Paní starostko, jaký je záměr města s byty v lokalitě Jižní Duchcov?
Snažíme se historicky a esteticky cennou lokjalitu zachránit. Území Duchcova od náměstí na jih je pro občany něco, co má pro nás nesmírný význam. Jižní Duchcov symbolizuje nyní zároveň rozkvět a úpadek města. Obojí souvisí s uhlím. Když se těžba rozběhla povrchově a uhlí se našlo i v místní zámecké zahradě, došlo k demolici barokního špitálu, ze kterého se zachovala jen známá Reinerova freska. V Jižním Duchcově pak platila dvacet let stavební uzávěra. Spolu s odsunem sudetských Němců způsobila ppříliv nových obyvatel bez vztahu k městu či regionu. Přišli za prací i možností levného bydlení. Proto čtvrť nyní vypadá jak vypadá. My jí chceme vrátit bývalou slávu a lesk.
Takže místo něčeho, co se dnes dá nazvat ghettem, chcete vytvořit další turistickou atrakci vedle známého zámku, kde dožil dobrodruh a legendární svůdce Casanova?
Ano, ideálně by měli turisté možnost projít čtvrtí až ke známému duchcovskému viaduktu, kde došlo v roce 1931 k události známé jako Duchcovská stávka. Čtyři mrtví po střetu s četnictvem položili komunistům základ k dehonestaci osbnosti T.G.M. s tím, že nechal ´střílet do dělníků´. Jen pro zajímavost, ta událost se stala v době, kdy byla ve městě nižší nezaměstnanost než je dnes. I proto chceme nezaměstnanost alespoň trochu snížit, a prodej městských bytů s tím souvisí.
Podle pracovníků Agentury pro sociální začleňování jde ale o nepřímou diskriminaci Romů ze strany radnice...
Tak především v Duchcově nerozlišujeme lidi na Romy a Neromy. Ke každému občanovi přistupujeme podle toho, zda se chová slušně a uvědomuje si, že kromě práv má také povinnosti. O diskriminaci Romů nemůže být řeč, nikdo nechce lidem v Jižním Duchcově nebo kdekoliv jinde ve městě ubližovat.
- SLEDUJEME téma: Romové
Agentura ale kritizovala i údajné porušení předkupního práva nájemníků. Prý jste ho nerespektovali?
Privatizace v Duchcově probíhala dosud pomalu a formou privatizace jednotlivých bytů. Výzva se oznámila všem občanům a ti měli možnost byt zakoupit několik let. Chápeme, že situace obyvatel v jižní části města je velice tíživá a nemají možnost byty koupit. A v některých případech se nelze divit, lokalita je známá jako Bronx a vždy mě jako zdejšího patriota mrzí, když slyším, že se někdo bojí sem jít i ve dne. Proto se snažíme trend zvrátit a s tím je spojen i záměr zde byty privatizovat. Kvůli schodkovému rozpočtu nemáme dost peněz na investici do chátrajících domů v našem vlastnictví. Navíc máme k obyvatelům těchto bytů mnohem sociálnější přístup než odpovídá našemu rozpočtu. A do toho musíme nějaké prostředky vložit.
Terénní pracovníci i studie ASZ říká, že by bylo řešením prodat jen část bytů a výtěžek použít na rekonstrukci zbylých. To rozpočtu alespoň částečně nepomůže?
Je to návrh sice podnětný, ale v našich podmínkách nerealizovatelný. Každý vlastník nemovitosti vám potvrdí, že mít dům s pěti bytovými jednotkami ve slušném stavu je poměrně finančně náročné. Nedá se očekávat, že pro něj bude dům výdělečný. Proto jsme sehnali několik duchcovských patriotů, kteří chtějí do lokality investovat. Zájemce dobře známe. Máme totiž jako město i špatnou zkušenost, kdy několikrát skutečně došlo k neuvážené privatizaci spekulantem, který problém sociálně vyloučené lokality dále prohlubuje.
Takže tvrdíte, že Agentura chce zabránit prodeji místním vlastníkům, kteří se zavázali domy opravit s argumentem, že soukromě vlastněné domy jsou problematičtější než ty v majetku města. Rozumím tomu správně?
Ano, a my se právě snažíme vysvětlit rozdíl. Tady spekulace nehrozí.
V záloze je ale ještě jedno řešení. Lidé bydlící v prodávaných domech by mohli vytvořit právnickou osobu a domy zakoupit, jak se prý také navrhlo. To by městu také vadilo, nebo pro vás připadá v úvahu?
My samozřejmě nikomu nemůžeme bránit v registraci právnické osoby. Pouze jsem se osobně snažila vysvětlit lidem z lokality, že toto pro ně nepředstavuje nejvýhodnější cestu. Pokud jsou už nyní ve velmi špatné sociální situaci, není pro ně nejlepší nápad se zadlužit. Navíc, panelové domy, které jsme rozprodali po bytech, mají dnes nové zateplení a za sebou rekonstrukci. Obávám se však, že v případě Jižního Duchcova tu jistotu nemám a obávám se, že lokalita by se nezměnila.
V případě, že duchcovští podnikatelé domy koupí, muselo by dojít k vystěhování některých nájemníků, konkrétně chronických neplatičů nájemného, nebo máte záložní řešení?
To se ale nedá spojovat s prodejem! I my jako město musíme nezřídka vystěhovat problémového nájemníka.
Spolu s řadou ostatních starostů jste byli na návštěvě Štrasburku, kde vám měla být podle našich informací předvedena ukázková socializace francouzských Romů. Jak vypadá řešení v režii jiného státu EU?
Čekala jsem od toho něco úplně jiného. Jeli jsme tam řešit romskou problematiku, což podle mého není romská problematika, ale nutnost vysvětlení rovnováhy mezi právy a povinnostmi. Místo toho se nám dostalo velmi zajímavé prezentace, jak se ve Francii řeší zamezení sociálnímu vyloučení romských kočovníků, což je něco, co v ČR situaci nijak nevyřeší. Museli jsme si tak se štrasburskou radnicí a některými europoslanci vyjasnit, že my máme jiný problém. Prezentovali jsme situaci u nás jako zneužívání výhod pod záminkou hrozící diskriminace.
Vraťme se o pár dotazů zpět. Nepřímou diskriminací v duchu Antidiskriminačního zákona je podle ASZ právě váš záměr byty prodat. Proto, že ve většině z nich bydlí Romové a utrpí tak více než tamtéž žijící majorita.
Nechci práci Agentury hodnotit. Přijde mi to úsměvné. Poté, co s námi rozvázali v lednu spolupráci, protože jsme nepřistupovali na všechny jejich podmínky a snažili se vysvětlit, že podle Zákona o obcích musíme jako řádný hospodář vzít v úvahu všechny aspekty včetně deficitního rozpočtu. Nám prostě přijde, že nám tak trochu začali diktovat, jak máme myslet a jak se máme chovat a někteří zastupitelé včetně mé osoby to začali vnímat jako nátlak. Tak ale spolupráce, vedoucí k řešení problematiky sociálního vyloučení nevypadá. Pokud mám hodnotit tu krátkou spolupráci, musím bohužel říci, že jsme tím přispěli ke zhoršení vztahů mezi sousedy.
Můžete být přesnější? To totiž zní jako by spolupráce s Agenturou pokazila vztah mezi majoritou a minoritou, ač vím, že tato slova nerada používáte?
Řekněme, že jsme od té doby nějak citlivější a věci, které bychom kdysi řešili jako klukovinu, nyní už chápeme jako rasově motivované jednání, ať už tím či oním směrem.
Otázka závěrem, pokud bude třeba některé nájemníky vystěhovat, jaké má pro ně město možnosti náhradní bydlení?
Nevím úplně přesně, co mohu označit za náhradní bydlení. V Duchcově máme v městských bytech všeobecně nižší nájmy ve srovnání s obvyklými náklady na bydlení nejen v ČR, ale i v tomto regionu. V lokalitě, pokud se hovoří o vystěhovávání, máme jako město třicet bytů, které jsou volné a neobsaditelné. Tyto byty, pokud se zrenovují, najdou vzhledem k estetické kvalitě velice rychle nové nájemníky. Po nich se uvolní jiné městské byty.
Pokud by se do nich přestěhovali původní obyvatelé domů v Jižním Duchcově, došlo by k rozptýlení jednotlivých rodin po městě. Očekáváte, že takto sociálně vyloučená lokalita zanikne?
Ideálním řešením je naučit stávající nájemníky fungovat v běžných sousedských vztazích, zaměřit se na preventivní opatření v oblasti sociálně-patologických jevů a kriminality a řádnou edukaci dětí, pak bychom sociální vyloučení za chvíli nemuseli řešit vůbec. Znovu zde deklaruji, nechceme nikoho vystěhovávat, chceme jen dodržování povinností. Pak bude Jižní Duchcov opět příjemným místem k životu.
Psali jsme:
|
Podle výzkumu, který si nechala podle ČTK vypracovat Agentura pro sociální začleňování ve druhé polovině ledna, bude nájemné v 16 domech po prodeji bytů do soukromých rukou vyšší o jeden až dva miliony než je v současnosti. "První výsledky výzkumu jsme v minulém týdnu představili vedení města a budou je mít k dispozici zastupitelé jako podkladový materiál pro zítřejší rozhodování o definitivní privatizaci domů v jižním Duchcově,“ dodal Simáček. Výzkumníci se ptali zástupců většiny ze 48 domácností, které by prodej bytů postihl. "Domácnosti žijící pod hranicí životního minima tvoří již nyní třetinu obyvatel prodávaných bytů. Plánované zvýšení nájemného od nových majitelů pod tuto hranici přivede dalších tři až šest rodin. V těchto domech tak dojde k citelnému navýšení koncentrace chudoby, kdy pod hranicí životního minima bude žít téměř polovina jejich obyvatel,“ vysvětlil autor výzkumu Štěpán Ripka. Studie upozornila také na to, že na vyšší nájemné bude muset sociálně slabým doplácet stát. V případě, že by se nájemné zvedlo o polovinu proti současnému stavu, bude muset stát zaplatit přes 845.000 korun více, při stoprocentním nárůstu o 1,16 milionu korun více. Podle Ripky se zvýší také objem vyplácených dávek pro rodiny v hmotné nouzi, při padesátiprocentním navýšení nájmu o více než 288.000 korun, při stoprocentním navýšení o 721.000 korun. |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tan
