Předseda Nového Impulsu: Naděje v politice? Ministr Jiří Pospíšil

Jak na Vás, pane předsedo, zapůsobila kauza Víta Bárty?

Kauza Víta Bárty má dle mého názoru velký význam nejen z hlediska toho, zda došlo k uplácení či nikoliv. Zejména je potřeba si říci, že již před volbami znechucení lidé spojili s nově vzniklou stranou Věci veřejné velké naděje na změnu k lepšímu. Nový a řekl bych i celkem sympatický styl pak začal prosazovat sám pan doktor Bárta na Ministerstvu dopravy. Pak jej ovšem dostihly praktiky, kterých evidentně sám užíval proti svým případným konkurentům. Nahrávky pořízené u lahve těžkého, červeného vína, styl vyjadřování vrcholných představitelů této strany na těchto nahrávkách, sledování politických konkurentů prostřednictvím ABL atd.

A Váš celkový pocit?

Takže jinými slovy řečeno mě vůbec nezajímá, jak kauza Bárta u soudu dopadla. Pan Bárta a lidé kolem něj vstoupí do historie jako lidé, kteří zcela znevěrohodnili svoji politickou stranu a přispěli tak velkým dílem k současné situaci, kdy slovo politik je používáno s hanlivým nádechem.

Jak vnímáte osud Nečasova kabinetu, který se před několika dny dohodnul na tom, že bude pokračovat?

Vláda premiéra Nečase měla podle mého názoru zcela unikátní možnost prosadit podstatnou část svého vládního, programového prohlášení. Žádná vláda v novodobé historii naší země se nemohla opírat o tak pohodlnou většinu v Poslanecké sněmovně, když dle mého názoru ani koalice o třech stranách není žádným slepencem.

Takže o tuto šanci přišla?

Nemohu se zbavit pocitu, že tuto šanci tato vláda promarnila. Asi až s odstupem času budeme moci říci, jaký byl hlavní důvod nezdaru. Zda to byl až příliš slušný premiér, u kterého se slušnost stala slabinou, či za nezdarem stály nenaplněné ambice jednotlivců uvnitř koaličních stran.

V současné době si dle mého názoru Česko nemůže dovolit politickou nestabilitu. Avizované předčasné volby podle mne nejsou ideálním řešením, neboť ani jejich brzké uskutečnění nedává jistotu, že vznikne vláda se silným mandátem, kterou nyní potřebujeme. Situace současné vlády je pak jednoduchá – existují jen dvě možnosti. Dohoda nebo předčasné volby, na kterých nevydělá žádná ze stran vládní koalice. Poučením pro vyjednavače vládních stran by pak mohl být slovenský scénář.

Jaký máte názor na iniciativy jako je Ano 2011 Andreje Babiše či Holešovská výzva?

Tyto výzvy jdou zcela mimo rámec mého chápání. Ani za jednou z těchto akcí nejdou vidět výsledky např. na komunální či krajské úrovni. Nepřichází s žádnými řešeními vzniklých problémů a jediná struna, na kterou hrají, je nespokojenost občanů. Cesta k odstranění současných politických elit může vést pouze přes řádné volby, nikoliv prostřednictvím demonstrací a výzev všeho druhu.

Souhlasíte s přímou volbou prezidenta, a pokud ano, kdo by měl nahradit Václava Klause?

Odpověď má více rovin, minimálně dvě. Svojí profesí jsem právník, který právě nyní obhájil svoji rigorózní práci na téma z oblasti ústavního práva. A to je právě ta první rovina. Současná vláda při svém nástupu oznámila záměry celkem snad sedmi změn naší Ústavy. Zavedení přímé volby je pak jednou z nich, pro občany jistě nejviditelnější (mimo to probíhá debata o konstruktivním vyslovení nedůvěry vládě, obecném referendu, finanční ústavě a další). Domnívám se, že takový přístup si naše Ústava nezaslouží. Přímá volba pak byla zavedena po letech trvající debatě, avšak přesto ve spěchu a nedokonale. Vůbec nejkurióznější situace pak nastala ohledně toho, že nebyl spolu se změnou Ústavy schválen prováděcí volební zákon. Nyní jsme tak v situaci, kdy máme v Ústavě přímo voleného prezidenta, kterého nemáme jak zvolit. Politici automaticky předpokládají, že mandát současnému prezidentovi vyprší až počátkem roku příštího, avšak zcela stranou ponechali možnost dřívějšího konce, kterým bychom se dostali do ústavní krize nebývalých rozměrů.

Jste tedy spíše pro přímou, anebo nepřímou volbu?

Obecně jsem zastáncem spíše nepřímé volby, neboť ta vychází z tradic první republiky, kde se bez výhrad osvědčila. Druhou věcí pak zůstává, jakým způsobem samotná nepřímá volba probíhala při dvojích volbách současného prezidenta. To byla úděsná podívaná. Všeobecně je předpokládáno, že z přímé volby vzejde lepší kandidát. Není tomu tak. Vliv jednotlivých politických stran na volbu nebude umenšen, dle mého názoru kandidát bez podpory silné politické strany neuspěje.

Z již známých kandidátů je zcela jistě silným hráčem současný ministr zahraničí, kterému by dle mého názoru úřad prezidenta slušel.

Hodláte připravit kandidátky v rámci letošních krajských či senátních voleb?

Tato otázka u nás byla velmi debatována, když nakonec většinově zvítězil názor vlastní kandidáty v těchto volbách nestavět. Obzvlášť jsme zvažovali postavit silnou kandidátku do krajských voleb ve Zlínském kraji. Vydali jsme se opačnou cestou. Chceme nejdřív, aby za námi byly vidět výsledky v našem městě, tedy v Otrokovicích. Žijeme tedy projekty, které se nám podařilo nastartovat, když tyto by samy o sobě postačovaly na samostatný rozhovor. Pokud se nám podaří uspět i v příštích komunálních volbách, myslím, že nastane ten pravý čas pro volby krajské. Celostátní úroveň myslím není našim cílem.

Kdo je pro Vás naděje v politice?

Na centrální úrovni nikoho takového nenacházím. O nových mladých tvářích ve Věcech veřejných jsem hovořil již výše, jiné politické strany příliš obměnu svých elit nenabízí. Sám za slušného člověka považuji premiéra Nečase, velmi kladně pak jako právník hodnotím ministra spravedlnosti Pospíšila. Tento by pak mohl být považován za naději v politice, neboť za ním jdou vidět velké výsledky. Za všechny snad jen to, že se mu podařilo prosadit rekodifikaci trestního i občanského práva, což je úctyhodný výkon. Taktéž jeho vystupování budí důvěru, tak mu to snad vydrží.

Jak je na tom Nový Impuls s financováním, přibývá, nebo ubývá peněz?

Financování naší strany je věc, na kterou velmi dbáme, a to z hlediska dodržení všech zákonných předpisů. Ohledně výdajů naší strany je potřeba si říci, že strana musí mít svoji kancelář a také musí nejen před volbami komunikovat se svými voliči. Proto v nákladu téměř 10.000 kusů vydáváme své vlastní noviny, kterými oslovujeme obyvatele našeho města. Příjmy strany spočívají v členských příspěvcích, darech výhradně od členů a jistý příjem je pak tvořen pronájmem inzertního prostoru v našich novinách. Nyní mohu pouze konstatovat, že z hlediska financí máme letošní rok pokrytý. Skončený rok 2011 pak prošel kontrolou nezávislým auditorem a tento neshledal žádných nedostatků.

Kolik máte členů a jak je to s jejich nárůstem?

Počet členů není vysoký, rozmezí 20-30. Jde výhradně o občany Otrokovic, kteří se chtějí podílet na správě svého města. Ohledně trendu nárůstu pak mohu jen říci, že při komunálních volbách jsme byli pouze tři zakládající členové a ostatní kandidovali jako nezávislí kandidáti. Nové tváře se do politiky příliš nehrnou, když jsou do značné míry ovlivněny například i kauzou komentovanou v první otázce.

Zavedli byste trest smrti?

V žádném případě. Tady se plně ztotožňuji s argumentací ohledně možnosti justičního omylu, který nelze nikdy vyloučit.

Jaké by byly první tři kroky, pokud byste se stal premiérem?

Tak nad tím jsem doposud nepřemýšlel. Určitě jednou z klíčových věcí by bylo sestavení týmu lidí kolem sebe. V tomto týmu by musela panovat absolutní důvěra. Jedním z prvních kroků by také byla revize stávajícího systému financování obecních rozpočtů, když s ubývajícími financemi se potýkáme ve vedení města Otrokovice každodenně, když však nepřímo úměrně vzrůstá zatížení obcí v souvislosti s plněním úkolů v přenesené působnosti. Další konkrétní otázkou, která mne velmi trápí, a se kterou se setkávám téměř každý den ve své praxi, je problematika neúměrného dluhového zatížení obyvatel, myšleno ve vztahu k tomu, že stát de facto toleruje lichváře. Pár kroků by v této věci jistě bylo dobré učinit, a to od výuky finanční gramotnosti až po zákaz uzavírání rozhodčích doložek ve spotřebitelských smlouvách.