Spojené státy spolu se Severoatlantickou aliancí ve čtvrtek v Rumunsku zprovoznily systém protiraketové obrany. Rusko tvrdí, že je štít namířen proti němu a oznamuje přijetí opatření. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov oznámil, že systém je pro Rusko „nepochybně opravdovou hrozbou“.
„Ti, kteří sledují události v Rusku, vědí, že je to stálé téma, které nikdy úplně neuhaslo, přestože jsme o tom přestali mluvit tady. Rusko to řešilo celou dobu a vědělo, co má čekat, počítalo s tím, pracovalo proti tomu. Veřejnost nemá moc dobrou možnost zjistit, jak to celé je. Američané říkají, že je to proti Íránu, Rusové tvrdí opak. Nemyslím, že v Česku to bude tak velké téma jako dříve, ale celkově jde o další součást vznikající nové studené války. Znamená to, že Rusko bude víc investovat do armády a NATO včetně České republiky bude muset dělat totéž,“ popisuje pro ParlamentníListy.cz Erik Best.
Západ dlouhodobě Rusko obviňuje z rozviřování různých konfliktů. Best dále reaguje na otázku, zda nelze spuštění protiraketového systému brát jako určité popíchnutí Ruska k dalším reakcím proti Západu. „Když akceptuji argument Moskvy, že systém je namířen proti Rusku a je to pokračování toho, co chtěli vybudovat v České republice v roce 2007, znamená to, že Američané na tom už dávno začali pracovat. Pokud bereme pohled, že Američané chtějí provokovat Rusko, je to dlouhodobější věc, která bude pokračovat. Američané budou samozřejmě chtít říkat, že je to reakce na současnou situaci. Tak to ale nemůže být. O tomto projektu se začalo mluvit v roce 2006 nebo 2007,“ konstatuje k otázce protiraketového systému v Rumunsku politický analytik Erik Best.
Merkelová na setkání skupiny Bilderberg
Německá verze deníku The Huffington Post s odvoláním na další zdroje píše, že by se německá kancléřka Merkelová měla zúčastnit letošního setkání světových elit v rámci skupiny Bilderberg. Máme to číst jako další vzkaz s ohledem na její vedení migrační politiky, anebo jde o pouhé pozvání k debatě? „Nemyslím, že to má příliš velký význam. Je to ovšem další ukázka toho, že se politici vzdalují od lidu, což je svým způsobem jistá provokace. Někde se schází elity a budou se rozhodovat o tom, co a jak by mělo být. Většina populace už má pocit, že rozhodnutí na takové úrovni nejsou v zájmu většiny. Jde vlastně o další provokaci. Nevěřím ale tomu, že by se tam rozhodovalo o věcech, které se nemohou rozhodovat jinde,“ sděluje novinář.
Setkání Bilderbergu provází spekulace a spiklenecké teorie dlouhodobě. Erik Best podle svých slov nedokáže říci, nakolik jde o zákulisní rozhodování a nakolik pouze o nevinné debaty významných lidí. „Vím o tom už třicet nebo čtyřicet let, ale pochopitelně nevím, co se tam děje. Máme pocit, že politici se příliš nepotřebují scházet, aby pochopili, jak se mají chovat. Stačí si číst noviny a poslouchat americké a evropské politiky a pak je už jasné, co se od nich očekává. Nemyslím, že jedno setkání bude mít nějaký zásadní vliv,“ myslí si.
„Zdá se mi, že když před několika lety nebylo jasné, kam spějeme, postupy, které byly těžko pochopitelné a zdánlivě poškozovaly svět, byly o něco pochopitelnější než teď. Teď je asi všem jasné, že spějeme někam špatně a je s podivem, že ti, kteří tomu určitě rozumí, v tom špatném postupu pokračují. Tohle je asi to, co nejvíc štve většinu lidí. Jestli už je nám dole jasné, že to všechno nemůže dopadnout dobře, tak hledáme vysvětlení, proč ti nahoře na špatném postupu trvají. Mají samozřejmě své pomocníky v tisku a politice. V dnešní situaci bude čím dál jasnější, že to, co chtějí světové elity a většinová média, většinu poškozuje a mezi elitami a lidem bude čím dál větší propast a bude narůstat napětí a agrese z obou stran,“ upozorňuje Best.
Psali jsme:
Stále více politiků mluví o „znárodnění“, ale v kontextu ČT...
Prezident Miloš Zeman ve středu v rámci svých odpovědí na otázky čtenářů ParlamentníchListů.cz navrhl zestátnění České televize a zrušení koncesionářských poplatků, které by nahradilo přímé financování ze státního rozpočtu.
Podle Besta to vůbec není poprvé, co někdo říká, že by veřejnoprávní média měla být financována státem přímo. „Nové možná je to, že bylo v té souvislosti použito slovo zestátnění, znárodnění. To u mě vyvolává určité reakce. Protože kdyby řekl, že by ČT měla být financována ze státního rozpočtu, lidé by se na to dívali jinak. Teď je ale taková móda, že se opět mluví o znárodnění. Ministryně Šlechtová by chtěla znárodnit šest budov na Hradě, před týdnem chtěl ministr Pelikán změnit zákon, aby bylo možné mít větší státní vliv na OKD, Zeman zase mluvil o znárodnění OKD. Babiš před tím zmiňoval, že rafinérie v Kralupech by měla být znárodněna, Marksová chtěla znárodnit prázdné byty, pokud nebude jejich majitel souhlasit s jejich použitím na sociální bydlení a tak dále. Není to nic nového. Nové je to v kontextu České televize,“ popisuje analytik.
„Vysvětluji si to tak, že obecně přicházíme o různé svobody. Znárodnění a zestátnění je další prvek. Nemyslím si ale, že prezident Zeman měl tohle primárně na mysli ohledně ČT. On si všímá, že je dost proti němu, vidí, že zve komentátory z bakalovských novin a jednoznačně ho to štve. Myslí si možná, že bylo potřeba centrálnější řízení, protože generální ředitel Dvořák to nemá pod kontrolou. Když o tom mluví Babiš, který se Zemanem souhlasil, říká, že Pokorný řídí Českou televizi. Pouze je otázkou, proč si v rámci toho vyjádření prezident vybral TOP 09, ale všichni víme, že ještě větší vliv v České televizi má ČSSD,“ dodává Erik Best v komentáři pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
autor: Radim Panenka
