A teď se do mě řada lidí pustí, jaký jsem asociál... Markéta Šichtařová hovoří o tom, co podle ní socialisté nikdy nedokáží pochopit

18.11.2018 15:39

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Česká národní banka stále tak trochu nechápe, v jaké fázi hospodářského cyklu se nacházíme. Chce korunu silnější, protože je přesvědčená, že nás stále čeká příští rok silný hospodářský růst, což je ale podle Markéty Šichtařové chybný předpoklad. Analytička předpokládá, že koruna bude dál oslabovat, i kdyby ČNB dál zvýšila úrokové sazby. Největší hloupost, kterou by ČNB mohla udělat, by byla, kdyby jí z toho ruply nervy a začala opět intervenovat, tentokrát na posílení koruny. Když jsme ji před třemi lety potřebovali silnější, tak ji centrální banka oslabovala, když ji teď potřebujeme slabší, tak by ji ČNB posilovala.

A teď se do mě řada lidí pustí, jaký jsem asociál... Markéta Šichtařová hovoří o tom, co podle ní socialisté nikdy nedokáží pochopit
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Anketa

Co soudíte o Miroslavu Kalouskovi?

hlasovalo: 43933 lidí

Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu tuzemská ekonomika ve 3. čtvrtletí zpomalila meziroční růst na 2,3 procenta a mezičtvrtletní na 0,4 procenta. Výsledek zaostal za očekáváním, třeba  ČNB předpokládala, že ekonomika naopak zrychlí na 2,7 procenta. Co ze zveřejněných čísel vyplývá a narazilo tedy české hospodářství na hranice svého růstu?

Vyplývá z nich, přesně jak jsem posledního půl roku neustále opakovala, že oficiální odhady českých i nadnárodních institucí, ale také mnoha bank, byly dlouhodobě nadhodnocené. Nevypadá to, že by v příštím roce ekonomika stále rychle rostla, jak tyto instituce předpokládají. Naopak se zvyšuje pravděpodobnost příchodu recese ve druhé polovině příštího roku.

Tenhle omyl má ale, bohužel, dalekosáhlé důsledky: například stání rozpočet, který je postavený na předpokladu růstu, bude mít vyšší schodek. Úrokové sazby, které nyní rostou, zdraží úvěry lidem ve chvíli, kdy se jim to bude nejméně hodit. A tak dál.

Zpráva nizozemské banky ING konstatovala, že Česko, Polsko a Maďarsko by mohly být těžce zasaženy plánovaným odchodem Británie z Evropské unie. A to kvůli výraznému poklesu finančních prostředků z EU, změnám v klíčových dodavatelských řetězcích a menšímu přílivu peněz od lidí z těchto zemí pracujících v Británii. Nyní se komplikuje situace kolem brexitu odchodem několika ministrů z kabinetu Theresy Mayové a začíná se mluvit o „divokém“ brexitu. Jaký dopad na českou ekonomiku se dá vzhledem k aktuálnímu vývoji očekávat?

Nejprve začnu Británií jako takovou. Británie pod oním „divokým brexitem“ přímo „trpí“: její meziroční růst zrychlil z 1,2 procenta na 1,5 procenta a dosahuje nejvyššího růstu za dva roky. Její míra nezaměstnanosti je nejnižší zhruba za čtyřicet let. Patrně jí totiž pomohla slabá libra. Tak nevypadá trpící ekonomika, kterou kdekdo prorokoval.

Tady je namístě vsuvka. Někdo by tady mohl namítnout, že když slabý kurz pomohl Británii, tak přeci nemohlo být nic špatného na našich intervencích a slabé koruně. To je ale srovnávání hrušek s jablky. Jednak obě země mají nesrovnatelnou strukturu ekonomiky, jednak jsou zaměřené na jiný typ výrob, jiný typ konkurence v zahraničním obchodě, a jednak i oslabení přišlo v odlišnou fázi cyklu. A zatímco jedno bylo spontánní, druhé bylo uměle vynucené. Zkrátka žádný závěr pro české intervence z toho neplyne.

No, a když tedy Británie na tom není tak zle, jak leckdo čekal, tak se taky zdá přehnané tvrzení, že brexit kdovíjak dopadne na nás… Za prvé: výrazný pokles peněz z EU mi nijak nevadí, ten považuji za žádoucí. Evropské dotace ve mně nadšení nebudí. Nemyslím, že přispívaly k hospodářskému růstu. Respektive přispívají jen „papírově“, ale současně s tím takzvaně „vytěsňují soukromé investice“, což je ekonomický terminus technicus naznačující, že o co víc se investuje na dotacích do hloupostí, o to méně se investuje soukromých peněz do skutečných potřebností.

Za druhé je menší příliv peněz od lidí z těchto zemí pracujících v Británii jen myšlenková konstrukce, Británie se zatím netváří, že by chtěla Středoevropany, kteří tam již jsou, vyhostit. Maximálně tak by mohli noví příchozí potřebovat víza, pokud by do Británie šli na delší čas a za prací. Takže nesmysl.

A za třetí je vůbec nesmyslná představa, že někdo z Česka pracuje v Británii a posílá všechny vydělané peníze domů do ČR, tím živí rodinu zde a tato rodina z těchto „britských peněz“ utrácí a vytváří český hospodářský růst. To je neuvěřitelně naivní představa, která by mohla platit pro primitivní ekonomiky typu nějaké středoafrické země. Ale představa, že čeští „gastarbeiteři“ na jahodových plantážích v Británii táhnou český růst je nejen směšná, ale v podstatě až urážející.

Koruna ve středu prolomila hranici 26 korun za euro, kde byla naposledy letos v červenci. Má jít o reakci na pokračující jednání o brexitu a na tahanice o italský rozpočet mezi Římem a Evropskou komisí, které oslabují euro a s ním i chuť investorů zaměřit se na rizikovější měny regionu střední a východní Evropy? Mělo by za těchto okolností význam, aby ČNB přistoupila k dalšímu zvýšení úrokových sazeb?

Ne. Chápu, kam míříte: ČNB si přeje korunu silnější, proto zvyšuje úrokové sazby, protože vyšší úroky by dle teorie měly korunu posilovat. Jenomže to má dvě mouchy.

Za prvé – jak jsme se o tom již bavili u první otázky – ČNB stále tak trochu nechápe, v jaké fázi hospodářského cyklu se nacházíme. Chce korunu silnější, protože je přesvědčená, že nás stále čeká příští rok silný hospodářský růst, to je chyba číslo jedna.

Za druhé tato teorie o vyšších úrocích a v důsledku toho posilující koruně nefunguje a fungovat nebude, protože vůbec nebere v úvahu globální prostředí. Česká ekonomika je v očích mezinárodních spekulantů spojená s řadou rizik, je to pořád jakási „třetí země“. O tom ostatně svědčí i ona naivní představa o tom, jak nás poškodí brexit. Takže aby zahraniční spekulanti kupovali korunu, a tím ji posílili, potřebují něco víc než jen její vyšší úročení. Potřebují pocit, že je aktuálně ve světě bezpečno. A ten nemají a mít nebudou, protože globální ekonomická rizika přibývají. Koruna tedy bude oslabovat, i kdyby ČNB dál zvýšila úrokové sazby.

A největší hloupost, kterou by ČNB mohla udělat, by byla, kdyby jí z toho ruply nervy a začala opět intervenovat, tentokrát na posílení koruny. Protože tak jako před třemi lety jsme potřebovali korunu silnější, ale ČNB ji oslabovala, teď zase potřebujeme korunu slabší – a ČNB ji chce posilovat!

Co si myslíte o vyjádření ředitelky Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeové, že by centrální banky po celém světě měly zvážit vydávání digitálních měn v zájmu bezpečnosti transakcí? Jaký by to mělo efekt a naopak jak reálné by bylo nebezpečí „digitálního runu“ na centrální banky?

Kryptoměny mají budoucnost, ale ještě nevykrystalizovalo, zda dominantní kryptoměnou se stane bitcoin, či nějaká jiná měna. Bitcoin je totiž už dnes technologicky poměrně zastaralý. Je fakt, že centrální banky budou muset časem vzít kryptoměny víc na milost. Ale osobně si nejsem jistá, zda už nadešel ten pravý čas…

Minimální mzda se od ledna v Česku zvýší o 1150 korun na 13 350 korun, když naposledy rostla letos v lednu o 1200 korun na 12 200 korun. Dohodli se na tom předsedové vládních stran Andrej Babiš a Jan Hamáček s ministryněmi financí Alenou Schillerovou a práce Janou Maláčovou. Za minimální mzdu pracují asi čtyři procenta zaměstnanců, tedy kolem 150 tisíc lidí. Loni minimální mzda odpovídala podle Ministerstva práce 37,3 procenta průměrného výdělku, letos se čeká 38,5 procenta. Ministryně Maláčová v novele zákoníku práce navrhuje, aby se minimální mzda zvedala tak, aby odpovídala od ledna vždy polovině průměrné mzdy z předloňska. Co tomuto tlaku na soukromý sektor říkáte?

Socialisté stále upřímně věří, že minimální mzda lidem skutečně pomáhá. V dobré víře ji zvětšují, protože opravdu věří, že tím lidem pomohou. Je nad jejich mentální schopnosti pochopit, že čím vyšší minimální mzda, tím vyšší míra nezaměstnanosti, neboli tím větší ublížení chudým lidem. Neboli minimální mzda je velmi antisociální, protože produkuje větší množství nezaměstnaných. Připomíná mi to ten obehraný vtip, kdy muž balí ženu. Žena mu říká: „Jsem socialistka.“ A muž – ve snaze jí zaimponovat – jí odpovídá: „Já taky ekonomii nerozumím“.

Jinými slovy: zvyšovat minimální mzdu je hloupé.

Ano, vím, že se do mě teď řada lidí pustí, jaký jsem odporný asociál, když mohu něco takového říct. Ale já trvám na tom, že asociální je naopak minimální mzdu zvyšovat, protože to produkuje větší počet trpících lidí bez práce: Nic není tak snadné, jako nahradit nejhůř placené zaměstnance technologií. Namísto vrátného si pořídit elektronickou závoru. A přesně to zaměstnavatelé po zvýšení minimální mzdy udělají. A neoponujte mi tím, že máme navzdory rostoucí minimální mzdě minimální nezaměstnanost. No jistě, vždyť je taky ekonomika přehřátá! Znovu si to povíme v recesi.

Novým předsedou Senátu se stal Jaroslav Kubera, ačkoli ti, co byli proti jeho zvolení, ho prý nechtěli mimo jiné proto, že je málo důstojný. Jeho soupeř ze druhého kola, bývalý rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl, se s prohrou nedokázal smířit a svému přemožiteli vyčetl, že má „sarkastičtější přístup“ k mezinárodnímu zakotvení, kdežto on by chtěl prosazovat spíše konstruktivní podobu. Má alespoň symbolický význam to, že v čele Senátu bude politik, který jen nepoklonkuje Evropské unii? Nebo je chybou, že byl zvolen  protievropský předseda na úkor osobnosti evropského formátu profesora Hampla, jak to na sociálních sítích komentoval Miroslav Kalousek?

Mně se pan Kubera líbí – a pokud jde o jeho „důstojnost“, má pro mě mnohem větší grády než ti, kdo mu otloukají o hlavu „málo důstojnosti“, protože na rozdíl od nich není svazován předsudky a všelijakými pochybnými nutkáními každému se zalíbit a říká, co si myslí. Což si málokdo troufne. A vzhledem k tomu, že Poslanecká sněmovna i Senát jsou promořeny nekritickými eurooptimisty, Kuberův eurorealismus je aspoň rozumným vyvážením.

Když se noční můra stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší: zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě…

– OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.

 

autor: Jiří Hroník

Mgr. Renáta Zajíčková byl položen dotaz

odklad

Dobrý den, hodně se teď řeší odklady do škol. Zajímalo by mě, proč v tomto směru vedeme? A jak se díváte na jejich zrušení, jak někteří navrhují? Máte dojem, že jsou zneužívány nebo je chyba jinde? Mám s odkladem zkušenost a přijde mi, že by jejich zrušení nadělalo víc škody než užitku. Děkuji za od...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kandidát SPD Latýn: Nejlepší, kdyby z EU vystoupila celá naše skupina dohromady

20:40 Kandidát SPD Latýn: Nejlepší, kdyby z EU vystoupila celá naše skupina dohromady

Kdyby z EU vystoupila celá středoevropská skupina jako celek, mnohé by to usnadnilo. Podle názoru ka…