Na světové scéně se toho letos událo hodně. Vyvrcholila ukrajinská krize a válka se tak výrazně přiblížila k našim hranicím, začal se rozpínat tzv. Islámský stát… Co svět (nebo konkrétní země či uskupení) udělal špatně? Nebo ani jedné z oněch dvou věcí nešlo zabránit?
Lze konstatovat, že v roce 2014 se pokazilo vše, co se pokazit dalo. Otázkou je, zda se kazilo z hlouposti, nebo záměrně. Hlavním problémem je však záměrně dvojitý metr amerických a některých evropských politiků a médií při hodnocení jakékoli události. S trochou nadsázky bychom mohli konstatovat, že uvedení politici a jejich mediální poskoci žijí ve lži, což je docela slušný hřích. Hlavním bezpečnostním rizikem je aktuálně politika NATO na Ukrajině na pokraji války s Ruskem a globálně agresivní islamismus. Evidentně špatná byla podpora občanské války na Ukrajině, sankce proti Rusku, dřívější podpora islamistů v Kosovu, později v Libyi a Sýrii a zároveň podpora jejich imigrace do Evropy. S tím se pojí růst obchodu s drogami a dalšího organizovaného zločinu. Špatný je celkově hospodářský vývoj v EU, a to dlouhodobě. Všem chybám měli zabránit politici zemí EU, kteří však dlouhodobě nehájí zájmy svých občanů. Chybou je tedy už existence záplavy dobře placených a evidentně korumpovaných byrokratů v Bruselu. Nejhorší ze všeho je nástup fašismu na Ukrajině a postupně i jinde. Jedná se totiž o jakousi řízenou formu fašismu vedenou domácími oligarchy s vydatnou podporou USA jako byla kdysi Chile nebo Argentina. Cílem je odvedení pozornosti obyvatel od ekonomických problémů do oblasti ideologie a vytvoření imaginárního nepřítele. Kdysi to byli komunisti nebo ti kteří toto označení dostali, v současnosti je to Rusko. Islamistický terorismus, jeho vznik a podpora, pokud bojoval proti SSSR a později Rusku, je do určité míry jen podobným politickým tahem, vycházejícím z ideologie pochopitelné pro muslimy. V současnosti se svým tvůrcům vymkl z rukou a jsou nuceni proti němu bojovat. Proto i fašizace na Ukrajině je taháním čerta za ocas, které může svoje tvůrce přivést do pekla. S nimi bohužel mnoho nevinných lidí.
Jaká mohou být i s přihlédnutím k Ukrajině a islámskému fundamentalismu bezpečnostní rizika pro svět (nejen) v příštím roce? Nebo se máme spíše obávat Ruska a jeho imperiálních choutek, jak o tom mluví někteří politici? Jinými slovy, hrozí válka v širším měřítku? A co je považujete na největší riziko pro bezpečnost ve světě?
O nebezpečí ohrožení Evropy ze strany Ruska jsem psal už několikrát. Rusko má možnost ohrozit Evropu a NATO stejně, jako by mohlo Polsko ohrozit Německo. Rusko je ekonomicky i vojensky slabší, takže nemá možnost nikoho ohrozit. Z ekonomických důvodů nemá zájem nikoho ohrozit. Pro Rusko je cestou k prosperitě obchod i jiná spolupráce s vyspělými evropskými zeměmi. Ukrajina mezi ně rozhodně nepatří politicky ani ekonomicky. Tvrzení, že Rusko ohrožuje Evropu, je především dílem ideologické propagandy, která je vedena z USA a Británie od roku 1917. Nejdříve byli největší zločinci bolševici a komunisti. Ale když bylo třeba zastavit Hitlera, který by se s anglosaskými elitami v Evropě a za oceánem nemazal, hodili se najednou sovětští hrdinové a jejich skvělý generalissimus Stalin. A také 26 milionů mrtvých Rusů, Bělorusů, Ukrajinců a dalších národnosti SSSR, zničené tisíce měst a závodů a desetitisíce vesnic. Rusko je dnes sice kapitalističtější než mnohé západní země, ale přesto je cílem všemožných útoků. Na rozdíl od neschopného cara a jeho zkorumpované pakáže, pardon vyšší společenské vrstvy, takzvané opričniny, později Gorbačova považovaného v Rusku za zrádce, stejně jako opilce Jelcina je v Rusku stále nedostatek politiků, kteří jsou ochotni svoji zemi prodat. Cíl západních demokratů a bojovníků za lidská práva je stále jeden, a to přetvoření Ruska na americkou kolonii a rozkradení jeho nerostných zdrojů s využitím otroků, pardon, levných pracovních sil domácího obyvatelstva. Zde je třeba připomenout výrok jednoho belgického publicisty, který došel k zajímavému názoru. Kdyby Stalin předal v roce 1945 Sovětský svaz americkým monopolům, byl by dodnes oslavován (západními politiky a médii) jako největší demokrat všech dob. Mimochodem, zajímavou ukázkou pokrytectví a dvojího metru západní propagandy je neustálé omílání likvidace ruského cara bolševiky. O tom, že Angličané nechali svému králi useknout hlavu, se v evropských médiích při každé možné příležitosti nemluví, stejně jako o gilotinovaném králi Francie. Jestli má nějaký stát imperiální choutky, jsou to USA se svými základnami po celém světě. V ekonomické oblasti je to smlouva TTIP. Válka v Evropě není pravděpodobná, pokud ji nevyvolá NATO nějakou akcí proti Rusku. Hlavním bezpečnostním rizikem je v globálním měřítku islamistický terorismus, především z hlediska Evropy. Bohužel z hlediska možnosti vyvolání většího vojenského konfliktu v Evropě nebo v Asii mu začínají konkurovat USA za vydatné pomoci svých evropských poskoků a rektonautů.
Psali jsme:
Na nedávné Pražské bezpečnostní konferenci zazněl pozoruhodný příspěvek od bývalého velvyslance v SSSR i v Československu Jacka Matlocka. Ten uvedl, že tehdejší prezident USA Ronald Reagan nikdy neusiloval o destabilizaci či rozbití Sovětského svazu, ale jen o změnu jeho chování v zahraniční politice. Jak z tohoto hlediska vidíte činnost pozdějších amerických administrativ (i s ohledem na dnešní geopolitické spory) vůči Ruské federaci?
Matlockovo vystoupení, které je šířeno pomocí internetu, není ničím pozoruhodné. Americký státní zaměstnanec obhajuje v Praze americké zájmy. To je zcela logické. Pokud mu někdo věří, je to komické jako ilustrativní doklad nedostatku znalostí a soudnosti. Pokud někdo něco takového šíří, vyvstává otázka, zda je odborník, nebo placený propagandista, který se propracovává mezi správné půlky. Už tam chyběl jen Dalajláma, který zažil Tibet jako malý kluk a pravděpodobně si ho ani nepamatuje, včetně otrokářství a středověkých trestů pro neposlušné obyvatele. Zato celý život bojuje za uvedenou středověkou svobodu a demokracii, reálně za vytvoření americké základny v Tibetu, tedy v týlu Ruska a Číny. Jen to hlavní neříká nahlas. Stejné je to s propagandou pana Matlocka. Zájmy USA nejsou zájmy Evropy, ale ekonomický konkurenční boj proti všem, včetně Evropy. Ta se hodí pouze k placení amerických účtů. Američtí reprezentanti bojují za zájmy svých šéfů a trochu i zájmy občanů a nelze jim to vytýkat. Za to berou plat. Spíš je otázkou, proč za zájmy svých občanů nebojují stejně evropští a mnozí čeští politici. V normální zemi a v normální době by se něco takového označovalo jako vlastizrada. Prezident Reagan nikdy nebyl člověk s vysokým IQ, obecnými znalostmi a logikou jako například prezident Zeman. Nebyl ani politik, pouze dobrý přednašeč názorů svých poradců. Na to mu stačila vytrénovaná herecká krátkodobá paměť. Kdyby si jeho poradcové a reální šéfové pořídili magnetofon, ušetřili by prezidentský plat. Řada z nás si pamatuje jeho ostudné základní neznalosti. Právě on jako hlásná trouba liberálních ekonomů a kavárenských superkorektních intelektuálů nastartoval ekonomický pokles USA, který trvá dodnes. Stále užší skupina bohatých tam více bohatne, střední třída mizí, chudých přibývá. Miliony Američanů žijí již několik generací na podpoře. Jednou z posledních cest zlepšení situace je kolonizace Evropy, včetně Ruska. Pan Matlock jen předvedl novou formu pokrytecké výmluvy a překrucování faktů s nadějí, že pamětníci osmdesátých let už vyhynuli. O zbytek by se měla postarat jednostranná mediální propaganda. Nelze popřít, že Spojené státy vyvolaly v osmdesátých letech bezpečnostní krizi a přivedly svět na pokraj jaderné války. Jejich politici podporovali islamistické teroristy v Afghánistánu, kteří vraceli zemi do středověku, bourali školy a továrny postavené i s naší pomocí, uřezávali demokraticky hlavy, nosy i klitorisy nedaleko za hranicí Sovětského svazu. Podařilo se jim rozbít Varšavskou smlouvu a vyvolat válku v Dagestánu a Čečensku podporou dalších islamistických teroristů. To vše podle pana Matlocka nebyla snaha o destabilizaci Sovětského svazu? No vlastně má pravdu, nebyla to snaha o destabilizaci, byla to snaha o likvidaci Sovětského svazu a přetvoření v kolonii podle jihoamerického vzoru. A nebýt prezidenta Putina, tak se to podařilo. V současné době vidíme stejný scénář na Ukrajině v Libyi a Sýrii. V záplavě mediálního žvanění o demokracii a lidských právech tam umírají tisíce lidí. V devadesátých letech jsme to viděli v Jugoslávii, především v Kosovu. Vše nakonec zaplatila Evropa. A kolik bylo ve dvacátém století takových scénářů v latinské Americe?
Psali jsme:
Jak hledíte na současnou situaci v kontextu otřesů ruské ekonomiky a rublu? Putin prohlásil, že na zotavení budou potřeba dva roky, sešel se dokonce se čtyřiceti nejvýznamnějšími byznysmeny a oligarchy, aby je uklidnil a slíbil státní podporu. Nakolik je situace podle vás vážná a odpovídá některým varovným článkům, že Rusko stojí před krachem?
Osobně jsem toho názoru, že Rusko se bude potýkat s problémy v horizontu tří až pěti let v různých oborech. Stále má dostatek surovin, které koupí Čína a další země. Stále má velké zásoby zlata v trezorech i v zemi. Na rozdíl například od naší republiky. Hlavním důvodem propadu rublu je pokles cen ropy, který vyvolala Saúdská Arábie, mimochodem jeden ze sponzorů islamistického terorismu. Cílem je likvidace producentů ropy, především mimo společenství OPEC. Jedná se však nejen o Rusko, ale i americké těžaře, kteří mají v USA výrazně vyšší provozní náklady. Saúdské zvýšení těžby však nemůže trvat dlouho, protože sami nenasytí světový trh a ostatní producenti nejsou moc nadšení. Ztrácejí všichni, včetně Saúdů. Taková situace může trvat nanejvýš několik měsíců. Rok by byl příliš dlouhá doba, protože i v Rusku jsou hlavními partnery americké koncerny. Vyděračská ropná krize, kterou vyvolali islamisté rozzuření evropskou a americkou podporou Izraele v sedmdesátých letech rovněž odezněla. Na uvedené situaci vydělá především Čína. Pokles cen pohonných hmot v Evropě zdaleka neodpovídá poklesu ceny suroviny pro lakotnost ropné lobby. Ta vydělá dokonce i na poklesu cen. Získá rovněž chemický průmysl, trochu doprava a ti, kteří v západních zemích topí „ekologicky“ mazutem. Dalším problémem Ruska bude snížení ruské těžby z důvodu nedostatku embargovaných náhradních dílů pro těžní zařízení. Z dlouhodobějšího hlediska může dojít k tomu, že Rusko si začne potřebné díly i celé konstrukce vyrábět samo. Dílčím problémem jsou sankce, které však mají v podstatě symetrický zpětný dopad na EU. Dalším faktorem poklesu rublu je obyčejná panika typu runu na banku. Vyvolala ji média v Rusku a v zahraničí poplašnými zprávami. Dále je zde fakt, že bohatá část Rusů nemá úspory v rublech, ale v dolarech nebo eurech. Ti již necítí moc vlastenecky a na poklesu domácí měny vydělají. Stejně vydělali i obchodníci, kteří prodali zásoby zahraničního zboží. Mimochodem, většina evropských průmyslových výrobků nebo jejich komponentů pochází z Číny. Proto teorie, že v Rusku bude nedostatek elektroniky, se v horizontu už jednoho roku jeví jako nesmysl. Rovněž výpadek dovozu některých potravin lze během jednoho až dvou let nahradit. Jak jsem se osobně přesvědčil, mnohdy jsou potraviny prodávané v Rusku kvalitnější než u nás. Již teď některé země EU zoufale pašují do Ruska přes třetí státy. Podobné je to i s auty. Čína dokáže vyrábět i pro ruský trh. Jejich auta jsou skvělá, pouze o několik procent méně kvalitní než v EU (proto EU neustále zvyšuje nesmyslné ekologické parametry), zato podstatně levnější než západní. Pokud by došlo k ekonomickému oddělení Ruska od Evropy, vytvoření samostatného trhu Ruska, Číny, Indie, některých latinskoamerických zemí a afrických států, které spolupracují s Čínou, mohli by se Rusové doslova vykašlat na nějaké patentové ochrany a vyrábět si kopie čehokoli. Stejně začínali Japonci i Číňané. Otázkou je, kam bude exportovat Evropa? Kromě vzájemného okrádání s USA v rámci TTIP nanejvýš zadarmo na Ukrajinu nebo tučňákům a lachtanům na póly. Jak by se nahradila ruská ropa a plyn je také otázka. Problém Evropě vyvstane rovněž při přechodu Ruska, Číny a dalších zemí BRICKS na zlaté měny. Několik let to potrvá, ale výsledek bude drtivý. Proti sankcím se konaly obrovské demonstrace v Paříži, které naše televize přehlédly a soustředily se na jiná „důležitá“ témata. Ilustrativní je projev německé poslankyně Sahry Wagenknecht „Kde to žijete paní Merkelová“, který se dá nalézt na youtube i s českými titulky. Více takových poslanců i u nás. Každopádně mnohým Evropanům dochází, že není vhodné platit americkou ekonomickou válku proti Rusku. K radosti z toho, že Rusko zažilo ekonomický otřes, není v Evropě moc důvodů, řada firem přichází o kontrakty, včetně našich.
Co může způsobit současná ekonomická situace Ruska v geopolitickém kontextu? A nakolik je podle vás reálné, že to bude mít negativní vliv na Putinovu popularitu, která letos vyrostla do výšin až k 90 procentům? Dá se říci, co je momentálně největší hrozbou pro udržení ruského prezidenta u moci?
Dopady ekonomické války USA s Ruskem mohou vést k zásadním změnám ve světě a budou srovnatelné s výsledky druhé světové války. Může dojít k opětovnému rozdělení světa na dva politicko-ekonomické tábory. Jeden z nich bude veden USA, druhý Čínou. Do čínského uskupení budou spadat kromě Ruska rovněž Indie a další země BRICS. Z dlouhodobého hlediska budou následky rozdělení horší pro USA a především jejich kolonii EU. Čína se z pozice třetího, který se směje a těží z boje USA a Ruska stane protivníkem USA/EU. Opět proti sobě budou stát dvě velmoci. Čína bude mít hodnotnou zlatou měnu, kontrolu nad dostatečnými energetickými zdroji a obrovský trh v Rusku, Indii, části Afriky a latinské Ameriky. Tamní obyvatelstvo navíc bude podporovat svoje vlády, protože Čína se drží principů, na nichž stojí celý pozitivní vývoj lidstva a plánuje nikoli na jedno funkční období politiků, ale na tisíc let. Zločince tam navíc trestají bez ohledu na jejich postavení. Je to stále více prosperující právní stát, který hájí zájmy svých obyvatel. Komedie na téma boje za svobodné a demokratické středověké otrokářství v Tibetu na tom nic nemění. Lze totéž říci o EU? K menšímu poklesu popularity ruského prezidenta může dojít. V Rusku existuje i slušná a civilizovaná politická opozice, jež se liší od přisprostlých pornospěvaček Pussy Riot. Ty možná ve formě bust jednou vyzdobí americký kongres jako bojovnice za svobodu a doklad pokleslosti americké zahraniční politiky. Navíc je v Ruských médiích aktuálně větší svoboda slova než například u nás. V rámci pomlouvačné kampaně amerických českých médií to zní neuvěřitelně, ale je to tak. Naprostá většina našich občanů bohužel ruskou realitu nezná a je obětí soustavného ohlupování argumenty z padesátých let. V podání českých demokratických a nezávislých médií vypadá situace v Rusku divočejší, než ve skutečnosti je. Nevýhodou pro snahy USA o destabilizaci Ruska je fakt, že ani tamní politická opozice nechce prodat svoji zemi. Zdá se, že Rusové nejsou takoví hlupáci, jak se je snaží vylíčit naše americká média. Většině Rusů evidentně dochází, že by se mohli stát utlačovanou většinou levných pracovních sil ve vlastní zemi. Konec konců stačí, když se podívají na vývoj v Evropě.
Psali jsme:
Jak máme číst současnou situaci na Ukrajině s výhledem do příštího roku? Na jedné straně od prezidenta Porošenka zaznívají prohlášení o míru, až na občasné excesy je na východě klid zbraní a k tomu slyšíme jestřábí prohlášení Turčynova o použití síly a vytlačení všeho ruského. Přitom ho tajemníkem bezpečnostní rady jmenoval právě Porošenko.
Ukrajina je v tragické situaci z více důvodů a tamní realita se pravděpodobně nezlepší. Je to ekonomicky zhroucený stát. Důvodem je jeho rozkradení tamními elitami za posledních pětadvacet let. Bývalý prezident Janukovič se na něm pouze podílel. Ukousli si však i mnozí dnes takzvaně demokratičtí reprezentanti. Prokázalo se moje tvrzení, že Rusko Donbas nechce, jinak by ho dávno obsadilo. Co by mohlo ztratit, sankce na ně budou dopadat i kdyby bylo svaté. O Ukrajinu (a Krym) přece nejde. Pokud si Ukrajina vypůjčí peníze na zbraně, bude vypadat jako nějaká země afrického náčelníka, kde mají všichni holé zadky a hodně zbraní. Je otázka, jak dlouho vydrží na Ukrajině působit nacionalistická propaganda. Až splaskne, může být veselo. Proto se ji snaží extremisté typu Turčynova stále udržovat. Až Ukrajinci začnou zase přemýšlet hlavou, půjde mnohým současným politikům doslova o krk. Obecně lze říci, že na Ukrajině se nedá věřit nikomu.
O tragické ekonomické situaci Ukrajiny už bylo řečeno hodně. Nicméně žádné zlepšení nepřišlo a zatím se zdá, že jen tak nepřijde. Lze říci, jak dlouho může stát fungovat, aniž by se zhroutil celý systém a lidé začali mít v masivní míře existenční problémy? Jak velké problémy může případné finanční zachraňování Ukrajiny způsobit Evropské unii, která by měla posílat peníze, aby Ukrajina nezbankrotovala, jenže to se zase nemusí a zřejmě ani nebude líbit občanům jednotlivých zemí, jako třeba Německu, kde budou politici muset bruslit mezi tím, zda Ukrajinu dotovat, nebo nedotovat, a hrát tak o svoji politickou budoucnost. Jak to může dopadnout? Dostane se Evropa do další hluboké ekonomické krize a stagnace?
Ukrajinu zachránit nelze, pokud tam nenastane pořádek. Jenže o to evidentně není zájem. Problém je v tom, že se stále krade jako o závod. Je evidentní, že jakákoli hospodářská pomoc bude zase rozkradena. Potvrzuje to řada svědectví. Jednou z cest jak zamést stopy je válka. Po výbuchu v muničním skladu se toho už také moc nenajde. Evropa rozhodně nemůže živit Ukrajinu výměnou za žvásty tamních hajlujících politiků o boji za demokracii a lidská práva. Především na to nemá, protože sama ještě nevylezla z vleklé hospodářské krize. Protiruské sankce a smlouva TTIP situaci ještě zhorší. Nakonec to začnou pociťovat i Němci a další bohaté země. Potom už je jen otázkou času nástup nacionálních vlád. První se k tomu blíží Francie. Nelze se divit, když na pařížské radnici zakazují betlém, aby se muslimové v křesťanské zemi neurazili. Domácí většina se stává obětí zájmů přivandrovalé menšiny, někdo to považuje za normální a dokonce prosazuje. Každý politik v EU a rovněž u nás by měl jasně říci, zda chce platit penězi daňových poplatníků americké náklady na občanskou válku na Ukrajině. Podle toho by měl v příštích volbách dostat hlasy voličů. Ukrajina by si měla půjčit na svoje přežití jako kterýkoli jiný stát. Nejlépe v USA, které vyvolaly tamní občanskou válku. Každopádně ji čeká dlouhé období chudoby, horší než před Majdanem. Z pořvávání na náměstí a nadávání na Putina se ovšem nikdo nenají. Až dojde některým zfašizovaným Ukrajincům i cukr na samohon, možná to pochopí. Opět se potvrzuje přísloví o Vaškovi či Honzovi (Ukrajina), který nemá chodit s pány (USA) na led, protože až upadnou, nohu si zlomí ten Vašek či Honza. Následkem bude s velkou pravděpodobností dlouhodobá nestabilita a růst emigrace. Z tohoto hlediska nelze v době příštích voleb zapomenout na bojechtivé postoje některých českých politiků, za které oni neplatí, ale jsou placeni.
Psali jsme:
Jakým směrem může pokračovat spolupráce mezi EU a Spojenými státy? Výraznou otázkou v příštím roce zřejmě bude dohoda TTIP. Měla by smlouvu Evropa přijmout, nebo ji poškodí? Jaké případné alternativy EU má?
Smlouva TTIP je ukázkovým dokladem toho, jak lze hloupým, případně zkorumpovaným Evropanům podsouvat cestu do otroctví jako jejich ekonomické vítězství. Je to ekonomický a mediální podvod století. Můžeme se těšit na opravdovou show, kde budou vystupovat různí experti, nejlépe redaktoři a publicisté a rovněž někteří politici při propagaci TTIP. Tato smlouva poškodí většinu občanů Evropy především implantací amerických zákonů. Plný text smlouvy není ani řádně známý. Podle mého názoru by s ním měli být seznámeni všichni obyvatelé Evropy. Následně by mělo v každé zemi proběhnout referendum. To je ovšem trnem v oku většině politiků, kteří se halasně prohlašují za demokraty a z přímé demokracie mají doslova panickou hrůzu. Doslova se v demokratických médiích zalykají vymýšlením důvodů, proč mají rozhodovat o všem oni a nikoli jejich hloupí voliči. Považuji za naprosto vyloučené, aby o takovém dokumentu rozhodovalo několik byrokratů z Bruselu, kteří jsou schopni určovat kvóty na přistěhovalectví muslimů v době, kdy se bojuje proti islamismu v řadě zemí. Každý český politik by se měl jasně vyslovit, zda je pro TTIP nebo proti ní. A z tohoto hlediska by jim voliči měli nebo neměli dát důvěru v příštích volbách, které se pomalu blíží. Přistoupení EU k TTIP by mělo být důvodem k odchodu kteréhokoli státu z EU. Rozhodně bychom se neměli nechat zmást sliby pracovních míst (otrocké úrovně) a investic, na kterých nakonec vydělá jen pár zbohatlíků. Stačí si vzpomenout na řeči o investicích a stavbu zahraničních továren u nás. Nakonec v nich s podporou státu pracuje plno cizinců a naši občané přežívají na podpoře, protože nechtějí být otroky. Za to sklízejí nadávky, že jsou flákači. Problém bude v tom, že naše média zcela jistě neposkytnou občanům o TTIP objektivní informace, ale zuřivou proamerickou propagandu kombinovanou se zamlčováním faktů a potlačováním odlišných názorů. Kritici TTIP se v televizi pravděpodobně vůbec neobjeví. Budou označeni za komunisty, stbáky a agenty ruského (kapitalistického?) imperialismu. Bude to opět vypadat jako televizní tažení proti prezidentu Zemanovi, pracovní výkazy Jasánka a Kefalína nebo volby v severní Koreji. Stodeset hlasů ze sta možných pro TTIP pod prapory pravdy, lásky, svobody, demokracie lidských práv, létajících vajec a červených karet. A to chce severokorejský režim někdo zesměšňovat jako nedemokratický. Ne, že by nebyl, ale není sám. Z hlediska korektnosti a pravdivosti oficiálních demokratických informací se mu Česko začíná náramně podobat. Evropa by měla podle mého názoru provádět všesměrovou přátelskou ekonomickou politiku s celým světem. Neměla by se stát americkou kolonií. Jinak budeme jednou závidět Rusku a zakrývat si holé zadky tibetskými vlajkami.
Je vlastně vůbec možné udržet prosperitu nás, Evropanů? Co máme dělat proti Číňanům, kteří pracují skoro za „misku rýže“? Navíc jsme zadluženi.
Evropa už žádnou reálnou prosperitu nemá. Prosperita totiž znamená prosperitu pro všechny. Je stále více rozdělena na bohatnoucí bohaté a chudnoucí chudé. Děsím se splnění proroctví Karla Marxe, kterým jsem kdysi nevěřil. Konec konců, jeho Kapitál patří k nejčtenějším knihám ve Velké Británii. Žádné vzpomínky železné lady, která udělala z Británie americkou kolonii. Divím se, že i její busta nezdobí americký kongres. Ke zděšení amerických eurodemokratů britská mládež její nedávnou smrt oslavovala. Evropa se především zbavuje zdrojů, které lze směřovat ve prospěch většiny občanů a přesouvá je ve prospěch úzkých zájmových skupin. Minimalizuje daně, umožňuje nesmyslné odpisy, likviduje zemědělství a nechává odejít průmysl do zahraničí. Prosperitu nebude mít, pokud politická reprezentace v Bruselu nebude hájit zájmy všech svých obyvatel. O tom lze bohužel pochybovat. Dokladem jsou přístupy k TTIP, islámské imigraci i nesmyslné a sebevražedné protiruské sankce. Nelze obviňovat Číňany z následků evropské hlouposti a zkorumpovanosti. Na obchodu s Čínou vydělává především úzká skupina evropských obchodníků za podpory evropských politiků. Navíc čím dále tím méně Číňanů dělá za misku rýže. Spíš přibývá Evropanů, kteří se mění v moderní otroky, kteří dělají za méně než životní náklady. A do této skupiny se bude přesouvat i další část bývalé střední třídy, živnostníků a zkrachovalých malopodnikatelů, které zlikviduje ekonomicky silnější nadnárodní konkurence a nedostatek ochrany státu. Po pravdě řečeno, srovnání s otroky je urážkou otroků. Již Benjamin Franklin vypočítal v USA roku 1755, že otrok je nákladnější ve srovnání s minimálně placenou svobodnou pracovní silou. Takže se nelze divit neustálému mediálnímu pokřiku o svobodě. Evropa je dlouhodobě v hospodářské krizi a sankce ji tam pošlou po spíše teoretickém a mediálním než reálném oživení znovu. Potom se bude moci jen více zadlužovat u amerického mezinárodního měnového fondu. V krizi není stát, který má méně než dvě procenta nezaměstnaných, zaměstnanci nepracují za mzdy pod životními náklady, důchodci nejsou žebráci, vnější a vnitřní dluhy představují podíl nanejvýš mezi pěti a deseti procenty státního rozpočtu a stát nemusí si půjčovat. Kolik je takových států v Evropě? Nějaké házení procenty v televizi nebo na internetu a výsledky anket vyráběných na zakázku s cílem ohlupování občanů na realitě nic nemění. Sliby několika stovek nebo tisícovek pracovních míst, vesměs otrockých na realitě téměř milionu občanů, kteří po pětadvaceti letech růstu českého blahobytu bezvýsledně hledají práci, nic nezmění ani v příštím roce a později. Příval imigrantů z rozpadající se Ukrajiny a muslimů chtivých evropského sociálního systému situaci ještě zhorší. Otázkou je, zda vůbec můžeme reálně zadlužení snižovat. Něco takového je totiž možné pouze v případě, že bychom si museli půjčovat co nejméně, nejlépe nic a výrazně změnili celý fiskální systém k podpoře obecných, nikoli menšinových zájmů. Samozřejmě nikoli řečněním v televizi, ale reálnými opatřeními.
Psali jsme:
Co obecně soudíte o situaci ve Spojených státech i o pozici USA na mezinárodním poli? Mluví se o vzkříšení amerického průmyslu díky návratu výroby do USA a břidlicovém plynu, který prý navíc stojí za poklesem cen ropy a ekonomickými problémy Ruska. Bude Amerika i nadále světovou velmocí číslo jedna? Co může její pozici reálně ohrozit?
Herec druhé kategorie Ronald Reagan kdysi označil Sovětský svaz za říši zla. Bohužel v současnosti to platí spíše pro USA. Nemyslím tím americké občany, což jsou v podstatě fajn lidé pouze zhlouplí dlouhodobou propagandou, která nahradila pravdivé informace, dokonce ani většinu amerických vojáků, kteří riskují zdraví a životy po celém světě, ale tamní vládnoucí (takzvanou) elitu. Té se podařilo za padesát let transformovat demokratickou zemi se špičkovými technologiemi a kvetoucím průmyslem na jakousi zbyrokratizovanou a agresivní kapitalistickou karikaturu Sovětského svazu doby Leonida Brežněva. Spojených států mají „plné zuby“ v Latinské Americe i Asii. Pomalu tam ztrácejí půdu pod nohama. Proto si hledají novou kolonii v Evropě, především v té východní za pomoci zkorumpovaných domorodých náčelníků, jejich šamanů a médií. Show s břidlicovým plynem je do značné míry komedie, jako v osmdesátých letech minulého století hollywoodské hvězdné války. Jeho drahá těžba určitě nevede k poklesu cen ropy. Těžba ropy z břidlic v USA je výrazně dražší než v Rusku. Maximálně povede k poklesu životní úrovně v Evropě, pokud bude americký plyn, případně uhlí nakupovat místo ruského. Nedávno jsem četl krásná slova: Čtyři hřeby, které posloužily k ukřižování Ježíše Krista, byly omezenost, sobeckost, pokrytectví a tmářství. Co z toho neplatí pro dnešní USA a jejich zahraniční poskoky, především v médiích? Co se stále více roztahuje v kdysi civilizované Evropě, která měla být přívětivou vlastí všech svých občanů? Evropané by si měli sborem zpívat první slova naší hymny. Kolonie totiž není domovem otroků, ale jejich vězením.
Občanům naší republiky lze na závěr vzkázat následující. Budoucnost máte ve svých rukách. Používejte vlastní mozek, nenechte se přesvědčit, že jste bezmocní hlupáci a nespravedlnost je normální. Od dob velké francouzské revoluce a jejích, nikoli amerických lidských práv jste občany, tedy hlavním faktorem politiky. Nenechte se ohlupovat zkorumpovanými politiky, kteří kašlou na vaše zájmy a americkými českými médii. Zapomeňte na předsudky a vyčpělá politická klišé. Hledejte alternativní zdroje informací a předávejte informace o nich všem známým. Připravujte se na příští parlamentní volby, ony se pomalu blíží a volte v nich podle svých zájmů, nikoli podle prolhaných slibů, zmanipulovaných výzkumů, uměle vyvolaných komedií a zaplacených médií. Nezapomínejte kdo z politiků a co dělal před měsícem rokem či dvěma. Zkorumpovaní politici a redaktoři z vás mají doslova hrůzu, protože vaše hlasy je mohou poslat do historie. Braňte nepočetné politiky, kteří bojují za vaše zájmy, stůjte na straně přímé demokracie, tedy také referenda. Nezapomínejte, kdo prosazoval TTIP, válku na Ukrajině a islamistickou imigraci. Starejte se o zájmy svoje a svého národa, pořádek a spravedlnost, tedy věci důležité, nikoli o plky politiků, lži redaktorů, překroucené informace demokratických cenzorů a sex herců, umělců a sportovců. Přebytek nesmyslných informací vám má pouze vymývat mozky a urychlovat zapomínání toho, co je důležité. Nezapomínejte pro erotiku nějaké takzvané celebrity, kdo z vás chce udělat otroky. Pamatujte si, že ten, kdo vám vykládá, jak mu jde o vaše zájmy, slibuje nesplnitelné, a kdo tvrdí, jak vás má rád, vás obvykle chce jen okrást. Neřečněte jen v hospodě, ale otravujte poslance dotazy a připomínkami. Berou plat za práci pro vás. Když vás budou ignorovat, tak je nevolte. Nemusíte chodit na demonstrace, ukažte svůj vlastní názor v příštích volbách. Na zjištění, co je správné, vám stačí selský rozum, který je mnohdy lepší než zaplacené tituly omezených manažerů z amerických škol pro hlupáky z kolonií. A pokud budete hledat informace, které vám pomohou vytvářet si vlastní názor, hledejte v nezávislých informačních zdrojích na internetu. Prosazujte svoje právo na úplné a pravdivé spektrum informací z oficiálních médií, která si platíte. I za to nesou odpovědnost politici, kteří by měli rozehnat různé rady, které berou tučné platy za kontrolu a prosazování pravdivých informací, nikoli jednostrannou politickou a ideologickou propagandu a ochranu cizích zájmů a českých oligarchů cestou cenzury. Pevné zdraví, úspěšný rok 2015 a hlavu vzhůru všem, kterým něco říkají slova pravda, pořádek, spravedlnost, civilizovanost, rodina, vlast a národ, tedy sedmero civilizovaného Evropana.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
