Fotogalerie: - Vídeňská volební neděle
Fotogalerie: - Immer wieder Österreich
Mediální analytik Jiří Mikeš si myslí, že téma migrační krize je a bude součástí boje redakcí o místo na slunci, a proto rozdíly v pojímání tématu uprchlictví mohou gradovat. Předpokládá, že poroste poptávka po nemainstreamových informacích: „Ukazuje se, že lze prezentovat migrační krizi i jinak, než jak to dělají média klasická. Informačních zdrojů je tolik, že lidé si mohou vybrat,“ říká Mikeš. K veřejnoprávnímu stylu zmínil: „Je to dobrá záležitost, ale vždy jde o vlastní redaktory. Lidé si je platí, tak by měly být informace více vyvážené.“
Sám předpokládá i s ohledem na toto téma střety na mediální scéně: „Nastane mediální mela. Když jde ‚do tenkejch‘, budou muset proti sobě jít a konkurenční boj zákonitě prohloubit, protože novinářům půjde o to, zda vůbec budou placeni,“ zmiňuje. „Svět prostě musí vzít v úvahu, že v tématu jde vůbec o lidskou civilizaci, zda to lidé vůbec přežijí,“ dodal v obecném kontextu přibývání migrantů v Evropě.
Mikeš: „Osobně si myslím, že témata se příliš neliší“
Mikeš se také vyjádřil k případným rozdílům ve výběru námětů v souvislosti s uprchlickou vlnou: „Osobně si myslím, že témata se příliš neliší. Když čtu komentáře, někteří říkají, že bychom měli být k migrantům slušní, a další strana, že máme vlastních problémů dost,“ uvedl Mikeš a v kontextu přidává další postřeh: „Velice obdivuji třeba profesora Kellera, který se přibližuje tomu, co si myslí obyčejní lidé, a přitom vše vykládá z hlediska sociologa a chlapa, kterému to myslí. Svět, jak se globalizuje, zmenšuje se a najednou vznikají problémy, které jsme nikdy neměli.“
Jirák: Rozdíly jsou v detailech. Interpretace podobné
Na publicisticko-komentátorskou rovinu se zaměřil profesor Jan Jirák. Tady vidí rozdíly v pojetí pouze v detailech. „Týkají se hlavně publicisticko-komentátorské roviny, ale pokud jde o vlastní zpravodajství, používají se podobné interpretace jako například hrozba. Objevují se výrazy jako vlna a tsunami. V individuální rovině pak při zpracování konkrétních osudů převládá vůle po předvádění hlubokých lidských příběhů,“ popsal Jirák, který zároveň podotkl: „Migrační děj už nepřináší příliš mnoho novinek ke zpracování, ale dost pokryté bylo stěhování tábora v Turecku. Mám pocit, že mediální pozornost, pokud jde o uprchlíky ochabuje.“
Další pohled na mediální pojetí novodobého stěhování národů přidává komentátor Karel Hvížďala: „Spíš vnímám rozdíly v chápání migrační krize na mentální mapě Evropy. Všude podél Dunaje se cítí všichni ohrožení mnohem více a používají mnohem hysteričtější výrazy než protestantské severní země nebo Německo, když tedy vynecháme bývalé země NDR,“ reagoval.
Rakouské volby? „Interpretace byla spíš jednohlasná,“ říká Jirák
„Převažujícím tónem jsou obavy z pravicově-populistického kandidáta a jisté chápání skutečného vítěze jako politicky přijatelné řešení pro Evropu,“ říká průběhu předávání informací v českých médiích o prezidentských volbách v Rakousku profesor Jan Jirák. K případným odlišnostem v pojetí prezentace událostí pak zmínil: „Myslím, že v tomto případě byla interpretace spíš jednohlasná. Nesledoval jsem všechna média, ale vnímal jsem zřetelné obavy z pravicového populismu,“ dodal.
Hvížďala: Hlavní otázka pro Evropu: „Lze situaci uklidnit?“
Postup rakouských a zahraničních médií sledoval komentátor Karel Hvížďala: „Samozřejmě se nejvíc mluvilo o tom, že obyvatelstvo je rozděleno padesát na padesát, a také komentáře poté ukazují, že se tamní scéna neuklidnila,“ uvedl a připojil další postřeh: „Hlavní otázka, kterou si dnes nad výsledkem voleb Evropa klade, je, jak je vlastně možné situaci uklidnit a začít o ní uvažovat střízlivě. To má jako hlavní bod prezident Van der Bellen, ale jestli se to podaří? Těžko říci,“ dodal.
Hvížďala si všímá také rétoriky, kterou použila média v souvislosti právě s poraženým kandidátem Norbertem Hoferem, jehož média běžně titulovala minimálně jako radikála: „Citáty z jeho vystoupení a i to, že na některých mítincích ukazoval, že má pod sakem pistoli, vlastně jen potvrzovaly tento slovník,“ poznamenal Hvížďala. Zároveň upozornil, že rozdíly v používání jazyka médií se týkají spíš internetu než prestižních médií. „Der Standart, die Politik, všichni mají snahu stav uklidnit. Ovšem otázkou je, zda se to dá, protože internet pracuje na principu sněhové koule, sám nabaluje na sebe, jeden křičí přes druhého už proto, že je anonymní a zcela nezodpovědný. Nikdo ani neví, komu třeba různé domény patří,“ doplnil.
Mikeš: Redaktoři mohou klidně zvlčit a psát, co je napadne
A zda média pracují objektivně a vyváženě? Tedy i v případě migrační krize a rakouských voleb? „S těmito kategoriemi vůbec nepracuji. Mám vytknuto před závorku, že objektivní a vyvážené jsou umělé konstrukce a nic takového není. Myslím, že se to ani nedá zjišťovat,“ uvedl Jirák.
Svůj názor přidává i Jiří Mikeš: „Mění se vlastníci, zahraniční odcházejí, noví majitelé se v situaci ani trošku nevyznají, takže pak vše nechávají na redaktorech, kteří mohou klidně zvlčit a psát, co je napadne. To je obecný jev. Náklady tištěných novin jdou dolů, mladí lidé nečtou noviny, neposlouchají televizi a rádia.“ Mikeš také říká: „Krize médií je celosvětová, protože nastoupily Twittery a Facebooky, což je velký fenomén, a když se dají dohromady, mohou vytvářet nátlakové skupiny, které mohou být daleko silnější než ty mediální.“ Na adresu médií pak doporučil: „Musejí za lidmi, musejí se jich ptát, pak budou mít i argumenty proti kritikům. Přiblížit se k masám.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
