Rok 2018 přinesl prezidentské, komunální, senátní volby, vládu Andreje Babiše… Událostí na české politické scéně bylo opět dost. Jak nová vláda, tak prezidentské volby vyvolaly zásadní rozruch. Jak se vše podle vás odrazilo na atmosféře ve společnosti? Jsme po roce sjednocenější národ, nebo je to právě naopak?
Jsme z mého pohledu hlavně lhostejný národ – k základním demokratickým hodnotám. Lidem jako by byla řada věcí jedno a podle toho pak vypadá například účast ve volbách, k nimž chodí jen polovina z nás. Jsme taky lhostejní k řadě zjištění, která vyplavou na povrch, jako by otázky charakteru a morálky nebyly dost důležité. Hlavně, že to nějak šlape... Na druhé straně je tu vedle toho další jev, kdy si určité skupiny myslí, že vše musí být po jejich, bez ohledu právě na výsledky demokratických voleb. Ani to není zase fér k těm, co k volbám šli. Tedy za mne – měli bychom přestat být lhostejný národ – lhostejnost vede k tomu, že zemi pak vládnou de facto menšinové skupiny, které navíc ještě mezi sebou válčí ke škodě nás všech, a to i té půlky národa, co ve dny voleb zůstala doma. Takže za mne charakteristika národa: lhostejný a líný myslet.
Na čí straně jste ve sporu o zastavení evropských dotací Agrofertu?Anketa
Pokud jde o prezidentské volby, změnil se nějak za uplynulé měsíce váš názor na Miloše Zemana? Napadlo vás někdy, že by mohl být Jiří Drahoš i lepším prezidentem?
Napadlo mne vícekrát, že bychom mohli mít lepšího prezidenta, a to už i s ohledem na indispozici věku, zdraví a podivných lidí kolem prezidenta Miloše Zemana. Nikdy mne ale nenapadlo, že by to mohl být Jiří Drahoš. Ten není mým šálkem čaje, a doufám, že někoho podobného Česká republika nebude mít nikdy v čele. Z mého pohledu je to člověk neskutečně snadno ovlivnitelný a ve své podstatě velmi nejistý – toho jistého se snaží jen hrát a je to sakra vidět. A pokud jde o předchozí volby, vadilo mi například v prezidentské kampani zdůrazňování věku z jeho strany apod. Už jsem někde vyslovila, že kdyby v televizní debatě pomohl vstát prezidentu Zemanovi z křesla, udělal by pro svou kampaň víc, než když útočil na to, že prezident je starý a nemocný. To je podle mého názoru unfair. Mám ráda chlapy, co jsou chlapi – ne muže s uměle a křečovitě budovaným image.
Fotogalerie: - Osobnosti pro Drahoše
Koncem roku prezident znovu podpořil zrušení sankcí proti Rusku, na jaře naboural oficiální výklad „kauzy Skripal“ s tím, že Novičok se v Česku tak či tak vyráběl. Vzbudil tím pohoršení. Co říkáte na to, že v souvislosti se jménem prezidenta padá i výraz vlastizrádce? Chová se skutečně Miloš Zeman v rozporu se „spojeneckými svazky“, a pokud ano, je to v náš prospěch, nebo ne?
Víte, ty hry Východ a Západ mezi těmi velkými mocnostmi ani nemůžeme znát. Primárně nevěřím, když někdo někoho prohlašuje za svatého, a jiného za diktátora. Obecně mám dnes pocit, že se všichni evropští představitelé zbláznili. Řeší často triviální věci, a vážné problémy Evropy nikoliv. A že jich tu máme. Stačí se podívat na Francii, Německo... Ještě nám za chvíli řeknou, že ty statisíce migrantů sem poslal Putin. Proč? Protože je to jednoduché. Něco jiného je zkrátka řešit politiku akademicky v kavárnách, něco jiného je politika doopravdy. Něco jiného je mediální hra, něco jiného je pravda. Když slyším všechny ty krásné, nic neřešící fráze, přepínám program. Každý z mocných politiků myslí převážně na sebe, na svůj úspěch, na svá volební procenta. Pak dlouho, dlouho nic a pak teprve přijde, možná, něco dobrého i pro jiné. Ale to z mého pohledu téměř omylem. A podle mne v tom je zcela jedno, zda je dotyčný z Východu nebo Západu. Všichni se v tomto podobají jako vejce vejci.
Osobně si myslím, že se to změní až s novou, mladou vlnou nových tváří, která musí smést tu starou gardu. Protože z těch starých jsou už zprofanovaní skoro všichni. Zdegenerovali, zavřeli se do svých státnických ulit, kdy normální život nevidí. Navíc mám pocit, že tak, jak Gorbačov stál o to zbořit hranice mezi Východem a Západem, tak se dnes někomu sakra hodí, že by železná opona zase vznikla. Těch kšeftů, co by z toho mohlo být... To, že si to lidé dole nepřejí a chtějí klid, chcete-li mír, je všem jedno. Válka je byznys. Toho bychom se proto měli hlavně bát. Ti ve funkcích by do první linie čehokoliv nešli, tam by poslali jiné.
Ing. Miloš Zeman
Andrej Babiš získal důvěru Sněmovny, ale důvěru většiny národa nemá. Už v minulých rozhovorech jste reagovala na kauzy s ním spojené, ale co říkáte na jeho politiku v sociální oblasti? Zlevněné jízdné pro důchodce a studenty, zvýšení důchodů, obědy zdarma pro školní děti… To vše prosazuje vláda Andreje Babiše. Rozhazuje a korumpuje voliče, nebo zjednává sociální spravedlnost?
Pokud nemá důvěru většiny národa, ať jde ta většina k volbám a nesedí doma u televize. Co víc k tomu chcete říct? Andrej Babiš vyhrává lhostejností tohoto národa a tím, že je schopný člověk – tomuto národu je jedno, že ví řadu sporných informací o svém premiérovi, protože pohodlnější je věřit mu jeho vysvětlení, českému národu dokonce nevadí, že je slovenské národnosti, a polovina z nás kašle na jakékoli volby. Takže jaká většina? Většině národa je prostě jedno, kdo v té vládě vlastně je. Lidé se starají o své, a uniká jim, že to jejich je právě i to složení vlády. Pokud jde o to rozhazování peněz – sociální spravedlnosti jako takové nelze dosáhnout nikdy. Lze ale dosáhnout toho být znovu zvolen. Proto se dělají věci, kterým bude opět ta tzv. většina národa tleskat. Ta většina totiž vždy pochopí podstatu obědů zdarma, zatímco dotační kauzy jsou příliš složité. Asi tak.
Andrej Babiš se chlubí, že s Viktorem Orbánem mluvil o politice navýšení porodnosti. Prozatím jsou z toho ty obědy pro děti zdarma. Co nám v ČR reálně chybí k tomu, aby náš populační růst nemuseli dorovnávat migranti? Proč je tak málo českých dětí?
Proč je tak málo českých dětí? Protože podpora funkční pracující rodiny je nulová. Podporujeme rodiny nepracující, vychovávající své početné rodiny k témuž, a ostatní lidé jsou drceni ekonomicky jen proto, že jsou, jaký zločin, zvyklí plnit své povinnosti. A běda, jak je neplní. Vím to ze svého nejbližšího okolí. Kdyby se zavedla například možnost přerušit splácení hypotéky po dobu rodičovské dovolené a snížily se daně pracujícím matkám, zdůrazňuji pracujícím, dětí by se rodilo víc. Je smutné, že to ví každý dole, a nikdo tam nahoře. Podpora rodin je zcestná – ty fungující a pracující drtíme, a podporujeme programově a desítky let ty nefunkční, které se reprodukují mnoha dětmi. Měli bychom se vzpamatovat a tu podporu zcela obrátit. Nepotřebujeme migranty, potřebujeme vlastní děti, z našich kultur a tradic.
Psali jsme:
Obecně řečeno, je Babišova vláda úspěšná? V předtuše blížící se hospodářské krize prý rozhazuje, neinvestuje a premiér vše překrývá nákladným PR.
Úspěch vlády se nedá nikdy hodnotit v aktuálním čase. Nejsem také ekonom, abych mohla tvrdit to, na co se ptáte. Osobně si ale myslím, že tato vláda je horší, než je její opravdu dobré PR, na kterém hodně (a dobře!) staví, a že jednou přijde těžké vystřízlivění. Až na výjimky také její ministři nejsou obecně uznávané osobnosti v odborné sféře. Je to vláda fungující v režimu umění možného, nikoli nejlepšího. Tedy spíše průměr. A po průměru nelze očekávat nic nadprůměrného. Což brzy zjistíme.
ODS, TOP 09, Piráti, STAN či KDU-ČSL jsou v opozici vůči vládě Andreje Babiše. Bojují tak mnohdy o stejného voliče. Má některá strana dobře našlápnuto k tomu Babiše porazit a za jakých podmínek by se to mohlo stát? V minulém rozhovoru jste zmiňovala, že se časem objeví nějaká osobnost, která na Andreje Babiše „ukáže prstem a které lidé uvěří víc“, že je to otázka času. Objevila se už taková osobnost?
Zatím takovou osobnost nevidím. Nejblíž k možnosti oslabit či dokonce v budoucnu porazit Andreje Babiše má ODS, ovšem narovinu říkám, že s jiným lídrem v čele a dalšími novými osobnostmi, které nahradí ty staré, tak trochu dost zprofanované. Nicméně tím hlavním, kdo může porazit Andreje Babiše, je jen on sám. Hnutí ANO stojí a padá s ním a v okamžiku, kdy to on sám přežene, a často je to už dnes na hraně až za hranou, a zvedne ty zatím doma sedící voliče, ať jdou volit, to bude začátek jeho konce. Zatím mu jeho voliči promíjejí všechno, protože to nejsou klasičtí voliči, ale fanklub. To se nezmění. To, co se tady ale děje, může zvednout určitou část těch 50 % lhostejných. A takové hlasy už slyšet jsou. Někdy je prostě už něčeho příliš, a ta doba přijde.
Fotogalerie: - Demisi, Babiši!
V nedávné době zde vznikla politická strana, která chce Česko pozvednout díky technologickým inovacím. Už se stihla i přejmenovat na iČesko. Myslíte si, že mají šanci? A měli bychom tomu věnovat pozornost?
Podle mne nemají šanci, jdou-li na to tak, jak jdou. Volební charisma nula.
Ve výroční zprávě BIS jsme se dočetli, že „dezinformační weby“ jsou v drtivé většině provozovány českými provozovateli, kteří upřímně věří, že je nutné vystoupit z NATO a EU, a nejsou placeni Ruskem. Dle průzkumu Medianu si ohledně zahraniční politiky 23 % Čechů myslí, že agresivnější jsou Američané, 26 % soudí, že agresivnější jsou Rusové a 51 % tvrdí, že obě velmoci jsou agresivní stejně. Jak si to vysvětlit?
Žádným těmto číslům nevěřím, proto si je ani nevysvětluji. Jsem pouze přesvědčena o tom, že obě velmoci, plus k tomu Čína, jsou stejně agresivní, a všem jde o jen o svůj prospěch a byznys. Nikoli o ideály. A nás se k tomu jen snaží použít a využít, a štvát nás tu proti tomu, tu proti druhému. Neměli bychom proto hrát v dresu žádné z nich, ale výhradně ve svém, a být stejní sobci jako ony velmoci. Jsme sice malý národ, ale můžeme být národ sebevědomý, zachováme-li si svou tvář a hrdost. Proto mám ráda Švýcarsko. Tomu se to daří. Ráda bych, abychom se inspirovali právě jím. Neskákejme proto na to, že je zlý Putin nebo zlý Trump. Jeden je za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Řekla by moje babička.
V uplynulém roce se vás redakce PL často ptala na osobnost Andreje Babiše, máte pro něj přání do nového roku? Nebo pro jiného politika? A jaké je vaše přání pro všechny, kdo budou číst tento rozhovor?
Nemám přání pro žádného politika tam nahoře – oni je zvládnou formulovat sami.
Chci ale popřát těm dole – starostům, primátorům a hejtmanům, zastupitelům obcí a měst, aby hlavně oni měli odvahu být jako samospráva jasnou protiváhou té vysoké politiky, aby důsledně hájili své regiony, aby stáli za svými občany a aby díky jim samospráva, která je pilířem této země, byla stabilním prvkem v okamžiku, kdy se tam nahoře perou. Samospráva musí být sebevědomá a musí držet spolu.
Fotogalerie: - Československý parlament v roce 1968
A pak bych měla vzkaz pro občany této země: Přestaňme být lhostejní a choďme k volbám. Jinak za nás budou rozhodovat, a velmi rádi, jiní.
Přála bych tedy nám všem chuť a vůli tu lhostejnost a apatii změnit na občanskou aktivitu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
