Přehnali to senátoři, když chtějí žalovat Klause za velezradu?Anketa
„Bude z toho velmi nepěkná a nesrozumitelná situace, budou hrozit arbitráže a nejistota se změní v chaos,“ řekl ParlamentnímListům.cz bývalý šéf poslaneckého klubu ODS a exministr financí.
ČSSD kritizuje, že vláda už uzavřela smlouvu s církvemi a nepočkala na rozhodnutí Ústavního soudu o zákonu o církevních restitucích. Myslíte, že premiér neměl zatím smlouvy podepisovat?
Myslím, že podpis je projevem nedočkavosti a nejistoty. A to proto, že kdyby si vládní politici byli tak jisti tím, že je zákon ústavně v pořádku a že nic nehrozí, tak by klidně počkali. Zrychlený podpis bez ohledu na stanovisko Ústavního soudu prozrazuje, že si nejsou jisti, jak to u Ústavního soudu dopadne. A teď jsou dvě možnosti, buď Ústavní soud nezasáhne, pak se nic nestane, nebo do toho zasáhne, a pak bude záležet na tom, jestli se dostane do kolize podpis smluv vlády s platným zněním zákona. Protože po zásahu Ústavního soudu zákon o církevních restitucích může vypadat a znít jinak.
Ústavní soud mohl vydat předběžné opatření, aby vláda smlouvy nepodepisovala do jeho rozhodnutí, ale ústavní stížnost od poslanců ČSSD dostal až na poslední chvíli. Rozumíte tomu, proč s tím sociální demokraté tak dlouho otáleli, když zákon už několik měsíců platí?
To máte naprostou pravdu, sociální demokraté otáleli tak dlouho, že jsem si dokonce myslel, že opustili svůj záměr takovou stížnost podat. Protože oni o tom hodně mluvili vloni na jaře, v létě, na podzim, ale po přijetí zákona dlouho nedělali nic, takže to vypadalo, že nic podávat nebudou.
Psali jsme:
Proč jim to podle vás trvalo tak dlouho?
To mohla ovlivňovat nejistota kolem doplnění Ústavního soudu. Možná čekali na situaci, kdy bude jisté složení Ústavního soudu. A teď vypadá, že soud bude doplněn rychle.
Může složení Ústavního soudu ovlivňovat rozhodnutí o stížnostech politiků, měl by být přece složen z nezávislých právníků?
Jsou to sice právníci, ale jsou to jenom lidi. A víte, že se u nás říká, že sejdou-li se dva právníci, mají tři právní názory, tak odpověď zní, že ano.
Vy jste byl velkým odpůrcem podobného návrhu církevních restitucí. Nebýt vás, tak by tento zákon byl zřejmě schválen už v minulém volebním období. Jaké byly vaše hlavní výhrady k zákonu?
Já jsem měl dvě výhrady. První výhrada byla, aby pravidla pro vydávání majetku, který církve vlastnily, byly stejné jako u fyzických osob, to znamená, aby se nevydávalo ani víc, ani míň. A druhá výhrada byla k finančním náhradám, protože fyzickým osobám nebyly poskytovány takové štědré finanční náhrady jako církvím. Obě dvě výhrady měly stejný základ, a to byla obava z nerovnosti před zákonem a obava z toho, že pokud zákon bude koncipován na principech nerovných, tedy jinak než u fyzických osob, hrozí zásah Ústavního soudu.
Psali jsme:
Nerovnost podmínek je tedy hlavní důvod, pro který by mohl Ústavní soud zákon o církevních restitucích zrušit?
Já jsem nečetl podání sociálních demokratů, ale jsem si téměř jist, že bude založeno na dokazování nerovnosti subjektů před zákonem. Jinými slovy, že s církvemi se zachází jinak než s občany před dvaceti lety. Církvím jsou poskytovány štědré finanční náhrady, už jenom to stačí na zpochybnění zákona.
Mechanismus výpočtu finančních náhrad byl tedy úplně jiný u církví než u fyzických osob?
Nejenom výpočet, tam bylo navrstveno několik zásadních odlišností. Při restitucích fyzických osob bylo upřednostňováno vydání fyzické. Oprávněná osoba nemohla říci, že nějaký majetek nechce vrátit a že chce raději peníze. Ale církve to mohou říci. Za druhé – přednost před finanční náhradou dostávaly náhrady v podobě podobného majetku, to znamená když nebylo možné vydat statek, bylo možné vydat vedlejší kravín. Finanční náhrady byly vypočítávány u fyzických osob záměrně podle starých cenových předpisů, kdežto u církví jsou vypočítávány podle aktuálních, dokonce se počítá s nějakým zúročením, takže je naprosto evidentní, že režim poskytování finančních náhrad je zásadně, absolutně nesrovnatelně jiný, než byl u fyzických osob.
Myslíte, že i když dřív Ústavní soud kritizoval, že majetek nebyl církvím vrácen a byl stále blokován, že by nyní mohl zasáhnout?
Jedna věc je, co se nelíbilo Ústavnímu soudu, když vydal nález, že parlament nekoná. Přesně a jen to, že parlament nekoná, protože blokační paragraf pouze říká, že se s tím majetkem nesmí nakládat a že to má být vyřešeno nově, ale parlament s tím za dvacet let nic neudělal. To kritizoval Ústavní soud. Bohužel v českých médiích, jak bývá zvykem, stanovisko soudu bylo posouváno, bylo vydáváno za stanovisko, komu co má býti dáno. To ale vůbec nic takového neobsahovalo.
Druhá věc je, do jaké míry považuji ústavní stížnosti, ono už je jich víc, za relevantní. Já musím říci, že právě proto, že jsem se obával takových stížností – považoval jsem je za možné a relevantní – jsem žádal, aby se církevní restituce řešily novelou zákona o půdě. Tedy aby byl rozšířen okruh oprávněných osob, aby prostě k fyzickým osobám přibyly církve. Při tom by bylo jasné, že všechno se odehrává podle stejných principů jako u fyzických osob. To bylo moje tehdejší stanovisko, bohužel zcela marné, a dneska se dostávají všichni do velké nejistoty, co bude dál.
Myslíte si, že když byly smlouvy podepsány a Ústavní soud pak některé části zákona zrušil, nastal by velký problém, jak takovou situaci řešit?
Jsem na to zvědavý, protože si umím představit, že podle jedné verze zákona už bude mít někdo podepsanou smlouvu, někdo už dostal zaplaceno, někdo jiný ještě nedostal zaplaceno, pak po zásahu Ústavního soudu může vzniknout nová verze zákona a bude z toho velmi nepěkná a nesrozumitelná situace, budou hrozit arbitráže a nejistota se změní v chaos.
Psali jsme:
Premiér Petr Nečas minulý týden při návštěvě v Bavorsku vyslovil omluvu sudetským Němcům a doma tím vyvolal vlnu kritiky. Byla oprávněná?
Takové symbolické kroky měly smysl v 90. letech, ale v roce 2013 mi už tyto kroky připadají jako prázdná gesta. Kdybych hodnotil klady takového kroku dnes, tak bych odhadl, že jsou buď nulové, nebo dokonce záporné.
Nečas objíždí regiony, aby uklidnil členskou základnu, kde sílí obavy z budoucnosti ODS vzhledem k padajícím preferencím strany? Může se mu podařit uklidnit situaci?
Já si myslím, že nemůže situaci uklidnit. Protože podstatou té situace je obava z budoucnosti, nejen několika desítek poslanců a senátorů, ale odhaduji, že několika set starostů, které ODS měla a kteří se chystají příští rok do voleb. A ti starostové určitě nechtějí skončit svou často velmi úspěšnou starostenskou kariéru jen kvůli neúspěšné Nečasově vládě. A jsou v situaci, kdy si musí vybrat. Buď renomé strany rychle změní, nebo budou kandidovat za někoho jiného. Myslím, že to už se děje a teď se lidé budou rozhodovat, kterou cestu mají zvolit.
Psali jsme:
Jak vy vidíte situace ODS? TOP 09 posílila, jak potvrzují průzkumy. Je to podle vás krátkodobé vychýlení kvůli prezidentské volbě nebo dlouhodobější trend?
Stačí se podívat do minulosti. Od voleb v roce 2006 se výsledky ODS ve volbách stále zhoršují a předstižení ODS Topkou je už jen třešnička na dortu.
Jak si to vysvětlujete? Vláda sice jako celek není populární, má stále nižší důvěru, ale největší reformy i problémy vznikají na ministerstvech vedených ministry TOP 09…
To má tři důvody. Za prvé vládne Miroslav Kalousek a využívá své mocenské pozice k řízení téměř všeho, všude jsou Kalouskovi lidé. Tuto zemi v tuto chvíli nepochybně řídí Kalousek a spol -TOP 09. A odpovědnost za to ovšem z větší míry, z více než padesáti procent nese před voliči ODS.
Ale čím to je, když ty nejproblémovější resorty jsou řízeny ministry za TOP 09? Třeba ministerstvo práce a sociálních věcí, kde se objevila spousta problémů za éry exministra Jaromíra Drábka.
To vidíte i na kampani Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě. TOPka prostě lépe vládne médiím. Já netuším, jak to dělají, evidentně z černého umí v médiích dělat bílé, a ODS to neumí. Druhý důvod: ODS nemá dnes jedinou zřetelnou, aspoň pravicí vnímanou osobnost. Nedělá také žádné pravicové kroky, protože se zbavila svého původního programu, takže je úplně vyprázdněná. ODS ve volbách nabízí dneska jediné: volte nás, nejsme tak špatní, jak se o nás říká. Ale to už prostě nefunguje, tenhle argument nestačí. Dlouho platilo, že voliči, kteří chtěli volit pravici, jinou alternativu neměli, ale ODS už není pravicová, tak proč by ji dnes volili? Navíc si myslím, že velká spousta pravicových voličů vůbec nejde k volbám.
A co by měla ODS v této situaci dělat, aby se jí podařilo získat své voliče zpátky?
Neměli by čekat na to, až Nečasovu vládu sestřelí koaliční partneři a měli by hledat sami východisko. Měli by korektně říci, že takhle to dál nejde, měli by například souhlasit s předčasnými volbami, i když to vypadá jako marnost, ale počkají-li si o rok déle, bude to ještě větší marnost. Když je někdo na dně, tak by měl konat, měl by být aktivní, a ne sedět a říkat, bude to lepší. Všichni vidí, že to nebude lepší.
Když je neúspěch, tak se přepřahá, ale vidíte v ODS nějakou osobnost, která by se mohla postavit do čela strany?
Kdokoli, kdo se toho teď ujme, se stane něčím, co bych označil za krizového manažera, nebo možná dokonce správce konkursní podstaty. To je velmi těžký úkol, a lidí, kteří by to mohli zvládnout, tam moc nebude. A nejsou ani vidět. On se do toho logicky nikdo moc nehrne. Protože kdo by do toho šel, může nabídnout jedině krev a slzy, a to není moc populární.
Objevilo se v této souvislosti jméno Jan Zahradil. Vy ho dobře znáte, považujete ho za vhodného kandidáta do čela strany?
Osobnost se bude strašně těžko hledat. Ale když se řekne Zahradil, tak každý, kdo má paměť, ví, že to je jeden z těch, kteří pohřbili program ODS. On obrátil z kritiky Lisabonské smlouvy na doporučení jejího schválení. A to je zrovna takový krok zpochybňující stálost názorů. Když někdo deset let proti něčemu hřímá a pak pragmaticky řekne, že je lepší pravý opak. Ale já neříkám, že je to vyloučeno, není to vyloučeno, ale u takového člověka hlásat návrat ke kořenům, protože to je jediné, co teď ODS může udělat – vrátit se k pravicovosti, to je těžká role. Protože kdekoli Zahradil vystoupí, tak mu všichni připomenou tenhle kotrmelec.
Pravicovou frakci zakládá výš bývalý poslanecký kolega, dnes komunální politik Jiří Janeček. Dáváte této snaze nějakou šanci?
Myslím, že takový člověk může být jedním z dvaceti , kdo něco takového udělá, ale nemůže být v žádném případě sám. Nemá postavení lídra, kterého by masově někdo následoval.
Možná to myslí dobře, i když na to přišel pět let poté, kdy na to měl přijít. Seděl v parlamentu v letech 2006 až 2008, kdy se tam dělo to, co dnes ODS sklízí, tak ani nehlesnul. Tedy viditelně. Možná že někde v zákulisí brblal, ale mezi brbláním a hlesnutím je rozdíl.
Vy jste hlesnul, a jak to s vámi dopadlo…
A jak to s nimi dopadne teď? To bych skoro řekl, že jsem dopadl líp.
Jak vidíte ten supervolební příští rok, pokud se neuskuteční sněmovní volby dřív?
Trajektorie posledních šesti let, když ji prodloužíte, říká, že propad bude pokračovat. Jsou dvě varianty – buď dojde k nějaké obrodě strany, nebo bude strana něčím změněna, novým vedením nebo novým programem, a pak ten propad bude menší, než když ODS neudělá nic. Pak se může dostat do prostoru mezi pěti a devíti procenty, a pak už není výsledek předvídatelný. V každém případě bude méně poslanců, než je dnes, proto říkám, že nastane v každém případě propad. Ale v tuto chvíli se nedá výsledek předvídat, zbývá ještě rok, a buď se občanští demokraté pohnou, nebo nepohnou.
Senát bude hlasovat o žalobě na prezidenta k Ústavnímu soudu. Má podle vás žaloba na velezradu šanci?
Já bych použil přeformulovaný název jedné knihy, to je kladivo na čaroděje. Chci tím říci, že je to přehnaně velké kladivo, že ho drží v rukou političtí odpůrci Václava Klause, kteří se velmi dlouho těšili na příležitost, až mu to budou moci spočítat.
Ale nedal jim prezident tuto příležitost sám přímo na podnosu svou novoroční amnestií?
Já už jsem vám v jednom rozhovoru říkal, že ano, ale tohle je přehnaná reakce. Jak v jedné písni zpíval Werich, že Škrhola vzal sukovici na vosu, když se přežene reakce na podnět, který tu je, ale reakce je mnohonásobně přehnaná, může to působit úplně opačně, protože to bude plácnutí do vody. Já si neumím představit, co by z toho Ústavní soud mohl faktického odvodit. Myslím, že nic. Bude z toho obrovská diskuse, co se může stát, ale ono se nestane nic. Je to jen politická hra, Klausovi odpůrci si s ním jen chtějí vyřídit účty a chtějí předvést velkou politickou akci. Ale na jejím konci nebude nic. Je to jen prázdné gesto.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
