Co říkáte tomu, že v lednu dosáhla míra nezaměstnanosti rekordní úrovně od roku 1993?
My jsme před dvěma měsíci upozorňovali, že se nezaměstnanost může dostat na kritickou hranici. Chtěli jsme po vládě, aby připravila nějaký národní plán k zaměstnanosti. Musím bohužel konstatovat, že zatím není připraveno nic.
Chtěli jsme, aby se tento problém dostal co nejrychleji na tripartitu, protože kroky vlády, o kterých jsme tvrdili, že nepřispějí ke změně rozpočtové politiky a zlepšení zaměstnanosti, to jen potvrzují. Proto budeme mít vážné výhrady, že se neděje nic a budeme po vládě chtít, aby vyšla urychleně s plánem, který by měl zaměstnanost posílit.
Dám příklad, v kolonce státního rozpočtu státní politiky aktivní zaměstnanosti je proti státům Evropské unie více než deseti možná i patnáctinásobně méně finančních prostředků. A takhle bych mohl pokračovat. Je na čase, aby se už vláda vzpamatovala a začala s nezaměstnaností urychleně něco dělat.. To jsou naše nejbližší požadavky, protože ta čísla už jsou skutečně hrozivá.
-
TÉMA: Nezaměstnanost
Myslíte si, že ke zvýšení nezaměstnanosti přispěly i změny, které udělal bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek? ČSSD kritizuje, že za jeho působení došlo k destrukci úřadů práce, že se z nich staly jen špatně fungující výplatny sociálních dávek.
Samozřejmě, že tohle ke zvýšení nezaměstnanosti dílčím způsobem přispělo. Protože úřady práce, jak byly vytvořeny zesnulým exministrem práce a sociálních věcí Horálkem, měly být jakousi nárazníkovou zónou a měly dělat všechno pro to, aby se nezaměstnanost držela na určité stabilní úrovni. Bohužel kroky, které učinilo ministerstvo za pana Drábka, vedly určitě k horšímu. To mohu potvrdit. Ale abychom všechno neházeli jen na hlavu pana Drábka, přispělo k tomu i ministerstvo financí a další. Dokud ekonomika neporoste, nemůže růst ani zaměstnanost. Kroky, které udržují deficit státního rozpočtu v nějaké výši, vedou do propasti, protože jsou za cenu neobvyklých škrtů, které nemohou ekonomiku rozhýbat. Tady je třeba, aby si ministerstvo financí i celá vláda uvědomily, že pokud se bude nadále škrtat ve výdajích a nebudou se hledat prostředky, aby se investovalo do některých oblastí, jako je stavebnictví, které jde do ohromného propadu a které může roztočit spirálu nezaměstnanosti, může být i hůř. Už nám začíná docházet trpělivost, je třeba sdělit jak premiérovi, tak na plenární schůzi tripartity koncem února, že se musí se zaměstnaností pohnout kupředu. Protože dnes už musí být všem jasné, že krize tady je a že dochází k devastaci pracovního trhu.
Myslíte si, že vláda má nástroje, kterými může zaměstnanost pozitivně ovlivnit?
Já si myslím, že ano, že každá vláda tyto možnosti má. Například jsem se dozvěděl, že Svaz obchodu a cestovního ruchu požádal Brusel, aby tady jeho kontrolní orgány nebo instituce udělaly kontrolu kolem potravin i kolem nešťastného alkoholu. Podnikatelé namítají oprávněně, že nám tu chybějí kontrolní mechanismy. My jsme na to upozorňovali už před osmi lety a přivítali jsme, že Svaz obchodu a cestovního ruchu se k nám asi před dvěma lety přidal. Ale vláda je slepá a hluchá, dokonce si myslím, že tohle ji snad ani nezajímá.
Bylo například propočítáno, že kdyby se zavedly registrační pokladny, tak by to mohlo do státní pokladny přinést až 20 miliard korun. A to nejsou naše propočty, to jsou propočty podnikatelů. Tak prokristapána, tohle není zanedbatelná částka. A to jde o peníze jen z jedné výseče, kde se dají získat peníze do státního rozpočtu. Jestli je tady vláda, která podporuje, aby se tady podnikalo, jak se podniká, aby se tady podporoval švarcsystém, jestli je tady vláda, které nevadí, že jsou tady takové daňové úniky, tak nic jiného nezbývá, než znova říci, tak se konečně seberte a jděte pryč. To je přece na povážnou. To jim nevadí, že tady kvete korupce, že se tady šíří nelegální práce? Jestli jim to nevadí, tak ať to vládní představitelé jasně řeknou, sbalí se a jdou pryč.
Psali jsme:
Jaké kroky ke zvýšení zaměstnanosti by se u nás měly udělat?
Je potřeba dělat to, co se dělá venku. V Německu i v Rakousku je „slušná“ nezaměstnanost. V Německu na rozdíl od Španělska například velmi dobře funguje zaměstnávání mladých lidí. Je to dáno duálními systémy školství. U nás se v roce 1994 pod vedením ministra Dyby rozvrtalo učňovské školství za tichého souhlasu zaměstnavatelů, a dneska podnikatelé brečí, že nemají kvalitního řemeslníka. Je to zaviněné tím, že se tu otevřela stavidla, vznikla spousta soukromých škol, které chrlí absolventy, kteří nejsou zaměstnatelní. Je potřeba, aby se tyhle věcí dávaly do pořádku. Když to jde u sousedů, proč to nejde u nás? Dnes si všichni, a bohužel musím říci i přihlouplí rodiče, myslí, že jejich dítě musí vystudovat střední školu. Ale pro děti by bylo mnohem lepší, kdyby se vyučili kvalitnímu řemeslu. My jsme měli učňovské školství na jedné z nejvyšších úrovní v Evropě. Takhle jsme to zmrvili.
Všechno zlé je k něčemu dobré. Možná si v době rekordní nezaměstnanosti rodiče uvědomí, že platí staré známé lidové rčení, že řemeslo má zlaté dno.
Ale musí pro to být také vytvořeny podmínky. To nezáleží jen na škole. To musí jít i z vládní úrovně, vláda musí podpořit duální systém a sdělit lidem: neblbněte, dávejte si pozor, každá soukromá škola vám nezaručí, že bude vaše dítě zaměstnavatelné.
Nezkoušeli jste v oblasti učňovského školství spolupracovat se zaměstnavateli?
My jsme to zkoušeli před osmi, devíti lety. V době, kdy se rušilo učňovské školství, jsme jako jediní křičeli, nedělejte to. Zaměstnavatelé byli v situaci, kdy pro ně bylo také obtížné udržovat učňovská střediska. Ale některé firmy jako Škoda Mladá Boleslav postupně pochopily, že bez svého vlastního dorostu to nejde. Dneska už se objevují snahy, aby začala vznikat učňovská zařízení, protože pokud půjdeme stejnou cestou i nadále, je to cesta do pekel. Nás irituje, že se v tomhle ohledu vůbec nic nedělá, přitom víme, že řemeslníci na pracovním trhu chybí.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
