„Že si někdo nakradl a jiný to nestihl či neuměl, je přirozené.“ Slavný umělec, známý z TV, o „komouších“ a dnešku

20. 9. 2017 11:07

ROZHOVOR „Lidé, kteří se neválejí a pracují, by neměli žít v bídě nebo skoro v bídě,“ říká režisér Jiří Adamec v souvislosti s pracovními podmínkami u nás, které mimo jiné popsala ve svých reportážích novinářka Saša Uhlová. Pro ParlamentníListy.cz promluvil o dnešní době i o tom, jak bylo před rokem 1989. „Lépe nebylo, bylo jinak!“ říká o předlistopadové době známý režisér. Prozradil i, jak je to s prací v Americe.

„Že si někdo nakradl a jiný to nestihl či neuměl, je přirozené.“ Slavný umělec, známý z TV, o „komouších“ a dnešku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Výrobní linka, ilustrační foto

Před listopadem 89 bylo lépe. To stále tvrdí určitá část české společnosti. Co na to říkáte? A z jakého důvodu podle vás tolik lidí stále porovnává dnešní a „předlistopadovou“ dobu?

Porovnávat kdeco s kdečím je přirozené. Není nic divného na tom, že lidé porovnávají předlistopadovou éru s tou dnešní. A umím pochopit i to, že pro mnohé lidi bylo před listopadem 1989 lépe. O socialistické době jsem slyšel říkat, že se jednalo o ráj průměrných. Když jste neměl velké ambice a stačilo vám 3+1 na Jižním městě a chatička na Sázavě a dovolená v Rumunsku; pak zdarma školy, lékařská péče, nárok na byt a jistota práce byly přece velké jistoty. Běda těm, co pošilhávali po vyšším standardu, co se nechtěli jen žárlivě dívat do talíře německým sousedům, co chtěli mít totéž doma… těm dopřáno nebylo, až na pár vyjímek, jejichž práce byla směnitelná za valuty. Ale hlavně, v tom čase chyběl motiv pro pohyb vpřed. Nebylo proč se hnát kupředu, razit cestu pro ostatní, nebylo proč nespat a makat šestnáct hodin denně. Metály a výjimečné tituly to na chviličku nahrazovaly, ale dál už motivace chyběla… a bez motivace se usadí v celé společnosti pouze stagnace a zmar. Tak to bylo, takže i když ne všem je lépe, celkově se doba dnešní s dobou minulou porovnávat nedá. Nemůžete srovnávat škodu Favorit z roku 86 s dnešní Oktávií. Je snad jasné každému, že by to bylo porovnávání absurdní.

Anketa

Dělá Zeman dobře, když volá po bezpodmínečné podpoře Izraele?

90%
10%
hlasovalo: 5602 lidí

Zastánci předlistopadové éry poukazují například na to, že jim vadí, jaká je dnes korupce, nemožnost vymoci právo nebo bezpečnost. Podle sociologů jde ale spíše o nejistotu v zaměstnání, zadluženost, exekuce nebo nízké mzdy. Jak vy toto vidíte?

Nevím, nezažil jsem osobně korupci na vlastní kůži tenkrát ani dnes. Říká se ale, že celá země je na prodej, že všechno se dá koupit, že úplatky v naší zemi neomezeně vládnou. Možné to je, ale já jsem to na vlastní kůži nezažil. Možná proto, že mě k tomu „výměnnému obchodu“ nikdo nikdy nepozval. A neumím říct na sto procent, jak bych se zachoval, kdyby mě někdo pozval k zatraceně výhodnému kšeftu za to, že bych v obálce pustil chlup. A vymoci si právo je strašně relativní problém. Nevím, jestli se dnes dá vymoci právo hůře než v dobách předlistopadových. Asi jak komu. Já jsem právo před listopadem vymáhat nepotřeboval, takže nevím, ale v dnešní době jsem raději od soudního sporu upustil, protože mi advokát řekl, že i když je jasné, kde je pravda, že výsledek rozhodnutí soudu je i tak nejistý. A když jsem se na to zeptal kamaráda z vysoké advokacie, zeptal se mě nikoliv na důkazy, ale kdo to soudí, to mu přišlo důležitější. Že by podezření z možné korupce soudce? A bezpečnost? Ano, to je velmi moderní, aktuální problém, související s bezzásadovou „korektností“ evropských politiků. To už mě nebaví komentovat. Všichni vědí, kde je problém, a stále se nic neděje. Tohle jednou bohužel skončí hodně špatně. Samozřejmě, že nejistoty z toho plynoucí, strach o holou existenci, z mnoha důvodů, nebezpečí plynoucí z ekonomické negramotnosti občanstva, nedostatečné mzdy, které by dovolovaly větší lehkomyslnost bez tragických následků pro tisíce rodin… ano, to jsou problémy, které vedou tu nejchudší a nejohroženější část společnosti k tvrzení, které je mylné. Před listopadem nebylo lépe, bylo pouze jinak, byly větší jistoty a menší rizika.

Když vy sám to zhodnotíte, bylo něco před rokem 89 podle vás lepší a co všechno je naopak lepší dnes?

Když se podívám na dnešní čas objektivně, všechno je dnes lepší. Není to sice taková lehárna, ale když si člověk mákne a snaží se, obzory jsou otevřené. Samozřejmě ne všem. A od toho by měla být společnost úspěšných, aby těm, kteří na to nemají, podala pomocnou ruku a nenechala je zcela padnout. To by měla být povinnost bohaté společnosti. A my jsme bohatá společnost!!!

Na podmínky, ve kterých dnes někteří lidé žijí, upozorňuje i novinářka Saša Uhlová. Ta pracovala půl roku na místech, kde zaměstnanci berou buď minimální, nebo téměř minimální mzdu. Popsala situaci lidí v některých supermarketech, prádelnách nebo třeba i potravinářských závodech. Mluví o tom, v jak špatných podmínkách často pracují, jako například nemožnost si dojít podle potřeby na toaletu. Po práci jsou tak vyčerpaní, že už často ani nemají „čas na svůj život“. Jejich finance jim navíc neumožňují například poskytnout dětem to, co opravdu potřebují. Je podle vašeho názoru situace opravdu tak strašná, že část českého národa žije vlastně téměř nebo úplně v bídě?

Myslím, že jsem již leccos řekl v minulé odpovědi. Ano, lidé, kteří se neválejí a pracují, by neměli žít v bídě nebo skoro v bídě. Dokonce žádní lidé v civilizované demokratické, bohaté a úspěšné společnosti by neměli žít v totální bídě. Už nejsme v počátcích kapitalismu v anglických dolech, jsme v jedenadvacátém století. Společnost má ohromnou nadprodukci a z ní by měla umět poskytnout alespoň malinkou část těm nejpotřebnějším. Myslím, že je špatně, když musím vidět, jak někdo vybírá popelnice, aby se alespoň něčeho najedl; nechutná mi a stydím se. Za svůj blahobyt, i když jsem NIC neukradl.

V tomto kontextu, co říkáte na to, že někteří rodiče prostě nemají ani na to, aby dětem zaplatili obědy ve školní jídelně a pořádají se tak různé sbírky?

Ano, vím o tom, vyprávěl mi to můj bratr, který dělal ředitele základní školy v městečku nedaleko německých hranic, nedaleko hranic nezřízeného blahobytu. Vyprávěl mi o tom jako o otřesné realitě, i když mi k tomu připojil i za B… kdo za to může. Ne vždy společnost, ale třeba i rodiče, kteří buď nepracují, protože pracovat se jim nelíbí, nebo pracují a peníze utrácejí nehorázným způsobem a bídu svých dětí ani neregistrují. Tohle téma je velmi komplikované, a přitom by vůbec nemělo existovat!

Jak už jsme dříve v některých rozhovorech zmiňovali, vy žijete s rodinou částečně v USA na Floridě. Pokud se vůbec k takovýmto informacím v Americe dostanete, víte, v jakých podmínkách žijí zaměstnanci v obdobných firmách tam? Nebo jak to tam vůbec vypadá s nabídkou a poptávkou po práci?

My v Americe nepracujeme. Nesmíme tam pracovat, i když tam z běžného roku trávíme dost času, tak pouze jako turisté. Amerika si pracovní příležitosti velmi chrání a občané si jich považují. Mít práci je v Americe synonymem bohatství, když ztratíte práci, přestanete být plnohodnotný občan. Když nemáte práci, nemáte příjem, když nemáte příjem, přestáváte existovat… práce je tam dost, ale nejen příjemné a dobře placené.

Poté, co novinářka Uhlová zveřejnila svou reportáž, objevily se názory, že podobné věci jen burcují mládež proti kapitalismu, podkopávají demokracii a vyvolávají nostalgii právě po době přes sametovou revolucí. V tomto smyslu se vyjádřil například novinář Pavel Šafr. Když se na tyto rozdíly v názorech podíváme, svědčí to o tom, že rozdíly mezi lidmi v České republice rostou? A kdo má podle vás pravdu?

Společnost, v níž žijeme, rozdíly mezi lidmi dokonce pěstuje. Samozřejmě a přirozeně. A co je tom divného? Rovnostářství skončilo. A je to dobře. Všichni musíme usilovat o své místo na slunci, bojovat a rvát se. Není to snadné, ani vždy příjemné, ale je to motivující, vede to k výsledkům, z nichž těží celá společnost. Samozřejmě někdo víc a někdo méně. Někdo je vyšší a někdo nižší, jiný hubený, jiný je tlustý… jsme různí a máme různé dispozice a různě s nimi zacházíme. Proto žijeme zcela přirozeně různě. Někdo je bohatý a jiný chudý. Že si někdo nakradl a jiný to nestihl nebo to neuměl, je také přirozené. Není to asi příjemné zjištění, ale všichni jsme stáli vedle sebe na stejné startovní čáře. Někdo vyrazil rychleji a byl v cíli dříve… nic nového pod sluncem. A že by pravdivá slova podkopávala kapitalismus a burcovala mladé lidi proti němu? Směšné. Mladí lidé jsou vždy skoro proti všemu, když jsem byl mladý, hodně mladý, neviděl jsem na kapitalismu zhola nic špatného a socialismus byl fuj… Dnes to vidím daleko racionálněji a objektivněji, ale že bych plédoval za návrat starých pořádků? To tedy opravdu ne. Spravedlivější svět by se mi líbil, ale spravedlnost neexistuje stejně jako pravda… a jak to je s láskou, víme ze svých životů všichni. Pokud nejsme a nechceme být slepí.

Objevují se i názory, že si za to tito lidé, kteří pracují v často nuzných podmínkách, mohou vlastně sami. Každý má prý možnost ovlivnit svůj vlastní život. Podle některých tito lidé nemají ambice, vzdělání, nejsou schopni sami nic vymyslet. Není to trochu drsné odsouzení? A je to tedy vlastně tak, že současný režim není pro „méně inteligentní, méně bystré, méně aktivní“? Platí tedy, že kapitalismus každému spravedlivě dává, co si zaslouží?

Zase si myslím, že jsem to již v minulých odpovědích naznačil. Ale pozor na zjednodušování a na zobecňování. Bída světa a lidí v něm se nedá pojmenovat jedním slovem, stejně jako zásluhy o blahobyt nemají jen jednoho jmenovatele. Všechno souvisí se vším, stará známá pravda. Někdy to je tak, a jindy jinak. Hrozně nemám rád heslovité výkřiky, které se vydávají za jedinou pravdu. Jsem poměrně dost dospělý chlap, abych už věděl, že to není tak jednoduché, aby se to dalo pojmenovat heslem a na plakát napsat zaručený recept na změnu.

Často se také mluví o tom, co a kolik stálo za minulého režimu a kolik stojí dnes. ODS například srovnala v rámci volební kampaně průměrnou mzdu za minulého režimu a dnes. A přepočítala, že kostka másla stála v dnešních relacích 93 korun. (Dnes si stěžujeme, že stojí 50 korun). Podle ekonoma Jaroslava Šulce ale není možno takto srovnávat. Řekl: „Přece nelze srovnávat situaci, kdy byla záporná daň z obratu na řadu potravin, na maso, na běžné potraviny, kdy bylo jen symbolické nájemné. Nebo kdy se stavělo v České republice padesát šedesát tisíc bytů, které se zadarmo přidělovaly domácnostem, jež měly nevyhovující bytové podmínky a bylo potřeba, aby se nastěhovaly do nových bytů. Dobře, byly to paneláky, to beru, ale i tak byla úroveň těch bytů nesrovnatelná s těmi, které lidé opouštěli, tedy s byty třetí nebo čtvrté kategorie. Takže je úplně jiná struktura výdajů jak za potraviny, tak zejména za bydlení.“ Jaká byla skutečně ekonomická a sociální situace v 80. letech? Do jaké míry je idealizovaná a do jaké míry skutečně poskytovala běžnému občanovi ony „jistoty“?

Kladete mi otázky, na které by se mělo odpovídat doktorandskou dizertační prací. Ano, pan ekonom Šulc to v zásadě analyzuje správně, porovnávání má spoustu konsekvencí a je nebezpečné je zjednodušovat. Ano, pravdu má v tomto případě i ODS, kdy porovnává ceny másla, ale jejich pravda je volebně konjunkturálně vytržená ze souvislostí. Na souvislosti často zapomínáme, protože se nám nehodí do krámu pro naše propagandistická hesla. Těším se na dobu, které se bohužel nedožiji: až pominou tyhle hloupoučké žabomyší nesmysly a lidé se pokusí vidět věci bez předpojatostí a v reálných barvách. A v reálných souvislostech…

Když to shrneme, jak moc mají pravdu ti, co tvrdí, že za minulého režimu bylo lépe?

Už jsem to řekl v prvních větách. Lépe nebylo, bylo jinak!!!

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Hora

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zločin EU. Chce nás zničit, odhodil zábrany Benjamin Kuras a dal na stůl fakta o rozdělování migrantů i o chování muslimů

4:42 Zločin EU. Chce nás zničit, odhodil zábrany Benjamin Kuras a dal na stůl fakta o rozdělování migrantů i o chování muslimů

ROZHOVOR „Podle nově navrhovaného diktátu EU by se počet migrantů v různých zemích měl začít vyrovná…