Před časem prošla médii informace, že „opět stěhujete Romy“. Prohlásil jste, že ten, kdo si neplní povinnosti řádného občana, musí ve Vsetíně počítat s represemi. „Doba hájení skončila, někteří lidé určitě půjdou z bytů pryč,“ uvedl jste. Jak hříšníci reagovali?
Zajímavé je, že po tomto varování většina rychle sehnala peníze a dluhy doplatila. Jen jedna rodina se možná bude muset skutečně vystěhovat, ale to uvidíme až příští týden.
Známý romský hudebník Antonín Gondolán se v rozhovoru pro ParlamentniListy.cz vyjádřil, že by se vláda měla nejprve postarat o Romy a bezdomovce a pak řešit uprchlíky. Co vy na to?
Nevybíráme si čas, kdy někomu pomoct. Pomoc musí být směrována tehdy, kdy je potřeba. Nabízí se ale jiná myšlenka. Už v Senátu jsem zmiňoval, že nejen Česká republika, ale také celá Evropa se dosud nenaučila řešit problémy bezdomovectví a romských vyloučených komunit. Přitom chceme brát další utečence, aniž bychom ukázali, že situaci umíme zvládat. Jsem přesvědčen o tom, že půlmiliardová, v tuto chvíli ekonomicky silná Evropa, by měla zasáhnout přímo v Africe a vytvořit tam určité území oproštěné od teroristů a diktátorů. Vytvořit podmínky takové, aby lidé mohli zůstat doma. Pokud už by někdo měl do Evropy přijít, pak pouze křesťané, které jinde zabíjejí. Jinak, z mého pohledu, je to určitý výsadek islámu u nás a začátek našeho konce.
V tomto kontextu, myslím, ministr zahraničí Zaorálek zmiňoval, že případná pozemní operace je nereálná nebo minimálně velmi problematická…
Jednoduché řešení to určitě není, ale z pohledu budoucích let daleko výhodnější a bezpečnější pro Evropu.
Takže máte na mysli vojenský zásah?
Mám na mysli vytvoření prostoru, kde by utečenci nebyli ohroženi na životě a zároveň by tam mohli žít v klidu. Myslím si, že Evropa má dost prostředků a vojáků, aby tímto směrem zasáhla.
Často v médiích zdůrazňujete důležitost křesťanských hodnot... Myslíte si, že islám je náboženství, které může podněcovat agresivitu? Jde mi o reflexi na názor dánského psychologa Nicolaie Sennelse, který tvrdí, že „muslimská kultura je založena na hněvu, nulové sebereflexi a neodpovědnosti za důsledky…“ Je to jen projev islamofobie, nebo na těchto poznatcích podle vás může něco být?
Určitě, ale já jsem přesvědčen o tom, že lidé, kteří se přidávají k Islámskému státu jsou fundamentalisticky myslící a konající. Není potřeba rozebírat náboženství jako takové, ale to, jak se chovají lidé, kteří toto náboženství mají na svém erbu. Celý Islámský stát není ideologie ani civilizace, která je slučitelná s naším životem.
Jistě, teď hovoříte o Islámském státu, ale co s uprchlíky? Nabízí se obvyklá reakce, že ne každý člověk, který praktikuje islám, je přeci terorista a je potřeba rozlišovat, přesto vy hovoříte o tom, že bychom měli přijímat jen křesťany…
Přijímání křesťanů bych viděl jako okamžitou pomoc na několik měsíců, než se zorganizuje pomoc přímo v Africe.
Co by podle vás mělo být s lidmi, kteří se plavili v nelidských podmínkách přes moře, utíkají z rozstřílených ulic, není vám jich líto?
Je mi jich líto, ale vytvořením svobodného prostoru v Africe bych jim dal šanci na přežití.
Zmínil jste, že nám vládne sobectví, čili východiskem může být návrat ke křesťanským hodnotám. Mimochodem, lze to pochopit i tak, že si vlastně zasloužíme, aby nás převálcovala jiná civilizace, protože nejsme schopni mít děti, čili i tím slevit z vlastního sobeckého komfortu?
To je přirozený zánik a nebylo by to poprvé. Je to i matematicky jednoznačné. Jestliže oni mají pět až deset dětí a my ani ne dvě, tak za několik desítek let, když je budeme přijímat, jich tady bude většina. Musíme se vrátit ke křesťanským hodnotám ale hlavně proto, že štěstí pro člověka není v sobectví, ale v životě ve větší komunitě a životě pro vlastní rodinu. Jsem přesvědčený, že lidé k tomuto způsobu života mohou nalézt cestu.
Vy sice silně kritizujete sobectví, ovšem není projevem sobectví právě to, že většina společnosti nechce o uprchlících ani slyšet?
Může to tak být, ale spíš mám dojem, že jde o projev reálné obavy. Lidé vidí, co se děje, vidí, kdo bydlí ve čtvrtích, například ve Francii, kde hoří auta… Normální člověk si toho nemůže nevšimnout.
Někteří komentátoři zmiňují, že část české veřejnosti je xenofobní, dokonce, že dochází až „k fašizaci společnosti“. Je jistá část veřejnosti tak drsná, radikální? Jsme takové bestie?
(smích). Myslím si, že nejsme xenofobové. Pravdou je, že nejsme zvyklí na jiné národy, ovšem v případě uprchlíků z Afriky není většina odmítavých názorů projevem xenofobie, ale spíš strachu a obavy.
Odmítáte kvóty, schvalujete, aby u nás nechodily ženy v burkách. Jak to koresponduje s náboženskou tolerancí, snahou o mezináboženský dialog?
Oni přišli do civilizace, která je jiná a musí se podřídit kulturním a jiným podmínkám, které tady jsou. Nechci se dotýkat jejich náboženství a svobod. Přišli do kultury, kde burky už díky bezpečnostním opatřením atd. nejsou normálním projevem života, a proto se musí smířit s tím, že je mít nebudou. Případně, ať si zvolí zem, kde je mohou nosit. Nemůžeme připustit, že sem přijdou jiné národy a my postupně budeme rušit vlastní tradice, to je právě začátek našeho konce, o kterém jsem už hovořil.
Probíhají zvýšené kontroly ve vlacích, EU plánuje potápění pašeráckých lodí. Jaká další opatření by podle vás měla vláda přijmout česká vláda?
Další opatření pro vnitřní bezpečnost se určitě přijmout dají a jsou v zásadě celkem jednoduchá. Česká vláda by ale měla apelovat především na Evropskou unii, aby byl problém řešen v místech konfliktů a tam, kde vzniká.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Dana Černá
