Šéf zemanovců otevřeně o Klausovi, Zemanovi, Romech, tunelářích i islámu

Václav Klaus končí po deseti letech ve funkci prezidenta. Jak byste ho zhodnotil ve funkci hlavy státu?

V politice se nepohybuji zas tak dlouho, čili to desetiletí si z větší části spíše vybavuji jako řadový občan. Pro mě existují dvě ikony polistopadové politiky, a těmi jsou pan Klaus a pan Zeman. Já jsem měl tu čest být nablízku panu Zemanovi a budu za to do smrti vděčný a moc si toho vážím. Pokud jde o hodnocení pana prezidenta Klause, tak si myslím, že po panu Havlovi té instituci dal trochu jiný rozměr. Zavedl tam trochu více profesionality než takového toho nadhledu a umělecké sféry. Pevně věřím, že tým, který tam zůstává po panu prezidentovi, je velmi profesionální. O prezidentu Klausovi je totiž známo, že je profesionál, až puntičkář. Zvláště ve svém druhém období vtiskl svému prezidentství určitou tvář, která navenek působila velmi svérázně – jeho euroskepticismus je znám, ale na druhé straně České republice přidal to, že máme prezidenta, který se nenechá do něčeho vmanipulovat a velmi silně si stojí za svými názory, což je velmi pozitivní.

Když se na to podíváme šířeji ve srovnání s celou politickou scénou, nepřipadá vám, že poté, co Klaus a Zeman odešli ze stranické politiky, přišla místo nich jakási druhá liga politiků? Ať už se podíváme na Špidlu, Grosse, Sobotku v ČSSD, či Topolánka a Nečase v ODS?

Je to dáno tím, že, jak jsem již říkal, pánové Zeman a Klaus jsou obrovskými ikonami naší polistopadové politiky. Oni nevznikli ve zkumavkách a neobjevili se tady ze dne na den. Pracovali na sobě již v předlistopadovém období a již tehdy byli známi svou hlubokou erudicí a pevnými názory. Oba měli čas se vyprofilovat a dokázat, že jsou obrovskými osobnostmi. O tom, že jsou osobnostmi, svědčí i to, že i přes rozdílné názory a přesto, že jsou ideovými a politickými soupeři, se dokázali dohodnout a hledat to, co je dobré pro naši zemi. Mnoho lidí jim vyčítá opoziční smlouvu, ale to je normální nástroj v mnoha demokratických zemích. To, že se dokázali státnicky dohodnout a držet slovo, tak to je činí odlišnými od ostatních politiků. I to, jak dlouho se jejich nástupci udrželi u moci a jak často fluktuovali, ukazuje, že to už je opravdu druhá liga.

Vy máte kromě Miloše Zemana nějaký politický vzor? Ať už z naší země, nebo ze zahraničí?

Byl bych špatným politikem, kdybych neřekl, že si vážím Tomáše G. Masaryka. To je podle mě vzor pro všechny. A snažím se dívat spíše k nám, než do zahraničí, protože národní hrdost pro mě není symbol, ale je to osobní záležitost, kterou intenzivně vnímám. Čili dodávám ještě pana Zemana a pana Klause.

Nyní mírně politicky nekorektní otázky. Jaký je váš pohled na romskou otázku, která trápí mnoho občanů?

Má platit pověstné padni komu padni. Pro každého musí platit stejná práva, ale i povinnosti a je jedno, jestli je Rom, nebo bílý. Pro všechny by to mělo být stejné. Víme, že mentalita romských spoluobčanů je odlišná. Je hloupé si to zastírat či to zakrývat a snažit se ty lidi předělat. To nejde. Na druhou stranu nemůžeme podporovat ty, kteří by to zneužívali a říkali: „Protože jsme trošku mentálně jiní, tak tady chceme stejné sociální dávky jako ti, kteří se snaží, a práci jenom nemají.“ V tomto bychom měli být nekompromisní: Padni komu padni. Je jedno, jestli jsi bílý, nebo černý, pokud chceš pro tuto společnost něco dělat. Pokud pracuješ a snažíš se, je to v pořádku, ale když jsi jenom línej a darmožrout, tak ti nepatří nic a takto by s tebou mělo být zacházeno.

Miloš Zeman je znám svou kritikou islámu. V Evropě to začíná být poměrně ožehavé téma a muslimští imigranté jsou v Německu a Rakousku nedaleko od našich hranic. V EU jsou tendence případně řešit velké množství imigrantů tím, že by se v rámci společné imigrační politiky EU poslali do zemí, kde jich zatím tolik není. Jak se na to díváte? Je třeba být před masovou imigrací na pozoru a především z oblastí, které nám jsou civilizačně velmi vzdálené? Měla by se Česká republika chránit před případnou směrnicí Bruselu, která by nám nakazovala přijímat imigranty?

Pokud bych měl možnost do toho mluvit, tak v této věci bych byl opravdu velmi opatrný. Pokud by konkrétně měla přijít nějaká směrnice EU, že se o tyto lidi z muslimských zemí musíme podělit, tak já bych byl určitě proti. Vidím, jak tento problém řadě zemí přerůstá přes hlavu. Zmínil jste Německo, ale víme, co se dělo ve Francii. Proti nikomu nic nemám, ale pokud někdo chce žít v České republice, musí se přizpůsobit českým zákonům, kultuře a historii. Je pro mě nepřijatelné, aby někdo přišel do České republiky a řekl: „Já tady chci žít, ale zrušíme kostely a budeme stavět mešity a uzákoníme, že ženy mohou chodit jenom v burce nebo s šátkem na hlavě.“ Toto je pro mě naprosto nepřijatelné.

Euroatlatnický prostor je v ekonomické krizi. Měli bychom hledat více cest například do zemí BRICS – tedy Čína, Brazílie, Rusko, Indie a podobně – dále středoasijské republiky, Turecko či Vietnam? Neměla by existovat lepší ekonomická diplomacie pro náš export?

Jistě. Tento směr je správný. Například s Ruskem jsme měli vždy dobré vazby a dodnes v dobrém vzpomínají na mnoho našich výrobků, ať to jsou trolejbusy, tramvaje. Mnoho našich zručných lidí pracovalo na plynovodech či ropovodech a energetických jednotkách. Na toto je třeba navázat, protože v Rusku je velký potenciál, ale i v těch dalších zemích, které jste jmenoval. Máme tu rychle se rozvíjející se země, jako jsou Čína a Brazílie. Čili bychom se měli poohlížet na tyto dynamicky se rozvíjející země, které potřebují investice a budovat infrastrukturu, než na země, které de facto všechno mají a velmi těžko se tam hledá místečko na trhu. A určitě by na našich diplomatických zastoupeních měli být odborníci z podnikatelské sféry, stálí obchodní radové, kteří se dokážou dobře orientovat a jsou schopní otevřít dveře našim podnikatelům do těchto destinací. K tomu by měly sloužit i prezidentské mise, ale i zahraniční cesty premiéra a ministrů.

Jak se díváte na problematiku živnostníků? Ti si stěžují, že jim ministr financí Kalousek zvyšuje daně a obtěžuje je ministerstvo práce. Podporuje SPOZ drobné podnikatele?

SPOZ podporuje živnostníky, podporuje střední management, střední podnikání, protože to je motor ekonomiky. Máme negativní zkušenosti ze všech těch investičních pobídek a od těch velkých zahraničních firem, které přišly s velkým boomem, postavily tady továrny na obrazovky Phillips a poté, co jim vypršely výhodné podmínky, tak se sbalily a zůstaly tady po nich jenom nezaměstnaní a prázdná místa. Cesta pro Českou republiku je dávat práci ve středním podnikání, firmičkám o pěti, deseti, padesáti lidech, které jsou tahouny ekonomiky. Pro ty se musí vytvářet dobré podmínky. Znám to z vlastní zkušenosti, kdy vláda pořád mluví o tom, jak bude ulehčovat podnikání středním a malým podnikatelům, ale přitom tak nečiní. Když chcete cokoli udělat, tak je to tak hrozné papírování a předpisů, aby mohli byrokraté ukázat svou oprávněnost. Je to katastrofa.

Vy jste kritizoval Martina Bursíka za to, že je původcem podpory fotovoltaiky. Měla by se u těchto lidí hledat i nějaká právní odpovědnost, protože jde o stamiliardy?

Určitě. Sledoval jsem část toho vystoupení pana Bursíka, který velmi zdatně převedl řeč někam jinam a poukázal na někoho jiného, kdo z toho těží – ti fotovoltaičtí baroni a tak dále. Já jsem chtěl jenom poukázat na to, že to byli zelení, kteří předložili tento zákon a že to byli zelení, kteří tlačili na určité množství obnovitelných zdrojů energie. A samozřejmě, pokud něco předkládám, tak je nutné, abych si to ohlídal od A až do Z. Nelze něco takového předložit a dát pak ruce od toho a říkat: „Já nic, já muzikant.“ Když jezdíte po Evropě, tak nikde nevidíte, aby se na kvalitní orné půdě leskla nějaká zrcátka, se kterými nevíme, co budeme za dvacet za třicet let dělat a zda tam je nějaká možnost recyklace. A navíc se na tom obohatila určitá skupina lidí. Nemám nic proti obnovitelným zdrojům energie. Určitě je třeba zdroji šetřit, ale ne takovým tunelem.

A jak se díváte na zelené obecně? Miloš Zeman je přirovnal ke komunistům z hlediska jejich boje proti jádru, podpory fotovoltaiky, biopaliv. Souvisí to i s otázkou globálního oteplování, která byla záminkou či podnětem k těmto věcem.

Milošův vztah k zeleným a ekologickým aktivistům obecně je znám. Já s ním dokážu ve většině případů souhlasit. Myšlenka starat se o přírodu a přírodní bohatství je velmi hezká a velmi zajímavá, proti tomu nikdo nic nenamítá, na druhou stranu je třeba uvědomit si možnosti České republiky a že zde žije 10 milionů lidí, kteří mají nějaké požadavky, a nesleví z toho jen kvůli tomu, že dálnici musí překročit nějaký cvrček či žába. Je třeba v tom najít pragmatismus a zamýšlet se nad tím, co opravdu ohrožuje českou krajinu, českou přírodu a české životní prostředí, ale ne za každou cenu ustupovat zájmovým skupinám placeným z bohatých zahraničních zdrojů, které uměle apriorně všemu brání jenom proto, že chtějí. To je také špatně.

Spíš jestli také některé ty věci životnímu prostředí naopak neškodí... Fotovoltaické panely hyzdí krajinu a zabírají ornou půdu, větrníky též hyzdí krajinu a plaší a zabíjejí ptáky a dělají hluk, biopaliva nejsou tak ekologická, řepka rovněž mění českou krajinu a je to nebezpečný alergen.

Naprosto s vámi souhlasím. Je to velký boom. Mnohdy to může být dobrá myšlenka, ale je třeba to ohlídat. Připadá mi, že u nás jsme mnohdy papežštější než papež. Měli bychom se poučit v zemích, které si tím prošly.