Jaký je z vašeho pohledu důvod, proč takové věci, jako vyznamenání osobností Milošem Zemanem, nebo udělení ocenění pro Jarka Nohavicu z rukou Vladimira Putina, vyvolávají tak bouřlivé reakce?
Myslím si, že jsou vždy vyvolány tím, že existuje nějakým způsobem někdo – neříkám opozice, ale je zde určitá skupina lidí, jež některé osoby mají rády a některé nemají, jakmile se objeví. A cokoliv se objeví v souvislosti s osobou, kterou mají na černé listině, dle libosti ji osolí. A to je právě případ i toho Jarka Nohavici, protože nevidím důvod, proč by Jaroslav nemohl přijmout vyznamenání, jestliže ho někdo ocení. Pro mě za mě, kdyby mu to ocenění dal kdokoliv jiný, budou povykovat a říkat: ano, jasně, to je důkaz, že bla bla bla. Ale jakmile ho udělil Putin, který je také na černé listině, je tím pádem všechno špatně. Já si pouze myslím, že jde o vyvolávanou hysterii, ale je to ve všem. V muzice, v politice, zpravodajství a až po s odpuštěním prodej rajčat nebo vánočních věnců.
Jsme podobně hysteričtí i v případě Ruska? Například poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová chce ustavit vyšetřovací komisi pro zkoumání ruského a čínského vlivu v Česku...
Oprávněné obavy máme ve vztahu k čemukoliv, ať už je to Rusko, Američané, Evropská unie… Ve všem můžeme mít obavy, ale je otázka, nakolik je to konkrétní a reálné. Samozřejmě každý na to může mít jiný názor. Přiznám se, jsem otrocký pravičák, vždy jsem volil ODS, ale ve chvíli, kdy šla do háje, byl jsem naštvaný. Formou protestu jsem volil Piráty. Dochází mi dodatečně, že jde pouze o lidský proces, který v sobě člověk vyvolá, i když je to vlastně pitomost, protože volit někoho, kdo má v názvu jako základ svojí existence kradení a okrádání, je pitomost. Ale člověk takhle neuvažuje. Jde o vyjádření nesouhlasu s tím, co se děje. Z toho důvodu se do toho opře a volí na truc proti zavedeným politickým stranám. Pro mě je to jen vyjádření odporu.
Pak si šťouchnou ať už do Nohavici, nebo do Zemana, je to jen vyplynutí ze situace. To je přesně ten moment, do kterého se nás s gustem naši politici snaží uvrtat. Lidé začínají být naštvaní už jenom z principu. Další vtip. Jeden kamarád povídá druhému: Znáš to, jak náš starosta běží po návsi a má v zádech zabodnuté vidle? Neznám. Já taky, ale škoda, začíná to pěkně.
Ing. Miloš Zeman
To je situace, která dnes vzniká. Lidé jsou permanentně naštvaní proti tomu, co jim je dáváno jako vzor. A všude - ve zpravodajství, v rozhovorech mi připadá, že se snaží establishment zabránit, aby si lidé sedli a mohli si o těchto věcech promluvit. Zakážou kouření v hospodách, za chvíli zakážou podávání kávy v hospodách. Jako se báby slezly na kafe, probraly chlapy, umyly zadky manželům, partnerům, ale vykecaly se z toho, vyčistily si hlavu, tak to fungovalo. Dnes to nefunguje, protože lidé se nemají kde sejít. Nemohou si spolu v hospodě zapálit cigáro, za chvilku si nebudou moci dát ani pivo, protože ho zakážou točit.
Máme za sebou oslavy sta let vzniku Československé republiky, jak podle vás cítíme vlastenectví? Vlajky už tolik nevyvěšujeme. Jak moc si uvědomuje, že jsme Češi?
Mám pocit, že jakákoliv národní hrdost a patriotismus upadá, protože taková je tendence vládnoucích vrstev – jako bychom se neměli na co těšit. Na každém dvorku v Americe si Amík postaví stožár, na kterém vytahuje sám a rád americkou vlajku a je hrdý, že je Američan. Měli bychom být hrdí. Češi dokázali spoustu věcí a o těch se nemluví.
Přiznám se, že jak hraje národní hymna a najednou se utne bez slovenské části, je mi to prostě divné. Považuji se za Čechoslováka, protože jsem se v Československu narodil a mám tam spoustu kamarádů. Stále to beru tak, že jsem Čechoslovák, neberu se pouze jako Čech. Chechtal jsem se při tehdejším mistrovství světa v hokeji, kde jsme ve finále porazili Slováky a já jsem v televizi poslouchal komentátora, který zoufalý říkal: tak teď se Finové musíme modlit, aby se neodtrhla ještě Morava od Čech, protože jsme jinak v háji a zase bez medaile. My jsme byli první, Slováci byli druzí a Finové se bojí, aby se neodtrhla Morava od Čech, která by získala třetí medaili. Pokud jde o nějaký sport, tak jsme patrioti. A kdo neskáče, není Čech. Ale pokud by šlo o něčem rozhodnout, dává ruce pryč, couvá, neví, kde žije, v jakém státě. To mi přijde jako velmi smutné.
autor: Zuzana Koulová