Zlínský primátor: Díky Tomáši Baťovi jsou vztahy s církví bezproblémové

01.02.2012 14:18

ROZHOVOR Primátor Zlína Miroslav Adámek (TOP 09 a Starostové/Nezávislí) odpovídal na dotazy ParlamentníchListů.cz týkající se nejen rozvoje a minulosti města, ale také na aktuální politické dění, zejména přímou volbu prezidenta a diskutované církevní restituce.

Zlínský primátor: Díky Tomáši Baťovi jsou vztahy s církví bezproblémové
Foto: Požáry.cz
Popisek: Miroslav Adámek na jednání s krajskou ředitelkou a náměstkem pro integrovaný záchranný systém

S jakými vizemi vcházíte do roku 2012? Co nového vznikne ve Vašem městě?

Nejprve ke konkrétním investicím. Z pohledu Zlína je zásadní, že začnou rekonstrukce centra Zlína podle návrhů, které vzešly ze tří architektonických soutěží. Konkrétně jde o podchod na Náměstí Míru, Gahurův prospekt a park Komenského. Velmi důležitým projektem, který bude letos zahájen, je také rekonstrukce Mariánského náměstí v místní části Štípa. Pokračovat budeme ve zkvalitňování MHD, opravách mostů a také chodníků  - ty budeme rekonstruovat podle nové metodiky Chodníky 300, která tyto práce výrazně zlevňuje.

A vize? Každodenně pracovat na tom, aby se ve Zlíně žilo příjemněji, aby si lidé i v dnešní nelehké době mohli užívat třeba kultury a sportu. Naší snahou bude vytvořit jim pro to co nejlepší podmínky.

Ohlédnete-li se zpátky, co největšího se Vám v loňském roce podařilo prosadit?

Je potřeba přiznat, že to byl první rok, ve kterém koalice v současném složení vedla město. Z toho vyplývá, že řadu věcí jsme se teprve učili, pronikali do problematiky. Řada věcí se ale přesto povedla. Podařilo se nám udělat pořádek v městských společnostech, v jejich řízení byla patrná dvojkolejnost, kterou se podařilo odstranit. Převedli jsme pod magistrát správu městských bytů, což nám umožní se o ně lépe starat. Podařilo se nám vytvořit novou metodiku oprav chodníků, nazvali jsme ji Chodníky 300, která umožňuje opravovat tyto komunikace až o 40 procent levněji než doposud. Radost máme i z toho, že pokračuje rozšiřování klíčové komunikace I/49, která spojuje Zlín s Otrokovicemi a tedy Českou republikou. Město není investorem této akce, ale pomohlo vyřešit vleklé problémy s výkupy a směnami pozemků, které bránily vydání stavebního povolení pro část stavby.

Dobrý pocit mám i z toho, že jsme dokázali zareagovat na poptávku po místech ve školkách a otevřeli jsme čtyři nové třídy. V platnost jsme uvedli novou vyhlášku požívání alkoholu ve vybraných lokalitách, na ní jsme konstruktivně spolupracovali s opozicí. Za úspěch se dá označit i to, že město převzalo do svého vlastnictví, aniž by vynaložilo jedinou korunu, budovu bývalého soudu a přilehlé pozemky v centru města, což je majetek za více 20 milionů korun. Stálo to jen spoustu práce. Změnili jsme pravidla pro výběrová řízení, ty jsou nyní mnohem transparentnější než dříve a přináší úspory. Podařilo se nám zlepšit hospodaření v hokejovém klubu PSG, ve kterém je město největším vlastníkem, byl přijat nový územní plán, začala práce na strategickém plánu, začali jsme hledat možnosti, jak zlepšit podmínky pro cyklodopravu. Vytvořili jsme novou koncepci sportu, postavená je na podpoře města těm organizacím, které se věnují mládeži. Je toho opravdu hodně a to nechci zapomenout na to, že se nám podařilo zvládnout loňský rok bez větších ekonomických průšvihů, což je v dnešní těžké situaci velmi dobrá zpráva.


V minulých dnech byly schváleny vládou církevní restituce. Ovlivní navrácení majetku církvi i situaci ve Vašem městě? Měli jste zablokované některé pozemky?

Nás se tato záležitost vůbec nedotkla. Je to dáno historicky. Zlín se za baťovské éry, v první republice, rychle rozrůstal. Tomáš Baťa proto vykupoval pozemky, a to i od církví. Vše, co získal, řádně zaplatil. Díky tomu dnes nemáme ani jeden pozemek, který by se v rámci církevních restitucí musel vracet. Naše vztahy s církví jsou v tomto směru bezproblémové (s potomky Tomáše Bati jsme hovořili ZDE).

Přímá volba prezidenta – říkáte ano, či ne?

Jsem pro přímou volbu (téma přímo volby ZDE). Prezident by měl být nadstranický, měli by ho proto volit lidé, ne strany. V této souvislosti ale přiznám, že nyní bych nedokázal odpovědět na otázku, zda schvaluji nebo neschvaluji přímou volbu starostů a primátorů, o které se také uvažuje. Je to velmi složité. Už proto, že takto zvolený primátor či starosta by nemusel mít v zastupitelstvu a radě podporu strany, což by mohl být zásadní problém. Bylo by tedy nutné změnit celý systém, nejen zavést přímou volbu starosty či primátora. Uvidíme.  

Krajské volby jsou za dveřmi. Koho byste rád viděl na pozici hejtmana?

Byl bych rád, kdyby se hejtmanem stal náš kandidát, tedy někdo z hnutí STAN nebo strany TOP 09. Jsem přesvědčen, že půjde o člověka, který bude používat selský rozum a bude brát ohledy na potřeby lidí.

Slyšel jste již někdy o serveru Parlamentní Listy.cz a co říkáte na jeho služby?

Tento server samozřejmě znám. Čtu jej poměrně pravidelně, musím ale přiznat, že není pro mě tím hlavním informačním zdrojem.

Doporučíte našim čtenářům Vaši oblíbenou restauraci ve Zlíně?

Ve Zlíně je řada míst, kde se dá dobře najíst v příjemném prostředí. Pokud chce někdo zahnat hlad a žízeň po vyjížďce na kole, určitě by měl stavit na tatarský biftek a vychlazené pivo k Mácům, nachází se u fotbalového stadionu. Kdo bude chtít vyšší standard, tomu doporučuji Hospůdku u Johana s jejich výbornými grilovanými koleny nebo nově postavený Lesní hotel.



 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tomáš A. Nový

migrační pakt

Dobrý den, prý budete ve sněmovně jednat o migračním paktu. Znamená to, že jde ještě zvrátit jeho schválení nebo nějak zasáhnout do jeho znění? A můžete to udělat vy poslanci nebo to je záležitost jen Bruselu, kde podle toho, co jsem slyšela, ale pakt už prošel. Tak jak to s ním vlastně je? A ještě ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

4:43 A dost. Ladislav Větvička se vrátil do ČR a ukázal na zlo

Proč jsou lidé v Gruzii či na Ukrajině šťastnější než tady? Bloger a spisovatel Ladislav Větvička si…