Připomněli jsme si v poměrně vzrušených diskusích 75 let od konce druhé světové války. V Česku se v posledních letech výrazně posunul pohled na osvobození země, což se projevilo i teď. Zatímco do roku 1989 se příliš nemluvilo o osvobození západního území americkou armádou, nyní je pomalu otázkou odvahy zmiňovat roli Rudé armády. Jaká tato role byla podle vás?
Role Rudé armády byla zcela klíčová. Obrat na východní frontě u Stalingradu přišel již začátkem roku 1943, vylodění v Normandii následně v červnu 1944. Upozaďovat dnes význam Rudé armády je stejně hloupé, jako když komunisti kdysi zamlčovali osvobození části naší země americkými jednotkami. Nemám rád ohýbání dějin na žádnou stranu.
Od pražského primátora jsme se dozvěděli překvapivou novinku, že se prý Praha osvobodila sama. K tomu jste na facebooku napsal (ironicky), že tak chytrého primátora musí Praze závidět celá země... Jak vidíte vy osvobození Prahy? Kde začalo?
Co k tomu říct? Že by pan primátor měl pravdu, kdyby se Praha začala osvobozovat a skutečně osvobodila třeba v roce 1943, kdy byla Rudá armáda ještě u Stalingradu, nebo v roce 1944, když vypuklo Slovenské národní povstání. Jeho vyjádření je stejně logické, jako kdyby tvrdil, že mléko nevzniká u krávy, ale ve skladech supermarketů. Bez nasazení a ohromných ztrát na životech vojáků Rudé armády by žádné osvobození Prahy nebylo. Ano, je pravda, že Vlasovova armáda se na poslední chvíli a zejména ve vlastním zájmu přidala na stranu Pražanů, když tři dny pomáhala Pražanům odrážet německé jednotky. Ale nějak zásadně tento fakt vyzdvihovat, když ještě pár dní předtím bojovala po boku wehrmachtu, tak to mi nepřijde vhodné.
Protiruské nálady u nás se snaží vystupňovat někteří pražští komunální politici, ať už odstraněním sochy maršála Koněva, odhalení pamětní desky vlasovcům nebo přejmenováním náměstí, kde sídlí velvyslanectví Ruské federace. Proč tak činí? K čemu je to dobré?
Je to „dobré“ z několika důvodů. Pánové Hřib, Novotný a Kolář jsou politici, a tak sbírají politické body, nemalé části voličů se to líbí. Dnes je módní ukazovat na Rusko svaly, když máme v zádech NATO. Za mě je to stejně směšné, jako když jsme kdysi se Sovětským svazem v zádech napínali svaly směrem k Americe. Mně osobně tyto kroky sympatické nejsou, nemám pocit, že by přinášely cokoliv pozitivního. Jsou to jen takové malé naschvály od lidí, kteří si tím asi potřebují dokázat svoje hrdinství.
Jedním z těchto politiků je starosta Řeporyjí Pavel Novotný. Ten se chová velice svérázně jak k politickým oponentům, tak třeba právě k Rusku. Takhle nějak vypadá prototyp moderního politika?
Nemyslím si, že by pan Novotný byl moderní politik. Jeho vyjadřování někdy připomíná spíše stoku a jeho sebestřednost nemá konkurenci. Bohužel, nemalá část lidí ho v jeho chování podporuje. Já mám z lidí jako pan Novotný spíše obavy, nikdy nevíte, kdy se verbální násilí změní ve fyzické. Vždyť on mluví veřejně, jako by se nechumelilo o tom, že by někteří politici měli viset nebo se vyjádří o celých národech jako že „Rusáci a Číňani jsou kokoti“. Takový člověk by měl v normální společnosti druhý den v politice skončit. Jeho chování je za mě neakceptovatelné.
Psali jsme:
Novotného netepou ani jinak velmi kritičtí čeští novináři, kteří jsou citliví na úroveň politického diskurzu. Co si o tom myslíte?
Ano, ti co třeba Zemana někdy i správně kritizují, tak v případě Novotného mlčí. Možná proto, že vyslovuje to, co se oni sami bojí napsat nebo říct. To jsou takové ty spodní hnědé proudy, které dřímají na dně některých lidských duší. Někteří se ho dokonce za jeho chování ještě zastávají, protože on tepe do lidí a politiků, které nemají rádi. To mi přijde ale silně krátkozraké. Některé způsoby chování a vyjadřování by měly být v demokratické společnosti mimo hru.
Pavel Novotný, DiS.
Vláda je opozicí kritizována za kroky v pandemické krizi. Nicméně čísla máme dobrá a když se podíváme do Belgie, Nizozemska či Švédska, tak tam počet obětí koronaviru je nesrovnatelně vyšší. Jak tedy hodnotit opatření zavedená vládou?
Já jsem vzděláním a praxí ekolog, vyznám se v obnově krajiny, v zadržování vody, takže si moc netroufám, abych nějak obsáhle hodnotil opatření zavedená vládou. Informací a názorů k celé věci je tolik, že k tomu nechci přispívat ještě vlastním pohledem. Jedno ale myslím lze říci: V tuto chvíli, pokud se podíváme na počty obětí, tak si vláda vede dobře.
Čím si vysvětlujete, že koronavirus více postihl bohaté západní země?
Je to způsobené nejspíš stylem života, větším cestováním, větší svobodou, možná menší ochotou podrobit se různým opatřením, virus tu měl nejspíš pro šíření lepší podmínky. Ale nejsem virolog ani epidemiolog, je to jen čistě moje domněnka.
Je správné současné uvolňování opatření? Nebo nám brzy otrnulo?
Na to není jednoduchá odpověď. Zatím není jasné, jak se vir bude dále šířit a vyvíjet, pandemie může ustat, ale také může přijít druhá vlna. Nechtěl bych být v roli politiků, kteří to musí rozhodnout. Myslím, že není jen jedna správná cesta, o to je rozhodování složitější.
Pandemická krize má samozřejmě negativní vliv na ekonomiku, ale nemůžeme stále ještě vyloučit i budoucí zdravotní rizika. Čeho se v příštích měsících v této souvislosti obáváte?
Obávám se jediné věci – že strach z epidemie bude mít horší následky než epidemie sama. Společnost musí nějak fungovat, musíme brát ohled i na další nemocné, další rizika a problémy. Já osobně bych byl rád, abychom nezapomněli, že můžeme fungovat bez neustálého nakupování a celého toho spotřebního šílenství, nebo jak vypadají ulice, které nejsou plné aut. Ukázalo se alespoň na chvíli, že bychom si mohli naše města, naše životy, naši společnost možná uspořádat trochu jinak, trochu lépe, než jak tomu bylo doposud.
Jako ekolog se však asi ještě více obáváte stavu našeho životního prostředí. Nejvíce nás nyní trápí sucho. Jak se suchem bojovat? Co dělat? Co děláte vy?
Se suchem bojovat moc nelze, lze se na něj ale lépe připravit. Je běžné, že se střídají vlhčí a sušší epizody, podobná sucha jako nyní na našem území již byla. Současné sucho je více ovlivněné klimatickými změnami než tím, jak hospodaříme v krajině. Na druhou stranu – s krajinou musíme začít zacházet jinak, krajina je do značné míry narušená, neumí nejen zadržet vodu, ale je také bez života, chybí v ní místa pro přírodu. Obrovská pole fungují jako továrny na obilí nebo řepku a jsou zcela bez života. Opatření, co s tím dělat, jsou dlouhodobě známá, chybí ale politická vůle je skutečně v dostatečném rozsahu prosadit. Já osobně alespoň připravuji projekty pro zájemce, kteří chtějí obnovit konkrétní rybníky nebo vytvářejí nové tůně, zejména v Libereckém kraji. To je práce, která mi dává smysl, větší smysl, než někde odstranit nějakou sochu nebo přejmenovat ulici.
Psali jsme:
autor: Oldřich Szaban
