Kandidát na senátora za ČSSD: Co předvádí Nečas, nemá ve světě obdobu

Pane Kozáku, působíte v politice již řadu let, aktuálně například jako zastupitel Ústeckého kraje. Co Vás k politice přivedlo?

Nikdy mi nebylo lhostejné, co se děje v mém blízkém okolí a právě to mě přivedlo do komunální, respektive regionální politiky. Bezesporu má tato „malá politika“ výhodu minimálně v jedné věci, a to, že za konkrétní prací pro občany jsou vidět výsledky, což Vás dokáže velmi naplnit. Ke komunální politice jsem se dostal přes problematiku kultury, když jsem pracoval jako ředitel městského divadla v Chomutově, kdy jsem měl možnost setkávat se se spoustou lidí a vnímat jejich názory na dění v Chomutově. A právě tenkrát ve mně uzrálo přesvědčení, že pro prosazení svých názorů je málo jen „planě“ mluvit, ale je potřeba se odhodlat a začít se veřejně angažovat. Dodnes se rád věnuji pořádání kulturně-společenských či sportovních akcí, a to jak pro děti, tak i pro dospělé, především pak společně se svými přáteli prostřednictvím našeho občanského sdružení „Spolek Domovina“.

Jak byste v tomto směru s odstupem hodnotil svůj přínos politice a zároveň s tím by nás zajímalo, co dala politika Vám?

Nejsem člověk, který by se o něčem rozhodoval od stolu v kanceláři. Naopak trávím hodně času diskuzí hlavně s lidmi, kterých se mohou případná rozhodnutí dotýkat. Je pak pro mě i velkou pomocí jejich zpětná vazba. Vždy je co zlepšovat. Pokud mluvíme o konkrétních věcech, tak se nám například podařilo společně s koaličními partnery v zastupitelstvu města v minulém volebním období „povýšit“ město Chomutov na „statutární město“, čímž jsme se zařadili mezi 24 měst v České republice, která jsou vyjmenována v zákoně, a to znamená nejen ekonomický přínos pro město a jeho občany, ale i vzrůst prestiže našeho města.

Dále je možno zmínit schválení a především realizaci projektu IPRM – revitalizace bývalých kasáren na Zadních Vinohradech, kde vyrostlo multifunkční, relaxačně oddychové a sportovní centrum, které se svým technologickým vybavením a ucelenou nabídkou služeb řadí mezi špičku v celé ČR. Mimo těchto „velký projektů“ se podařilo realizovat nespočet dílčích „denních problémů“, se kterými se na mě občané města obraceli jako na náměstka primátora, který byl odpovědný za oblast sociálních služeb, bytovou problematiku a řízení technických služeb.

Nečasovým kabinetem nyní zmítá řada skandálů. Hovořilo se o předčasných volbách, následovalo odsouzení Víta Bárty a Jaroslava Škárky. Vy jako člen ČSSD vidíte osud této koalice jak?

Koalice nám za ten rok a tři čtvrtě opravdu předvedla nevídané kousky. Troufám si říct, že takovýto způsob správy země nemá ve světě obdobu. Myslím si, že i občané dávají jasně najevo (a já s nimi naprosto souhlasím), že tato vláda jim vyloženě ubližuje. Pro mne, i pro 80 procent obyvatel naší země by bylo nejlegitimnějším řešením „nové rozdání karet“, tedy předčasné volby, a to v nejbližším možném termínu, který náš legislativní proces umožňuje, tedy v červnovém termínu.

Velmi často se v rámci dění ve sněmovně hovoří o Senátu jako o poslední pojistce. Hodláte kandidovat a ucházet se právě o post v horní komoře Parlamentu. Jak vnímáte důležitost této instituce?

Anketa

Koho byste zítra volili?

Pravici

10%

Levici

84%

Nikoho

hlasovalo: 3053 lidí

Důležitost Senátu spočívá samozřejmě nejvíce v jeho roli pojistky v případě mimořádných situací a v případě ústavních krizí, kdyby byla kupříkladu rozpuštěna Sněmovna. Senát je jasně a pevně zakotven v Ústavě ČR, jako druhá komora Parlamentu ČR, tedy „druhého pilíře“ (moc zákonodárná) demokratického zřízení v naší zemi. Z tohoto pohledu vnímám „populistické diskuse“ o jeho zrušení jako liché a velmi neopodstatněné. Senát je více o lidech, kteří jsou odpovědni svému regionu, za který byli zvoleni jako jednotlivci. Je pak hlavně na konkrétních senátorech, zda si svůj mandát maximálně odpracují. Rozhodně odmítám takovéto chování, že mezi občany jsem pouze před volbami a pak se na šest let vytratím. Možnost předkládat legislativní návrhy a zvedat nová témata, nepřetržitá komunikace s občany – to je pro mě zásadní, a tím bych mimo jiné také rád přispěl pro zlepšení politické kultury v naší zemi a pro prosazování oprávněných zájmů regionu, za který budu kandidovat, to znamená Chomutovska.

Pokud nyní odbočíme od pracovních povinností. Lze vysoké politické funkce skloubit s rodinou? Hovoříte na toto téma někdy s manželkou a se svými dcerami?

Jistěže s nimi o tom hovořím. Především s manželkou jsou občas naše „politické diskuse“ velmi „čilé“ (smích) a výměna názorů bývá zpravidla velmi „živá“ především v oblasti naplňování úlohy státu při zajištění bezpečnosti občanů, boje proti pouliční prostituci, boje proti korupci, zajištění zdravotnictví a sociálních služeb jakož i dalších sociálních témat. A mohu Vás i Vaše čtenáře ujistit, že si při této domácí politické rozcvičce někdy připadám jako v „na grilu u paní Jílkové“ (smích).

Musím na tomto místě opravdu pochválit manželku i obě dcery (Lucii a Janičku) za jejich „přímočarost“ a jakousi „zpětnou vazbu“ na případné návrhy (i ze strany programu ČSSD) způsobů řešení zmiňovaných problémů. A skloubení politické kariéry a rodiny? Je to jako i v jiných profesích, když chcete mít rodinu a zároveň se věnovat práci. Právě moje rodina je mi právě a především oporou, bez které by se veřejné funkce nedaly vykonávat. Člověk si v tomto musí umět manažersky zorganizovat čas.

V případě Vašeho zvolení do Senátu: jakým věcem se budete chtít věnovat? Co je pro Vás stěžejní téma?

Mým tématem byly vždy sociální věci, zdravotnictví, kultura a sport. Mnoho let se teď věnuji zvláště energetice, na které je postavena z velké části i budoucnost naší republiky. Tento zásadní segment celého našeho průmyslu je velkou konkurenční výhodou našeho státu. Chci jasně říct, že budoucnost je v jaderné energetice, v účinném využívaní našich nerostných zdrojů. Vždy je nutné se snažit maximálně využívat moderní technologie v průmyslu, tím ale nemyslím zlobbované zelené nápady, které mají akorát negativní dopad na veřejné rozpočty, ceny potravin a život našich lidí. Jako příklad můžeme vzít solární panely, které si bez dotací na sebe nevydělají, zdražují elektřinu a ještě bude problém s jejich ekologickou likvidací (vydělalo na tom zato pár jednotlivců). Za důležité považuji však také, abychom měli v České republice srozumitelné, průhledné a vymahatelné právo. Myslím, že to nám schází nejvíce a momentální vláda k tomu nepřispívá, právě naopak. To to jsou věci, kterým bych se v případě svého zvolení do senátu také chtěl věnovat.

Budou mít Vaši voliči možnost potkat se s Vámi během předvolební kampaně a některé věci prodiskutovat osobně?

Jistěže, a to nejčastěji, jak jen to bude možné. Na svých internetových stránkách budu aktualizovat harmonogram akcí a setkání s občany. Kupříkladu nejbližší možnost setkání jsou oslavy 1. máje v Chomutově, které se uskuteční před Městským divadlem v Chomutově. Další setkání budou následovat. Například v průběhu měsíce září budu chtít navštívit všechna města a obce Chomutovska tak, aby se mnou mohli lidé diskutovat o problémech a svých starostech v místech, kde žijí a kde jsou doma.

Jaké dopady tedy mohou přinést Vaše kroky v Senátu pro voliče ve Vašem obvodu, případně v celém Ústeckém kraji?

Ústecký kraj je hodně založen právě na energetickém průmyslu a z toho plynoucích pracovních míst. Bezpečnost a udržitelnost tohoto odvětví v našem kraji je pro mne zásadním tématem, protože to je také téma zaměstnanosti, vytváření pracovních míst, zachování životní úrovně obyvatel a v neposlední řadě také pozitivní rozvoj celého regionu. Vždyť na energetický průmysl je v Ústeckém kraji ve značné míře vázáno i na vrácení veřejných finančních prostředků do kraje, měst a obcí v rámci rozpočtového určení vybraných daní, které z našeho kraje putují do státního rozpočtu. Našim společným cílem (politiků napříč politickým spektrem) by mělo být, aby se Ústecký kraj stal opravdu „krajem s lepší vyhlídkou“. Toto by měl být náš prvořadý zájem a veřejná služba nás politiků by měla být prostředkem k dosažení tohoto cíle.

Jste pro zavedení EURA?

Jako země, která vstoupila do „rodiny evropských zemí“, jsme se v přístupových dohodách zavázali k přijetí společné „evropské měny – eura“. Což znamená, že odpověď na Vaši otázku je samozřejmě ANO. To však za předpokladu, že naše ekonomika a stav veřejných rozpočtů bude na takovouto významnou a radikální změnu připravena. V kontextu „vládního angažmá“ současné vládní koalice a opravdu „tupé“ fiskální politiky našich ekonomických ministrů, jakož i v souvislosti s dalším zatěžováním státního rozpočtu nepochopitelnými kroky (církevní restituce, vyvádění peněz z důchodového účtu v rámci důchodové reformy, etc.) nevidím zavedení eura v nejbližší době jako možné. Pokud bychom v této době a za těchto podmínek trvali na urychleném zavedení eura, tak by to byla asi poslední a „smrtící rána“ pro celou naši ekonomiku a mohlo by dojít k úplnému rozvratu „sociálního státu“. Což ČSSD a její představitelé nedopustí.

Souhlasíte s přímou volbou prezidenta, a kdo by měl nahradit Václava Klause?

Samozřejmě souhlasím, protože je to prvek „přímé demokracie“, který by měl být občanům jednoznačně umožněn. Já osobně bych šel ještě dál. Lidé již dlouho „volají“ po přímé volbě hejtmanů, primátorů a starostů, stejně tak jako po možnosti odvolatelnosti politiků v rámci institutu „přímé demokracie“. Pojďme tedy po více než dvaceti létech vést seriózní a opravdovou diskusi i o těchto tématech. Občané by měli mít možnost si vybrat svého prezidenta (a nejen toho). V jiných státech to funguje a prezidenty, hejtmany a starosty se stávají seriózní lidé. Politik, který říká občanům, že oni nevědí, co je pro ně dobré, je to nejhorší, co by nás mohlo potkat. Lidé jsou ve své většině moudří a odpovědní. Nejsou to figurky na „pimprlovém divadle“, které politici vyndají z krabice před volbami, aby je tahali za šňůrky tak, jak potřebují, a aby po představení je opět uložili do krabic, kde na ně bude padat prach. Mnozí politici si totiž neuvědomují, že voliči se nedají vyměnit. Vyměnit se dají pouze politici (!!!) a to by každý z nás měl mít na paměti.

Jste pro trest smrti?

V naší Ústavě i v rámci Evropské unie je trest smrti zakázán. Museli bychom vystoupit z EU. Takže primárně diskuze o tom je zbytečná. Nicméně na druhou stranu musím souhlasit s veřejným míněním, že tresty udělované naším trestním řádem za nejtěžší a opakované trestné činy (sadistické vraždy, těžké trestné činy páchané na dětech a seniorech, obchod s drogami, etc.) páchané v organizovaných skupinách, či nenapravitelnými recidivisty, jsou z hlediska „hodnoty lidského života“ nepřiměřeně nízké. Určitě si umím představit podstatně větší využívání trestu doživotí (bez možnosti podmínečného propuštění) s tím, že tito lidé se nebudou pouze „válet“ ve věznicích do konce svého života, a to na „útraty“ daňových poplatníků (paradoxně i za příspěvky rodinných příslušníků obětí těchto trestných činů), ale že budou těžce pracovat a tvrdě splácet finanční náhrady státu i pozůstalým.

Měli by se politici, kteří jsou odsouzení stejně jako Vít Bárta a Jaroslav Škárka, vzdát svých mandátů?

Čekal bych, že je to samozřejmostí, ale zjevně jsou to lidé s opravdu hroší kůží. Je to opravdu minimálně věc „svědomí“ každého člověka, a proto je těžké se k tomu vyjadřovat. Já bych na jejich místě určitě okamžitě rezignoval nejen na poslanecký mandát, ale z politiky bych odešel úplně. Nedokážu si představit, že bych se obyčejným lidem (například u piva, nebo při nákupech) mohl podívat „zpříma“ do očí. Je to věc charakteru a také výchovy.

Co by se v rámci Ústeckého kraje mělo zlepšit, aby se lidé cítili spokojení?

Určitě je zde ještě co vylepšovat, nicméně spousta věcí se již podařila. Je potřeba konečně dokončit a zprovoznit jednu z nejdůležitějších dopravních tepen Ústeckého kraje, tedy dálnici D8. Pomoci zajistit investory do jednotlivých průmyslových zón, především pak do průmyslové zóny ÚK – „Triangle“, díky čemuž můžeme zásadně ovlivnit vytváření pracovních míst v nejpostiženějších okresech Most, Chomutov, Louny. Určitě je potřeba dále pracovat na pozitivním image a zlepšování životního prostředí Ústeckého kraje, jako kraje s rozvinutým cestovním ruchem a se spoustou krásných míst pro odpočinek a relaxaci našich obyvatel i návštěvníků (České Švýcarsko, České středohoří, Kamencové jezero, hrady a zámky, etc.). Dále podporovat rozvoj a zázemí „odborného učňovského školství“, zajistit odborné a kvalitní zdravotnictví (v současné době vedeme argumentační boj s ministerstvem zdravotnictví a především pak s VZP o zachování jediného „onkologického centra“ v Ústeckém kraji a možnosti dalšího poskytování tzv. „biologické léčby“), apod. Ten výčet by byl určitě ještě velmi dlouhý

Věříte v Boha?

Mnoho lidí to o mně neví, ale jsem křtěný příslušník římskokatolické církve (smích), takže bych měl v Boha věřit. Skutečnost je však maličko jiná. Nejsem pravidelným návštěvníkem liturgických obřadů, ale křesťanské svátky a „desatero“ se snažím dodržovat. Já věřím v to, že člověk se primárně narodí jako bytost dobrá a „nezkažená“ (takže to každý v sobě máme stále někde „naprogramované“, je to podobné jako s talentem) a teprve až prostředí, ve kterém se vyvíjí (rodina, škola, přátelé, etc.) z něj udělají „to“, kým ve skutečnosti je a jaký život žije.

Všichni bychom si měli pamatovat a také podle toho konat, že: „Když se člověk rodí, tak lidé roní slzy štěstí nad jeho příchodem na svět, když z něj člověk odchází, tak by měli ronit slzy zármutku nad jeho odchodem“. Pokud nám k tomu napomůže „víra“ (a není podstatné v „CO“ nýbrž „ZDA“ věřím), tak lze říci, že jsem věřící člověk.

Jaký osud podle Vás čeká Českou republiku?

Věřím (vidíte a je to tady – smích), že máme na to stát se jedním z tahounů Evropy, ale to znamená přestat provozovat destruktivní politiku této vlády. Podmínky máme jinak dobré: Energetická soběstačnost, dobrá poloha, schopné a vzdělané lidi. Myslím si, že naše země přežila horší časy ve svých dějinách, a to i novodobých (fašismus, komunismus, divokou privatizaci počátku 90. let i „neviditelnou ruku trhu“) a vždy se znovu projevila síla a odhodlanost celého českého národa pokračovat v budování této rozlohou sice malé, ale historií, duchem a pracovitostí jejich obyvatel „velké“ a krásné země uprostřed Evropy.