Představte si, že je prosinec roku 1989 a rozhoduje se o budoucnosti této země. Která varianta by byla nejlepší?Anketa
Sankce proti Rusku zavedly před několika dny Spojené státy a po nich i Evropská unie. Jednalo se o podstatné rozšíření sankcí, které západní země na Rusko uvalily již v předchozích měsících. Sankce se týkaly finančnictví, kde byl omezen přístup ruských státních bank na kapitálové trhy. Dále byl zakázán obchod se zbraněmi, který by mohl nadále posílit ruskou armádu. Byl zakázán rovněž vývoz tzv. „zbraní dvojího užití“, které by kromě civilního užití mohly být použity též k vojenským účelům. Poslední omezenou oblastí pak byl vývoz citlivých technologií, které se používají například pro těžbu ropy v arktických oblastech. Kromě toho byl rozšířen seznam ruských osob, na které se měly vztahovat individuální sankce.
Ruská vláda zareagovala vlastními protisankcemi. Nejzásadnější z nich bylo embargo na dovoz potravinových výrobků. To postihne zejména některé členské země EU, které své pěstitelské produkty do Ruska vyvážely ve velkém množství. Postihnout ovšem může i samotné Rusko, které může pocítit nedostatek potravin.
Ruská společnost je na nedostatek zvyklá, Evropa ne
Na to politolog Kubáček ale příliš nesází. „Ruská společnost je na míru sankcí mnohem připravenější než ta evropská,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz. Je to podle něj dáno tím, že ruská společnost je tradičně vysoce odolná vůči nedostatku. „Jim až tolik nevadí, že některé komodity dlouhodobě nejsou. Ruská veřejnost ještě poměrně nedávno ten nedostatek pociťovala běžně,“ připomíná Kubáček.
Navíc podle něj Rusové velmi dobře vědí, že v tomto případě jde o ruský národ, ruské krajany a posilování národního zájmu. A z tohoto důvodu jsou podle něj Rusové ochotni se uskromnit vždy. „Vždycky srazí podpatek a jsou připraveni omezit jak svou spotřebu, tak svá práva,“ připomíná.
Rusko je na tom podle něj podobně jako USA, kde se lidé také sankcí neobávají. Tam je to ovšem z toho důvodu, že je ruské sankce prakticky nepostihnou. „Oni se o tu Evropu navíc ani moc nezajímají. Pro ně jsou teď mnohem důležitější regiony v Asii,“ upozorňuje, že prvním stránkám amerických novin vládnou úplně jiná témata. To však podle něj vyhovuje prezidentu Obamovi, který díky tomu není ve vztahu k Rusku pod takovým tlakem a může si dovolit celou šíři diplomatických prostředků.
V Rusku podle Kubáčka vztah k sankcím ani příliš nezmění případný negativní postoj oligarchů stojících za prezidentem Putinem. „Vladimir Putin má, tak jako všichni vládci velkých zemí, jednu obrovskou výhodu - může zúročit, když se mu do zad opírá veřejné mínění,“ upozorňuje politolog s tím, že Putin to podle něj ví a mnoho svých kroků záměrně tlačí na získávání sympatií veřejnosti.
„On za sebou má naprosto unikátní dlouhodobou podporu veřejného mínění,“ zdůrazňuje Kubáček, že za Putinem stojí národ, což značně komplikuje situaci všem, kteří by ruského prezidenta chtěli do něčeho tlačit. Proto prezident může k jejich požadavkům přistupovat se značnou rezervou. „Samozřejmě se bude snažit s nimi najít kompromis, ale ten bude možné najít blíže u jeho zájmů než u zájmů oligarchů,“ usuzuje. Oligarchové sami podle něj nebudou chtít, aby působili dojmem protinárodních elementů. Každý z nich podle Kubáčka ještě má v živé paměti, jak dopadl Michail Chodorkovskij.
Psali jsme:
Putinovi stačí čekat na zimu
„Jednoznačně nejhůře je na tom evropská veřejnost. Ta je dlouhodobě postavená na blahobytu, dobré životní úrovni a standardu, ze kterého nerada upouští,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz dále Kubáček, podle kterého tomu odpovídá i vyjadřování evropských politiků, kteří často volí neurčitá slova jako „mělo by se něco udělat“ nebo „svět by měl něco udělat“. Ochota obětovat se sám však není příliš velká.
Evropská pozice proto podle něj bude ve vztahu k Rusku slábnout už jen tím prostým faktem, že se za několik měsíců bude blížit zima. „Pak bude mnohem více ochotna se s Ruskem dohodnout na nějakém kompromisu,“ soudí.
Politici podle něj nebyli v Evropě těmi, kdo se do sankcí hrnul. Spíše do nich byli tlačeni občany a společenskými elitami. Nyní prý budou sázet hlavně na to, že občané nebudou chtít mrznout, ani vidět uzavírané továrny a provozy. „Pod taktovkou Německa se čím dál více evropských zemí bude přidávat k volání po kompromisu a dohodě s Ruskem,“ odhaduje politolog.
Psali jsme:
Roztříštěná Evropa
Evropská unie podle něj je v otázce vztahu k Rusku, tak jako v řadě dalších otázek, zcela roztříštěná. Na jedné straně stojí země, které s Ruskem čile obchodují a mají zájem na dobrých vztazích, jako je Německo, Francie nebo Itálie. Na druhé straně jsou země, které vůči Rusku tradičně vystupují podezíravě, zejména Velká Británie, Polsko nebo pobaltské země.
Během podzimu se ale podle něj bude muset Evropská unie dohodnout na nějakém společném postupu „Jinak by společná evropská diplomacie dostala doslova na buben,“ konstatuje politolog. Podle něj celý svět ví, že EU je roztříštěná, ale pokud by se nedokázala shodnout na takto základní věci, ztratila by před celým světem tvář a nikdo už by ji nebral vážně. Navíc pokud by s Ruskem musely vyjednávat jednotlivé země, měly by samozřejmě mnohem menší sílu.
„Čím víc bude do zimy, tím víc bude převažovat proruský postoj,“ myslí si. Rusku se proto podle něj bude hodit protahovat jednání do chladnějších měsíců, kdy evropské domácnosti začnou myslet na udržení svého standardu.
Fotogalerie: - Za Rusko a proti fašismu na Ukrajině
Fotogalerie: - Stop Putin
Kromě toho, Rusko podle něj bude záměrně rozdělovat EU různými hrami se sankcemi, kdy bude podle potřeby volit ty, které nejvíce zasáhnou tu evropskou zemi, kterou zrovna budou potřebovat přitlačit ke zdi. „Rusové sice mluví o jednotných sankcích vůči EU, ale i oni samozřejmě vědí, že každá členská země má své zájmy posazené trochu jinak,“ zdůrazňuje znalec pro ParlamentníListy.cz.
Jako příklad Kubáček uvádí debatu, která se u nás spustila kvůli zemědělským produktům. A to naše země vyváží do Ruska zemědělské produkce relativně velmi málo. „Představte si, co by se tu dělo, kdyby se sankce měly týkat automobilového průmyslu nebo těžkého strojírenství, na kterém je závislé celé Ostravsko. Kdyby se rozvinula takováhle debata, tak by se ten český postoj velmi rychle proměnil,“ myslí si Kubáček. Právě proto podle něj česká vláda doposud zůstává spíše v „pragmatickém středu“ názorového spektra.
-
Další odborné názory v rubrice Politologové
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
