Komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka dlouhodobě upozorňuje na snahu státních zástupců po návratu svých pravomocí, o něž přišli, když v roce 1994 vzniklo státní zastupitelství z bývalé generální prokuratury. K tomu jim měl pomoci návrh zákona o státním zastupitelství, jehož předložení bylo jedním z důvodů, proč v létě 2012 skončil ve funkci ministra spravedlnosti Jiří Pospíšil. V tomto týdnu se o práci státních zástupců mluvilo hned dvakrát. Poprvé to bylo po obvinění expremiéra Petra Nečase, podruhé po zadržení lobbisty Ivo Rittiga.
Proč došlo k oběma akcím tak krátce po sobě, má podle komentátora Pečinky jednoduché vysvětlení. „Ivo Rittig byl člověk, který měl dlouhodobě výhodné smlouvy s pražským Dopravním podnikem, takže tam se vyšetřování jeho osoby dalo čekat a je adekvátní. Jen si myslím, že to načasování jednoznačně souvisí s tím, že olomoucké Vrchní státní zastupitelství se ve věci Nagyová-Nečas dostalo absolutně do kouta,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz komentátor Bohumil Pečinka.
Fotogalerie: - V CEVROinstitutu o Československu
Blamáž olomouckých žalobců překryli pražští kolegové
Poukazuje na to, že VSZ v Olomouci svou loňskou červnovou monstrakcí nejprve shodilo vládu a pak slibovalo, že přinese velká odhalení, ale nic nepřineslo. „A aby se tahle jeho blamáž přikryla, tak přichází na pomoc pražské Vrchní státní zastupitelství a vytahuje kauzu, která má pravděpodobně reálné obrysy. To nepopírám, že to tak může být,“ konstatuje Bohumil Pečinka.
Psali jsme:
„Ale ten způsob, jak překrýt blamáž Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, je evidentní a ten kontext těchhle věcí se mi zdá úplně nepřiměřený. Myslím, že nastává to, o čem jsem už před dvěma lety napsal, že státní zástupci mají tendenci téhle zemi vládnout. Ale to nesouvisí s panem Rittigem, toho využijí jen pro zaštiťování, že jdou proti kmotrům,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz komentátor Bohumil Pečinka.
Státní zástupci stříleli dělem na vrabce a překreslili politickou mapu
Podle něj bylo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci za úterní vznesené obvinění vůči expremiéru Petru Nečasovi úplně smeteno jak odbornou veřejností, tak médii. „Protože ta žaloba je úplný výsměch všemu a všem. Po osmi měsících vyšetřování, po monstrózním zásahu dvou set zakuklenců na Úřadu vlády, poté co shodili vládu, poté co přeměnili politickou mapu, tak přichází se školáckou právní konstrukcí,“ kritizuje komentátor.
Prof. JUDr. Helena Válková, CSc.
Žasne nad tím, že výměna poslaneckého mandátu za posty ve správních a dozorčích radách státních či polostátních podniků je obrovská korupce, kvůli které padla vláda. „To je úplně nesouměřitelné. To je, jako kdybyste střílel po vrabcích z děla a současně přitom zabil třicet lidí. Tak tohle je ten případ. Tak fajn pár vrabců, kteří ožírali pole, zasáhnete, ale přitom způsobíte takové strašné škody, které jsou tomu naprosto neadekvátní,“ poukazuje Bohumil Pečinka na to, co stačilo k pádu Nečasova kabinetu, jenž mohl vládnout až do poloviny letošního roku.
Největší zásluhy má v kauze Dopravního podniku exprimátor Svoboda
V souvislosti se zadržením lobbisty Ivo Rittiga nepovažuje komentátor týdeníku Reflex za klíčovou roli bývalého ředitele civilní rozvědky Karla Randáka a Nadačního fondu proti korupci, kteří zdokumentovali dění kolem jízdenek pražského Dopravního podniku a vyšetřovatele nasměrovali k podezřelým, jež později uvízli v jejich sítích.
„Pan Randák a Nadační fond přišli s podezřením. Ale to hlavní je záležitost pana Svobody, bývalého pražského primátora, který nechal udělat audit, z něhož některé věci vyplynuly. To není věc pana Randáka, tam šlo i o bývalé zaměstnance firmy Šachta & Partners, o to, že získal některé dokumenty, ale pak se dlouho nic nedělo. To rozhodující však bylo, že pan Svoboda nechal udělat ten audit,“ myslí si Bohumil Pečinka.
Zákon o státním zastupitelství zůstal na bedrech nové ministryně
Státní zástupci, před jejichž mocí dlouhodobě varuje, stále nemají jasno o své budoucnosti. Po Jiřím Pospíšilovi a Marii Benešové ji bude muset rozlousknout nová ministryně spravedlnosti Helena Válková. Té se nezamlouval zákon o státním zastupitelství z pera Unie státních zástupců, který ještě před svým rozpuštěním projednala bývalá sněmovna v prvním čtení. Novela, kterou chtěla prosadit exministryně Marie Benešová, neobsahovala speciální útvar pro boj s korupcí, který požadovala Unie státních zástupců.
Mgr. Marie Benešová
Ale ani sami státní zástupci se v pohledu na novou podobu zákona o státním zastupitelství nemohou shodnout. „Skupina kolem paní Bradáčové chtěla výrazně vyšší pravomoce pro státní zastupitelství, naopak skupina kolem pana Ištvana zase šla proti tomu zákonu v tom smyslu, že nechtěla zrušit vrchní státní zastupitelství. Obávali se totiž, že by to znamenalo jejich konec a jejich rozpuštění. Takže v tom se zájmy křížily,“ připomíná komentátor Bohumil Pečinka.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
_profil_top.jpg)