselu a jeho nesmyslných a nefunkčních kvót. V původně dohodnutých kvótách není podle předsedy strany Petra Fialy ani slovo o migrantech vracených z řeckých ostrovů do Turecka, proto je přijetím uprchlíků z Turecka nelze naplnit. „Premiér se tedy aktivně podílel na porušení dosavadních unijních dohod a souhlasem s novým přemisťovacím mechanismem z Turecka překročil mandát, se kterým do Bruselu jel,“ uvedl šéf ODS. Předseda vlády v tom však žádný problém nevidí. „Prostě místo toho, abychom třeba vzali dvacet, nebo třicet Syřanů z Řecka, tak vezmeme dvacet, nebo třicet Syřanů z Turecka. To je vlastně jediný rozdíl,“ obhajoval Bohuslav Sobotka svoji myšlenku.
Česká republika se v loňském roce dobrovolně přihlásila k tomu, že na své území přemístí 1100 migrantů z Itálie a Řecka. Povinnost přijmout dalších 1691 uprchlíků z těchto zemí stanovilo Česku rozhodnutí evropských ministrů vnitra ze září 2015. „Víme, že premiér Sobotka byl pod velkým tlakem ze sousedních zemí a přispěl i k oslabení V4, které bylo těm velkým v EU trnem v oku. To, co tvrdí pan Fiala je vlastně nezajímavé, protože neznáme mechanismus, kterým by se autonomní politika ČR dokázala prosadit na evropském fóru. To, kolik přijmeme, nebo nepřijmeme uprchlíků, je vlastně také jedno, protože nemáme sílu svá autonomní rozhodnutí jakkoli prosadit a z EU odejít nechceme. ‚Osídlování‘ Evropy bude tedy pokračovat podle německého plánu a jen přizvukování těmto tanečkům bude ‚specificky české‘,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Klaus představoval vrchol kampaně Alternativy pro Německo
Před nedělními volbami do tří spolkových zemí odjel do Německa exprezident Václav Klaus, aby podpořil názorově blízkou Alternativu pro Německo (AfD). Ve čtvrtek vystoupil ve městě Villingen-Schwenningen v Bádensku-Württembersku, v pátek v porýnském Neuwiedu. Právě tato akce, na níž se objevil po boku předsedkyně Frauke Petryové, byla považována za vrchol celé kampaně. „Je to pozoruhodné, ale myslím, že nevýznamné. Pana exprezidenta to jistě uspokojí, a kdyby se náhodou rozhodl kandidovat v příštích volbách do Evropského parlamentu, jistě by mu to trochu pomohlo. Ale z hlediska vývoje politických poměrů v SRN to není tak důležité, ačkoli ze svých návštěv Badenska-Wűrttemberska vím, že jsou tam úvahy o ‚ohrožení Evropy‘, respektive Německa, stále svěží. A je jedno, jedná-li se o přistěhovalce z Asie nebo Afriky, ale třeba i ze střední a východní Evropy,“ poukazuje politolog.
Největší údiv vzbudily výsledky, jimiž skončily volby v Bádensku-Württenbersku, tedy s téměř 11 miliony nejlidnatější zemi Spolkové republiky Německo. Poprvé zvítězili Zelení (30,3 procenta) před CDU (27 procent), Alternativou pro Německo (15,1 procenta) a SPD (12,7 procenta). Výmluvné je srovnání s předchozími volbami. Vládní strany ztratily těžko uvěřitelných 22,4 procenta (z toho CDU 12 procent a SPD 10,4), zatímco Zelení si polepšili o 6,1 procenta a AfD tu kandidovala poprvé a celý zisk 15,1 procenta je tak jejím přírůstkem. „Znám lidi v Bádensku-Württenbersku, ti si myslí, že jsou nejbohatší, že mají nejlepší auta, ve Stuttgartu sídlí automobilka Mercedes, a hlavně že tam nesmí být žádní cizinci. Ale to neříkají nahlas, protože jsou chytří. Ale evidentně se tam to migrační téma rozbouřilo,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Pád CDU je o to děsivější, že nepřišel na východě, ale v zazobané zemi
„Netvrdím, že výsledky v Bádensku-Württenbersku jsou předobrazem celostátních voleb, ale je to významný ukazatel silné nepopularity CDU a kancléřky Merkelové. To, že ztratily obě vládní strany, je ukazatel pro nastávající volby do Bundestagu. Je to útok na velkou koalici v celém Německu,“ tvrdí politolog. Ve čtyřmilionové Porýní-Falci vyhrála SPD (36,2 procenta) před CDU (31,8 procenta) a AfD (12,6 procenta). CDU kancléřky Angely Merkelové tu ztratila proti minulým volbám podporu 3,4 procenta voličů. Jediné prvenství si připsala ve východním více než dvoumilionovém Sasku-Anhaltsku, kde jí dalo hlas 29,8 procenta voličů, ale i to je o 2,7 procenta menší zisk než posledně. Druhou nejsilnější stranou se stala Alternativa pro Německo (24,2 procenta), Levice s 16,3 odsunula SPD na čtvrté místo (10,6 procenta). Sociální demokraté přišli o více než polovinu voličů a ztratili 10,9 procenta.
Mgr. Helena Langšádlová
„CDU vyhrála jen v jedné zemi, a to té nejmenší a ještě na východě. Nesmíme zapomínat, že na něj se pořád dívají skrz prsty, vidí v něm ty enderáky. O to víc je šokující, že pád CDU přišel v té bohaté, spokojené, nebo dokonce zazobané spolkové zemi. Tam lidé nevystupují zdaleka tak aktivně proti migrační vlně jako ti bavorští sedláci nebo bavorská vláda, ale zřejmě tu obavu cítí stejně intenzívně,“ myslí si Zdeněk Zbořil. Vítězní Zelení tam byli silní už v minulých volbách. „Ale to byli takoví zvláštní Zelení, žádní mladí lidé, ti představitelé byli kolem 55 let, ale dost toužili po účasti v zemské vládě. Tentokrát se jim podařilo vyhrát a zřejmě budou sestavovat zemskou vládu, což by bylo poprvé v dějinách Báden-Württenberku. Vítězství SPD v Porýní-Falci nepřekvapuje, tam vyhrává tradičně,“ poznamenává politolog.
AfD je projevem nového národního uvědomění v rámci Evropské unie
Za největšího poraženého považuje CDU. „Nečekal jsem, že to v Bádensku-Württenbersku bude takový pád, to by mě nenapadlo. Myslel jsem, že ztratí něco na úkor AfD, ale nenapadlo mě, že v této bohaté zemi bude ztráta tak velká. SPD dokonce s AfD prohrála. A i když se na tamní vládě bude zřejmě podílet, tak z hlediska efektu je to úhona na jejich dobré pověsti. Ukázalo se, že AfD skutečně reprezentuje zájmy silné skupiny obyvatel Německa, že to není jen nějaká chvilková hysterie, ale že se to poslední dva, tři roky formovalo už jako homogenní politický proud. Tyhle výsledky vyvolají větší zájem o AfD na území celého Německa, stoupne její popularita a CDU a SPD budou muset přemýšlet, co dělaly špatně, a nemůžou to jen tak hodit za hlavu. V hlavách politiků to vyvolá přinejmenším na nějakou dobu zvýšený zájem o lidi, o nichž si mysleli, že to jsou nějací extremisté,“ říká Zdeněk Zbořil.
V českých médiích bývá Alternativa pro Německo označována za populistickou stranu. „Já bych je spíš označil za německé nacionalisty, jenomže slovo nacionalista v Německu špatně zní kvůli souvislostem s minulostí. Je to ale nový trend akcentování národní svébytnosti Němců, není to jen plácnutí do vody. Dál bude záležet na tom, co bude spolková vláda dělat v souvislosti s migrační krizí, jak bude úspěšná ve zbavování se migrantů, což už pochopila a v posledních dnech to dělá. Myslím si, že AfD je také projevem nového národního uvědomění v rámci EU, protože do těchto dnů v ní bylo slovo nacionalismus div ne zakázaným slovem a teď to mají ti slavní komisaři a poslanci na stole. A bude třeba se také zajímat o to, jestli se v dalších volbách AfD nedostane do Evropského parlamentu, jestli nebude mít zájem na tom, aby ovlivňovala německou politiku v rámci EU,“ myslí si politolog.
Ačkoli většinou vnímáme politiku Německa přes vystoupení kancléřky Angely Merkelové, ve skutečnosti je Německo velmi různorodé. „A když začne kancléř jednat samostatně a ne v zájmu spolkových zemí, což se Angele Merkelové stalo teď v souvislosti s migrační krizí, kdy začala hájit jeden názor bez ohledu na názory jiných, tak tím se její pozice reprezentanta celého Německa oslabuje. Najednou jdou do popředí partikulární zájmy jednotlivých zemí, důkazem je ta neshoda s bavorskou. Existuje sice tradiční napětí mezi Berlínem a Bavorskem, nejen tedy Mnichovem, ale tentokrát došlo téměř k roztržce. A kritika Angely Merkelové z pozic nejvyšších bavorských představitelů byla typická. Možná kdyby se v Bavorsku konaly volby také v tomto termínu, než vyvane to vzrušení, tak by to tam třeba dopadlo stejně jako právě v Bádensku-Württenbersku,“ uvažuje Zdeněk Zbořil.
V každém případě by se neúspěch vládních stran a především CDU měl projevit změnou politiky Německa v otázce migrační krize. „Myslím, že jako na signál budou na výsledky těchto zemských voleb reagovat, ale strašně špatně se to odhaduje, protože nejen celá Evropská unie, ale i spolková vláda reagovaly na krizi chaoticky. Takže se domnívám, že chaos bude pokračovat, protože nejistota, kterou volby zasejí do řad současných německých politiků, je může dovést k ještě zmatenějším závěrům. Nebo se objeví skutečně někdo, kdo přijde s novým plánem na řešení. Mohla by to být i Angela Merkelová, ale musela by si vybrat někoho jiného, než s kým tu politiku dělala dosud. Takže v důsledku voleb může dojít k nějaké změně německé politiky, ale stejně tak se může prohloubit ta současná zmatenost, kterou tamní politici projevují,“ dodává politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
