Domácí politickou scénou v minulém týdnu hýbala především smrt čtyř, po pondělním dopoledni již pěti, českých vojáků zabitých v Afghánistánu. Ostrou kritiku si vysloužil předseda Svobodných Petr Mach, podle něhož jen cvičíme žoldnéře do pouští, zatímco vlast armáda neubrání. Za své názory, že v Afghánistánu nemají čeští vojáci co dělat a stejně tak cizí vojska na českém území, to od politických konkurentů schytal i tak, že se prý jeho rétorika blíží rétorice komunistů, kteří jsou momentálně jedinou významnou politickou stranou u nás, která vysílání vojáků na zahraniční mise nepodporuje.
_profil_top.jpg)
Podle politologa Zdeňka Zbořila se hodnocení padlých českých vojáků pohybuje ve veřejnosti na škále od hrdinů po žoldáky. „Ti hrdinové jsou nepřiměřeně oslavováni, ti žoldáci jsou nepřiměřeně ponižováni. Nicméně pravda je někde uprostřed. Přece jenom to byli vojáci, jak někdo správně napsal, kteří šli do svého zaměstnání a věděli, do čeho jdou. A od politiků se nám mělo dostat jasnějšího vysvětlení, co tam dělají a proč se v Afghánistánu bojuje za Prahu, jak říká pan prezident. To je sice hezké politické heslo, ale lidé nerozumí tomu, proč se boj proti terorismu vede zrovna v Afghánistánu, a ne někde jinde, kde také teroristé jsou,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Chybí pohled z druhé strany
Politolog je přesvědčen, že by si politici měli odpustit velká slova o hrdinství a řádně nám vysvětlít, proč se má bojovat v Aghánistánu za Prahu nebo v Mali, jak říkal ministr obrany Martin Stropnický. „V těch hrdinských vyjádřeních mi chyběl pohled z druhé strany. Kolik zářezů na pažbách měli ti naši vojáci? A s kým se tam utkávali? Kdo proti nim bojuje? Jsou proti nim jenom teroristé, nebo to jsou bojovníci za svobodu a proti okupačním jednotkám, které se pohybují bezostyšně v jejich zemi? To je spousta otázek, na které vlastně všichni politici, až na několik výjimek, nehledají odpovědi a pomáhají si silnými slovy o hrdinství,“ míní Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
I to je důvodem, proč jsou reakce lidí tak odlišné. K diskusím na sociálních sítích se vyjádřil i náčelník Generálního štábu Petr Pavel, podle něhož některé výroky hraničí s elementární lidskou slušností. Proto by prý v takových chvílích měla fungovat jistá autocenzura, alespoň morální, protože v konfrontaci s lidským životem by se taková stoka objevovat neměla. „Lidem byly ty čtyři oběti předkládány jako nějací nadčasoví hrdinové. Ale ukazuje se, že je to možná jenom začátek cesty za hrdiny. Ještě nebyli pochováni a už máme ohlášen z Afghánistánu další incident se zraněným českým vojákem,“ připomíná politolog.
Ať nestojíme na straně podivného snu George W. Bushe
Jde o to, aby nám někdo řekl, kolik těch hrdinů z České republiky ještě bude. „A jaká je cena, jestli se platí jejich životy jenom za nějakou nekonečnou svobodu nebo spravedlnost nebo jaké jsou krycí názvy těch operací proti terorismu. Ať nám řeknou třeba i ti vojenští odborníci, jestli to je skutečně válka. A kdo jsou ty válčící strany, abychom věděli, že naše armáda stojí opravdu na straně spravedlnosti. A ne na straně nějakého podivného snu George Walkera Bushe, který si možná celou tu záležitost vymyslel proto, aby se Spojené státy vyhnuly nějakým vnitřním problémům,“ podotýká Zdeněk Zbořil.
Je známo, že afghánské války skončily už v 19. století velkým fiaskem Velké Británie, tehdy koloniální velmoci. „Fiasko tam zažil i Sovětský svaz a koneckonců ho zažívají i Spojené státy. Přitom jde vlastně o liduprázdnou zemi s krutou přírodou, ve které jediným produktem schopným se umístit v globalizované ekonomice jsou všechny možné druhy opiátů. Dokonce se jeho produkci podařilo z území Afghánistánu rozšířit. Dodnes ani nevíme, jestli ta produkce je v rukou nějakých kmenových náčelníků, nebo jejich kmotrů ze zahraničí,“ konstatuje politolog.
Veřejnost odstrašují některé zvláštní osobnosti z ČSSD
„Takže odpověď na otázky, proč jsme v Afghánistánu a proč se odtamtud Spojené státy stahují, by měla následovat okamžitě po vyslovení lítosti nad čtyřmi zmařenými životy mladých mužů. A pan prezident, když je v tak bojovné náladě, by nám mohl říci, jestli nechce v Afghánistánu nahradit odcházející armádu Spojených států armádou České republiky. Z těch jeho slov, že se v Afghánistánu bojuje proti terorismu, který v České republice zatím není, to tak vypadá,“ myslí si Zdeněk Zbořil.
Ing. Miloš Zeman
Podle průzkumu společnosti TNS Aisa pro Českou televizi má hnutí ANO momentálně obrovský náskok v preferencích před ČSSD, když by mu hlas dalo 31 procent respondentů, zatímco sociální demokracii jen 16 procent. „Je to první průzkum s tak výrazným rozdílem, který nějaká agentura publikovala, takže možná ty příští budou jiné. Ale není se čemu divit. Koaliční vládu sestavovala ČSSD, a proto je také odpovědná za její úspěchy, ale i neúspěchy. A protože česká politika je personifikovaná, tak možná pohled na některé zvláštní osobnosti, které vystupují v řadách ČSSD víc a víc na veřejnost, může být odstrašující,“ všímá si politolog.
Lidé fandí Babišovi, aby v politice nezůstal na kameni kámen
Mezi příčiny odlivu voličské přízně od ČSSD se dá zařadit i zvláštní postoj, který zaujal šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek v ukrajinské krizi a jenž stále doznívá. „A jak se celý konflikt prohlubuje, tak si lidé budou stále připomínat ten jeho radikalismus jako ministra zahraničí České republiky. A pak nevím, jestli tomu tak skutečně je, ale média to alespoň tak prezentují, že se v ČSSD stále dohadují o tom, kdo by měl být v čele strany. Naposledy senátor Lebeda vystoupil s názorem, že pan Sobotka je sice dobrý politik, ale není charismatický. Takovým vyjádřením samotných členů ČSSD voliči sociální demokracie příliš nerozumí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Úplně opačně se veřejnosti jeví lidé z hnutí ANO, kteří jsou natolik ukáznění, že dali na radu svého předsedy Andreje Babiše, aby moc nemluvili a raději předkládali výsledky své práce. „Výtky, které padají na hlavu pana Babiše, že neumí dělat politiku a že se to teprve bude učit, jsou nesmyslné, protože spousta občanů České republiky si je vědoma toho, že on chce politiku dělat jinak než jeho předchůdci, a pořád v něm vidí naději. Když někdo říká, že kdyby se realizovala všechna rozhodnutí pana Babiše, že by nezůstal v české politice kámen na kameni, tak to je přece to, co lidé chtějí, aby z té minulosti nezůstal kámen na kameni. Takže jeho popularita tím roste, ať se nám to líbí, nebo nelíbí,“ vysvětluje politolog vysoké preference Babišova hnutí.
Nejde o wimbledonskou šampionku, ale o tisíce podnikatelů a daňové ráje
Řevnivost a rivalita šla stranou u politiků ANO, ČSSD i jiných stran, když se jednotně sešikovali proti poslanci Stanislavu Humlovi, jenž na Facebooku sdílel výrok Daniela Rovného na adresu čerstvé wimbledonské vítězky Petry Kvitové: „Petro jsi skvělá tenistka, ale jako člověk jsi špína!“ Sám k tomu připsal „Dobrý koment“. Řeč je o tom, že nejlepší česká tenistka se na podzim loňského roku kvůli daním odstěhovala do Monaka. Mezi zastánce šampionky z Wimbledonu se zařadil mimo jiných prezident Miloš Zeman, vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš a také senátor Zdeněk Škromach.
„Výrok sám o sobě je trochu chucpe, je to výrok českého burana a jenom to poukazuje na to, jak špatně autora výroku doma vychovávali. Ale co je skutečně problém, to je těch třináct a půl tisíce českých podnikatelů, kteří platí daně někde jinde, v daňových rájích. A ti politici jsou proto tak na straně slečny Kvitové, že za to jsou přece odpovědní. Případ slečny Kvitové to jenom rozvířil, protože víme, že tady utíkají peníze, které by mohly být zdaňovány na území České republiky, a neumíme s tím nic udělat. A politici jsou za to odpovědní bez ohledu na to, ve které politické straně za posledních čtyřiadvacet let sedí,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Politici se staví za Kvitovou, aby jim nikdo nepředhazoval Rittiga
Pozastavuje se nad tím, že si nikdo nedá práci s tím, aby veřejnosti vysvětlil, jak to s daněmi přesně je. „Pořád se píše o 63 milionech, které dostala Petra Kvitová v Londýně. Teď si aspoň někdo vzpomněl, že se to také daní ve Velké Británii. A také, že máme smlouvy o dvojím zdanění s lecjakými zeměmi a jedna od druhé se dost podstatně liší. A proč je nemáme třeba s Monakem či Kyprem, kam ty peníze odtékají v ještě větší míře. Tady se jedná o jednotky, maximálně desítky milionů, ale do zahraničí přece utíkají miliardy,“ upozorňuje politolog.
„Politici se samozřejmě postaví na stranu Petry Kvitové, aby jim někdo nemohl předhazovat, proč pan Rittig nebo celá řada dalších i nesportovců, ale podnikatelů, platí daně venku. A s tím je spojený vážný problém, jestli se ty daně mají platit venku, nebo doma. Nevíme, co je důležitější, zda ty příjmy danit tady, nebo aby ti bohatci bohatli ještě víc a popřípadě investovali zpět v České republice do naší ekonomiky. Zemi, kde utíkají miliardy komínem, nemůže ohrozit Petra Kvitová nebo pan Berdych, pan Štěpánek nebo kdo všechno má v Monaku peníze. Je přece přirozené, když už si hrajeme na globalizovaný svět a Evropskou unii, že se snaží žít tam, kde je to pro ně výhodnější,“ poznamenává Zdeněk Zbořil.
Předseda ODS na úroveň diskuse s premiérem nemá
Předsedové dvou kdysi nejsilnějších stran ODS a ČSSD se sešli v nedělních Otázkách Václava Moravce, ale účast Petra Fialy jako oponenta premiéra Bohuslava Sobotky byla zbytečná. „S panem Sobotkou tam mají diskutovat lidé, kteří jsou jednak na úrovni té diskuse, jsou schopni předkládat nějaké věcné argumenty, i kdyby to byl třeba pan Kalousek nebo někdo jiný. A za druhé - ODS už nedokáže lidem nic nabídnout. Nabízí jim jen svoji minulost, která není čistá ani úctyhodná. Jako poslanec a šéf strany má pan Fiala právo tu kritiku vznášet, ale proboha, ať nehledá brvy v oku druhého, nevidí-li břevna v oku svém,“ bere si politolog na pomoc slova z Bible.
Předseda ODS si snad dělá z lidí legraci, když mluví o protinávrhu služebního zákona, který chce jeho strana předložit. „Když jim jde o to, aby ten zákon byl tak dobrý, proč na něm sedm let seděli? Vždyť měli sedm let většinu v Parlamentu, mohli schůzovat do pozdních nočních hodin, mohli se snažit se zákonem o státní službě něco udělat. Ať nám pan Fiala řekne, co udělali pro to, aby ten zákon byl. Tomu, že státní úředníci budou nějak závislí na rozložení politických sil, bude vždy. Ale jde o to, aby byli závislí co nejméně. A to je ve služebním zákonu upravené,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Superúředník se musí vyznat v chodu instituce a mít letité zkušenosti
Odpor proti služebnímu zákonu si vysvětluje tím, že se politické strany bojí o svá privilegia, o rozmísťování svých členů do různých funkcí bez ohledu na jejich odbornost a jejich znalost věci. „Jezdím mimo Prahu a sleduji, co se děje na silnicích, a to vidím jako důsledek aktivit pana Bárty za krátkou dobu, co působil jako ministr dopravy. Pan Bárta nevěděl o dopravě vůbec nic, jenom vyházel všechny úředníky, kteří by mu mohli vadit jako člověku neznalému. A dnes se to napravuje bolestným způsobem. Proč se tedy pozastavovat nad tím, že se někdo snaží napravit to, co ta minulá koalice pokazila,“ podivuje se politolog nad tím, proč Petr Fiala požadoval, aby nová vláda už přestala opakovat, že napravuje chyby koalic s ODS v čele.
V navrhovaném zákonu o státní službě se počítá s funkcí superúředníka a o tomto postu se spekuluje v souvislosti s expremiérem Vladimírem Špidlou. „Ať se při výběru podívají na to, kdo to byl třeba Albín Bráf, který psal o státní správě už na přelomu 19. a 20. století. To musí být člověk, který se vyzná v chodu nějaké instituce a má v ní také letité zkušenosti. Vzpomeňme si na pana Janotu, co znamenalo pro Ministerstvo financí, že tam byl taková léta a že sestavoval všechny rozpočty, ke kterým se pak hlásili jednotliví ministři financí,“ připomíná Zdeněk Zbořil dlouhá léta nepostradatelného muže na Ministerstvu financí.
Obstrukce budou jen důkazem ponížení sněmovny na žvanírnu
Proto si říká, proč by se nemohl objevit nějaký šéf státní administrativy, který by byl nad stranami, který by to prokázal už v minulosti, který by hovořil alespoň dvěma či třemi světovými jazyky a který by se uměl v té své funkci státního byrokrata chovat. „A také by tak byl i těmi ostatními přijímán. To nemůže být člověk kompromisu, ale člověk, který není lékařem či anesteziologem, ale má alespoň základní právnické vzdělání a dobrou praxi ve výkonu služby v nějaké státní instituci,“ vypočítává politolog, čím by měl být budoucí superúředník obdařen.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny, která bude zákon o státní službě ve druhém a třetím čtení projednávat, se očekávají obstrukce ze strany TOP 09. „Už jsme to zažili jednou se sociálními demokraty a k ničemu to nebylo, tak si to třeba zkusí i současná opozice. Ale měla by si uvědomit, že to je dvousečná zbraň, že se to může obrátit i proti nim. Jsou sice prázdniny, tak to lidi nebude až tolik vzrušovat, ale stranám, které se do nich pustí, to může také dost uškodit. Půjde i o tu fyzickou výdrž a o to, aby si ty strany, které jsou proti obstrukci, vymyslely jinou taktiku. A pak ať obstruují, bude to jen další důkaz, že ponižují Poslaneckou sněmovnu na tu proslavenou žvanírnu,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
