V Parlamentu se začíná diskutovat o podobě novely volebního zákona, podle kterého by se měli volit poslanci již letos v říjnu. Dá se to podle vás stihnout?
Když se chce, všechno jde. Parlament může jednat tak, aby novelu jakéhokoliv zákona schválil během 2 až 3 měsíců. Je třeba mít jasno, jak se bude volit, při podávání kandidátek, což musí být do 3. 8. 2021. Přijetí volebního zákona do června je možné a jakž takž dostačující, i když jde díky lenosti Ústavního soudu o špatnou věc. Volební právo se nemá měnit pár měsíců před volbami. Ústavní soud nechal návrh senátorů podaný v prosinci 2017 více než tři roky válet a rozhodl až po velkých průtazích, přestože celou dobu věděl, že poslanecké volby budou na podzim 2021.
Premiér Andrej Babiš oznámil, že bude prosazovat to, aby se zrušilo členění na krajské volební obvody a poslanci se volili v rámci jednoho volebního obvodu stejně, jako je tomu u voleb do Evropského parlamentu. Je tento princip lepší?
Je to způsob možný. Při jednom volebním obvodu se zachová přísná poměrnost v přepočtu hlasů na poslanecké mandáty pro strany. Uvítají to strany se silnými a známými lídry, což je hnutí ANO Andreje Babiše, Strana přímé demokracie Tomio Okamury a Trikolóra Václava Klause ml.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
V kuloárech se také mluví o tom, že kompromisem mezi jedním volebním obvodem a krajským uspořádáním by mohlo být rozdělení České republiky na několik málo větších volebních obvodů, např. Čechy a Morava. Co byste říkal na takové řešení?
Ústava zdůrazňuje, že stát vytváří občané v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Ústava se hlásí ke všem dobrým tradicím státnosti Koruny české. Proto v rámci těchto dobrých tradic lze vytvořit zemské volební obvody. Velké volební země, kde se bude volit značné množství poslanců, zajistí poměrnost převodu získaných hlasů na mandáty pro jednotlivé strany. Vzhledem k malé rozloze Slezska je možné ho pro účely voleb spojit s Moravou. Mnoho občanů se s kraji neztotožňuje, naopak mají tradiční vazby k Čechám, Moravě a Slezsku. Uspořádání voleb do Poslanecké sněmovny v rámci zemských volebních obvodů uzná přirozenou vazbu občanů na zemi, v níž žijí, uzná historicky dané postavení Čech, Moravy a Slezska jako státotvorných stavebních kamenů České republiky bez nároků na státní rozpočet a zajistí poměrnost voleb poslanců. Od vzniku parlamentarismu v 19. století v monarchii se volili poslanci za země. Výsledky v rámci zemí byly různé. Například volby v roce 1946 vyhráli celostátně komunisté, ale s velkými rozdíly – v Čechách měli 43 procent, na Moravě se Slezskem jen 34 procent a na Slovensku 30,5 procenta. Mandáty 200 poslanců se rozdělí na jednotlivé zemské volební obvody podle počtu voličů. Území zemských volebních obvodů se stanoví v příloze volebního zákona výčtem okresů a v případě okresů ležících na území dvou zemí výčtem správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Tím hranice zemských volebních obvodů budou vycházet z historické hranice, ale přitom se upraví dle dnešních správních hranic měst s rozšířenou působností, které jsou základem pro výkon státní správy.
Podle Ústavního soudu je klíčové zajistit v případě přepočtu hlasů na mandáty to, aby každý hlas měl stejnou váhu. Nicméně z mnoha stran zaznívá, že odstranění „bonusu pro vítěze“ povede k rozmělnění Poslanecké sněmovny a tedy i zhoršení schopnosti sestavit stabilní vládu. Jak se k tomu stavíte vy?
Volby mají více funkcí. Někteří zdůrazňují funkci zrcadla, kdy je volený sbor věrným obrazem politických nálad voličů, což vede k roztříštěnému parlamentu. Jiní vidí volby jako nástroj tvorby vlády, kdy má volební systém pomáhat vytvořit vládu vítěze voleb. V historii roztříštěný parlament vedl k bankrotu demokracie jako v Německu při nástupu Hitlera k moci. I ve Francii poměrný volební systém přispěl k zhroucení třetí Francouzské republiky 1940 i čtvrté republiky 1958. Poměrný systém byl důvodem politické nestability v poválečné Itálii. Velké demokracie v USA a Británii mají většinový systém. Proto po druhé světové válce řada zemí zavedla do poměrného volebního systému většinové prvky (uzavírací klauzule, bonus pro vítěze), přijaly kombinovaný systém poměrný a většinový (Francie 1951) nebo přešly na většinový systém (Francie 1958). Ústavní soud naši republiku žene na cestu, která vedla výmarské Německo do rukou nacismu.
Vášnivá diskuse se vede také o tom, jestli by nemělo dojít ke snížení procentuálního kvora pro vstup do Poslanecké sněmovny, aby dnešních 5 procent nediskriminovalo malé politické strany. Souhlasil byste s takových návrhem?
Přísně poměrný systém vede k politické roztříštěnosti, širokým a rozhádaným koaličním vládám a vládní nestabilitě. Proto je zachování uzavírací klauzule pro vstup do Poslanecké sněmovny správné. Politický systém v Čechách, na Moravě a ve Slezsku je labilní z hlediska délky úřadování vlád. Průměrná životnost vlády je méně než dva roky. Od roku 1992, kdy bylo zavedeno čtyřleté parlamentní funkční období a na něj navázané funkční období vlády se vystřídalo 15 vlád – první vláda Václava Klause 1992 až 1996, druhá vláda Václava Klause 1996 až 1998, vláda Josefa Tošovského 1998, Miloše Zemana 1998 až 2002, Vladimíra Špidly 2002 až 2004, Stanislava Grosse 2004 až 2005, Jiřího Paroubka 2005 až 2006, první vláda Mirka Topolánka 2006 až 2007, druhá vláda Mirka Topolánka 2007 až 2009, Jana Fischera 2009 až 2010, Petra Nečase 2010 až 2013, Jiřího Rusnoka 2013 až 2014, Bohuslava Sobotky 2014 až 2017, první vláda Andreje Babiše 2017 až 2018, druhá vláda Andreje Babiše 2018 až 2021. Ovšem jen tři vlády vládly ústavou předpokládané 4 roky – první vláda Václava Klause, vláda Miloše Zemana, vláda Bohuslava Sobotky.
Je vyhlášení nového nouzového stavu Babišovou vládou protiústavní?Anketa
Ústavní soud také shodil dosavadní praxi, že v případě koalic se za každou politickou stranu načítalo 5 procent. Připouštíte, že by nový volební zákon mohl přijít s nějakým jiným handicapem pro koalice? Například sedm nebo devět procent.
Parlament může obnovit sčítací klauzuli pro koalice, například pro dvě strany 8 až 9 procent. Ústavní soud zvýhodnil volební koalice za cenu porušení rovnosti ve volební soutěži. Dosud musela strana získat pro vstup do Poslanecké sněmovny nejméně 5 procent hlasů, ať kandidovala sama či v koalici. Nově samostatně kandidující strany budou muset laťku 5 procent přeskočit a jiné ji v koalici podlezou. O sčítání uzavírací klauzule u koalic již Ústavní soud rozhodoval v lednu 2001 a shledal ji za ústavní. V soudních řízeních platí zásada překážky věci rozhodnuté - soud nesmí rozhodovat ve věci, v které již jednou rozhodl. Touha současného Ústavního soudu zvýhodnit politické koalice byla tak velká, že užil protiprávní postup a rozhodl znovu opačně ve věci již soudem dříve rozhodnuté.
Objevují se také informace, že by některé politické strany rádi využily otevřeného volebního zákona k tomu, aby prosadily korespondenční hlasování pro občany v zahraničí. Jak hodnotíte tyto snahy?
Volby v listopadu 2020 v USA ukázaly problematičnost korespondenční volby. V Rakousku byly takové zmatky při započtení korespondenčních hlasů u prezidentské volby roku 2016, že rakouský Ústavní soud poprvé v dějinách nařídil opakování druhého kola voleb. Sčítání hlasů je technický problém, který může být lépe řešen. Významnější pro odmítnutí tohoto způsobu voleb je oslabení tajnosti voleb a snížení významu rozhodnutí voličů žijících ve státě na úkor lidí, kteří tam nežijí. Tajnost má být zajištěna vůči všem. Hlasování za plentou chrání lidi před nátlakem. Je-li člověk ve volební místnosti za plentou sám, může rozhodnout svobodně. Avšak bude-li vybírat volební lístek doma, hrozí výrazné ovlivnění z okolí. Z roku 2010 je znám případ videa Přemluv bábu! Marthy Issové a Jiřího Mádla vyzývající k tlaku mladých na prarodiče kvůli jejich volebnímu rozhodnutí. Při zavedení korespondenčního hlasování část občanů bude vystavena nátlaku. Jejich volební rozhodnutí nebude svobodné. A svoboda odlišuje skutečné volby od pseudovoleb v totalitních státech.
Dojde i k volební korupci. Někteří lidé by volili tak, jak by chtěl někdo, kdo jim ve skrytu domova dá pár stovek. Při volbách senátorů, kde je malá účast, by zaplacení 500 voličů mnohdy změnilo výsledek. Ústavní soud prohlásil podplácení voličů za odevzdání jejich hlasu za nepřípustné pojetí volební kampaně obchodně-tržním způsobem a zrušil v lednu 2011 kvůli tomu komunální volby v Krupce. Na podezřelé organizované hlasování voličů ve spojení s úplatkem mohou upozornit volební komise. Pokud by se hlasovalo korespondenčně, volební korupce bude neodhalitelná. Dnes lze volit v prezidentských a poslaneckých volbách v zahraničí na našich zastupitelských úřadech, lidé však kvůli tomu necestují a o volby je malý zájem. Hlasy ze zahraničí nemění volební výsledek. Pokud korespondenční volba zjednoduší volby zahraničním voličům, jejich počet vzroste. Ale je správné, aby volby rozhodli lidé, kteří na území Čech, Moravy a Slezska nežijí a nebudou podléhat vládě stran, jež volí? Volit mají lidé, kteří ponesou odpovědnost za volební akt tím, že žijí ve státě a tak může vítěz voleb jejich život významně ovlivnit.
Psali jsme:
autor: Karel Výborný
