Vězeňství se může konečně nadechnout, pochvaluje si dopady amnestie na stavy vězňů náměstek Volák

Co se v českém vězeňství změnilo po amnestii?

Je třeba, aby zazněla základní čísla. Celkově bylo propuštěno na amnestii 6451 odsouzených. K 31. 12. loňského roku jsme měli přes 23 000 vězněných osob a nyní jich máme 16 180. Úbytek je tedy 6451 přesně. Co se týká navrátilců, žádný dramatický návrat amnestovaných se nekonal, protože se vrátilo pouze 263 odsouzených. Prognózy, že se tam všichni do dvou měsíců vrátí, se ukázaly jako liché.

Myslíte, že amnestie vězeňství pomohla?

Každopádně pomohla. V minulých rozhovorech jsem odkazoval na masivní přeplněnost a nedostatek prostředků. I Helsinský výbor varoval, že ty podmínky jsou již neúnosné. Byť může být amnestie veřejností vnímána rozporuplně, rozhodně má kladný efekt do vězeňské části resortu justice.

Znamená to, že by se tedy dalo říct, že je české vězeňství na úrovni Evropy?

To asi ne, říct se však dá, že vězeňská služba se nyní může nadechnout a začít pracovat koncepčně, nikoliv pod tlakem. Tím se můžeme začít přibližovat k vězeňským standardům EU. Máme konečně možnost provést zásadní systémové změny, které tu nebyly dvacet let.

V čem konkrétně se nyní vězeňská služba mění?

Zásadní systémové změny spočívají na čtyřech pilířích – redukce typu věznic, změna zákona o vězeňské službě, změna zákona o výkonu vazby a výkonu trestu a nakonec zavedení elektronického monitoringu odsouzených. Redukcí typů věznic se rozumí stav, kdy bychom měli mít ze současných čtyř pouze dva typy věznic. V prvním by se sloučily tři stávající – dozor, dohled, ostraha. Typ druhý by tvořily věznice s nejvyšší ostrahou. Pracovně se tato varianta nazývá 3+1. Směřujeme tím do vyspělé Evropy, kdy všechny právní systémy dávají pravomoc vězeňské službě, aby ona rozhodla, do jakého vězeňského zařazení budou odsouzení zařazeni.

Jinak co se týká změny zákona o vězeňské službě, tu nyní schválili poslanci a míří do Senátu. V prvním čtení nám zároveň prošla změna zákona o výkonu trestu a výkonu vazby. Jestliže trestní řád se neustále vylepšoval a inovoval, této oblasti si zákonodárci za posledních dvacet let naopak takřka nevšímali. Ten handicap se nyní snažíme odstranit a v té souvislosti jsou nyní dosti diskutované i návrhy poslance Davida Ratha. Jsou využitelné zhruba z 15 až 20 procent. Částečně s ním tedy lze souhlasit a některé tyto návrhy jsme zapracovali i do připravované novely.

Co z toho, co navrhoval David Rath, přijmete?

Rozhodně větší kontakt s rodinou, větší možnosti telefonování, na místě je i otázka odděleného umístění obviněných, tam kde to trestní řád umožňuje. Dále je to i větší možnost některých aktivit, například sportovních. Dokud nebyla pravomocným výrokem soudu vyslovena vina, je člověk nevinný a první místo, kde by presumpce neviny měla být ctěna, jsou právě vazební věznice.

Takže se dá říct, že David Rath ve vězení nesedí úplně zbytečně?

Že by bylo třeba internovat poslance do vazby, aby se zlepšily podmínky ve vězení, tomu rozhodně nemůžu přitakat. Každopádně ale návrhy Davida Ratha jsou využitelné zhruba z oněch 20 procent. Já jsem rovněž pana poslance ve vazbě navštívil a o jeho návrzích jsme diskutovali.

Evergreenem jsou v oblasti vězeňství alternativní tresty. Jak je to daleko nyní?

V minulém roce jsme provedli zkušební test v ostré praxi s 45 odsouzenými, kdy po dobu od července do listopadu vybavila střediska Probační a mediační služby tyto odsouzené elektronickým monitoringem, tedy náramky. Po dobu těchto čtyřech měsíců jsme pak testovali z hlediska technické způsobilosti, bezpečnosti a finanční náročnosti. Všechna tato kritéria se naplnila, a co se týče kalkulace, tak vězeň v domácím vězení nás přijde na 165 korun za den, kdežto vězeň v kamenném vězení na minimálně 1000 korun.

Kdy nastane plný provoz?

V tuto chvíli na ministerstvu ve spolupráci s mediační a probační službou finišuje vyhlášení výběrového řízení na nákup cca 500 monitorovacích zařízení až do celkové výše 2000 kusů. Kontrakt by měl být nastaven na pět let. Pokud vše půjde hladce a nebude tam žádná rvačka mezi uchazeči, můžeme zavést monitoring do praxe již v červnu či červenci tohoto roku.

Co na to říkají soudci, chtějí to?

Na sklonku minulého roku jsme absolvovali řadu pracovních setkání ve všech krajích, kde jsme monitoring ukazovali odborníkům, státním zástupcům, trestním soudcům, ředitelům věznic a probačním úředníkům. Ohlas ze strany soudců je jednoznačně pozitivní. Proto ministerstvo dělá vše pro to, aby náramky byly co nejrychleji zavedeny.

Bude to znamenat další odliv vězněných osob?

Momentálně ne, protože adepti domácího vězení, jsou mezi amnestovanými. Obávám se, že věznice si nyní náramky neuleví, ale minimálně ti, kteří budou nově odsuzováni, nebudou muset do vězení nastoupit, splní-li podmínky pro domácí vězení.

Jak se dotýká vězeňství krize? Slyšíme, že na vše je méně peněz, týká se to i vězeňství?

Samozřejmě, že musíme šetřit. A obecně, na vězeňské službě se šetřilo už sedm let. Prostředky na investice se neustále snižovaly, ale požadavky na nové služby naopak rostly. Personál se například nezvyšoval, i když počty vězňů dramaticky stoupaly. Dnes po amnestii by někdo mohl říct, že by se mohl personál propouštět. To ale zásadně odmítáme, protože sedm let vězeňská služba pracovala poddimenzovaná, bez lidí a bez technického vybavení. Nyní může konečně začít budovat efektivní systém.

Čím dál častěji se ve vazbě či výkonu trestu pohybují politici. Mají stejné podmínky jako ostatní vězni?

VIP salónky ve vězení nemáme a podmínky jsou pro všechny stejné. Záleží ale také na aktivitě daných osob. Pokud pracujete, máte lepší podmínky – právo se častěji koupat, právo na další aktivity.

Existují speciální oddělení pro odsouzené bývalé členy policie či pachatele s paragrafem týkajícím se dětí. Není něco podobného i pro zákonodárce, protože i jim by ve vězení mohlo hrozit nebezpečí?

Máme zvláštní oddělení pro pedofily, narkomany atd., nicméně speciální oddělení pro příslušníky ozbrojených sborů neexistují, a je to veliká chyba, kterou se ovšem s připravovanými změnami budeme snažit napravit.

Politiků se to netýká?

Ne. U politiků k tomu nejsou takové důvody. Máte-li vojáka z Afghanistánu či člena zásahové jednotky, nemůže být z hlediska bezpečnosti v běžném vězení. Politik ano.

Jak vlastně dopadl slavný detekční ústav?

Ten stále velmi úspěšně funguje. V minulém roce jsme uspořádali několik odborných seminářů pro státní zástupce, soudce a akademickou veřejnost a otevřeli jsme jim brány jinak přísně střeženého detekčního ústavu, kde jsou těžcí zločinci nebezpeční pro veřejnost. Za dobu, co detekční ústav funguje, je na vysoké úrovni a má se skutečně čím chlubit.

Jste zároveň právník. Co jste říkal na to, když zde byla jistá iniciativa soudit prezidenta Klause za vyhlášení amnestie?

Měl jsem k tomu jedno jediné přirovnání. Jestliže někdo tvrdil, že to byla velezrada, myslím si potom já, že tato žaloba byla velenesmysl.