Někteří označují rok 2015, který je za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
Ano, přelomový byl v tom, že jsme si uvědomili rizika, která vyvstala.
Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
Za úspěch lze považovat, že Evropa si uvědomila, že je nezbytné kontrolovat vnější schengenskou hranici. Úspěchem jsou probíhají strategická jednání s Tureckem. Bylo zadrženo několik tisíc lidí, kteří se podílí na nekalé činnosti v souvislosti s migrací, začala se rozbíhat migrační politika, několik tisíc lidí bylo vráceno a tak dále. Evropské elity však naprosto selhaly v rychlosti reakce na migrační krizi.
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?
Žel pan prezident ve svých výrocích předčí i výroky například paní Le Penové či představitelů Pegidy, kteří jsou vnímáni jako extremisté. To, že takovéto výroky rozdělují je přirozenou reakcí. Věřím, že Evropa má šanci i na budoucí demokratický vývoj, avšak pouze za předpokladu, že představitelé demokratických stran prokáží, že umí řešit otázky, které v posledních měsících vyvstaly jako nové.
Psali jsme:
Stabilitou Evropské unie zatřásla také dluhová krize v Řecku, kdy se rozhodovalo o jeho dalším působení v eurozóně. Výsledkem je, že Řecko obdrželo překlenovací úvěr, zůstává v eurozóně, zavádí reformy. Jak hodnotit tento stav? Přinese to vyřešení problému Řecka? Zůstane Řecko v eurozóně a pokud ano, je tomu tak dobře?
Je velice dobře, že se podařilo nalézt řešení pro ekonomickou situaci v Řecku a doufám, že bude moci zůstat v eurozóně. I přes slova mnohých kritiků se ukázalo, že země, které začaly šetřit a udělaly rozsáhlé reformy jako například Irsko a Portugalsko, dokázaly svou krizi překonat.
Jak se změnilo v uplynulém roce postavení Ruska ve světě a jak situaci ovlivnily nedávné události jako konflikt s Tureckem nebo bombardování cílů v Sýrii mířící na radikály z Islámského státu?
Postavení Ruska ve světě v uplynulém roce nemohu hodnotit kladně. Nejdříve blokovalo na půdě Rady bezpečnost OSN přijetí rezoluce, které by evropským zemím umožnilo účinně bojovat s pašeráky lidí u libyjských břehů. V průběhu roku se objevovaly informace, že finančně podporuje hnutí, jako jsou Pegida, Syriza či Národní fronta Marine Le Penové; a nakonec vstupem do konfliktu v oblasti Sýrie místo útoků proti Islámskému státu zhoršilo napětí v této oblasti. Samozřejmě stále platí, že Rusko okupuje Krym a jeho vojáci bojují na východě Ukrajiny, jak již otevřeně přiznal prezident Putin.
Bývalý dlouholetý novinář Mladé fronty, odborník na rusko-ukrajinské vztahy i Francii Milan Syruček uvedl v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz: „Jsem vnitřně přesvědčen, že vlna uprchlíků nebyla živelná, ale byla to první etapa tohoto boje, za níž následovala druhá etapa, teroristické útoky. Poté může přijít třetí etapa, která zasáhne třeba i USA; to zase z hlediska mocenské pozice. Je to tedy ideologický boj, který nepotřebuje sofistikované zbraně, ale fanatiky.“ Co si o takové klasifikaci myslíte?
Nemyslím si, že lze stávající či budoucí vývoj takto rozdělit na jednotlivé etapy, ani to, že vše, co se odehrává, je řízeno z nějakého jednoho centra. Faktem však je, že období, do kterého vstupujeme, má a bude mít mnohá rizika a evropské země se na tuto novou, změněnou situaci musí odpovědně připravit. Věřím, že to zvládneme.
Abychom ekonomická témata pojali šířeji... Probouzí se ve stínu migrační krize nadějně ekonomika EU a USA? Nebo stále směřujeme ke strukturálnímu průšvihu – únik pracovních míst na východ, další ztráty díky robotizaci a automatizaci, snižování životní úrovně, zadlužení…?
Ekonomiky Evropské unie i USA si vedou slušně, avšak i v této situaci si musíme uvědomit, že dle zákonitosti ekonomických cyklů v budoucnosti opět musí přijít krize. Na to musíme být vždy připraveni, proto je znepokojivé, že například i naše vláda v době hospodářského růstu hospodaří s vysokým deficitem.
Po ekonomické stránce prý předbíhá Spojené státy Čína. Například podle politologa Oskara Krejčího: „je střídání hegemona nejcitlivější období v mezinárodních vztazích, kdy nejvíce hrozí velká válka.“ Jak se ekonomická síla či slabost Spojených států může projevit na mezinárodních vztazích?
Spojené státy zatím ještě pořád zůstávají hegemonem. Bez pochyby však platí, že při změně hegemona vzniká období s největší hrozbou.
Jak moc ovlivní globální vývoj výsledky, ale i průběh a předvolební kampaň prezidentských voleb ve Spojených státech amerických? Vyhraje „normální“ kandidát, nebo třeba Donald Trump či Bernie Sanders?
I stávající reprezentant výrazně ovlivnil globální vývoj; a v mnoho oblastech mám obavy, že nikoliv pozitivně. Bezpochyby i nová volba bude mít zásadní vliv na situaci ve světě. Jako Evropanka věřím, že se Američanům podaří vybrat „normálního“ kandidáta.
Psali jsme:
Jaká je vaše prognóza budoucího vývoje Evropy v roce 2016? Poradíme si s migrační krizí, nebo se nakonec staneme obětí džihádu a evropská civilizace nastoupí cestu k postupnému zániku a spácháme sebevraždu, jak varují někteří analytici?
Věřím, že i tuto krizi zvládneme a i jako civilizace obstojíme. Nezáleží však jen na vnějších vlivech, ale i na tom, jaký bude demografický vývoj v samotné Evropě a jak si budeme sami vědomi hodnot, na kterých stojíme.
Kdo na politické scéně příští rok posílí, kdo propadne? Ať už díky krajským volbám, nebo případným otřesům ve vládní koalici, nebo vývoji ve světě? Babiš, ČSSD, komunisté a radikální levice, protievropská a protiimigrační pravice (která?), proevropská pravice, někdo jiný…?
Domnívám se, že nemusí dojít k výrazným otřesům na české politické scéně.
Někteří politici a publicisté nás straší, že nám Čechům hrozí ztráta svobody. Prstem ukazují zejména na Andreje Babiše a Miloše Zemana. Přiblíží se příští rok cosi takového?
Tito dva pánové nás opravdu nevedou směrem ke svobodné a demokratické společnosti.
Čas od času padne termín „válka“. Ať už světová, nebo lokální. Slýchali jsme, že Rusko může napadnout Pobaltí. Amerika Rusko. Čína Ameriku. Amerika Čínu. Írán Izrael. Izrael Írán… Přiblíží se na základě dějů příštího roku něco z toho? Nebo lze očekávat uklidnění v Sýrii či na Ukrajině?
Ano, rizika válečných konfliktů se zvyšují ve všech zmíněných oblastech a někde již válka probíhá. Evropské státy však musí jednat tak, aby přispěly k deeskalaci konfliktu, což v některých případech může být i prostřednictvím vojenské akce a v každém případě musí evropské země být na možný válečný konflikt připraveny.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
