Začátkem tohoto týdne vykročilo Česko rozvolněním některých opatření a omezení k normálnímu životu, pokračovat se má dalšími kroky v týdenních intervalech. Jak se díváte jako advokát a spoluzakladatel Zdravého fóra na to, že to rozvolnění je podmíněné, třeba ve službách tím, že se zákazník prokáže negativním testem na koronavirus?
V první řadě bych varoval před tím, abychom o současné situaci mluvili jako o rozvolňování nebo dokonce jako o návratu k normálnímu životu. Trvající plošné testování je jedním ze zcela kritických problémů. Druhým zásadním problémem je postupné zavádění diskriminace neočkovaných lidí. Lidé očkovaní jsou zvýhodňováni dokonce i před těmi, kdo nemoc prodělali a kteří jsou tak vůči koronaviru prokazatelně imunní minimálně stejně, ne-li více. Varuji v tomto směru ale před jakoukoliv formou diskriminace. A připomínám, že tak učinila i Rada Evropy ve své rezoluci číslo 2361. Nemluvě o tom, že očkovat se pro to, abych směl cestovat nebo chodit do restaurací, tedy ne kvůli vlastnímu zdraví, je něco nepředstavitelného. Jako advokát se dívám na situaci tak, že dokud neobnovíme základní principy demokratického právního státu, o normálu nemůžeme mluvit. Zákaz diskriminace je jedním z těchto principů.
Jaké další principy demokratického právního státu máte na mysli?
Návrat k tradiční dělbě moci, kdy práva a povinnosti může plošně ukládat pouze přímo volený Parlament, nikoliv vláda nebo dokonce jednotliví ministři. Musíme obnovit vzdělávání dětí bez jakýchkoliv podmínek. A musíme se bezpodmínečně vrátit ke starořímské zásadě in dubio pro libertate, tedy k zásadě, že v případě pochybností o jakékoliv regulaci je nutné dát přednost svobodě jednotlivce. Česko šlo od loňského března cestou typickou pro totalitní státy. A dokud se nevrátí na cestu, na kterou nastoupilo v roce 1989, do normálu se nedostaneme. Testování v provozovnách je jen špičkou ledovce. Je to, samozřejmě, absurdní. Nejen z lékařského hlediska – je dávno prokázáno, že testování lidí bez příznaků nemoci a mimo rámec standardního lékařského vyšetření je nesmyslné a ničemu nepomůže. Je to absurdní i z hlediska právního. Copak jsme zapomněli na ochranu osobních údajů? Copak jsme zapomněli na to, že státní moc má vykonávat stát a nemůže ji přenášet na soukromé osoby? Mám z toho všeho pocit, že se vládě za ten rok podařilo zlomit právo v místě, které bylo dosud nedotknutelné – v samotných základech zastupitelské demokracie.
Pro dobu, v níž žijeme, se opravdu hodí označení „Testuje se celé Česko“. Netýká se to jen zaměstnanců ve firmách a také OSVČ, ale test je – jak bylo zmíněno – i podmínkou pro návštěvu kadeřnictví a dalších služeb, kde se negativním osvědčením musí prokázat každý zákazník, ale i každý provozovatel. Má tedy plošné testování lidí bez příznaků vůbec nějaký smysl?
Testuje se dokonce ve školách. A to skupinově, zcela bezohledně vůči dětem a jejich psychice. Mám k dispozici odborné stanovisko, které potvrzuje, že testování znamená pro děti stres a může vést i k závažným psychickým poruchám. Zejména v momentu, kdy je dítě před očima svých spolužáků a učitele testováno s pozitivním výsledkem. Navíc sdělení pozitivity dítěte je flagrantním porušením evropského nařízení GDPR. Pokud se ptáte na smysl plošného testování, vidím na základě diskusí se spoustou virologů, praktických lékařů, pediatrů a dalších odborníků jen dva – je to skvělý byznys pro výrobce a dodavatele testů. A je to nástroj k udržování strachu mezi lidmi. Jinak je to ale absolutní chiméra. Podobné testy patří do rukou lékaře, který s nimi pracuje při léčbě konkrétního pacienta. PCR testy tak, jak jsou dnes používány, představují naprosté porušení základů medicíny. Při současném způsobu jejich provádění vykazují obrovské množství tzv. falešných pozitivit.
Psali jsme:
Co ty vysoké počty falešných pozitivit mohou způsobit či ovlivnit?
Kdyby teď hospoda poblíž načerno otevřela zahrádku, zašli byste posedět?Anketa
Uvedu to na jednoduchém příkladu – dnes může být v České republice pozitivní cca 1 procento lidí, i když ve skutečnosti to je zřejmě méně. Pokud použijeme současné PCR testy, a pokud věříme jejich nadsazeným charakteristikám uváděným výrobci, pak bude až 85 procent pozitivních výsledků falešných. Abych to vyjádřil ještě konkrétněji – z 1000 lidí bude deset skutečně pozitivních a 990 negativních. Ale PCR testy nám oznámí 59 pozitivních. To znamená, že 49 lidí z 59 bude obětí systému. A i ty zavřeme doma, pokud to budou děti, zbavíme je práva na vzdělání a zlikvidujeme společnost? To už vůbec nemluvím o tom, co pozitivní výsledek z lékařského hlediska znamená. Státní zdravotní ústav, instituce přímo podřízená Ministerstvu zdravotnictví, přiznává, že pozitivní člověk vůbec nemusí být nemocný, dokonce ani nakažený aktivním virem. Plošné testování má tak zcela prokazatelně jen dva dopady – neskutečné zatížení veřejných rozpočtů a rozpočtů zdravotních pojišťoven v řádu stovek milionů korun měsíčně. A udržování paniky, která má i mezinárodní dopady. Kvůli nesmyslnému způsobu testování nemůžeme cestovat do řady zemí, a to dokonce v rámci Evropské unie.
Nosíte venku roušku nebo respirátor?Anketa
Kritici vyčítají Babišově vládě a čtyřem jejím ministrům zdravotnictví, kteří se v čele klíčového rezortu během pandemie vystřídali, že situaci nezvládli. Je to oprávněná výtka, když za většinou rozhodnutí vlády stojí doporučení odborníků, kteří vládě radí? Čím se tedy měl Babišův kabinet řídit, když ne radami expertů v oboru?
Epidemie nejsou nic nového. Vláda má už mnoho let k dispozici pandemický plán, Vědeckou radu Ministerstva zdravotnictví, tzv. Laboratorní skupinu, spoustu vysokých škol a dalších oficiálních zdrojů. Místo toho, aby jich využila, postupuje podle návodů jediné neformální skupiny lidí, kteří nejsou virology, kteří nemají v problematice koronaviru žádné zkušenosti, ale získali si obrovský prostor v médiích. Restrikce, které vláda už rok uplatňuje, nemají oporu v žádné významné vědecké studii. Asi nejlepším příkladem je téma respirátorů – 20. dubna 2021 byla zveřejněna první metaanalýza, tj. z vědeckého hlediska nejvýznamnější studie, která zhodnotila výsledky stovek menších studií. Výsledek je jednoznačný – používání roušek či respirátorů může být zdraví škodlivé. A neexistuje žádný přesvědčivý důkaz o tom, že by používání respirátorů mohlo pomoci v boji proti pandemii nemoci covid-19. To je snadno prokazatelný fakt. Vláda přesto trvá na svých opatřeních, opřených o nedůvěryhodné a vědecky bezvýznamné studie, dodané lidmi z Iniciativy Sníh a skupiny MeSES, kde figurují stejní lidé. Pokud by vláda chtěla postupovat správně, opřela by se o systém tzv. Evidence-Based Medicine, tedy o systém založený na vědeckém, kritickém zkoumání důkazů. Místo toho jde vláda cestou systému tzv. Cherry-Picking – tedy systému, kdy si z dostupných zdrojů vybere právě ty, které podporují to, co potřebuje. Bez ohledu na vědeckou hodnotu takového zdroje.
Která vládní omezení či opatření během téměř roku a čtvrt pandemie považujete za největší úlet a proč? Zákaz vycházení po 21. hodině? Zmiňované nošení roušek či respirátorů? Něco jiného?
Pro mě, jako pro právníka, je zcela zásadní omezení možnosti opustit území České republiky, nebo omezení se do ní vrátit. Možná to nezní nijak dramaticky, proti zavřeným školám, provozovnám a podobně. Ale ústavní systém České republiky vychází zejména z historických zkušeností. A zakázat lidem překročit hranice státu je absolutně nepřijatelné. To prostě náš systém práva neumožňuje. Přesto se to stalo. Pokud jsme se dostali sem, pak už lze porušit jakékoliv ústavní právo. Prostě – vláda zlomila právo v místě, kde bych si to nikdy vůbec nedokázal představit. Ona i její ministři naprosto pošlapávají tradiční hierarchii právních hodnot, uznanou ústavním pořádkem a vyplývající i z mezinárodních úmluv, jimiž je Česká republika vázána. Zcela popírá tak zásadní práva, jako je právo na ochranu soukromí, ochranu osobní svobody a lidské důstojnosti. To jsou základy práv člověka. Argumentovat jakýmsi právem na ochranu veřejného zdraví je z lidského i ústavněprávního hlediska zcela liché – takové právo Listina základních práv a svobod vůbec nezná.
Jaký je váš názor na to, že na dlouhé měsíce byla pozastavena školní docházka? Je tento krok něčím ospravedlnitelný, třeba ochranou starších učitelů nebo hrozbou přenosu nákazy do rodin žáků?
Uzavření škol a školek, podmínky jako testování nebo nošení respirátorů ve třídě, kde jsou všichni negativně otestováni – to je pro mě, jako právníka i jako rodiče, absolutní zrůdnost. To nemá v novodobé historii obdoby. Omlouvám se, ale v této otázce nemohu být politicky korektní. To, co vláda udělala s našimi dětmi, je prostě absolutně nepřijatelné. Nemluvě o tom, že to udělala bez jakýchkoliv vědeckých argumentů, na základě neprůkazných studií, absurdních modelů skupiny BISOP – mimochodem, opět spojených s Iniciativou Sníh. Zneužití dětí považuji za projev nejhorší podlosti. To nemá žádnou omluvu. Přece nemůžeme chránit dospělé tím, že zničíme život dětem. Učitelé, ředitelé, rodiče, senioři mají schopnost bránit se sami. Ale děti ne. Děti potřebují nás, dospělé.
I když některé žaloby na stát za vydávání mimořádných opatření byly soudy vyhodnoceny jako oprávněné, v konečném důsledku se nic nezměnilo a v případě jejich zrušení přijala vláda, resp. Ministerstvo zdravotnictví opatření podobná, ne-li takřka stejná. Jaké jsou vaše praktické zkušenosti ze soudních řízení u Nejvyššího správního soudu v těchto věcech?
Ministr zdravotnictví Arenberger nedávno veřejně přiznal, že je mu jedno, jestli mimořádná opatření jeho úřadu budou zákonná nebo budou i zcela protiústavní. Protože v demokratickém právním systému platí zásada tzv. presumpce správnosti správního aktu. To znamená, že se lidé musí opatřeními řídit, dokud je nezruší soud. Vláda ve spolupráci s pirátskou iniciativou prosadila tzv. pandemický zákon, který zcela nepromyšleně změnil dlouholetý systém přezkumu podobných opatření ministerstev soudy. Výsledkem je faktická nemožnost soudně se bránit proti dnes vydávaným mimořádným opatřením. Nejvyšší správní soud, který je dnes jedinou institucí, na kterou se lze obrátit, z toho nelze příliš vinit – funguje tak, jak byl historicky nastaven. Pokud jste rodičem dítěte a chcete se soudně bránit porušování práva dítěte na soukromí, na vzdělání a podobně, prakticky nemáte šanci. Podívejte se na příklad testování zaměstnanců nebo uzavření provozoven. V obou případech Nejvyšší správní soud vyslovil nezákonnost mimořádných opatření, případně je zrušil. Ale Ministerstvo zdravotnictví v mezidobí přijalo nová opatření, a tím rozhodnutí Nejvyššího správního soudu fakticky obešlo. To, co nyní prožíváme, je opravdu největší útok na demokracii od roku 1989.
Hrozí podle vás smršť žalob na stát od těch, kteří se cítí být některými rozhodnutími vlády poškozeni, a jakou šanci na úspěch v soudních sporech jim dáváte?
Jako právník se zeptám – kdo by měl být žalobcem? Pokud se chceme stále držet toho, že žijeme v demokracii, pak se nebavme o hromadných žalobách. To naše právo nezná. Vlastně jedinou skupinou, která by se mohla a měla snažit o náhradu škody, jsou malí a střední podnikatelé. Zatímco zaměstnanci mají nárok na ošetřovné a další podporu, podnikatelům stát nabídl jen kompenzaci tzv. skutečných nákladů. A i když odhlédnu od toho, jak tato kompenzace nefunguje v praxi, nemohu ignorovat její absurdnost. Vláda vlastně proplácí podnikatelům jejich náklady na elektřinu, internet, mobilní komunikaci a podobně. Takže nadnárodním energetickým společnostem, mobilním operátorům a dalším korporacím ze státního rozpočtu vlastně platí veškeré náklady včetně zisku. Co ale vláda neproplácí, je ušlý zisk našich podnikatelů včetně živnostníků. A zisk je pro ně vlastně to samé jako mzda pro zaměstnance. Právo podnikatelů na náhradu ušlého zisku výslovně vylučuje i pandemický zákon v ustanovení paragrafu 9. A, mimochodem, i ten pochází z dílny opozice, nikoliv vlády, která chtěla nárok na náhradu škody vyloučit úplně. Umím si dále představit i situaci, kdy mnoho lidí, psychicky zdeptaných tím, co se dělo a děje s nimi a jejich dětmi, bude po státu požadovat náhradu tzv. nemajetkové újmy způsobené nezákonnými opatřeními. A i když úspěšnost takového postupu je diskutabilní, vyloučit ji v žádném případě nelze. V rámci odborné skupiny platformy Zdravé fórum pro právo stále hledáme cestu, jak právně vyvodit osobní odpovědnost konkrétních lidí, kteří jsou za současnou situaci zodpovědní. A věřím, že ji najdeme.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
