Takovou „integraci“, jako je dnes, chystal už Hitler. Merkelová je někým řízená, nebo ji vydírají přes kompro. Promlouvá režisér a bývalý předseda komunistů Jiří Svoboda

28.06.2016 10:57

ROZHOVOR Britské referendum, a zejména jeho výsledek podporující vystoupení země z EU, přiliš nepřekvapilo režiséra Jiřího Svobodu. „Teď se budou muset hlavní představitelé EU především zamyslet nad tím, jaké příčiny k Brexitu vlastně vedly. A následně by si měli poupravit i onen dirigistický tón, který uplatňují vůči jednotlivým členům. Jde o to, že se taková ČR po přijetí Lisabonské smlouvy stala téměř protektorátem...,“ říká k tomu mimo jiné Svoboda pro ParlamentníListy.cz.

Takovou „integraci“, jako je dnes, chystal už Hitler. Merkelová je někým řízená, nebo ji vydírají přes kompro. Promlouvá režisér a bývalý předseda komunistů Jiří Svoboda
Foto: europarl.europa.eu, tan
Popisek: Martin Schulz, předseda Evropského parlamentu

Anketa

Velká Británie odchází z Evropské unie. Co se teď stane s EU?

hlasovalo: 19710 lidí

Jaký je váš osobní názor na Brexit? Když se v pátek ráno postupně vyjevoval konečný výsledek hlasování, čekal jste, že by to vůbec mohlo takhle dopadnout?

Mne osobně Brexit až tak nepřekvapil, protože už předtím se mluvilo o velmi vyrovnaném poměru hlasů – jak se nakonec ukázalo, tak úplně vyrovnaný nebyl, protože tam nakonec byl rozdíl více než milion hlasů. Teď se budou muset hlavní představitelé EU zamyslet nad tím, jaké příčiny k Brexitu vlastně vedly. A následně by si měli poupravit i onen dirigistický tón, který uplatňují vůči jednotlivým členům. Jde o to, že se taková ČR po přijetí Lisabonské smlouvy stala téměř protektorátem, v němž leckdy při hlasování není zapotřebí žádného konsensu. Připomínám třeba směrnice, které se týkají zbraní a uprchlíků, jež se přijímaly většinově. Všichni víme, jaké úsilí vyvinul prezident Václav Klaus k tomu, aby nemusel podepsat Lisabonskou dohodu, aby se tak kromě jiného mohla i nadále řada rozhodnutí uvnitř EU uskutečňovat konsensem... Podle mne je nynější Brexit dobře v tom směru, neboť situace teď bude bruselské elity do určité míry nutit k zamyšlení, zda by nestálo za to změnit přístup k jednotlivým zemím. Kdyby se totiž podobné referendum konalo u nás v ČR, tak by také dopadlo podobně jako v Británii.

Jak na vás působí dosavadní vyjádření představitelů EU a některých evropských politiků? Žádná nostalgie, odchod Britů z EU by měl začít co nejdřív, myslí si zakládající šestka Unie...

Z ohlasů, které jsem četl, mi připadá, že se Merkelová a další funkcionáři EU tváří jako odmítnutá milenka, jež počítala s tím, že nějakého muže bude mít až do penze, ale když tomu tak není, tak mu pěkně zostra dá najevo, jak je ošklivý. Ani ostatní evropské země se na konto Británie nevyjadřují nijak hezky, přitom by k ní měly najít nový přístup a nevyhrožovat příliš tím, že se teď rapidně zhorší obchodní vztahy, a proto musejí jednat okamžitě.

Celkově bych ale nepodceňoval ani ty úvahy, že proběhlé referendum není pro Velkou Británii až tak úplně závazné a že by o něm mohla britská sněmovna rozhodnout nakonec jinak, anebo že by skotský parlament celou věc mohl zablokovat. Tamní poslanci totiž mohou využít britského principu parlamentní suverenity. Proto nevylučuji, že budou pokusy ono referendum ve Velké Británii ještě zvrátit. Takový postup není až tak zcela vyloučený. Koneckonců jsme už v minulosti zažili dvě referenda k evropské ústavní smlouvě – jedno ve Francii a jedno v Holandsku. V Irsku probíhalo referendum o předání některých pravomocí směrem k EU a v Dánsku tamní parlament diskutoval o možnosti referenda tak dlouho, že vznikaly dokonce i diskuse o tom, zda je dobré takovou věc, jako je vystoupení z EU, předat k lidovému hlasování, protože lidé vlastně nejsou schopni ono „dobro“, které jim v EU dávají nikým nevolení vůdcové, posoudit.

Režisér Jiří Svoboda

Mně osobně pak vadí ještě jiná věc. V pátek jsem totiž četl, že pro odchod z EU hlasovali převážně starší lidé a těm mladým proto „zavařili“. Z takového militantního uvažování je ale vidět, že fašizující sklony v Evropě pořád nepěkně bují – to snad chtějí ty staré dát do koncentráku, nebo jak? To by chtěli obejít demokratické principy, aby staří nemohli hlasovat? Obejití demokratických principů se ale děje především v samotné EU, kde nějaký respekt k obyvatelům téměř neexistuje. Sedí tam totiž nikým nevolení lidé a ti posílají do národních parlamentů jen konzumace svých pokynů; jenom v ČR tyto pokyny tvoří až 75 procent české parlamentní legislativy.

Jenže zatím se moc nemluví o tom, že by výsledek referenda ještě mohl zvrátit Parlament Spojeného království Velké Británie... Dokonce o této možnosti nebyla zmínka ani v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM), kde byl hostem ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Nemluví se o tom proto, že by veřejnost ze všeho následně vyvodila, že nemá cenu chodit nejen k referendu, ale ani k volbám, protože politické elity si to stejně udělají tak, jak to chtějí ony. Že se třeba konkrétně o tomto nehovořilo u Václava Moravce, tak to mne ani nepřekvapuje, neboť politici všeobecně čekají na to, jaké pokyny z Bruselu dostanou. Teprve pak národu řeknou, co je správně. Nyní nejsou vůbec schopní se vyjádřit, neboť by také mohli na tom „tenkém“ ledě uklouznout.

Ministr zahraničí Zaorálek ale v OVM nastínil, že by se především sama EU měla tázat, kde tkví příčiny odchodu Británie z EU a zda EU za to nenese svou odpovědnost a nedělá něco špatně. Podle Zaorálka by nyní měl odstoupit předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Měli by si evropští lídři jeho slova vzít k srdci?

Zcela jistě. Je ovšem otázkou, zda ti lidé, co sedí v teplých bruselských pelíšcích, jsou takto vůbec schopni uvažovat. Podle mne si spíše myslí, že jsou nositeli světového dobra a že mír je válka a válka je mír, tedy že je to tak, jak to Orwell napsal v románu „1984“. Oni si totiž vůbec nepřipouští, že něco dělají špatně a že by měl někdo odstoupit. Celou věc podle mne berou jen jako vzdor britských občanů. Naopak je podle nich spíše žádoucí zpevnit evropské mechanismy a eurozónu rozšířit ještě o ty státy, které eurem dosud neplatí. Alespoň tak jsem to četl v nějakých monitorech. Ti lidé, kteří jsou zvyklí poroučet bez možnosti výhrad, nejsou podle mne nějaké reflexe schopni. Podívejte se třeba na Angelu Merkelovou a na její způsob vyjadřování a na to, jak reflektuje názory občanů a jakým způsobem jedná ve prospěch vlastního národa. A z toho si lze udělat docela dobrý obrázek, jak evropské elity vlastně uvažují.

Měly by se podle vás otevřít některé smlouvy EU? Třeba Lisabonská smlouva?

Určitě ano. Už proto, že je rozdíl v tom, jaká měla být EU na prvopočátku, když vznikala z Evropského společenství, a jaká je nyní. Ten první projekt evropské integrace byl téměř hotový již v roce 1945 v hitlerovském Německu – byly tam již základy nacistů k sjednocení hospodářského a ekonomického prostoru. Od původní myšlenky Schumana, aby mezi Německem a Francií vznikla vazba, která by znemožnila opakování dvou světových válek, a mezi dneškem, je ale velký rozdíl. Stále více a více totiž dochází k utahování šroubů. (Tzv. Schumanův plán byl plán ke sjednocení Evropy, který 9. května 1950 ve vládním prohlášení představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman a který později vešel ve známost pod jeho jménem. Cílem deklarace francouzské vlády bylo zajištění míru. Plán obsahoval výčet přesných a rychle uskutečnitelných kroků k integraci Evropy – pozn. red.) Postupně se tak myšlenka rozšířila na volný pohyb osob, zboží a financí, což už samo o sobě byl limit, za který se už nemělo dále vykročit.

Stále je ale patrná snaha vytvořit jednotnou Evropu, která bude nakonec mít i jednotnou vládu. To je však nemožné. Už proto, že jednotlivé státy Evropy mají úplně jiný kulturní background, jinou historickou minulost, jinou historickou zkušenost, jiný přístup k historickým událostem. Když srovnám Anglii, Francii, Německo a to malé Česko, tak i z nich má každá země k historickým událostem „svůj“ přístup. Proto je integrace na bázi multikulturalismu zcela mimo. Ona také paní Merkelová říká něco jiného v úterý a něco jiného ve čtvrtek. Je to tuším tři roky, co prohlásila, že idea multikulturalismu je mrtvá, ale svými činy přitom dělá něco jiného...

Ona je buď někým řízená, anebo je vydíraná na základě nějakého kompra ze své minulosti; koneckonců její minulost z doby NDR a jejího vztahu k Sovětskému svazu je dost známá. Návrat k tomu, že EU nebude dirigistická, by ale jistě byl správný. A zrušení Lisabonské smlouvy by tak v tomto ohledu byl také vstřícný krok. Důležité by to bylo zejména proto, aby lidé uvnitř EU měli pocit, že lídři Unie jsou nějak vůbec schopni reflektovat názory obyvatel Evropy.

Co se podle vás nyní bude dít v EU po odchodu Británie? A jaký to bude mít vliv na ostatní země Evropy? Posílí třeba Německo a Francie? Ty jsou ostatně lídrem EU...

Francie v rukách Hollanda už rozhodně není lídrem ničeho. Lídrem je Německo, což je dáno především hospodářsky a je to dáno i minulostí Evropy. Německo se teď bude snažit svou desetiletou dominanci pouze utvrdit a Francii bude mít k tomu jen jako doplněk. A některé další státy Unie jako ozdobu na uniformě. Hollande si jistě vzpomene, jak hlasovali Francouzi, když jim předložili evropskou ústavu – už z toho důvodu se už nikdy znovu neodváží Francouze požádat, aby hlasovali o Lisabonské smlouvě. Spíše je pravděpodobné, že si lídři EU z Brexitu nevezmou vůbec žádné ponaučení a patrně si i řeknou, že musí na ty „nehodné státy“ EU či na V4 použít ještě tvrdší legislativní řetězy, aby vůbec na nějaký takový exit nemohly ani pomyslet...

I když zrovna České republiky se toto nijak moc nemusí týkat, neboť naši politici hovoří jinak u nás doma, a jinak v Bruselu. Tam je ale patrně ani nepustí ke slovu, dají jim možná tak ještě dobrý oběd... Vždyť všichni včetně premiéra Sobotky přijedou odtamtud vždy s tím, že „nás prostě přehlasovali“. Ministr vnitra odjede do Bruselu s kategorickým názorem Sněmovny v otázce zbraní, a pak přijede zpátky s pokrčením ramen a se slovy, že nás, žel, opět přehlasovali. Taková mluva mi ale připomíná generála Syrového, který kolem Mnichova říkal v rozhlase: Miláčkové moji zlatí, jsme opuštěni...

Když už jste to nakousl, proč si myslíte, že jsou naši politici tak bojácní?

Do jisté míry jsou tak bojácní z nutnosti, neboť myslí na svou budoucnost. Musíte to brát tak, že když odejdou z politického života a protože dělají celý život jenom politiku a nic jiného neumějí, tak se chtějí prosadit třeba v Bruselu. Třeba pan premiér Sobotka anebo poslanec Marek Benda sedí skoro od dětství v Parlamentu, no a kdyby náhodou z politiky vypadli, tak pak musejí hledat dobré bydlo někde jinde. Domnívám se, že kalkulují, že by mohli přejít někam do evropských struktur. Vždyť kdysi tam přišel už autistický Vladimír Špidla, když musel složit funkci předsedy vlády! Takže toto je jeden z důvodů, proč se chovají vůči EU tak servilně a tak slabošsky.

Navíc až na velké výjimky, jako byl Masaryk, Rašín, Kramář, je takové chování v naší národní povaze. Vzpomeňme si na Moskevský protokol, kde byl jediný člověk, který nepodepsal – a to byl dr. Kriegel. Takže bázlivost politiků a vědomí, že je naše země maličká, je limituje; ale na druhé straně je faktickou otázkou i to, zda je tam v EU opravdu vůbec někdy pustí ke slovu. Nedávno jsem četl knihu o Mnichovu, kde bylo popsáno, že když se mocní v Mnichově dohadovali, co bude dál, tak československého zástupce posadili v nějaké sousední místnosti ke stolu, dali mu tam občerstvení a večer mu jen přišli říci, jaký je vlastně výsledek jednání. Nyní je situace rozdílná v tom, že sice naše představitele posadí k jednacímu stolu, ale dají jim viditelně najevo, že jejich kompetence v dalších jednáních končí. Mocní prostě nedopustí, aby naši lidé říkali nějaká zásadní stanoviska. Navíc už žádného nového Klause prostě nemáme... A ostatně ani nějakého Orbána.

Polsko prý po Brexitu propadá panice a chce co nejrychleji přijmout euro...

Polsko přece v některých otázkách změnilo svůj přístup k EU docela výrazně. Současné vedení Polska je v EU sice peskováno, ale možná že už brzy vyjde vstříc určitým krokům Unie. Ve všech zemích, kde bylo zaváděno euro, ovšem v první fázi došlo ke zdražení. Druhou věcí je pak ekonomická otázka. Osobně totiž nevím, nakolik je v Polsku ekonomická struktura kompatibilní s eurozónou. Přístupový proces je ovšem dvouletý a během těch dvou let se může stát ještě mnoho věcí.

Prezident Miloš Zeman v Partii televize Prima řekl, že za Brexit mohou především uprchlíci. Souhlasíte s ním?

Já si nemyslím, že by to byla jen otázka imigrantů. Podle mne spíše rozhodl dlouhodobý dirigismus EU. Vždyť si každý dělal legraci třeba z toho, když rozhodovali, zda mají být křivé, nebo rovné banány a zda mají skončit klasické šedesátky žárovky v obchodě... EU je prostě byrokratický moloch, v němž jsou desetitisíce zaměstnanců a kde stále platí Parkinsonovy zákony. Když tam zřídíte odbor, tak tam vždy vedoucí budou chtít natáhnout své kamarády, s nimiž ale „něco“ přece musí vymyslet. A proto začnou vymýšlet nějakou hloupost, třeba že se nebudou smět už vyrábět výkonné vysavače anebo že auta budou mít ty a ty ekologické limity. A vymyslí si to jenom proto, že nechtějí být zrušeni. Vždyť si vezměte, jaké jsou platy europoslanců – i proto tam chtějí být doživotně, dokud je neodnesou nohama napřed.

Už se podle vašeho soudu Evropská unie pohnula z místa ve věci řešení imigrační krize?

Všichni vidí, že EU v této věci neudělala prakticky nic; a dokonce ani není zřejmé, co ti uprchlíci chtějí. Abyste nasedla do gumového člunu a plavila se přes moře, tak k tomu byste musela mít velký důvod. Já si myslím, že to převážně dělají z ekonomických důvodů, neboť vidí, jaké dávky jsou třeba v Německu k mání. Proto Merkelová a další, co se drží její sukně, usilují o to, aby jednotlivé státy sjednotily své dávky pro migranty. Kdybychom však měli dávky jako Němci, tak by k nám samozřejmě migranti začali také ve velkém proudit. Navíc by měli ještě mnohem více peněz, nežli mají naši penzisté důchody.

Jenže vládní část v Německu si asi ne dost jasně uvědomuje, že Němci nebudou chtít donekonečna živit půlku Evropy a ještě k tomu miliony imigrantů. Teď jsou zatím poslušní, ale až se jednoho dne tomu vzepřou, tak to bude mít katastrofální následky. Podle mne migrační krize není nijak řešena, jinak by musel být na okraji Schengenu prostor, který by uprchlíky nepropouštěl. Ten problém přitom řešitelný je – funkční model má třeba Austrálie. Jakmile by imigranti zjistili, že není až tak jednoduché si pro ty dávky doběhnout, tak by se samozřejmě ztenčil jejich průchod do Evropy.

Parlamentní strana Úsvit již několik měsíců navrhuje, aby se poslanci začali zabývat návrhem ústavního zákona o referendu o vystoupení Česka z Evropské unie. Měli by mít Češi tuto možnost? Co si o tom myslíte?

Ale my přece víme, že nenastane ani ta první fáze, tedy že poslanci nepřipustí, aby o takové věci mohlo být referendum. Navíc by jim to okamžitě v Bruselu a ve Washingtonu zakázali. Aby se o něčem takovém v ČR uvažovalo, to je podle mne naprosto neprůchodné.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Olga Böhmová

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česko jako přívěšek, F-35 jako výpalné. USA jsou připraveny chránit jen některý vzdušný prostor. Rozborka profesora Krejčího

4:44 Česko jako přívěšek, F-35 jako výpalné. USA jsou připraveny chránit jen některý vzdušný prostor. Rozborka profesora Krejčího

„Nelze pochybovat o tom, že když se ve Washingtonu rozhodnou rozmístit v Česku či Polsku jaderné nál…