Změnou na postu ministra spravedlnosti je znepokojena Unie státních zástupců i Soudcovská unie, protože podle nich časté výměny ministrů destabilizují justici. Navíc dosavadní ministr Kněžínek byl v čele resortu jen deset měsíců, jeho odchod je tedy poměrně překvapivý. Sdílíte tyto obavy?
Určitě je to svým způsobem překvapivé. Jisté je, že o jakési dočasnosti se nějak mlhavě hovořilo ve chvíli, kdy byl ministr jmenován, ale nebral jsem to nijak vážně, protože ministr je taková figura, že až na naprosto výjimečné případy by při jeho jmenování o nějakém provizoriu nemělo být vůbec uvažováno. Takže z tohoto hlediska je to pro mne překvapivé. Ale advokacie k tomu zaujala neutrální stanovisko, nechci se k tomu tedy nijak vyjadřovat, protože jsem mimo jiné místopředseda České advokátní komory a chci to respektovat. To znamená, že my se diplomaticky nevyjadřujeme a čekáme, co se bude v této věci dít dál.
Fotogalerie: - Babiš nejen o Čapím hnízdě
Jak se díváte na to, že prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová prohlásila, že současná výměna v čele justice zakládá pochybnost, zda je v České republice dodržován princip rovnováhy státních mocí a zda nedochází k porušování principů právního státu?
Je to do určité míry vyjádření nějakého stanoviska k potenciální nové ministryni, ale principiálně bych v této chvíli takhle razantní komentář vůbec nevolil, prostě proto, že budeme mít dost času poznat, jestli to skutečně k něčemu takovému povede, nebo nepovede. Oni mají právo to tak vnímat. Nutno říci, že ministr spravedlnosti je mnohem důležitější pro justici, tedy pro soudní část justice, a pro státní zastupitelství, které jsou mnohem víc vázány na Ministerstvo spravedlnosti než advokacie, takže to možná vnímají mnohem citlivěji nebo mají nějaké informace, které my nemáme. Ale z našeho pohledu je to výměna ministra, která se zdá být poměrně brzká, nic tomu nenasvědčovalo, ale nic dalšího se asi k tomu v této chvíli říci nedá.
Změna vyvolala spekulace v souvislosti s tím, že právě nyní policie ukončila vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a navrhla státnímu zástupci obžalovat premiéra Andreje Babiše a další osoby včetně jeho nejbližší rodiny. Není tohle načasování podezřelé?
Myslím, že základní problém a žába na prameni důvěry v justici je v tom, že premiér, který má samozřejmě obrovský vliv na dění ve státě, je trestně stíhán. I kdyby odvolal ministra, který je milionkrát horší než ten současný, a jmenoval ministra, který je milionkrát lepší, vždycky tam bude stín podezření, protože o těchto věcech rozhoduje člověk, který může mít velmi silný zájem na tom, jak v té jeho věci budou justiční orgány fungovat. To je prostě daná podstata toho problému. Ale zase na druhou stranu věřím, že justiční systém je dostatečně rezistentní, aby jakékoli případné pokusy o průniky ustál. Základní problém je v tom, že ať udělá premiér cokoli, bude se na to vždycky dívat z hlediska toho prizmatu, jestli to nedělá proto, aby si nějak polepšil, aby získal nějakou výhodnější pozici. To je prostě jeho smůla a jeho problém, že je v tomhle nevěrohodný.
Ale různé obavy vyvolávají i postoje Marie Benešové v roli poslankyně, když nepodpořila vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání ani zpřísnění zákona o střetu zájmů, kterému se říkalo „lex Babiš“. Kritizovala tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotku, že se naváží do Andreje Babiše, že vyšetřování údajného dotačního podvodu nic neznamená. Kromě toho vypracovala analýzu, která podpořila názor Andreje Babiše, že je možné u nás vyvolat trestní stíhání na objednávku. Nejsou tak pochopitelné obavy, že paní Benešová nebude v pozici ministryně spravedlnosti zcela nestranná? A nemohlo to hrát roli v jejím jmenování?
To je celá série podotázek a úvah. To, jestli je jmenována s nějakým záměrem, je věc jedna. Jestli tomu záměru hodlá vyhovět, jestli s ní byl probrán a ona se zavázala mu vyhovět, nebo je to jen jakási spekulace na budoucno, na to se prostě nedá nijak odpovědět. Tady můžeme pouze usuzovat, jak bude postupovat v některých věcech.
Já se k tomu mumraji kolem premiéra Babiše chovám rezervovaně od začátku. Zaprvé jsem zažil a mám několik klientů, kteří jsou stíháni a byli zbaveni poslanecké imunity, ukazuje se nebo se už definitivně ukázalo, že jejich obvinění bylo naprosto nesmyslné, takže samotné odmítnutí hlasovat pro zbavení poslanecké imunity pro mne není žádným signálem, protože tam si to každý vyhodnocuje podle svého, žádná pravidla tam nejsou. Minimálně bych věděl o třech, čtyřech případech, kdy to vydání bylo spíš politické gesto než nějaké racionálně založené rozhodnutí, ale zase je potřeba říci, že racionálně založené rozhodnutí ani nelze od poslanců čekat, protože většina z nich právu vůbec nerozumí. Takže tam je to takový neuchopitelný souhrn důvodů pro to, že někdo vydán je a někdo není.
Některá další prohlášení nejsou samozřejmě úplně obvyklá, vybočují z nějaké normy, ale to jsou holt záležitosti, které maximálně povedou k tomu, že paní Benešová, bude-li ministryní, a zdá se, že ano, bude podrobně sledována, jak se v některých konkrétních případech chová. Má nějaké názory, za kterými si stojí.
Já třeba za sebe jsem se opakovaně veřejně vyjádřil, že z informací, které mám, si vůbec nejsem jist, jestli pan premiér bude odsouzen. Tam to spíš vypadá na další lidi a on je až v té druhé řadě. Takže jí nemohu ani vyčítat, že vyslovuje nějaké pochybnosti. Nikoli o tom, že se stal nějaký skutek, ale o tom, kdo by mohl být za něj případně odpovědný. Prostě máme na to každý nějaký názor. Já ze svého životního základního postoje říkám, ať ji jmenují a uvidíme, co provede.
Paní Benešová reagovala na obavy politiků, soudců i státních zástupců výrokem, že nebude zasahovat do nezávislosti státního zastupitelství, že nehodlá odvolávat nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Nicméně potvrdila, že bude prověřovat práci vrchních státních zástupců Lenky Bradáčové a Ivo Ištvana a že chce prosadit v zákoně o státním zastupitelství pevné sedmileté funkční období pro nejvyššího státního zástupce. Co si o tom myslíte?
To, že ministr deklaruje, že bude prověřovat práci podřízených složek a neříká, že překročí mez, kterou mu zákon dává, mne nepřekvapuje. Od toho tam do určité míry je. Samozřejmě jiná záležitost by byla, kdyby byl odvoláván nejvyšší státní zástupce. Nutno říci, jak se u nás vyvinula praxe, že nejvyšší nebo vrchní státní zástupce by mohli být odvoláni jen tehdy, kdy by bylo možné poukázat na nějaké hrubé porušení jejich povinností. Takže to, že se někomu líbí, nebo nelíbí, není dostatečné. Záleželo by tedy na tom, kdyby k jejich odvolání mělo dojít, jak by bylo odůvodněno.
Pokud jde o pana nejvyššího státního zástupce, nezaznamenal jsem žádný zdroj, ze kterého by vyplývala nějaká informace o porušení jeho povinností; v zásadě totéž platí u paní doktorky Bradáčové. Úplně si nejsem jist panem doktorem Ištvanem, tam by se muselo šetřit, protože některé akce iniciované Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci byly minimálně silně problematické, ale k tomu se nechci vyjadřovat, protože v těch věcech jsem účasten na druhé straně jako obhájce, to znamená, že můj názor by nemohl být vnímán jako nezaujatý.
V téhle chvíli v takto rozjitřené atmosféře, pokud by některý ze státních zástupců neudělal hodně hrubou chybu, byl by nutně pokus o jejich odvolání vnímán v celém kontextu nedůvěry a z politického hlediska by to byla chyba. Myslím si, že si budoucí ministryně dá dost velký pozor, aby takovou chybu neudělala. Jestli ne, tak pravděpodobně lze očekávat poměrně dost bouřlivé reakce veřejnosti.
Asi nejen veřejnosti, protože předseda sociální demokracie prohlásil, že pokud by se mělo hlasovat o odvolání nejvyššího státního zástupce Zemana, odešla by ČSSD z vlády.
To jsem registroval.
Otázka je, jestli by to ČSSD skutečně udělala, protože před volbami i krátce po nich také tvrdila, že nepůjde do vlády, ve které bude trestně stíhaný premiér. A teď by jí nevadil ani obžalovaný premiér, čekala by až na jeho případné odsouzení.
V politice je to vždycky takový handl. Nevíme, za co by to vyměnili. Myslím, pokud by nebylo velmi pevně zakotveno v hmatatelných důkazech, že dotyčný skutečně nemůže funkci vykonávat, tak by to zřejmě vyvolalo velké pobouření, a to nezávisle na tom, co by kolem toho dělala sociální demokracie. Takže bych to považoval za velmi třaskavou záležitost.
A co říkáte tomu, že už na příští týden, kdy má být jmenována ministryní Marie Benešová, se chystají nějaké demonstrace a protesty? Má to smysl? Může to být varování před tím, aby nová šéfka resortu spravedlnosti nezasahovala do případů, které se týkají premiéra, ale i třeba osob kolem prezidenta Miloše Zemana?
Nevím, kolik lidí na demonstraci přijde, ale prý už to má být několik desítek tisíc lidí, což ukazuje, jaké je rozjitření veřejnosti. I kdyby tohle nebylo, citlivost těchto pozic je, právě s ohledem na to, že se to dotýká pana premiéra, tak vysoká, že sáhnout na ně by bylo možné skutečně jen s naprosto jasnými a pro všechny přesvědčivými argumenty, které zatím nevidím. Na demonstraci je podle mne ještě brzy, ale je každého věc, jak má nastaven ten spouštěč občanské nespokojenosti. Já bych si spíš počkal, co se bude dít, protože celý ten mechanismus není takový, že by bylo možné ho otočit jediným pohybem prstu nebo zmáčknutím jediného knoflíku nebo jedním podpisem. Pokud by mělo docházet k něčemu, s čím by nebylo možné lidsky, občansky, politicky souhlasit, tak by to byl dlouhodobější trend. A na tu demonstraci je z mého pohledu ještě dost času.
Psali jsme:
autor: Libuše Frantová
