Jak se dá vysvětlit to, že s první generací přistěhovalců z Afriky, kteří byli přizváni v době prezidenta Charlese de Gaulla na pásovou výrobu do továren ve Francii problémy nebyly, ale s příslušníky nynější, už třetí, generace jsou? Je to dáno spíš chybějící motivací oproti jejich dědům, nebo hraje roli určitá diskriminace ve společnosti?
Není to ani jedno, ani druhé. Je to dáno tím, že jich je tam prostě moc a země už je neutáhne. Lidé z té první generace dělali ve fabrikách, pracovali jako metaři, zedníci, pracovali na výrobních linkách. Pak jich ale začalo být nějak příliš mnoho, protože si do Francie zvali své bratry, švagry a kamarády. Někteří z nich se třeba ještě chytili tak, že rozjeli svůj vlastní byznys v podobě alžírské, marocké či tuniské restaurace, pekařství, řeznictví, ale ani to nestačí pro všechny. Jich je tam prostě příliš, a proto není pro všechny dostatečná nabídka pracovních příležitostí. Dříve byla volná pracovní místa, na která mířili, kdežto dnes přicházejí imigranti, aniž by je pracovní trh mohl vstřebat.
Mají tedy pravdu ti, kdo říkají, že dřív přicházeli imigranti do Francie i dalších zemí západní Evropy za prací, kdežto nyní za sociálními dávkami?
Taková motivace tam bezesporu je. Oni dobře vědí, že jsou sociální dávky velice štědré a že se z nich dá přežít podstatně slušněji než u nich doma. Jsou na to doslova experti, mají perfektní znalost o tom, na co mají nárok, a velice hlasitě a důrazně se toho dožadují. V tomto jsou privilegovaní ve srovnání s Francouzi, kteří se v té zemi narodili. Ti berou méně dávek, protože v tom umí méně chodit než ti přistěhovalci a jejich synové nebo vnuci. Přistěhovalci totiž mají nastudováno všechno, na co mají nárok, a dokážou si to velice rychle vydupat, jinak okamžitě křičí, že to je znevýhodňování a rasismus, když jim to nedají.
Problémem Francie, ale i jiných zemí západní Evropy je vytváření ghett na okrajích velkých měst. Je to dáno tím, že se přistěhovalci sami stahují do těchto komunit, které spojuje stejné náboženství, vytvářejí si vztahy jen mezi sebou a kvůli tomu vzniká zeď mezi nimi a starousedlíky?
V těch ghetech jsou původně panelákové byty, do kterých se v šedesátých letech stěhovala právě ta dělnická třída. Ale to byli ještě francouzští dělníci, kteří v padesátých a šedesátých letech pracovali hlavně na zmíněných výrobních linkách, nebo jako zedníci nebo ve sféře služeb. Proto tam do dneška máte spoustu názvů ulic jako třeba Stalingradská, Leningradská, Moskevská, Gagarinova a podobně. Ty názvy tam zůstávají, ale Francouzi už dávno odešli. V těch panelácích jsou státní byty, které se pronajímají, ale za redukované, sociální nájemné. Proto tam imigranti jdou, protože je to pro ně nejlevnější a nejdostupnější bydlení. A bílí, ti původní, Francouzi odtamtud utíkají, protože to už je pro ně nebezpečné, a také to je neprestižní na nějaké takové adrese bydlet.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník