„To je cesta do pekel!“ Expert na EU bije na poplach poté, co Němci povolili prvním imigrantům bigamii

V Evropě přibývá případů, které svědčí o nárůstu antisemitismu a rasismu. Jde pouze o důsledek migrační krize?

Ještě před migrační krizí jsme v mnoha západoevropských zemích mohli vidět, že židovské komunity se ve větší míře stěhují do Izraele, protože se necítí bezpečně. Už tehdy byl patrný nárůst muslimské populace, která často nemá názory zcela kompatibilní s tím, co v Evropě v této oblasti očekáváme, a mnohdy prosazuje protižidovský antisemitismus. Ještě před vypuknutím migrační krize v roce 2015 byly tyto trendy pozorovatelné a po jejím vypuknutí zesílily, což souvisí s přílivem migrantů ze zemí Blízkého východu a Afriky. Takže bohužel ano. Další taková nechuť vůči jiným kulturám nebo příliš odlišným kulturám od těch evropských také plyne z nekončícího proudu migrantů. Dříve evropské státy zažívaly migrační vlny, které byly omezené nebo měly nějaký dohledný konec. Někde byl konflikt a do západní Evropy se přelil například určitý počet lidí z balkánských států, ale šlo o končící proces. Dnes se miliony a miliony lidí stále sunou k Evropě, což vyvolává oprávněnou obavu obyvatelstva Evropy, že migrace není zvládnutelná technicky, administrativně, ekonomicky ani bezpečnostně.

U současné migrační krize tedy nevidíte konec?

Ne. Já ten konec nevidím, protože minimálně řada velkých západoevropských států jako Německo, Francie a oficiální instituce Evropské unie nevyvíjejí nějaké aktivity nebo politiky, které by omezily migrační tok. Naopak vymýšlejí nová nařízení Evropské unie, jako trvalý mechanismus přerozdělování migrantů, takže bohužel největší země a oficiální orgány Evropské unie nedělají nic, jak by ten migrační tlak zastavily, a dveře jsou stále otevřené. Ideologie multikulturalismu je zničující.

Ve vyhrocující se situaci se častěji objevují konflikty mezi přistěhovalci a domorodci. Například v německé Chotěbuzi, kde se střetávají mladí z řad Němců a přistěhovalců. Co na to říkáte?

Je vidět, že kde už se koncentruje vysoké procento nově příchozích migrantů, kteří nezapadají do původní kultury, tam často nerespektují zvyklosti a právní systém státu, který je hostí. Vznikne velmi problémová situace, která se navíc z důvodu politické korektnosti neřeší, dokud to nepřeroste v extrémní jednání, které je časté a viditelné. Případy jsou mainstreamovými médii zametány pod koberec, nejsou zmiňovány v argumentech proti migraci, takže se jedná o problém, který se pod povrchem tváří neviditelně, ale nakonec tímto způsobem vybuchne na povrch. Začíná se ukazovat, že varování bezpečnostních analytiků a tajných služeb o zhoršení bezpečnostní situace v Evropě v důsledku masové migrace byla pravdivá. První následky jsou už vidět v konfliktech na ulici.

Jak vnímáte skutečnost, že Německo dovoluje migrantům do země pozvat druhé manželky s ohledem na zájmy dítěte. V Evropě však bigamie povolena není. Připravujeme se tak o vlastní zákony a pravidla? Nebo jsou takové obavy zbytečné?

Naše zákony a pravidla musí stát nad všemi relativizujícími lidskoprávními pohledy. I když je zdůvodněním ohled na zájmy dětí, v našem právním systému bigamie, tedy mít více manželek, není povolena, dílčí zájmy tedy musí jít stranou a musíme respektovat náš právní řád. Jestliže začnou určité skupiny obyvatelstva pro sebe prosazovat výjimky, když jim naše pravidla nevyhovují, je to cesta do pekel. Budou chtít další výjimky a ti, co už je mají, budou požadovat jejich stále větší rozsah. Základem jsou naše pravidla a náš právní stát. Když to nebudeme respektovat, zhroutí se nakonec i celý koncept lidských práv, který na Evropě všichni obdivují.

Nicméně se tak v případě bigamie už děje. Zmíněný Syřan není jediný. Znamená to, že jde o počátek zhroucení evropských práv?

Pokud povolíte první případ, je to počátek destrukce evropského právního řádu. Když případy začnou narůstat, destrukce bude pokračovat a nebude to mít pro Evropu pozitivní důsledky.

Aktivista žijící v Berlíně mi řekl, že vidět muslima s více manželkami už není v Německu žádná novinka…

Ano, ale tady to dokonce posvětil německý úřad, manželky přijedou a nic se neděje. Tady máme rozhodnutí oficiálního orgánu, což je ta nejhorší varianta.

Co říkáte na video německé redaktorky z veřejnoprávní televize vyzývající Česko, Polsko a Maďarsko, aby si hledali jinou společnost, než je Evropská unie, pokud nechtějí přijmout kvóty?

To je názor, který získává na síle v některých velkých evropských státech, a myslím si, že tyto evropské země nás nebudou muset tolik přesvědčovat, abychom z Evropské unie vystoupili. Pokud budou dále trvat na kvótách na přerozdělování migrantů, budou politické strany zemí střední a východní Evropy, které prosazují vystoupení z Evropské unie, posilovat. Koneckonců letos na jaře budou volby v Maďarsku, a když se podíváte na předvolební preference Viktora Orbána, má kolem padesáti procent, takže tato politika vyhrožování stěží dotlačí země střední a východní Evropy k tomu, aby trvalé kvóty přijaly. Naopak je to spíše bude posouvat ven z Evropské unie.

Zmíněný aktivista Zdeněk Chytra mi v posledním rozhovoru řekl: „Evropská unie Dublinské dohody, tedy mezinárodní smlouvu upravující azylovou a migrační politiku, přetransformovala na cestovní kancelář All Inclusive s jednosměrnou jízdenkou pro půlku Afriky.“ Co si myslíte o tomto výroku?

S tím lze souhlasit a lze doplnit větou, že tím legalizujeme organizovaný mezinárodní zločin, protože masová mezinárodní migrace do sebe nějakým způsobem zapojuje i mezinárodní organizovaný zločin, různé převaděčské skupiny. Takže místo aby právo Evropské unie chránilo členské státy, občany, daňové poplatníky Evropské unie, tak se naopak snaží aktivisticky a velmi nešťastným způsobem řešit problémy světa a přitom podporuje mezinárodní organizovaný zločin. To je velmi špatná cesta.

Minule jste mi na dotaz, zda výhody převažují nad nevýhodami členství v Evropské unii, odpověděl: „Z bezpečnostního hlediska Evropská unie členské státy spíše ohrožuje, takže nevidím jednoznačnou převahu přínosů, naopak rizika narůstají.“ Tolik z pohledu bezpečnosti. Při diskuzích ohledně referenda o setrvání v Unii existuje argument, že by se naše životní úroveň snížila o třetinu a většina našich obyvatel si to nemůže dovolit. Jak je to tedy s ekonomickými riziky?

Já myslím, že tohle si otestujeme, až Velká Británie vystoupí z Evropské unie. Zda přijde o třetinu životní úrovně. Ale považuji to za přehnané odhady. Nějaké náklady by kolem vystoupení byly, ale na druhou stranu je zájmem západních firem, které zde vlastní podniky, podnikat v naší zemi i nadále. I kdybychom vystoupili z Evropské unie, stejně by zde západní firmy dosahovaly nižších mzdových a dalších nákladů při výrobě a vyšších zisků, než ve svých domovských zemích. Strašit odlivem investic se mi proto zdá velmi liché. Navíc bychom stále měli řadu zákonů sladěnou s Evropskou unií, ale nemuseli bychom se potýkat se společnými politikami, které poškozují členské státy a ohrožují jejich bezpečnost. Nevidím jako reálné katastrofické scénáře, že by se ekonomická úroveň snížila o třetinu. Koneckonců britská centrální banka zveřejnila nový ekonomický výhled Velké Británie, který se proti prognóze z listopadu zlepšil v předpokládaném ekonomickém růstu, přitom se Brexit přibližuje. Nebylo by to tedy podle mne tak horké.

Už jsem v rozhovoru slyšela, že právě nejsme Velká Británie, která dopady zvládne lépe, ale jsme malá země, které by se to citelně dotklo.

Já si myslím, že malé země jsou pružné, flexibilní a na dveře klepe řada investorů z východní Asie, kteří by se zde rádi usadili. Vše je nahraditelné. Katastrofické argumenty pocházejí ze světa, který existoval před třiceti, čtyřicet lety, kdy Západ vytvářel dvě třetiny světového produktu, ale dnes je to méně než polovina a jeho podíl se stále snižuje. Důsledky by opravdu nebyly extrémní. A dále, celní překážky v mezinárodním obchodě dříve bývaly velmi vysoké, ale dnes jsou na základě mezinárodních dohod velmi nízké, takže to snižuje náklady případného vystoupení z Evropské unie.

Miloš Zeman je často kritizován za své návštěvy Číny, Ruska, podnikatelské výpravy, kontakty s Východem. Znamená to v tomto ohledu potíže, směřování České republiky na Východ, nebo souhlasíte s jeho příznivci, že při další finanční krizi v Evropě budeme mít záruku financí odjinud?

Já myslím, že diverzifikace zahraničního obchodu je důležitá. Je nezdravé, že přes osmdesát procent našeho vývozu jde do zemí Evropské unie, protože když tento blok postihne ekonomický pokles, ztratíme vývozní trhy a velmi nás to zasáhne v podobě snížení ekonomického růstu. Takže je dobré, když si otevíráme další možnosti na další trhy, zvětšuje to naši ekonomickou nezávislost a stabilitu. Pokud se některé trhy začnou vyvíjet hůře, můžeme obchodovat s jinými částmi světové ekonomiky. Navíc obchodní kontakty s východní Asií, zejména s Čínou, rozvíjejí i západoevropské země. Například francouzský prezident Macron dokonce na tiskové konferenci s čínskými představiteli pronesl, že po nich nebude veřejně požadovat dodržování lidských práv, protože přijel projednat ekonomické kontrakty.

Ekonomické otázky měly přednost před politickými a prezidentovi Zemanovi nemůže nikdo vyčítat, že jedná podobně. Myslím, že jeho jednání je správné. Ještě dodatečná věc. Čína založila Asijskou banku pro infrastrukturní investice, která má financovat infrastrukturní projekty na asijském kontinentu. Původně byla představa, že zakládajícími členy banky budou jen země Asie, nakonec se přihlásily i západoevropské země a všechny čtyři největší státy Evropské unie – Německo, Francie, Velká Británie a Itálie – jsou zakládajícími členy této banky, kterou založila Čína. Spojené státy americké nechtěly, aby se evropské země do této banky zapojovaly, ale stejně se nakonec zapojily, protože vidí budoucí ziskové investiční příležitosti. Hlavní západoevropské země velmi čile spolupracují se zeměmi východní Asie.

Když jsem se vás ptala, zda by o setrvání v Evropské unii měli rozhodovat lidé v referendech, vaše odpověď byla pozitivní. Jaký je váš názor na to, jak takové kroky prosazuje Tomio Okamura? Je tím, kdo nás chce nejdříve vystrašit a pak zachránit?

My bychom měli mít připraveny všechny nástroje pro případ, že projekt evropské integrace selže, nebo bude mít závažný problém. Je dobré mít jako nástroj obecné referendum, v němž by se dalo hlasovat i o našem případném vystoupení z Evropské unie, jestliže se dostaneme do situace, kdy nevýhody našeho členství výrazně přesáhnou přínosy. Bruselské instituce se bojí, že nějaký členský stát vystoupí, to nejvíce poškozuje evropský projekt. Proto dokonce i v případě, že by se Evropská unie vyvíjela relativně slušným způsobem, je vhodné mít takový nástroj, který zvyšuje naši vyjednávací sílu. Tomio Okamura pouze vyplňuje prostor, který mu svou nečinností nebo přehlížením reálně existujících problémů vytvářejí jiné politické strany. Koneckonců i naše platná ústava předpokládá existenci referenda, tak nechápu, proč jeho případné zavedení vzbuzuje takové vášně.

Senátor Jaroslav Kubera tvrdí, že vystoupení je jediné, co na Evropskou unii platí…

Přesně tak. Toho se Evropská unie nejvíc bojí, proto útočí na Velkou Británii.

Co jsme ukázali směrem k Evropské unii znovu zvolením Miloše Zemana?

Ukázali jsme, že se nebudeme bezmyšlenkovitě a bez odporu podřizovat jakýmkoliv nápadům a politikám, které vymyslí orgány Evropské unie. Ukázali jsme velkou rezervovanost k evropskému integračnímu projektu a k jeho současné podobě. Tady se pořád říká, že kdo je proti Evropské unii, je protievropský. Ale být proti Evropské unii neznamená být proti Evropě, proti evropské kultuře, proti evropským státům. Tady se záměrně směšují dvě věci dohromady.

Propagandisticky?

Ano, to je zase záměr. Záměrně vytvořili pojem euroskepticismus. Kritika ohledně podoby Evropské unie nemá nic společného s protievropskými postoji.

Dlouhou dobu trvalo vyjednávání o vládě v Německu. Kancléřka Angela Merkelová vyjednala velkou koalici CDU/CSU a SPD. Co od takové vlády očekáváte a co naopak nikoliv? Je to vhodné řešení?

Pro nás je to špatná zpráva. Ještě nevíme, zda bude koalice schválena referendem v německé sociální demokracii. Kdyby vznikla a nakonec se ještě ke všemu Martin Schulz stal ministrem zahraničních věcí, pro nás to bude špatná zpráva. On prosazuje velmi agresivní prounijní politiku. Známe ji už z jeho proslovu, že kdo nebude souhlasit s federalizací Evropské unie, může odejít. Má velmi nepřátelský postoj vůči zemím Visegrádské čtyřky a koneckonců Schulz i Merkelová velmi kritizují Rakousko, které má vládu s rezervovaným přístupem k Evropské unii. Pro nás by vznik této koalice s jejím programem, který chce více směřovat k federativnímu evropskému státu, a s Martinem Schulzem jako ministrem zahraničních věcí, byla skutečně špatná zpráva.