Aktivista a podnikatel, který se rozešel s „kavárnou“: Loňská migrace byl promyšlený plán. Cílem je fašismus, hrají nám divadlo o svobodě a demokracii

3. 10. 2016 4:40

ROZHOVOR Angažmá v protikorupčních organizacích, kde se setkal s příslušníky někdejšího disentu či jinými zastánci směru zjednodušeně označovaného jako „pravda a láska“, přivedlo podnikatele a předního ekonomického poradce Jaroslava Kuchaře k rozporu, který popsal i ParlamentnímListům.cz: Protikorupční program ano, ale na otázky směřování západní společnosti, vztahy s Ruskem, uprchlickou krizi a další témata je dle něj nutné mít svůj názor, odlišný od zmíněných kruhů.

Aktivista a podnikatel, který se rozešel s „kavárnou“: Loňská migrace byl promyšlený plán. Cílem je fašismus, hrají nám divadlo o svobodě a demokracii
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jaroslav Kuchař

Vy jste se před několika lety angažoval v neziskových organizacích typu ,,Vraťte nám stát“, kde jste se potkal s řadou lidí z někdejšího disentu či s lidmi všeobecně nazývanými jako ,,pravdoláskaři“. Sepsal jste blog na téma, proč jsou tito lidé hákliví na jakoukoliv kritiku Západu a prozápadního směřování naší země – dospěl jste k tomu, že se nemohou vzdát svého vysněného ideálu. Pojďme si ty skupiny rozlišit: Staří disidenti typu Jiřiny Šiklové, veteráni ODS typu Miroslavy Němcové, mladí, nadějní ,,Euroameričané“ typu Jakuba Jandy… Co je vede k jejich ,,skalnosti“ a nesmiřitelnosti?

Tak to je hodně nesourodá směs. Předesílám, že se necítím ani jako soudce, ani jako kněz, který dává rozhřešení. Jde tedy čistě o analytický pohled.

Anketa

Udrží se Michal Hašek i po volbách v křesle hejtmana?

hlasovalo: 2371 lidí

K původnímu disentu: pokud vynechám agenty StB či cizí státní moci fungující za úplatu, byli to lidé, při všech dnes již známých kontroverzích, kterým podepsání charty a následné aktivity přinesly do života problémy včetně vězení a v několika případech i smrt. Za to si bezpochyby zaslouží úctu. Když vynechám devadesátá léta, dnes máme na jedné straně velmi kritické disidenty, jako je Jan Schneider, Lenka Procházková či Přemysl Janýr, a na druhé straně třeba Jiřinu Šiklovou se svým slavným výrokem „Raději se budu mýlit s Amerikou než mít pravdu s Ruskem“. V podstatě je to o tom, jak silné ideologické brýle si nasazují při „čtení“ současného dění v kombinaci s tím, jak vnitřně bolestné je pro ně si přiznat, že jimi vysněný ideál se nezadržitelně hroutí do svého pravého opaku.

Stále si vážím lidí, kteří se angažují v iniciativě Vraťte nám stát, i když se v mnohém názorově rozcházíme. Nepochybuji o jejich dobré vůli posouvat věci k lepšímu. Jenže když nepřesně interpretujete realitu, pak skutečnost, zda svým konáním podporujete dobro, či zlo, je věcí náhody. Když realitu interpretujete opačně, místo dobra podporujete zlo. Tuto odpovědnost ale nelze sejmout z nikoho z nás. Platí tak stejně pro mne jako pro vás. Cesta do pekla bývá dlážděna dobrými úmysly.

S těmi dalšími nemá smysl ztrácet čas. Každá generace má své svazáky (komsomolce, Hitlerjugend…). Už na škole jsme některým aktivním svazákům říkali buď „jasánci“ (čili ideologická zblbla podle postavy z Černých baronů), nebo „vy..cánci“. Vyberte si.

Sám jste dal najevo, že západní hodnoty ctíte – ale v tom původním smyslu, ne tak, jak jsou prováděny dnes. Jak jste prožíval druhou válku v Iráku, arabské jaro, Majdan, řeckou krizi a migrační krizi? Kdy ještě to byl ,,váš“ Západ, kdy jste pochyboval a kdy jste už věděl, že je něco špatně?

Nikdy jsem si nedělal žádné zvláštní iluze o jakémkoli režimu. Jak hodně pokročila degradace západní společnosti, jsem si uvědomoval postupně, řekněme od doby tzv. „humanitárního bombardování“ těsně po našem vstupu do NATO. V době arabského jara už jsem dlouho věděl, že jako země opět stojíme na špatné straně.

S pojmem „západní hodnoty“ mám trochu potíž. Abstrahuji tedy od takových „výdobytků“ naší civilizace, jako je fašismus, drancování kolonií, humanitární bombardování, vývoz demokracie tanky a barevnými revolucemi, podporování „našich zkurvysynů“ (např. Saúdská Arábie) a zabíjení těch „jejich“ (např. Libye) atd.

Co zbylo: naše společnost vyrostla díky dvěma motorům – tržní ekonomice a přirozenému právu, realizovanému zastupitelskou demokracií. Oba motory, které „naskočily“ nástupem novověku, vytvořily podmínky zajišťující lidem možnost růstu, budování rodin, firem a do té doby nevídaný blahobyt a využívání získaných svobod. Dnes jsou oba motory v rozkladu a disfunkční. Dovolím si tvrdit, že tento rozklad je způsoben vlivem nejrůznějších škodlivých ideologií, včetně současné mainstreamové ekonomie, které zasahují do přirozených ekonomických a politických procesů. Ty umožnily znefunkčnit společenské kontrolní mechanismy, které mají zabránit tomu, aby ekonomická moc ovládla moc politickou. To potvrzuje nepřímo i egyptolog Miloslav Bárta: „Civilizace kolabují na těch faktorech, na kterých vyrostly.“

Ctím tedy pouze hodnoty tradičního britského liberalismu: osobní, politické, ekonomické a náboženské svobody v původním významu, tj. ve smyslu svobody od něčeho (tzv. negativní svoboda – nechat žít, nevnucovat), kde stát plní především ochrannou roli. Svoboda pozitivní (k něčemu) je už fakticky uplatněním moci, která musí být ze zřejmých důvodů regulována: „Tvoje svoboda končí na špičce mého nosu.“ Odtud bychom se měli odpíchnout při diskuzích, jak znovu a lépe.

Ukrajinská krize rozjela debaty o našem vztahu k Rusku. Účastníme se sankcí, Rusko odsuzujeme, prezident Zeman má jiný názor. Jak hodnotit to, co v letech 2013 a 2014 podnikal na Ukrajině jak Západ, tak Rusko? Která je ta správná strana? Máme vůči Rusku, ale i Číně ctít západní ideovost a jednotu, nebo zaujmout jiné stanovisko? Jaké?

George Friedman, ředitel Stratfor, ve své knize Příštích sto let píše (2009), že Rusko nemůže připustit ztrátu Ukrajiny a Běloruska ze sféry svého vlivu zkrátka proto, že by se tím úplně odkrylo a nebylo se schopné bránit případné agresi. Dnešní krizi na Ukrajině předpověděl včetně toho, že Rusko bude vypadat jako agresor, ale jeho kroky budou ve skutečnosti vynucenou obranou. Stalin na postupimské konferenci požadoval kontrolu území 2500 km západně od Moskvy. Napoleon a Hitler Rusko vyučili. Putin ve svém známém projevu z roku 2007 řekl, že i když Rusko výměnou za souhlas se sjednocením Německa dostalo příslib, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, akceptuje to jako právo zemí na určení své bezpečnostní politiky, ale klade otázku, proč je zde budována infrastruktura, která je ohrožuje. Tohle všechno generálové USA/NATO vědí. Přesto jsou dnes raketové základny v Polsku, Rumunsku, vojenské kontingenty v Pobaltí, přes nás jezdí různé jízdy…

Kdo tady haraší zbraněmi? A proč? Do jaké míry se dnešní USA řídí neokonzervativní Wolfowitzovou doktrínou? Autor ji formuloval následovně: „Naším ústředním cílem je zabránit opětovnému vzniku konkurenta, buď na území bývalého Sovětského svazu, nebo jinde, který představuje hrozbu řádu, kterou dříve představoval Sovětský svaz.“ „Toto je dominantní důvod tvořící základ nové regionální obranné strategie a vyžaduje si, abychom se snažili zabránit jakékoliv nepřátelské mocnosti v ovládnutí regionu, jehož zdroje by, za konsolidované kontroly, postačovaly k vytvoření globální mocnosti.“ Co přesně znamená strategie Vojenské dominance v celém spektru? Kam až jsou ochotny USA zajít?

Rusko a Čína nejsou rozhodně vzorové demokracie, ale představa, že nás ohrožují vojensky, je nesmyslná. Jejich zájmy jsou ekonomické. Chtějí a potřebují prosperující Evropu.

I když je stávající stav nevyhovující, zahraniční orientaci nelze měnit ze dne na den. Za pár týdnů budou volby v USA, příští rok v Německu i ve Francii, Západoevropané i Američané se probouzí a vzhledem k celkové situaci můžou být USA i Evropa během 18 měsíců úplně jiné než dnes.

Je to ovšem jen šance s nějakou pravděpodobností. Proto by absolutně zásadní měly být dvě strategie v zahraniční politice ČR. Za prvé, realizovat tzv. politiku všech azimutů, což činí prezident Zeman, ale vláda nikoli. Za druhé, intenzivně jednat o výrazně hlubší spolupráci a společném postupu v rámci V4+ (to plus je Rakousko, ideálně ještě Slovinsko). V této skupině najít konsensus, kde jsou skutečné limitní podmínky setrvání v EU (migrační politika, TTIP…), a s touto vahou to dát jednoznačně najevo. Stejně tak postupovat vůči NATO, kde jde především o porušování článku 1 smlouvy: Smluvní strany se zavazují, jak je uvedeno v Chartě OSN, urovnávat veškeré mezinárodní spory, v nichž mohou být účastny, mírovými prostředky tak, aby nebyl ohrožen mezinárodní mír, bezpečnost a spravedlnost, a zdržet se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jakýmkoli způsobem neslučitelným s cíli OSN. Z tohoto článku se stal cár papíru.

Jako fatální se jeví migrační krize. Jak z hlediska praktických důsledků pro Evropu, tak z hlediska prohlubování nedůvěry Evropanů v EU. Kde je zakopán pes, co se pokazilo? Věříte na spiknutí západních elit za účelem zničení Evropy, či alespoň ,,zkrocení“ původních Evropanů migranty? Nebo se politika EU ještě nedávno odvíjela od jakýchsi reziduí levicově-liberální nadšeně ,,sluníčkářské“ politiky?

Nevěřím ve „skupinové šílenství“ politiků, kde se někteří pohybují na hranici vlastizrady. Dokázat to zatím nejde, ale je mnoho indicií pro existenci plánu. Např. „obrácení“ Merkelové, která ještě v roce 2010 říkala, že multikulturalismus selhal. Připravenost „neziskovek“ a finančních zdrojů pro ně, připravenost pašeráků a jejich krytí Tureckem, Itálií, částečně Řeckem. Jalovost Frontexu, útoky proti Maďarsku, které jediné dodržovalo příslušné smlouvy o migrantech a uprchlících… Loňský rok, to byl dobře připravený plán; vše klapalo podle jasného scénáře včetně mediálních výstupů. My, kteří jsme zažili vymývání mozků za socialismu, jsme neztratili schopnost vnímat, když nás někdo tahá za nos.

Dalšími nepřímými indiciemi jsou veřejně známé strategie a ideologie. Opět mohu sáhnout k Georgi Friedmanovi ze Stratforu. Po internetu koluje video z jeho přednášky, kde říká, že jediným klíčovým zájmem USA v Evropě v minulých sto letech bylo zabránit úzké spolupráci mezi Německem a Ruskem. Říká tím, že USA potřebuje slabou Evropu. Také jsem se potkal s člověkem, který pracoval ještě před revolucí pro kontrarozvědku a říkal mi, že o použití migrace jako zbraně se „učilo“ již v osmdesátých letech a obě strany měly připravené koncepce a postupy. A v neposlední řadě upozorním na Thomase P. M. Barnetta, který se pohybuje 20 let v administrativě USA (hlavně v okolí Rumsfelda), který razí tuto tezi: Konečným cílem je homogenizace všech států na zeměkouli. Toho musí být dosaženo smíšením ras s cílem vzniku světlé hnědé rasy v Evropě. Proto musí Evropa přijmout ročně 1,5 milionu přistěhovalců z třetího světa. Výsledkem tak bude vznik populace s průměrným IQ 90, lidí, kteří budou příliš hloupí na to, aby chápali, ale dost inteligentní, aby pracovali. Proces globalizace navrhuje završit vytvořením jednoho světového náboženství, jedné kultury a smícháním ras na zeměkouli.

O tom, kdo stvořil Tálibán a al-Káidu, už se ví. Vznik ISIL v pouštích Iráku a Sýrie, kde americké satelity kontrolují každou píď země, nemohl proběhnout bez povšimnutí/souhlasu USA. Podle různých náznaků Pentagon ignoruje Bílý dům a dělá si svoji vlastní politiku, stejně tak CIA. Pokud bychom měli zasáhnout mozek ISIL podle návodu prezidenta Zemana, kde je asi tak geograficky umístěn? Rijád? Ankara? Langley? Pentagon?

Mimochodem, jistě je dobré zeptat se, co s tou uprchlickou krizí dělat. Hlídat vnější hranice? Vozit migranty zpět do Libye a Turecka? Potápět lodičky? Budovat tábory mimo EU? Těch myšlenek létají mraky.

To je celý komplex opatření, část z nich musí jít po příčinách, část po následcích, některá opatření se týkají Evropy, některá mimoevropských zemí, některá jsou krátkodobá, některá dlouhodobá… a teprve celý komplex může pomoci řešit problém. Jednotlivá opatření nikoli. „Balíček přežití“ by mohl vypadat asi takto (bez nároku na úplnost a s vědomím, že se to nedá prosadit):

Akutní léčba: ochrana vnějších hranic Evropy

1) Uzavřít evropské (nikoliv jen schengenské) hranice. Pokud se omezíme jen na Schengen, necháme svému osudu celý Balkán a také východní Evropu, což si zaprvé nezaslouží a zadruhé by to bylo krátkozraké: vrátilo by se nám to jako bumerang. K tomu je nutná dohoda s Řeckem a Itálií, které na to nemají zdroje. Je nutné zapojit síly NATO, Frontex nestačí. Nepropustná hranice musí být v mezinárodních vodách. Systém ochrany včetně příslušného PR by měl být obdobný jako v Austrálii. V případě neprosazení této varianty v rámci EU podpořit spolupráci V4 + Rakousko + balkánské země včetně Řecka (!) a alokovat dostatek zdrojů.

2) Pomoc a přijímání skutečných uprchlíků (ekonomické migranty v žádném případě nevpouštět) organizovat pokud možno vně evropské hranice, v existujících nebo nově zbudovaných táborech. Země, na kterých tyto tábory budou, je potřeba finančně, materiálně a organizačně podpořit. Kdo se odmítne identifikovat, nedá otisky prstů atd., nemá nárok. V těchto zemích dosáhnout dohody o repatriaci migrantů.

3) Hraniční evropské země podpořit finančně, technologicky, personálně, transferem know-how...

4) Realizovat masivní informační kampaň především v tzv. bezpečných zemích, odkud přichází nejvíce migrantů, že nemají šanci se do Evropy dostat.

Akutní léčba: ochrana vnitřní

1) Intenzivně komunikovat s neradikalizovanými názorovými vůdci islámu (imámové?) v jednotlivých zemích a aktivovat zatím slušnou, ale mlčící většinu s cílem zabránit další radikalizaci uvnitř příslušných komunit. Všichni musí chápat, co hrozí v případě eskalace konfliktu. Pomáhat s integrací u k tomu ochotných podle kanadského vzoru.

2) Bezpečnostní složky a tajné služby musí mít ochranu evropského prostoru jako absolutní prioritu a musí spolupracovat.

3) Navýšit rozpočet a personál armády a bezpečnostních složek, podporovat vznik domobrany a zajistit její právní status, stanovit role v jednotlivých druzích krizových situací a zajistit výcvik.

4) Umožnit občanům držet zbraň – odmítnout připravované normy EU v této oblasti.

5) Zajistit v legislativě, aby činy prosazující právo šaría občany EU byly souzeny podle paragrafů o zločinném spolčení nebo vlastizradě. Následovat musí ztráta občanství a vyhoštění mimo Evropu.

6) Islamismus označit v legislativě jako formu fašismu, se všemi důsledky z toho plynoucími.

7) Ekonomické migranty a všechny ty, kdo se odmítnou identifikovat, z evropského území vrátit zpět do země jejich původu. U těch, kteří se nenechají identifikovat, dát na výběr mezi utečeneckými tábory vně evropské hranice (nutno dosáhnout dohody s příslušnými zeměmi).

8) Podmínkou pobytu pro azylanty musí být, že se identifikují, zaváží se dodržovat místní zákony, včetně závazku neprosazovat islamismus a právo šaría. Porušení závazku je automaticky chápáno jako zrušení práva na azyl včetně okamžitých kroků repatriace.

9) Postupně vrátit vládu národního práva do no-go zón i za cenu nezbytného násilí.

Nutno podotknout, že nic z toho nás neochrání proti teroristům, kteří jsou ochotni obětovat život.

Kauzální léčba: systémová opatření

1) Distancovat se od agresivní politiky USA a předchozích vlád Francie a Velké Británie.

2) Okamžitě se přestat vměšovat do dění v Sýrii, nasadit výhradně diplomatické páky, aby byla válka ukončena co nejdříve, ve spolupráci s Ruskem a legální syrskou vládou.

3) Přestat zasahovat do vývoje ve všech arabských zemích, pokud o to příslušné legitimní vlády nepožádají. Obecně přestat vyvážet „demokracii“.

4) Přestat tolerovat nebo dokonce podporovat totalitní režimy v Turecku, Saúdské Arábii, Kataru atd., podporující ISIL.

5) Neeskalovat konflikt s Ruskem, přestat z něj dělat nepřítele a najít způsob vzájemně výhodné spolupráce v hospodářské i bezpečnostní oblasti.

6) Nabídnout, ale nevnucovat pomoc při rekonstrukci válkami postižených zemí.

7) Interními procedurami NATO zajistit již výše zmíněné dodržování čl. 1 Aliance. Vylučovat členy, kteří článek poruší.

Jak hodnotit výkon evropských elit posledních let? Myslíme ty oficiálně bruselské i ty skutečně výkonné – tedy německé či rakouské. Proč tento systém nedokáže ve svém hlavním proudu generovat politiky, kteří by byli schopni splnit přání lidí? Jak se díváte na zelené přístupy typu, politik musí voliče vychovávat, nesmí jim podléhat a musí přijímat uprchlíky, i když je oni nechtějí?

O unijních politicích nemá smysl moc mluvit, ti vlivní nejsou voleni, ale jmenováni (samotný proces jmenování by stál za rozbor). Jsou to loutky – úředníci, kteří nehájí zájmy lidí. Voleni jsou pouze poslanci EP, ale ti ani nemají zákonodárnou iniciativu a o jejich motivacích si také převážně netřeba dělat příliš velké iluze. Čest výjimkám.

Co se týče volených politiků významných členských zemí, to je daleko zajímavější otázka. Doufám, že někdy v budoucnu někdo napíše detailní analýzu, jak se v jednotlivých zemích v časové ose z běžné korupce (zjednodušeně „za procenta“) stávala systémová korupce (ovlivňování legislativy, finančních toků státu prostřednictvím rozpočtu, dotačních mechanismů atd.) a posléze ochota jednat tak, že to má často příznaky zrady národních zájmů anebo vede ke krveprolití někde ve světě.

Dnešní zastupitelská demokracie má podobu soutěže politických stran, konstruovaných na ideologickém principu. Tyto strany hodně slibují a pak nic z toho neplní, aniž by za to nesly jakékoli důsledky. A po cestě se pěkně napakují. Je to lákadlo obrovské míry moci a výhod bez jakékoli odpovědnosti. A to přitahuje určitý typ lidí. To nemá se „zastupováním“ v pravém slova smyslu nic společného. Má-li zastupitelská demokracie být funkční, musí lidé znát osobně toho, kdo je zastupuje, a ten před nimi musí skládat účty. Potřebujeme se dostat do vertikálního, odideologizovaného modelu zastupitelské demokracie. Jinak se nic nezmění.

Vztah mezi voličem a zastupitelem by měl být vždy otevřený, je to o dialogu. Zastupitel by měl nabídnout řešení. Pokud není schopen občanům své řešení obhájit, je to jeho problém. Obecně odmítám jakékoli elitářské přístupy. Stejně jako Petr Robejšek si myslím, že moudrost lidí je větší než odbornost elit. A navíc, následky špatných rozhodnutí vždy nesou především obyčejní lidé. Musí mít tedy poslední slovo. Moudrost má odpovídat na otázku CO? Odbornost na otázku JAK?

Vy se věnujete poradenství pro strategické řízení, vaším oborem je, řekněme, reálná ekonomika. Doposud jsme se věnovali evropským elitám, pojďme se nyní věnovat evropským občanům. Chce se jim pracovat? Do jaké míry jsou západoevropští občané zlenivělí, východoevropští nekonkurenceschopní a jihoevropští… to je katastrofa sama o sobě, s padesátiprocentní nezaměstnaností mladých? Jak Evropan obstojí proti levnému, pružnému a učenlivému Asiatovi?

Adjektiva použitá v otázce jsou samozřejmě zjednodušující, ale nosná v tom, že poukazují na principiální důvody, proč ekonomická integrace a hlavně vznik a rozšíření eura byly příliš rychlé. Každý národ je nějak specifický a to má dopady i na jeho konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku. Zkuste ale změnit výchozí předpoklad současnosti, že důležitý je jen úspěch a konkurenceschopnost ve všech odvětvích. Třeba za předpoklad, že nejdůležitější je, aby lidi žili spokojený, šťastný život. Celé dnešní ekonomické paradigma se vám rozsype jak domeček z karet. Opravdu je pro všechny nebo aspoň pro většinu tím nejdůležitějším běžet celý život tzv. „krysí závod“? A kdo nechce, ať „chcípne“?

A vracíme se na začátek, k panu Bártovi: Civilizace kolabují na tom, na čem vyrostly. Ekonomická moc ovládla politickou. Finanční megakorporace utahují šrouby, privatizují zisky, socializují ztráty. Neviditelná ruka trhu se změnila v lepším případě ve slepou, v horším případě v pěst rozdávající rány. Finanční systém se proměnil v globální kasino a již téměř kolabující „letadlo“ (doporučuji k hlubšímu pochopení dvě knihy: Bernard Lietaer „Budoucnost peněz“ a David Graeber: „Dluh: prvních 5000 let“).

To jsou hlavní příčiny. Důsledky pozorujeme všude kolem sebe. Ne, ti lidé na jihu, východě, západě a kdekoliv jinde jsou prostě takoví a není žádný skutečný důvod je jakkoli nutit, aby se změnili. Podívejte se znovu třeba na film Bobule. Chtěli bychom snad jižní Moravu jinou? Já tedy ne. To ten neúprosný, kvazi-otrocký systém růstu, který jsme si nechali vnutit, pracuje proti lidem ve prospěch malé skupiny „vyvolených“. Cílem je korporátní fašismus. A politici nám k tomu hrají kašpárkovo divadlo o svobodě a demokracii.

Je pravda, že jsme tu hru dobrovolně, naivně přijali. U nás Středoevropanů probíhá frustrace z nenaplněného očekávání, celá jižní Evropa právě prožívá vystřízlivění a Západoevropany a Skandinávce probuzení do tvrdé reality ještě čeká, ačkoli budík už jim zvoní dlouho a hlasitě.

Jaroslav Kuchař V profesním životě strategický konzultant, pracující především pro domácí firmy s jasným vlastnictvím a dlouhodobou vizí. Ve veřejném prostoru zakládající člen občanské iniciativy Vyměňte politiky.cz a Vraťte nám stát, ani v jedné organizaci však není aktivní.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Huml

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Dotace existují jen proto, aby vytvářely korupci. Markéta Šichtařová našla v tomto týdnu příklad, který patří do učebnic

15:30 Dotace existují jen proto, aby vytvářely korupci. Markéta Šichtařová našla v tomto týdnu příklad, který patří do učebnic

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Přijetím eura by se nůžky v životní úrovni mezi námi a Německem začaly …