Vadí vám, že se Petra Kvitová rozhodla platit daně jinde než v České republice?Anketa
Hodně se debatuje o výrocích některých politiků v médiích v souvislosti s úmrtím čtyř českých vojáků v Afghánistánu. Jak vy vnímáte výrok bývalého místopředsedy ODS pana Macka, že příslušníci české armády byli v Afghánistánu dobrovolně za žold a kdykoliv mohli jít dělat méně rizikovou práci?
Pan Macek zmizel po komické rvačce s kolegou Rathem z televizních obrazovek i povědomí občanů, voličů. Pravděpodobně se chtěl jako známý pravicový protivník populismu populisticky zviditelnit před komunálními volbami. Otázkou je, zda pan Macek kdysi podporoval vstup naší republiky do NATO. Pokud má k bezpečnostní politice našeho státu a jeho členství v NATO takový odpor, že se v boji o voličské hlasy v blížících se komunálních volbách nízce otírá o vojáky padlé ve službě a bohužel není sám, může problém demokraticky řešit. Nikdo mu přece nebrání založit politickou stranu, která zvítězí ve volbách a naše republika poté z NATO vystoupí.
Může přitom i zrušit armádu a nahradit ji nějakou soukromou armádou či službou za dvojnásobnou cenu. Má pravdu v tom, že profesionální vojáci jsou placení, stejně jako třeba policisté. Mimochodem v nižších hodnostech nikterak skvěle. Příslušníci obou profesí by si mohli najít bezpečnější práci, stejně jako třeba hasiči. Všichni nasazují život při výkonu povolání. Nerad aktuální situaci přirovnávám k relativně nedávné tragické smrti několika českých hokejistů, kteří hráli v ruských klubech za ruské peníze, tedy nereprezentovali republiku a zahynuli při havárii ruského letadla. Jednomyslně byli našimi politiky prohlašováni za hrdiny. Proč, jaké bylo jejich hrdinství ve vztahu k naší zemi? Ale přiznám se, že příliš nesleduji, co kdo na české politické scéně hraje a řekne. Docela by mne zajímalo, co by kritici našich padlých vojáků řekli v případě, že by se takový útok stal třeba v Praze a byli při něm pobiti policisté ve službě a čeští civilisté.
Fotogalerie: - Ostatky padlých vojáků v Praze
Jste spokojeni se zahraniční politikou České republiky?Anketa
Věřím tomu, že by se našli i tací, kteří by kritizovali omezování lidských práv a nedostatečnou ochranu osobnosti teroristů, někteří nikoli zadarmo. Koneckonců, nedávný výbuch na palestinském zastupitelském úřadě byl dost ilustrativní. Byl jsem téměř rok na zvláštní misi, částečně v jižním Iráku, takže znám poměry v tamním regionu i to, proti čemu naši vojáci bojují. Terorismus v Praze se klidně může stát realitou. Zdůrazňuji, že nejsem zhlouplý americkou propagandou. Takového ocenění se mi dostalo od jednoho čtenáře článku o teroristických útocích na Novinkách.cz. V odezvě jednoho z čtenářů ParlamentníchListů.cz na můj nedávný rozhovor jsem zase komunistický lampasák, tankista, takže mám opravdu široké spektrum záběru.
Ale není na světě člověk ten, jenž by zavděčil se lidem všem. V praxi nikomu, slušně řečeno, nepodlézám a nejsem poskokem žádných cizích zájmů. Nedělal jsem to nikdy, stálo mne to před rokem místo na Ministerstvu obrany a jsem už starý na to, abych se to učil. Nelze vyloučit, že tento rozhovor bude u některých čtenářů méně populární než ty předešlé. Ale já nejsem politik a pro případnou větší či menší popularitu se nesnížím k tomu, abych říkal něco jiného, než si myslím a považuji za odborné a korektní hledisko, případně se dotýkal cti padlých i živých vojáků ve službě či ve výslužbě. Znám řadu z nich z misí i ze služby doma. Až na některé ostudné výjimky a zájmové skupinky jsou to většinou normální slušní lidé a bylo mi ctí s nimi sloužit a spolupracovat.
Psali jsme:
Který světový státník je váš nejoblíbenější?Anketa
Postoj české vlády k tragédii, předpokládám, považujete za důstojný, že?
Česká politická reprezentace reagovala až na výjimky obdobným způsobem jako v jiných civilizovaných křesťanských zemích, kde vojáci položí život v oficiální misi. Diskuzi snad vzbuzovaly sirény a zvony. To není o nějakých aktuálních osobních pocitech, ale o plnění závazků. Stát je vyslal do války a projevil jim úctu. Vojáci jeli na misi proto, že tohle je jejich práce, za kterou jsou samozřejmě placení a jde v takovém případě o velmi rizikové zaměstnání. O vyslání rozhoduje politická reprezentace státu. V zemích, které znám, je vojenské povolání, snad s výjimkou některých uniformovaných úředníků na ministerstvu, obecně považováno za povolání čestné. Vzhledem k riziku se naši vojáci na mise v Afghánistánu nijak netlačí, ale plní rozkazy. Takové to prostě na vojně bylo, je a pravděpodobně i bude. Jak to vypadá, když není, můžeme vidět na bojových výsledcích armád Iráku, Afghánistánu.
Představte si, že bychom měli ještě armádu tvořenou vojáky základní služby a ti by museli do Afghánistánu. Jaký by byl názor některých politiků a kritiků z řad veřejnosti? Také by je ostouzeli? Mimochodem vojáci mohou účast na misi odmítnout ze závažných důvodů. Jenže ono je také spojuje kamarádství, profesionální čest a odpovědnost, což jsou pojmy u nás téměř zapomenuté spolu s vlastenectvím, ale také s obecnou slušností a úctou k druhým. Nelze se divit, že v západním zahraničí se na naši republiku dívají jako na stát levných pracovních sil, levných děvek, levného chlastu, levných drog, podivných zákonů, sprosťáctví, korupce a zlodějiny. Zde by se měli chytit za nos mnozí naši ideologové posledních pětadvaceti let. Platy vojáků v misích jsou sice slušné, ale výrazně menší než u leckterého externího manažera u státního podniku, který neriskuje nic kromě opruzeného zadku z křesla či únavy z golfu a mnohdy nadělá víc škody než všichni vojáci dohromady. Milionové odškodné za padlého vojáka má rovněž daleko do českých zlatých padáků. Proto si mnozí vojáci platí ještě značné pojistné. Dodávám, že mise, které provádějí naši vojáci v zahraničí, mají svojí náplní blíže k operacím četnictva než ke klasickým operacím vojenských jednotek. I Ministerstvo vnitra posílá do takových destinací své lidi, což je ovšem málo známé.
Psali jsme:
Vladimir Putin je...Anketa
V jaké fázi je válka proti terorismu a jaké jsou ztráty NATO?
Ona to už vlastně není ani takzvaná globální válka proti terorismu, ale proti agresivnímu islamismu. Je to takzvaná islamizace zdola, která prosazuje ortodoxní napodobování proroka Mohameda, realizuje sociální podporu a spolupráci v komunitě, případně chrání svoje členy proti útlaku ze strany státu. Tyto v podstatě kladné faktory vyvažuje naprostá nesnášenlivost ke všem, kteří vybočují nebo žijí jinak, doprovázená mnohdy značnou dávkou pokrytectví některých vůdců. Terorismus je jen její nejvíce viditelný projev. Jak jsem uvedl, z hlediska pracovní náplně neexistuje velký rozdíl mezi prací vojáků a policejních zásahových jednotek, případně četnictva. Válka se sice vede dlouho, ale špatně a v Afghánistánu se už prohrála. Dnes jsou na tom vojáci hůř než ti, kteří přišli na místo před deseti lety po porážce vojenské složky Tálibánu. A dobrá válka je pouze válka vítězná. Neexistuje žádné morální vítězství, to je jen trapný fíkový list, který se pokouší zakrýt hanbu porážky. Ztráty americké armády od roku 2001 do roku 2010 byly menší než za posledního tři a půl roku. Počty mrtvých dramaticky rostou. Angažovanost USA a NATO v Afghánistánu brzy skončí a jejich odchod je naplánovaný. Ostatně některé armády, třeba francouzská, již odešly zcela. Američané dnes drží asi sedm základen a to je všechno.
Psali jsme:
Kdo by měl odstoupit z vlády?Anketa
Platí stále termín 2016 pro odchod Američanů ze země?
To nelze s jistotou říci. Už měli být pryč letos, ale termín se stále posunuje. Pravděpodobné totiž je, že když se vojáci NATO stáhnou, tak se současný režim neudrží stejně jako pravděpodobně i v Iráku. Přitom se nejedná o přehlédnutelný problém, neboť vakuum vyplní islamisté a vznikne vzájemně se podporující soustava států ovládaná agresivními islamisty. Nelze vyloučit ani občanskou válku. Pokud si někdo myslí, že bezpečnosti Evropanů se to netýká, velmi se mýlí. Mluvím z vlastní zkušenosti.
Proč má NATO v Afghánistánu tak nízký počet vojáků?
Většina států už došla ke zjištění, že válka je prohraná a nelze ji vyhrát. Ztráty jsou dramatické. Britové odešli v podstatě poté, co zjistili, že jejich pyrotechnici nejsou schopní zvládnout situaci z hlediska více či méně improvizovaných výbušných nástražných systémů. Přitom mají nejlepší pyrotechniky na Západě, kteří jsou srovnatelní snad pouze s Rusy. Britové to prostě odtroubili na základě zjištění, že situace je nezvládnutelná, ztráty pyrotechniků i dalších vojáků rostou a těch nástražných výbušných systémů je tolik a jsou tak kvalitně vyrobené, že se odpor zvládnout nedá. Některé z amerických základen už se zásobují jedině ze vzduchu, protože nikdo není schopen se k nim dostat po zemi beze ztrát. Horší je, že neexistuje reálná strategie pro poafghánské období.
Takže už podle vás válka v Afghánistánu nemá smysl?
Jako první konstatovali, že válka v Afghánistánu je prohraná, Poláci, a to již v roce 2010. Právě oni jsou podle mého názoru spolu s Brity nejlepší vojáci v NATO. Naši vojáci budou pravděpodobně pokračovat v misi jako spojenci USA v NATO, takže v souladu se závazky, především článkem 5 Severoatlantické smlouvy budou podporovat zůstávající spojenecké vojáky, dokud se nestáhnou. Někomu se to může zdát nesprávné či spíše nevýhodné. Ale především bezpečnostní smlouvy jsou jako manželství, tedy spolu v dobrém i ve zlém. Dnes takové hodnoty leckomu nevyhovují a na společnosti je to vidět, viz výše. Na nás se spojenci vykašlali v roce 1938, 1948 i 1968 (s výjimkou protestu Jugoslávie, Rumunska a Albánie) a my bychom si takové jednání neměli brát za příklad. Spojenci se nemají opouštět jen proto, že je to zrovna výhodné. Patřím ke staré generaci a takový je můj názor.
Když se vojska NATO stáhnou z Afghánistánu a současný režim se neudrží, bude v Afghánistánu pak vládnout Tálibán?
S velkou pravděpodobností. Když odešli z Afghánistánu Rusové, tak se Muhamad Nadžíbulláh jako prezident udržel s jejich podporou dva roky. Mimochodem, podle některých západních odborníků by byli Rusové zvítězili, kdyby vydrželi bojovat ještě dva roky. Mudžahedíni by se zhroutili pod tíhou ztrát a změn v afghánské společnosti. Obávám se, že současný režim nevydrží ani tak dlouho. Islamizace společnosti v negativním slova smyslu je taková, že se dá předpokládat vítězství agresivních skupin a hnutí opírajících své názory o nepřátelství k čemukoli jinému, než je ortodoxní forma islámu. To jsou v první řadě Američané, Evropané a v širším slova smyslu křesťané, židé, agnostici, buddhisté, hinduisté, šintoisté a další. V této otázce neexistuje žádná domluva a žádný kompromis, což mnohým Evropanům kupodivu stále nedochází. Je otázkou, které hnutí odporu v Afghánistánu vyhraje v boji o moc, protože jich existuje více. Nicméně je velmi pravděpodobné, že po odchodu Američanů režim padne.
Psali jsme:
_635340008670404046.jpg&id=21882)
Vy jste řekl, že v současné době válka už smysl nemá, ale kdyby se navýšil počet vojáků NATO a ti zasáhli s větší razancí, možná by mohli výsledek změnit?
Jenže to by museli začít tvrdě a bezohledně bojovat, už když do země přišli - a bojovat jinak na všech frontách. Museli by změnit režim a zlikvidovat zdroje peněz pro teroristy, což jsou drogy a podpora některých arabských zemí. USA přehlížejí podstatu konfliktu a posílají jen vojáky s cílem likvidace následků. Jsou tedy stále pozadu za protivníkem. Navíc jejich vojáci nemají kromě peněz velkou motivaci ve srovnání s islamisty, kteří brání náboženství, vlast, životní styl, tradice atd. To vše je obrovský problém, protože na jedné straně se bojuje proti teroristům a na druhé straně produkce drog v Afghánistánu vzrostla od roku 2001 o 300 procent. Teroristé si v podstatě koupí, koho chtějí. Jejich vůdcové jsou dolaroví multimilionáři. Jejich protivníci jsou vychováváni v liberální ideologii, kde jedinou hodnotou člověka je jeho konto a majetek. Afghánská společnost je těžce islamizovaná, více než to bylo v době, kdy Afghánistán ovládali Rusové. Kdyby Spojené státy nevyhnaly Rusy, tak dnes byla situace lepší a pokles vlivu agresivních forem islámu výrazný. Tím, že Američané, Britové a Saúdové kdysi podpořili Tálibán, vyhnali Rusy a nechali povraždit jejich domácí spojence, vesměs nadprůměrně vzdělané a málo islamizované, si bohužel ukovali čerta proti sobě. Na tom, že se toleruje produkce drog, mají podíl i evropští politici, protože Američané měli tendenci obchod s drogami, především maková pole, zlikvidovat, ale evropské státy se postavily proti a tady máme výsledek. Evropané topící se v ideologických chimérách a pseudohumanismu se domnívali, že Afghánci budou radostně pěstovat obilí, kde dostanou deset dolarů za pytel, místo opia, kde dostanou za pytel suroviny 10 000 dolarů. Nelze se divit, že výplody mozků z Bruselu vzbuzují stále větší pesimismus.
Psali jsme:
Vrátím se ještě k tragédii minulých dnů, ke které došlo způsobem sebevražedného atentátu. Je to častý způsob boje Tálibánu?
Ano, je to způsob, se kterým přišli íránští instruktoři v Libanonu v 80. letech a vycvičili palestinské bojovníky na tento typ boje proti Izraelcům. Ten se pak rozšířil v islámském světě. Hlavní použití bylo v boji Palestiny, konkrétně Hizballáhu a Hamásu proti civilistům v Izraeli a pak ho převzali v Iráku a Afghánistánu. Koneckonců není to tak dlouho, co došlo k teroristickým útokům v Británii, Francii a Španělsku, tedy v zemích s početnými menšinami muslimských imigrantů. V současnosti bychom asi těžko hledali teroristický útok, který neprovedli muslimové.
Proti těmto útokům se v podstatě bránit nedá?
Pokud jde o sebevražedné útočníky, tak minimálně. Útoky jako ten v úterý se dějí zblízka, útočníci jsou většinou v civilu nebo schovaní v autech. Základem je moment překvapení. V případě našich mrtvých vojáků se sebevražedný atentátník dokonce oblékl do uniformy afghánské policie. Další problém je, že místní armády a místní policie jsou velmi nespolehlivé. I z ozbrojených složek utíká obrovské množství dezertérů a většinou i se zbraněmi. V Iráku naši vojáci říkali, že cvičí ve dne policisty, kteří jsou v noci teroristi.
Psali jsme:
Mohly by USA ještě změnit svou politiku, aby konflikt nebyl ztracený?
USA mají spoustu vlastních ekonomických problémů a opět se angažují do nesmyslné minulé ideologické války proti „Sovětskému svazu“ na Ukrajině, kam cpou miliardy. Výsledkem jsou stovky mrtvých, tisíce raněných a bezbřehá nenávist jako na Balkáně. Na druhé straně jim dlouhodobě roste velmi silný nepřítel v podobě islamistů. V Afghánistánu proti nim bojují, ale doma a v Evropě je přehlížejí, pokud je přímo nepodporují. Taková válka proti terorismu samozřejmě nemá hlavu a patu a nelze ji vyhrát. Stačí vzpomenout na nedávnou válku v Mali a Libyi, kam se hrnuli dobrovolníci muslimského vyznání z Francie na pomoc islamistům, kteří bojovali proti Kaddáfímu s podporou EU a USA. V současné době Evropa neví, co s tisíci nevítaných muslimských imigrantů, kteří proudí do Itálie. Američtí a evropští politici si musí uvědomit, kde je reálný nepřítel, a tím směrem se zaměřit. Naopak Rusko je z tohoto hlediska vítaný spojenec, protože je také ohrožované islamisty a jejich teroristickými útoky, především z Čečenska, ale i dalších zemí. Zrovna ve válce v Afghánistánu Spojeným státům Rusko dost pomohlo, což se rovněž příliš neví. Změnit situaci by znamenalo vrátit se do Afghánistánu s velkými počty vojáků a techniky a postupovat proti nepříteli velmi brutálně - a kromě toho je tu další problém, že se USA opírá o nespolehlivé spojence jako je Pákistán. Část pákistánských politiků a ozbrojených složek podporuje Tálibán. Spojené státy by musely změnit i politiku Pákistánu a zabránit dalším islámským zemím, aby teroristy finančně podporovaly. Američané by museli nějakým (?) efektivním způsobem zakročit proti přitvrzující islamizaci v regionu, což by však vedlo k velkému džihádu. Jenže to by znamenalo v první řadě zlikvidovat obchod s drogami, nikoli si na to jen hrát. Potom by se musel omezit nákup ropy a dalších produktů od zemí, které podporují terorismus. Jenže to by znamenalo sáhnout na zisky nadnárodním korporacím i některým tajným službám. Bohužel nelze vyhrát válku proti islamistickému terorismu podle dvojího metru, zároveň bojovat i řečnit o obchodu a volném trhu, humanitě a lidských právech a v rámci experimentů sociálního inženýrství a multikulturalismu importovat miliony muslimů do chudnoucí Evropy s desítkami milionů nezaměstnaných. Situace je v podstatě neřešitelná bez základní změny přístupu k imigrantům. Do některých pařížských čtvrtí se policisté odvažují ve dne vstoupit, jen pokud jsou vyzbrojeni samopaly, a v noci pouze v doprovodu obrněného vozidla. A hádejte, kdo tyto čtvrtě obývá? Pokud se pomatení či petrodolary zaplacení ideologové v Bruselu rychle neproberou z fantazií a iluzí, budeme mít džihád s teroristickými útoky i v Praze.
Pokud si zkusíme představit efektivní řešení, pak by se nabízelo spojení NATO s Ruskem proti islamistům?
Svým způsobem ano. Mimo jiné s podporou Rusů se podařilo porazit úspěšně Tálibán pomocí vojsk Severní aliance, jak se jim tehdy říkalo. Rusové čelí tlaku islamistů z jihu a je to logický a přirozený spojenec pro EU i USA. Jenže místo toho, aby se spojili, tak se opět radostně rozvíjí studená válka, USA nadšeně podporují nesmyslné sankce proti Rusku, na které doplatí především Evropa. V době válčení na Ukrajině, které je samo o sobě hloupé a sebevražedné, jim dále roste islamistický nepřítel. Ten ovšem ohrožuje především Evropu a Asii, USA jsou za oceánem. Avšak USA jsou v pasti dřívějších nesprávných rozhodnutí a jejich současná politická reprezentace neví, jak z toho se ctí ven, protože je všem jasné, že když z Afghánistánu odejdou, tak se proamerický režim rozsype.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
