Německo a Francie navrhují vytvořit evropský program v rozsahu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) na hospodářskou obnovu po koronavirové krizi. Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v delším časovém horizontu, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství. Z fondu mají čerpat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Jak se k takovému nápadu z dílny Merkelové a Macrona stavíte?
EU se chystá na velký problém, až Španělsko a Itálie nebudou schopny – za pár měsíců – zvládat samy financovat své rozpočtové deficity vzniklé karanténou. České republiky se to bezprostředně netýká, je to především problém eurozóny. Česká republika si dokáže na svůj deficit půjčit sama. Jestli se nás to bude týkat, tak spíš ve formě záruk za tyto půjčky a také v podobě budoucích příspěvků do EU, které budou použity na splácení těchto půjček. Jinými slovy, my na to jen doplatíme a měli bychom být proti. Ať si to řeší eurozóna sama.
Prostředky z fondu mají podpořit také investice do digitalizace a ekologie. Je kupříkladu ekologie tématem, na které si máme v krizi půjčovat?
To EU říká, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Především budou chtít dát stamiliardy Itálii a Španělsku na pokrytí rozpočtových deficitů. Aby se uspokojily některé důležité zájmové skupiny, bude se dělat, jako že část jde nějakým způsobem na něco konkrétního, a zřejmě nakonec část peněz v kapsách těchto zájmových skupin skončí.
Psali jsme:
Rakousko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko jsou proti, podle rakouského kancléře Sebastiana Kurze nesmí jít o darované peníze. Mělo by se Česko k těmto státům přidat a koordinovat s nimi odpor?
Pro nás je to špatný plán, ať už by EU měla Itálii peníze půjčit nebo darovat. Stejně na to doplatíme. Každopádně Španělsko a Itálie chtějí, aby jim EU ty peníze darovala a nemusely je nikdy splácet. Z hlediska diplomacie může dávat smysl koordinovat odpor, ale v tomto potřebuje EU jednomyslnou shodu. Takže i kdybychom byli sami proti, máme na to plné právo.
Očekáváte, že nyní se v rámci Unie vše podřídí snaze „zachránit“ Itálii a případně i další země před vážnými ekonomickými problémy?
Bude to podobné jako v dluhové krizi roku 2009. EU jim nakonec peníze nějak dá nebo půjčí, aby se vyhnula rozpadu eurozóny. Potřebují na to ale souhlas všech. Když nedostanou souhlas České republiky, udělají si ten fond mezi sebou a my na ně doplácet nebudeme.
Členské státy se liší v pohledu na podobu, velikost i cíle a podmínky záchranného balíčku. Očekáváte, že přesto v rozumné době dojde k nalezení kompromisu?
Merkelová bude chtít nějaký kompromis. Některé členské státy by považovaly za kompromis, kdyby se Itálii ty peníze nedaly, ale jen půjčily. Nebo se jim část dala a část půjčila. Ale i když se jim to půjčí, jejich schopnost splácet ty půjčky je jen hypotetická. Když nebudou schopny ty půjčky splácet, bude to ve výsledku, jako kdyby jim ty peníze daly. A dluhy EU, které takto vzniknou, budeme splácet my všichni. Proto by podle mě ČR ani na takový kompromis neměla přistupovat.
Vládnou Piráti hlavnímu městu Praze kvalitně?Anketa
„Musíme jednat evropsky, abychom z této krize vyšli dobře,“ podotkla k celému projektu kancléřka Angela Merkelová. „Národní stát sám nemá žádnou budoucnost,“ míní. To jsou jistě silná slova. Jak si je máme vysvětlit?
Řekl bych, že je to spíš špatný překlad, že nemohla říct, že národní stát nemá budoucnost. Každopádně je ale pravdou, že politici v EU mluví v takových otřepaných frázích a že vždy, když chtějí, aby něco udělala EU, tvrdí, že jinak to nejde. Každý dobře ví, že Unie žádné své peníze nemá, má jen to, co jí pošlou členské státy. A když se EU zadluží, zase to budou jen členské státy, které budou ty dluhy splácet.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) považuje návrh Francie a Německa na evropský záchranný program po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun) za nefér. Je dobře, že premiér se k nápadu staví takto? Očekáváte od něj, že bude v celé věci klást aktivní odpor?
ČR by měla být proti čistě z toho důvodu, že je to pro naši zemi nevýhodné. Máme na své straně nejen ‚morální právo‘ odmítnout, ale i psané právo EU, podle kterého se nesmí EU takto zadlužovat. Pokud premiér vyměkne a bude chtít na nějaký kompromisní záchranný fond přistoupit, bude potřeba zahájit právní a politickou bitvu, podobně jako se to dělo při schvalování Lisabonské smlouvy. Budou na to muset sehnat ústavní většinu v obou komorách Parlamentu, a i tak bude muset oprávněnost posuzovat Ústavní soud.
Bylo by podle vás řešením, kdyby se na sanaci tohoto druhu povinně podílela výhradně eurozóna a státy mimo ni by se mohly k projektu připojit na základě dobrovolnosti?
Ano, tak by to mělo dopadnout. Ať si to dělá eurozóna mezi sebou. Nejde totiž o zdravotní problém. Itálie měla sice podstatně více úmrtí na koronavirus, ale ekonomický dopad zastavení ekonomiky je obdobný v ČR i v EU. Jejich problém je v tom, že jsou více zadlužení a že jsou v eurozóně.
Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler zveřejnil čísla, podle kterých Česko bude v případě implementace obřího záchranného balíčku patřit do menšiny zemí, které budou čistými plátci. Končí podle vás „bohaté“ časy a přichází místo nich doba, kdy naopak bude EU natahovat ruku směrem k nám?
Doplatili bychom na to každopádně. Ten fond má být primárně určen Itálii, Španělsku a Řecku a my bychom byli ti, kteří se na ně skládají. Když fond projde a EU si půjčí 500 miliard, budou se muset použít v dalších letech naše příspěvky do EU na splácení tohoto dluhu. Takže peníze, které v budoucnu do EU pošleme, půjdou na splácení těchto 500 miliard, místo aby šly jako dosud do strukturálních fondů. Nedává to pro nás žádný smysl a znovu opakuju, že bez ústavní většiny nesmí ČR žádnou takovou pravomoc (vydat dluhopisy, za které bychom ručili) na EU či jinou mezinárodní organizaci přenést. A náš ústavní soud musí hlídat, jestli EU nepřekračuje mantinely dané smlouvami, může premiérovi souhlas předem i zakázat. Doufám také, že se v Poslanecké sněmovně najde někdo, kdo iniciuje usnesení, které by zakázalo premiérovi dát v Bruselu jakýkoliv souhlas se zadlužením EU.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs
