Pane senátore, před pár dny jste v rámci výjezdu senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice byl v Itálii. Itálie ale čelí v posledních dnech enormnímu náporu migrantů, kteří se vydávají k jejím břehům. Jen minulou středu v jejích přístavech vystoupilo více než 10 tisíc zachráněných běženců, které lodě nabraly během posledních tří dnů. Vy jste některé z těch migrantů viděl na vlastní oči?
Kvůli otázce řešení migrační krize jsme tam sice nejeli, ale pravdou je, že jsme na místě vycítili, že Itálie zrovna problémem migrace hodně žije. Italové se snaží tento problém sice řešit seč mohou, ale přece jen si s tím už nevědí rady. Ctí a dodržují zákony, vědí, že když někdo ztroskotá u břehů konkrétní země, tak že pak ona země má povinnost ony imigranty přijmout. Ovšem problémem je, že to množství lidí jim už přerůstá přes hlavu. Mají totiž omezené možnosti, jak se o imigranty postarat. Navíc vidí, že jsou mezi migranty velké rozdíly. Zatímco například Syřané jsou většinou vzdělaní a odborně zdatní a umí se začlenit do společnosti, ostatní Afričané již takoví často nejsou; kulturně jinak stavění lidé totiž nikdy lehce s tou naší kulturou nesplynou. Italové se ale spoléhají na to, že Evropská unie něco přece jen vymyslí, aby se státy EU na této věci rovnocenně podílely.... Já jsem třeba zaslechl, že Španělsko má se zeměmi, odkud lidé utíkají, smlouvu, která jim umožňuje vracet migranty zpátky do jejich země. (Španělsko kromě jiného postavilo plot na hranici své africké enklávy u Ceuty, zpřísnilo kontroly na moři a ekonomické uprchlíky okamžitě vrací zpátky. Afričané pak v důsledku toho přestali utíkat přes Španělsko, pozn. red.). Jenže další státy si podobně jako Španělsko už nepočínají a imigranty horko těžko vrací – no ani nemohou, když k tomu platí příslušné mezinárodní dohody...
Velmi smutné a zarážející pak je, že v poslední době přes moře do Evropy posílají i samotné děti. A ty děti nemají nic u sebe a nedají se tak ani identifikovat. Co s nimi? Vracet je? To už je těžší záležitost! O děti se musíte postarat vždy! Itálie je sice veliká, ale Italové jsou smutní z toho, že se ze strany EU nikdo o tyto věci nestará, že prostě jim nikdo není ochoten pomoci. Oni si nestěžují nahlas, oficiální cestou, ale lze vycítit, že to velký problém je. EU jako instituce pak v očích Italů klesá a to je škoda. Já nechápu, že Německo, či Francie odmítají vystavět společnou obranu tak, aby to bylo v rámci celé Evropy pod kontrolou a zaměřují se v podstatě jen na kvóty.
Měl jste pocit, že otázka migrace v Itálii v posledních dnech vygradovala? U nás to média totiž takto podávala, což bylo zrovna ve dnech, kdy váš senátní výbor Itálii navštívil...
Tak to jsem nezaregistroval, ale vím, že se o tomto problému Italů hovoří již dlouho a nic zásadního se nedělá. Pokud tam figurují převaděči a funguje tam kuplířství s dětmi, aniž jsou někteří za to potrestáni, aniž kdokoliv za toto kohokoliv postihuje, tak to je velký problém. Vždyť ti lidé dávají těm převaděčům velké peníze bez toho, aniž by věděli, co je v Evropě čeká. Oni si naivně myslí, že tady v Evropě na ně čeká nějaké velké štěstí, tomu tak ale v mnoha případech není a oni pak mají své ideály zkažené. To jsme ale pocítili i my u nás v ČR. Nechtěli k nám, přesto přišli a pak byli rozčarováni. Podobné situace jsou ale počátkem nedorozumění mezi státy. Navíc u nás od toho všeho utekla i jistá nezisková organizace a problém přenechala zase na státu, aby zaplatil kupříkladu návrat migrantů letadlem zpět do Iráku. Když už tento nesystémový stav trvá dlouho, pak je to špatně, neboť tím EU ukazuje, že společné problémy řešit neumí. A to přitom Italové nejsou proti multikulturalismu jako takovému, u nich je tato otázka docela dobře vnímána. Tam pospolu žijí lidé různých národností a nemají přitom žádný velký problém. Italové mají navíc vazbu i na Rusko, oni jsou prostě zaměření jak na Východ, tak i na Západ a jak jsem vycítil, nechtějí dělat nějaká rozhodnutí na jednu, ani na druhou stranu bez rozmyslu.
Psali jsme:
Která místa jsou v Itálii nejproblémovější?
Nedá se hovořit o jednom místě, Itálie má pět tisíc kilometrů pobřeží a to je hodně na ohlídání. Proto Italové hovoří hlavně o tom, že by se kontroly měly zkoordinovat s ostatními státy EU. A protože se tak tomu neděje, tak třeba Rakousko uvažuje o tom, že na hranicích s Itálií zavede nové kontroly a ty dosavadní zpřísní. My jsme naštěstí od toho dál, ale protože jsme se nějak „zachovali“, tak proti nám EU vede „řízení" a říká: „Buď budete poslouchat, jak jsme to my vymysleli, a my jsme to vymysleli dobře, takže nás vaše připomínky nezajímají!“ Jenže to je podle mne špatně. Pokud problém v EU vrcholní politici neumějí řešit ve vzájemné shodě, tak ať od toho radši jdou a přenechají to někomu jinému! Když se totiž nic řešit nebude, tak se budou věci neustále zhoršovat a nakonec může vše skončit válečným konfliktem, což bychom si určitě v Evropě nepřáli.
Nakousl jste, že naše vláda uvedla, že ČR už do voleb nepřijme v rámci kvót ani jednoho migranta. K tomu se však zástupci EK a EP začali stavět velmi negativně. Je pozice české vlády v této otázce podle vás v pořádku?
Je to komplikovaná věc a není lehké na ni odpovědět přímo. Všichni ale víme, že ČR migranty přijímá. Máme tady půl miliónů přistěhovalců - ať jsou to Vietnamci, nebo Ukrajinci, či Poláci. Existuje u nás širší záběr multikulturní společnosti a nedělá nám to problém. Ti lidé sem totiž přijdou zpravidla za prací a pracovat chtějí a dokonce i umí pracovat, takže se brzy začlení, nemusí se o ně nikdo až tak moc starat a nedělají ani přítěž státnímu rozpočtu. Podle mne si v této situaci počínáme dobře. Ale i když bychom uměli přijmout další imigranty, tak to přece neznamená, že je přijmeme! Nemůžeme totiž přijmou každého, na něhož EU ukáže. Nemůžeme přijímat lidi, kteří za prvé k nám nechtějí a za druhé leckdy neřeknou nejen své jméno, ale ani odkud jsou. Proč bychom takové lidi přijímali? Zvlášť když jsou to třicetiletí, pětatřicetiletí kluci, dobře oblečení, s mobily na úrovni v rukách, prostě tací, kteří by měli pomáhat budovat svou vlastní zem, kde se narodili.
Problematiku migrantů jsem okusil na vlastní kůži v detenčním centru v Bělé pod Bezdězem, v Jezové, když jsme tam byli jako výbor a byl tam s námi i senátor Hassan Mezian, což je Syřan. Myslíte si, že kdybychom byli nějaká xenofobní společnost, že by lidé zvolili Syřana senátorem? Asi těžko! Navíc máme i zkušenosti s romskou populací, takže určitě s minoritami špatně nenakládáme. Navíc je v celé EU Česko jediným místem, kde je romská populace nejvíc vzdělaná! Nikdo nemá vyšší vzdělanost Romů nežli my.
Poněkud jsem ale odbočil. Chci jen podotknout, že pokud se bráníme ohledně kvót, dobře činíme. My migranty přece přijímáme, ale jen takové, kteří od nás zase neutečou. Jde o to, aby oni u nás nedělali nějakou neplechu podobně jako ve Francii, v Anglii a v Německu. Copak v EU nepochopili, že nemůžeme vzít každého? Jak reagovat na fakt, že pokud EU v rámci kvót pošle do nějaké země člověka, ta jej vezme za svého, pak ho neuhlídají a on jim tam nakonec provede teroristickou akci? Ten systém prostě nefunguje... Takže vládu v jejím rozhodnutí nebrat imigranty podle kvót podporuji. Ovšem zdá se mi, že jako by vláda v této otázce nebyla jednotná, premiér podle mne v tom trošku lavíruje, ale naštěstí je v tom ministr vnitra docela kovaný a dodržuje sliby, v této otázce nejsou mezi vládnoucí koalicí a opozicí větší rozdíly. Ale vláda se bude měnit...
Psali jsme:
Tady nelze opomenout, co řekl na naše konto - a vlastně i na konto celé V4 - francouzský prezident Macron. Podle něj prý některé evropské státy vnímají EU jako supermarket, ze kterého si je možné jen brát. Narážel tím na fakt odmítání kvót na uprchlíky. Co si o slovech Macrona myslíte?
Já si myslím, že nás spíše testoval a zkoušel, co to může udělat. Za chvilku určitě přijde na to, že nejde tento styl jednání používat.
Pokud se mohu vrátit k imigračnímu centru v Bělé pod Bezdězem, stalo se tam něco, co vás dodneška trápí?
Viděl jsem tam, že je pro imigranty vytvořeno hezké zázemí. Ovšem když někomu řeknete, že oni pobývají v bývalé věznici, tak pak různí pravdoláskaři k tomu tvrdí, že to je nevhodné. Jenže do věznice je přece nikdo nedává, to prostředí je jiné, než jak se často podává, uzpůsobilo se jim. V objektu mají jídelnu, televizi, mají tam docela slušné sociální zázemí, mají se kde osprchovat, mají tam tělocvičnu, izolaci, ozdravnou místnost, pro děti dokonce i hezké místo na hraní. Mají tam prostě všechno, pokud ovšem nejsou ekonomickými migranty, kteří by chtěli rovnou žít jako v Německu nebo Švédsku. Na místním personálu pak bylo vidět, že jsou ze svého snažení zklamaní, protože jejich práce není doceněná.
Navíc bohužel někteří novináři prostě chtějí nějakou senzaci, aby měli o čem psát. Jenže takovéto náznaky, že těmto lidem začneme ještě „radit“, jaké tady máme zákony, a co vše si mohou dovolit, to je dvojsečná zbraň. Bylo to vidět i na jednom z těch migrantů, jehož chtěli deportovat zpátky, ale když se bránil násilnému odvlečení do letadla, zákon byl na jeho straně. Pak se v důsledku toho všeho musejí zákony narychlo uzpůsobovat, což není dobré, protože ty dosavadní zákony jsou většinou v pořádku, spíš jde o jejich výklad. Obdobně by se podle mne mělo přistupovat i v případech, když imigranti u břehu ztroskotají, ale přitom jim ten člun mnohdy někdo záměrně propíchne. Převaděči přitom na tomto obchodu s lidmi vydělávají velké peníze. Mělo by se proti nim postupovat velmi tvrdě, hlavně proti těm, co zneužívají děti. A naopak lidem, kteří prchají, bychom měli hlavně pomáhat v jejich domovských zemích! Tady světová politika selhává. Jak jim můžeme pomoci tady, když pro ně ani nemáme pořádnou práci a oni jsou ještě ke všemu mnohdy nevzdělaní? Přístup k migrantům je v rámci EU prostě postavený na hlavu, bez dlouhodobější koncepce.
... dokonce se hovoří o tom, že jedno z imigračních center v Itálii se stalo bankomatem mafie, ale to je jiná věc. Já se chci spíše otázat na to, proč vlastně senátní výbor do Itálie jel; prý jste tam byli hlavně kvůli památkám a slyšela jsem k tomu, že Italové mají všeobecně velmi kladný vztah ke svým pamětihodnostem. Je to pravda?
Ano. Mne docela při debatě s italskými kolegy zaujal fakt, jak mají na italském ministerstvu kultury vyčleněnou skupinu policistů, kteří se starají a hlídají jenom památky. Ptali se nás, zda by toto bylo u nás možné také a jak bychom to vnímali, protože oni se prý snaží v rámci EU o to, aby to podobně fungovalo ve všech státech Unie. Aby prostě ochrana památek v celé EU byla pod dohledem státu a aby na tom více participovali i různí odborníci přes kulturu. Mně se ten nápad velmi líbil, i když mám obavy, že u nás by o to zájem zrovna dvakrát nebyl. Ale budou volby a nová vláda, takže kdo ví? Toto jsou ale koncepční věci, které by měly fungovat i u migrace. Italové se o památky starají už stovky let, takže s tím mají větší zkušenosti, nežli my a my bychom se od nich mohli na tomto poli leccos naučit. V jejich domovině stále objevují nové a nové památky, ale jelikož často nemají peníze pro jejich další péči, tak je konzervují a nechají rozhodnutí na další generace. U nás by to mohlo fungovat podobně jako v Itálii, ale hodně památek je tady nyní pod kontrolou církve a ta se k nějaké rozsáhlejší finanční péči moc nehlásí. A přitom od státu dostaly v rámci restitucí miliardy!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
