Starostka Hlinska z ODS: Vrátit církvi, co bylo ukradeno

Město se v posledních letech potýká s rostoucí nezaměstnaností, například v souvislosti s redukcí výroby ve zdejším podniku ETA. Jak se s tím radnice snaží bojovat?

Otázka nezaměstnanosti je jedním z nejpalčivějších problémů nejenom města, ale i regionu Hlinecka. Tato situace samozřejmě souvisí také s ukončením výroby v podniku ETA Hlinsko. Skutečností je, že v posledních letech větší část zaměstnanců původní firmy ETA pracovala a pracuje ve firmě Megatech, která je následovníkem firmy Plastkov, vzniklé rozdělení původní společnosti ETA. Vedení města je kritizováno za to, že nebudujeme průmyslovou zónu. Jsem však toho názoru, že doba budování průmyslových zón na zelené louce měla smysl v době, kdy do České republiky přicházelo množství investorů, ale tato situace již léta neplatí. Navíc Hlinsko není v poloze ideální pro velké firmy vzhledem ke špatné dopravní dostupnosti, vzdálenosti k dálnici, letišti a také klimatickým podmínkám v zimě, jakkoliv tyto argumenty mnozí nechtějí slyšet, ale moje osobní zkušenost s několika potencionálními zájemci, bohužel, taková je. Hlinsko díky své poloze a velké parcelaci pozemků nemá historicky vlastní pozemky a je velmi náročné vykoupit a zcelit potřebný prostor. Máme zde však několik nevyužívaných průmyslových areálů po historických firmách, jejichž stávající majitelé jsou připraveni tyto prostory poskytnout případným investorům. V této věci jsme s nimi ve stálém kontaktu a společně se snažíme zájemce získat. I když město není primárně tím, kdo vytváří pracovní místa, to musí podnikatelé, naší snahou je ale vytvořit jim potřebné podmínky. I proto jsme nevyužili možnosti zvýšit koeficient daně z nemovitosti, abychom daňově nezatěžovali především firmy s rozsáhlými areály. Nový územní plán také jasně definoval rozvojové zóny města, a to jak pro oblast průmyslu, tak i oblast služeb včetně rozvoje cestovního ruchu, pro který má region Hlinecka velmi dobré předpoklady. Pozitivním zjištěním je poměrně velký nárůst živnostníků a malých víceméně rodinných firem na území našeho města, a ti musejí být ze strany města podporováni. Za velmi důležitý považuji také pravidelný kontakt se všemi většími zaměstnavateli tak, abychom my znali jejich aktuální potřeby i problémy a pokud je to v kompetenci města, mohli pomoci. Naopak firmy od nás mají maximum informací o plánech a chystaných akcích města.

Nové multifunkční centrum získalo v Brně čestné uznání za nejlepší investiční záměr uplynulého roku. Jak ale nový kulturní stánek hodnotí sami Hlinečané, vyhovuje rovněž kapacitně?

Záměr vybudování multifunkčního centra vycházel ze schváleného Dlouhodobého programu rozvoje města Hlinska, ve kterém bylo vybudování kulturního centra jednou z priorit, a to i na základě průzkumu mezi občany města. Po vyhlášení programu ROP NUTS II Severovýchod – Rozvoj měst jsme se rozhodli podat projekt, protože město by nebylo schopno pouze ze svých zdrojů takovouto velkou investici realizovat. Příprava projektu začala již v roce 2007 a „horká fáze“ nastala v období, kdy se začalo hovořit o nastupující finanční krizi. Z toho důvodu jsme celý projekt začali opětovně posuzovat z hlediska financování a dopadů pro budoucí rozpočty města. Konečné rozhodnutí zastupitelstva padlo až po půlročním analyzování všech plusů i mínusů a pochopitelně rozdělilo města na dva tábory. Nyní, po dokončení a zprovoznění stavby jsem jednoznačně přesvědčena, že tento projekt měl smysl a nejlépe o tom svědčí velmi vysoká návštěvnost jednotlivých akcí. Hlinsko má konečně prostor pořádat zajímavé akce, které do té doby nemohlo právě kvůli neexistenci zázemí a nedostačující kapacitě. Věřím, že tento zájem bude pokračovat. Již nyní je zamluvena řada termínů na příští rok. V centru získaly zázemí také zájmové spolky a organizace, kterých je v Hlinsku velké množství a které mají v našem městě letité tradice. Bezesporu multifunkční centrum dodnes vyvolává emoce i kvůli osobité architektuře ve stylu funkcionalismu a nadále má své odpůrce. Ale to je již otázka priority každého a je zcela přirozené, že ne všichni jsou vyznavači takovéhoto stylu života a domnívají se, že by finanční prostředky měly být investovány do jiné oblasti. Pro nás je důležité, že existuje velká skupina obyvatel, kteří jsou za takovýto kulturní stánek rádi a pravidelně a hojně jej využívají.

S multifunkčním centrem i nezaměstnaností souvisí další otázka: bylo přestavěno z budovy učiliště. Kraj v poslední době ruší řadu středních škol, třeba v Hlinsku už prakticky není v nabídce žádný řemeslný obor…. Co s tím?

Tehdejší rozhodnutí krajského zastupitelstva považuji dodnes za špatné a krátkozraké a hlineckému střednímu školství hodně uškodilo. Již tehdy jsem důrazně upozorňovala, že přesun učňovských oborů v rámci kraje nepřinese žádné pozitivum ani krajskému školství. V krátké době se ukázalo, že hlinecké děti raději volí snadno dostupné školy v sousedství. Myslím, že v posledním roce si tento stav již plně uvědomuje i krajská samospráva, a proto probíhají jednání o znovuvytvoření technického školství v Hlinsku. Město je na tento krok připraveno, potřebné zázemí máme k dispozici i po přestavbě jedné z budov tehdejšího učiliště na multifunkční centrum. Kromě toho uvažujeme i o možnosti detašovaného pracoviště soukromé odborné školy. Ve věci technického školství spolupracujeme také s Hospodářskou komorou Pardubického kraje, město Hlinsko je partnerem projektu podporujícího prezentaci učňovských oborů pro děti ze základních škol a rekvalifikací vycházejících z konkrétních potřeb jednotlivých firem v regionu.

Jak se obecně stavíte k otázce církevních restitucí? Jsou nároky církve a vypořádání přiměřené?

Obecně jsem zastáncem restitucí, co bylo odcizeno, má být vráceno. Otázka církevních restitucí je však bezesporu velmi složitá, a to říkám i z pozice své původní profese historika. Domnívám se, že církvím by měl být vrácen pouze majetek, který je podložen věrohodnými a prokazatelnými dokumenty. Hodně sporná je pro mě otázka finanční kompenzace. Může se stát, že v některých případech se vlastnictví nepodaří prokázat a církev by jej neměla nárokovat. I občané, kteří chtěli po revoluci vrátit majetek, museli jeho původ doložit a mnohdy toto prokazování trvalo řadu let nebo se nepodařilo vůbec. Stejný princip bych uplatňovala i v případě církví. A následně musí být důsledně zrealizována odluka státu od církve.

Podezření z korupce u přidělování dotací z fondů EU dostihla první české hejtmanství. Domníváte se, že by si policie měla posvítit i na další české kraje včetně Pardubického?

Slovo korupce se stalo zřejmě nejfrekventovanějším v mediálním slovníku posledních let. Jsem jednoznačně pro, aby policie konala v případě pádného podezření nekompromisně a bez ohledu na postavení dotyčných. Všichni ti, kteří se korupčního jednání skutečně dopustili, by měli nést odpovědnost a být v souladu se zákonem potrestáni. Co se mi však nelíbí, je, že nařčení z korupce se občas používá i jako nástroj vyřizování si účtů. Co se týče pardubického hejtmanství, tak osobní zkušenost z pozice starostky ve věci korupce v souvislosti s evropskými fondy nemám. Pokud by se nějaké podezření objevilo, tak platí již výše zmíněné, policie musí konat.

Co byste ráda ještě stihla do konce volebního období, jaký je Váš největší cíl?

Věcí, které jsme si na začátku volebního období dali za cíl, je poměrně hodně, a ty, které záleží na našem rozhodování, se docela dobře daří. Mým cílem jsou především dvě věci, které řeším společně se svými kolegy dlouhodobě a k jejichž naplnění potřebujeme součinnost dalších lidí i institucí. Moje odpověď bude korespondovat s předchozími otázkami. Prvním cílem je přivést do Hlinska studijní obor s technickým zaměřením, ať už maturitní nebo učňovský. Za ideální stav bych považovala obojí, nicméně za současné demografické křivky plyne, že to nebudu jednoduché. Druhým cílem je podpora vytváření pracovních míst.