Vítězí v covidové době příroda nad člověkem, nebo někteří lidé nad většinou populace?
Vy víte dobře, pane redaktore, že člověk nemůže, i kdyby stokrát chtěl, přírodu přemoci. Může ji poškodit, někdy i skoro nevratně – to když vybije nějaký druh organismu – ale příroda se vždycky postaví na nohy a připraví člověku, své součásti, nějaké překvapení, překážku... a jednou to bude překážka nepřekonatelná. A protože nejsem vševědoucí, tak nemohu vědět, kdy to bude. Ale jednou to bude!
A že nyní někteří lidé se chovají ve vysokých funkcích jako uličníci? Inu, jsme pouze lidé, a lidé jsou chybující. Jen kdyby to alespoň všichni pochopili a ty hodně chybující v zájmu celé populace lidstva vytěsnili z těchto pozic. Ovšem, zdá se, že k tomu hned tak nedojde. Jsme totiž nepoučitelní, my lidé.
Nepřiklonil byste se trochu na stranu těch, kteří považují virus buď za zcela uměle vytvořený, nebo ‚poopravený‘? Ostatně, i kardinál Duka hovořil nedávno o tom, že se jedná o biologickou zbraň a v podstatě válku, i když to myslel symbolicky.
Pokud vím, tak pan kardinál Duka ve svém vyjádření na protest čínského velvyslanectví konstatoval, že jeho výroky byly vytrženy z kontextu věcí, čili, přeloženo do češtiny, nemyslel to tak. Viry jsou velmi zajímavá stvoření, která se rychle dovedou přizpůsobit novým podmínkám – říká se tomu, že zmutují – a mně by bylo divno, že by jeden stát vedl biologickou válku proti svým občanům. Či si snad myslíte, že ve Velké Británii, kde se objevil zmutovaný nový vir, takzvaný britský, že ten vir do této britské podoby ‚poopravili‘ sami Britové? A pak ho rozeseli po Evropě pomocí letadel, jak jsem to četl v jednom e-mailu?
Ne, viry jsou opravdu zajímavá stvoření, ještě ne organismy, ale už se množí, a jak jsem psal, velmi rychle reagují na změněné podmínky. Co vlastně o nich víme? Co o nich říká výzkum? To, co jsem si přečetl v dostupných lékařských statích, nic moc; totéž co v novinách. Co kdybychom se jen podívali do našich těl? Nechci se sázet, ale proč by každý z nás neměl mít v těle své specifické viry? Víme to, nebo ne? Mne by to nepřekvapilo... a od toho se může všechno odvíjet. Nechci dělat ani přednášku o virech, ani o mutacích, ale díky těm mutacím jsme tady, na povrchu Země, ale kvůli nim tady taky můžeme skončit.
A věřím, že pan kardinál ví, že se zbytečně uřekl. I já se často uřeknu a vždycky mě to dost mrzí.
Fotogalerie: - Jsme lidi, nás nevypnete!
Jenže válku proti komu? Proti nějakým etnikům nebo spíše proti starším a ekonomicky méně výkonným lidem, kteří ‚zatěžují‘ ekonomiku?
Ruskou vakcínu už prý zase nechceme a čínských se ještě více štítíme. Je čas si vybírat, dělat drahoty?
My jsme ty vakcíny už někdy chtěli? Vždyť stále spoléháme na EU vybrané dodavatele, jako bychom neměli sami naši zkušebnu léků, které k nám přijdou. Ale to je věc těch, co vládnou, tedy Parlamentu a vlády. Pokud je vakcíny málo, vybírat bychom si moc neměli a měli bychom k tomu přistoupit tak, jako v sousedních zemích, kde mají vakcíny nedostatek. Nedostatek je i v distribuci vakcín a jejich aplikaci, zvláště když je jich málo. Tady bychom se měli chytnout za nos taky!
Zvláště když nyní nakažených opět přibývá, zemřelých také, ale my se dohadujeme o tom, kterou vakcínu a kdy dovezeme a rozvezeme k potřebným, nebo spíše o tom, která strana je pro nás dobrá, a která ne. Jde o životy našich lidí! I když ti také někdy ztrácejí zdravý rozum. Že to někdo neměl, neznamená, že to nemůže dostat zítra, pozítří či za týden. A že na to nemůže zemřít.
Psali jsme:
Blíží se už konečně jaro? Zima byla skoro sibiřská, není v tom něco hodně pozitivního? Že se počasí ustálilo a roční období budou taková, jaká mají být... a i vody bude snad naštěstí více.
V našich podmínkách přichází často jaro v březnu. To máte pravdu. Ale pamatuji roky, kdy jsem se v březnu prokopával z domu sněhovou nadílkou zvící více než metr mocnosti. Za jedno odpoledne a jednu noc. Ano, slyšel jsem 2. února skřivánka zpívat. Skřivánek si tedy vrznul, a hle, hned přispěchaly mrazy, jak vy jste je nazval, „sibiřské“. Myslím, že k sibiřským mrazům měly hodně daleko. Vždyť bývaly u nás v Polabí mrazy, ne několik dnů, ale i měsíc kolem -30 °C. A vydrželi jsme je. I do práce se jezdilo vlakem. Tedy, pokud nespadly troleje. A to úsilí nádražních dělníků, aby to dali rychle dohromady. A dali.
Letos napadlo cca 20 cm sněhu a už se lidé nedostali do práce, autobusy nejezdily (poznal jsem to na vlastní kůži) a všichni jsme si stěžovali, že mrazy jsou hrozné a chodníky nikdo neuklízel. Dodnes jsou na nich zmrazky a břečka, kterou se nedá pomalu projít. Však naději mi dal ten skřivánek, který si zazpíval nejen toho druhého, ale 16. 2., a to už jsem věděl, že to jaro myslí vážně. Ano, budou ochlazení, snad i sníh zase napadne a kaluže zamrznou, ale jaro to nezastaví. Jestli budou roční období taková, jaká mají být? Inu, to hodně závisí na pohybu vzduchových hmot a jeho ovlivnění člověkem. A ještě se k tomu jaru vrátím.
Co říkáte švédskému nadělení, kdy vláda vyzývá lidi, aby šetřili energií, protože se tato severská země zbavila jádra. Ovšem elektromobilů by rádi víc a více.
Je věcí Švédska, jak hospodaří se svou energií. Nelze mu nic zlého vyčítat. Švédská politická scéna byla vždycky progresivní a jako každá politická scéna ponese za svá politická a hospodářská rozhodnutí důsledky. Jestli dobré, či špatné, to se teprve uvidí. Ostatně, měly by to nést všechny politické reprezentace na celém světě. A elektromobily jsou elektromobily a ty jezdí na elektriku. Třeba jednou vymyslí vědci a inženýři takové elektromobily, které si elektrickou energii ze sluníčka, či světla, dokážou vyrábět sami. Současný typ elektromobilu, jak jsem někde četl, je jen slepá ulička vývoje tohoto stroje. Ostatně, tak je to i v přírodě. Doufejme, že současný typ koronaviru je také jen slepá ulička, a že koronavirus si nenajde uličku vidoucí.
Fotogalerie: - Zimní radovánky ve Stromovce
A ještě k tomu jaru!
Je březen, a to bývá doba postní. Letos nám začala 17. února. To byla Popeleční středa. Předvelikonoční půst je dlouhý. Trvá 40 dní, tedy tolik, kolik měl Ježíš strávit na poušti, a on byl navíc pokoušen ďáblem. Půst je časem pokání, sebezpytování a rozjímání. Po celou dobu postu by se neměly pořádat žádné zábavy s hudbou a tancem, ani hlučné svatby, dokonce by neměly být ani noční milostné schůzky. A strava? Strava by měla být jednoduchá, bezmasá. V dlouhém postním období je šest postních nedělí. Některé z nich známe. Ale vezměme je po pořádku.
Ta první se jmenuje Černá. Je hned tu neděli po Popeleční středě. Lidé jedli pučálku – jídlo z naklíčeného a opraženého hrachu. To pro ty, kteří pučálku neznají. Měl jsem ji rád, ale živit bych se jí dnes a denně nechtěl. Také o druhé neděli, Pražné, se jedlo jídlo upražené z naklíčeného obilí, pražmo. To už se mi křivila ústa. Třetí neděle byla Kýchavná, a protože o čtvrté neděli to už byl půst dlouho, tak se lidé družili, chodili na návštěvy i na námluvy. Proto se jí říkalo Družná neděle. A ty dvě další neděle už znáte – pátá byla Smrtná a vynášela se Smrtka či Zima ze vsi a Líto se nosilo do vsi. A ta šestá neděle byla Květná, to už se domů přinášely zelené ratolesti. Ty větvičky měly chránit dům i pole, zabraňovaly bolestem i nemocem. Přinášely naději, jako ty v Jeruzalémě, když tam na tu slavnou neděli vjel Kristus na oslíku. Také přinášel naději, aby za pět dní nato skončil na kříži. Uvědomujeme si to?
Půst ale není jen časem odříkání. Půst je, a to je mnohem důležitější, také časem důležitých prací, neboť, až přijdou žně, pole nám řeknou, co jsme dělali právě v tom postu, neboť na svatého Řehoře letí čápi přes moře, žába hubu otevře a líný sedlák, který neoře! Po orbě setba a čekání na déšť. Říkalo se, že prší zlato. Ano, jarní déšť je pro pole velmi důležitý. Také se vítalo jaro, přicházela jarní rovnodennost a den se začal prodlužovat¨a říkali jsme si v naději: až přijde máj, budeme mít ráj! Vracejí se ptáci a ptačí zpěv v půstu je také nadějí. Ano, ale všichni věděli, že zásoby jídla se budou tenčit a že i Velikonoce jim dají zabrat. Těm zásobám. Šetřilo se, což dnešní doba nedovede.
Hlavně my nedovedeme ani přijmout pokorně omezení vůči nás sužující chorobě. Pro mnohé je život plný omezení svobod a bezstarostného života, když spíše myslí na svá práva a odmítají přijmout také své povinnosti. Ano, i o tom je postní doba, která končí až o Velikonoční neděli.
Přeji vám všem hezký březen naplněný lidskou nadějí! A nerozsévejme nenávist! Vůči komukoli.
A pamatujte si a nezapomeňte, že nesmysl se provede snadno, věc rozumná jen těžko!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Václav Fiala
