Proč vlastně vzniká zákon o realitním zprostředkování, na to jsme se zeptali ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové.
„Protože situace kolem realitního zprostředkování je u nás problematická, neustále se opakují problémy s prací realitních zprostředkovatelů, vzniká mnoho soudních sporů. Jasná a stručná pravidla, definující základní pojmy a podmínky pro výkon činnosti, posílí ochranu práv spotřebitelů a zvýší důvěru v realitní služby. Přispějí i ke snížení počtu neprofesionálních a nepoctivých obchodníků na trhu. Hlavním smyslem nové normy je tedy především ochrana spotřebitele,“ sdělila nám ministryně.
Máte tato tvrzení podložena i konkrétními údaji?
Jistě, ministerstvo pro místní rozvoj společně s ministerstvem průmyslu a obchodu a s ministerstvem financí zpracovalo „Analýzu situace v oblasti podnikání realitních kanceláří a návrh variant řešení“.
Co Analýza odhalila?
Že chybí přesná definice realitního zprostředkování, nejsou nastavena žádná konkrétní pravidla pro výkon činnosti. Mnoho realitních zprostředkovatelů má velmi malou nebo chybějící odbornou kvalifikaci. Mohou způsobit klientovi škodu v řadě situací. Od běžných opomenutí typu špatného zabezpečení nemovitosti po ukončení prohlídky (dojde k jejímu vykradení, nebo vznikne jiná újma), až po škody způsobené neznalostí právních předpisů. Připočteme-li k tomu skutečnost, že ochrana práv spotřebitelů je v České republice často neúčinná, nelze se divit, že spotřebitelé nemají v realitní služby důvěru.
Jsou pravidla pro výkon činnosti realitního zprostředkovatele opravdu nutná, nebylo by rozumnější počkat, až poskytovatele nekvalitních služeb odstraní sám trh?
Zkušenosti za posledních 25 let jasně ukazují, že samoregulace dostatečně nefunguje a nemálo lidí již na to těžce doplatilo. Zákazníci mnohdy do těchto transakcí přesouvají celoživotní úspory, nebo podstatnou část majetku a očekávají od realitních zprostředkovatelů bezproblémový průběh obchodu. Opak je někdy pravdou. A v České republice bohužel neexistuje natolik silná asociace nebo komora, která by svými vlastními pravidly dokázala utvářet standardy pro celý realitní trh.
Kolik vlastně působí v České republice realitních zprostředkovatelů?
Podle údajů Českého statistického úřadu (Registr ekonomických subjektů) bylo v roce 2015 celkem 14 237 podnikatelských subjektů, které se hlásily ke zprostředkovatelské činnosti. Po přepočtu na počet obyvatel patří v tomto ohledu Česká republika k absolutní špičce v celé Evropě. Neoficiální odhady počítají dokonce až s 25 000 realitními zprostředkovateli. Může to dělat každý držitel živnostenského oprávnění pro volnou živnost.
Kritizujete úroveň vzdělání realitních zprostředkovatelů. Jak na tom tedy jsou – zejména z hlediska právních znalostí?
Z průzkumu uskutečněného mezi více než dvěma stovkami realitních kanceláří, bylo zjištěno, že pouze 50,5 % z nich zajišťuje pro klienty právní servis prostřednictvím advokátní kanceláře, nebo notáře. Zbylých 49,5 % zajišťovalo tyto služby vlastními kapacitami - zaměstnanci, spolupracujícími fyzickými osobami. Často však bez právního vzdělání. Závažné chyby jsou bohužel dost běžné - třeba ve finančním hospodaření. Například takzvaný „rezervační poplatek“ je klientovi často prezentován jako záloha na kupní cenu, ale ve smluvních dokumentech je koncipován jako záloha na provizi. Splatnost provize je ve smlouvách nastavena tak, že k realizaci obchodu nakonec nemusí dojít, ale realitní zprostředkovatel ji přesto dostane. Z dalších nedostatků chci jmenovat: špatnou znalost rozdílů ve způsobu převodu vlastnického práva k nemovité věci v tzv. „osobním“ či družstevním vlastnictví. Nebo znalost zásad zápisu vlastnických práv na listech vlastnictví a fungování katastru nemovitostí atd.
Jsou realitní služby v jiných zemích Evropy také regulovány?
Ve většině evropských zemí jsou upraveny zvláštními zákony, případně v rámci živnostenského zákona, nebo občanského zákoníku. Většina požaduje určitou úroveň odborných znalostí. Jsou stanoveny i další obecné podmínky – např. zletilost, svéprávnost, bezúhonnost, bezdlužnost. Společným požadavkem je povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti kvůli ochraně finančních prostředků klientů, finanční záruky pro zákazníka, či jejich kombinace. Jsou i další opatření, která u nás nemáme.
Jak konkrétně návrh zákona posílí ochranu spotřebitele?
V první řadě chci uvést povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou zákazníkovi. Zprostředkovatel bude muset uvádět v inzerci, ale i ve smlouvě, všechny informace srozumitelně a způsobem nevzbuzujícím pochybnost. To se týká i nejrůznějších příloh smlouvy nebo např. odkazů na všeobecné obchodní podmínky. Dále:
- Jako povinná příloha smlouvy je navrhován výpis z veřejného seznamu, především z katastru nemovitostí, ze kterého budou jasné i závady a omezení, váznoucí na předmětu obchodu - například věcná břemena.
- Zákon upravuje vznik nároku na provizi, aby nebyla zaplacena zprostředkovateli bez toho, že řádně vykoná svou práci.
- Počítáme se vznikem veřejně přístupného seznamu, ve kterém zákazníci zjistí, kdo má pro práci odbornou způsobilost.
S jakými novými povinnostmi počítá návrh zákona u přímo realitních zprostředkovatelů?
Zejména povinnost mít odpovídající vzdělání kombinované případně s praxí. Například vysokoškolák s ekonomickým nebo právnickým zaměřením nepotřebuje praxi. Vysokoškolák jiného zaměření musí mít rok praxe. Středoškolák s maturitou musí mít tři roky praxe a středoškolák s vyučením pět let praxe. Když toto doloží na MMR, dostane osvědčení. V opačném případě je nutno projít systémem profesní kvalifikace a složit zkoušku pro kvalifikaci Obchodník s realitami. Při nesplnění některých zákonných povinností bude zprostředkovateli hrozit peněžitá sankce. Může se i stát, že za služby prostě nedostane zaplaceno.
Jak se zatím k chystanému zákonu staví sami realitní zprostředkovatelé?
Oslovili jsme širokou laickou i odbornou veřejnost prostřednictvím dotazníkové akce. Cílem bylo zjistit názory spotřebitelů i samotných realitních kanceláří. Získali jsme odpovědi od celkem 2284 respondentů (z toho 1052 zákazníků a 1232 realitních zprostředkovatelů). Všem byla (mimo jiné) položena otázka: zda si myslí, že je třeba zvláštním zákonem nastavit pravidla pro činnost realitních zprostředkovatelů. Možnost ANO zvolilo 81 % zákazníků a 76 % zprostředkovatelů. Proto myslíme, že zákon získá obecnou podporu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PR článek
