Spojené státy s Británií a Francií "potrestaly" syrský režim za chemický útok na město Dúma a v noci z pátku na sobotu zaútočily na několik cílů pomocí raket. Překvapil vás tento vojenský úder? A jaký je váš pohled na tento zásah?
Bezpečnostní situaci v Sýrii to určitě nezlepšilo. Pro mě osobně to bylo překvapení, na druhou stranu byl zřejmě vlastní útok s raketami omezenější, než kdekdo předpokládal. Jakási bezpečností hlediska ze strany Ruska nebo syrské armády vzala za své, možná se přihlédlo k názorům Británie a Francie, které se útoku účastnily. Z mého pohledu to ničemu nepřispělo, pokud by se mezinárodní společenství chtělo zaobírat tím, zda v Sýrii jsou, nebo nejsou chemické zbraně hromadného ničení, pak by měla zasáhnout Rada bezpečnosti OSN a toto úsilí by muselo být upřeno směrem hledání. Jedná se o políček syrskému režimu, ale nevidím, že by to situaci posunulo kupředu.
Rusko se nechalo slyšet, že tato akce nezůstane bez odezvy. Obáváte se, že může jít o předehru k většímu, mezinárodnímu konfliktu?
Jak jsem řekl, bezpečnostní situaci v Sýrii to nepomůže, spíše naopak ji zhorší. Trochu se obávám, aby se konflikt ze Sýrie nerozšířil i do jiných zemí, tedy aby se nerozrostl ozbrojený konflikt. Doufám, že dojde k jednání a že se spíše upřednostní diplomacie před eskalací konfliktu. Určitě nejsem příznivec útoku raketami a ke zničení chemických zbraní hromadného ničení nedošlo a nedojde. Alespoň co já mám informaci, jednalo se o výzkumná střediska. Samozřejmě nevím, jaké bližší informace mají zahraniční zpravodajci Spojených států a Francie.
Souhlasíte s vojenským úderem USA, Francie a Británie v Sýrii?Anketa
Jak vojenský zásah vnímáte v souvislosti s kritikou směrem ke Spojeným státům, že v cizích zemích zasahují násilím a „vnucují“ západní model demokracie?
Konkrétně tento zásah raketami byl reakcí na syrský režim, protože lhal, že nemá chemické zbraně a nepoužívá je. Já jsem poslouchal britskou premiérku Theresu Mayovou, že důvodem Británie k útoku je políček, že mezinárodní společenství dává stopku chemickým zbraním a kdo nedodržuje meze dohody, bude potrestán. Druhá část vaší otázky: rozhodně jsme zjistili, že vývoz západní demokracie do států, ať už jako Afghánistán nebo Sýrie, které mají historické, náboženské a společenské kořeny úplně někde jinde, než USA, Kanada a podobně, nefunguje. Tento vývoz demokracie západního typu není úspěšný.
Psali jsme:
Pojďme k dění v České republice. Poté, co zkrachovala jednání ANO s ČSSD, prezident Miloš Zeman doporučil premiérovi Andreji Babišovi, aby pokračoval v jednání o nové vládě s SPD a komunisty. Nakonec se však vyjednávání se sociální demokracií vrací do hry. Každopádně se zdá hnutí ANO roztříštěné v názorech na hnutí SPD, osobu Okamury i další témata. Dokáží se shodnout?
Jak je vidět z toho sledu událostí, ve své podstatě se neshodl ani poslanecký klub. Vypadá to tak, že v současné době vedení hnutí ANO zvážilo vrátit se k vyjednávání s ČSSD. Nyní je otázka, zda v úzkém vedení byl názor jednotný, a vypadá to, že nikoliv. Pravděpodobně zvážili plusy a minusy vyjednávání ať už s ČSSD, tak s komunisty a SPD. Každé vyjednávání mělo z pohledu hnutí ANO svůj význam.
Jak hodnotit doporučení prezidenta Miloše Zemana, aby se hnutí ANO - pokud se dohoda s ČSSD nepodaří - soustředilo právě na SPD a KSČM? Uškodila by taková spolupráce Andreji Babišovi?
Jestliže bylo po volbách v roce 2017 na stole několik variant, vykrystalizovaly se pouze dvě. První koaliční vláda se sociální demokracií, to znamená menšinová vláda s podporou KSČM a menšinová vláda ANO s podporou KSČM a SPD. Z toho pohledu si myslím, že pro Andreje Babiše, který usiloval o samostatné vládnutí, byla tato varianta výhodnější a zarazil ji poslanecký klub, kdy se devět, deset poslanců vyjádřilo, že mají s SPD, Okamurou a KSČM problém.
Bývalý lidovecký poslanec Ivan Gabal pak uvedl, že situace dopadla dle předpokladů. „Mají odpovědnost, nemají řešení ani alternativního kandidáta. Oba přitom vědí, že extremistická koalice bouchne veřejnými nepokoji. Zeman ale věří, že to odnese Babiš, a Andrej Babiš nemá jinou variantu než v tom namočit Miloše Zemana,“ sdělil Gabal. Komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk napsal na Twitter: „Zdá se, že si pan prezident s panem premiérem objednávají opravdu velké demonstrace. Pak samozřejmě rozjedou teorii o "českém majdanu". Máj nebude lásky čas.“ Bouchne to veřejnými nepokoji? Co nás čeká?
V současné době, pokud se chce ANO vrátit k vyjednávání s ČSSD, tak by na veřejnosti k ničemu nedošlo. Zároveň souhlasím s prezidentem Zemanem slovy jeho mluvčího, že tu odpovědnost má nyní Andrej Babiš. On od samého počátku věděl – před volbami a ještě více po volbách - jak se k tomu staví ostatní demokratické strany. Mám na mysli trestní stíhání Andreje Babiše. Vláda už mohla být hotová a mohla být hotová v několika variantách, které byly na stole. Andrej Babiš si postavil hlavu, že bude premiérem a celý poslanecký klub trvá na tom, aby byl premiérem a v tom případě vzaly ostatní možnosti za své. V případě, že by prošlo navrhované doporučení prezidenta, to znamená ANO s podporou KSČM a SPD, v takovém případě by to určitě mnoho lidí nepřekouslo a šli by demonstrovat, jako šli po zvolení Ondráčka předsedou komise.
Psali jsme:
Delegáti sjezdu ČSSD pro mnohé překvapivě zvolili poslance Jaroslava Foldynu místopředsedou. V kandidátském projevu burcoval za tradiční sociálnědemokratické hodnoty, mluvil o důrazu na lidi, jako jsou soustružníci, matky samoživitelky, stavěl se za národní zájmy nad zájmy EU apod. Vyvolalo to i kritiku, že uspěl xenofob, Putinův agent atd. Jak to vidíte? Posune nové vedení ČSSD zpět nahoru?
Vidím to spíše realisticky. Když si vezmeme, že mimořádný sjezd ČSSD má platnost jeden rok a v příštím roce by měl být další, považuji současné vedení za takzvaný krizový management. Co se týká samotného Jardy Foldyny, znám ho mnoho let, je svérázný, je zastáncem Zemana a jeho politiky a neviděl bych to tak černě. Jak ho znám z doby, kdy jsem s ním mohl spolupracovat, bude spíše umírněný. K tomu, jak jmenoval, koho zastává ČSSD: zdráhal bych se říkat, že je nějaká skupina občanů důležitější, a proto bude sociální demokracie hájit její zájmy. Není tomu tak. ČSSD pracuje pro devadesát procent, pro drtivou většinu republiky svým programem a její cíl je hájit zájmy České republiky.
Viktor Orbán počtvrté uspěl a drtivě vyhrál parlamentní volby. Vypouští věty typu „Ochráním Maďarsko“, bojuje proti Georgi Sorosovi a vzdoruje Evropské unii. Trvá na důrazném NE islámu, nepřijímá migranty a podobně. Je jeho politika tím pravým v současném dění?
Já bych odlišil to, co se říká v předvolební kampani a co v ní graduje. Slova Orbána mu umožnila dostat daleko více hlasů, než čekala opozice. Každá země včetně České republiky má hájit své zájmy. Pokud národním zájmem Maďarska je, což předpokládám, zachování křesťanství, zachování svobod, tomu rozumím, ale nemám rád strašení. Strach je dobrý rádce, ale špatný pán. Orbánovi strach pomohl k vítězství a teď on musí přispět k budoucímu vítězství. Lidé chtějí vizi do budoucnosti, se strachem nevyžijí. Nehledě na to, pokud má strach vrtkavé nohy a pokud je postavený nikoliv na pravdě, ale na dezinformacích, které jsou dávány z jedné strany, nikoliv objektivně.
Psali jsme:
Madeleine Albrightová vydala novou knihu o nebezpečí fašismu. Varuje v ní hlavně před Putinem a zmiňovaným Viktorem Orbánem. Fašismus podle ní přichází pomalu krok za krokem bez povšimnutí, dokud není pozdě. Dnes se tak prý děje v Polsku nebo Maďarsku. Nakolik vážně bychom měli brát varování Albrightové?
Rozhodně bych nespojoval současný režim v Polsku a Maďarsku s fašismem. Můžeme mluvit o tom, zda mají tendence k autoritářskému řízení státu ať už v Polsku, Maďarsku nebo Rusku. Musíme se na věc dívat z historického pohledu, protože v Rusku car vždy přišel a byl autoritářský a autoritativně řídil stát, takže v tom nevidím problém. Horší, co se může dít, jsou tendence ke změně politiky směrem k hnutím, která jsou postavena právě na strachu, na nenávisti vůči někomu a která mohou rozdýchávat nepokoje a nenávist v každé společnosti. Když společnost není soudržná, sociální, citlivá, mohou vzniknout z rádoby nacionalismu fašismus.
Počítáte mezi takové hnutí i SPD, jak se ozývá od jejích kritiků?
Nechci jmenovat konkrétní stranu, nicméně jsme měli v minulosti problémy s menšími stranami, které třeba ani nebyly parlamentní. To se však netýká pouze České republiky, ale i Maďarska a každé evropské země. Vidíme, jaké jsou problémy při sestavování vlády v Itálii, Španělsku, Německu, Řecku. Jak říkal prezident Zeman, SPD není extrémistická strana, jen má krajní názory a pokud se přetaví v ideologii, vždy to skončí špatně.
Ing. Antonín Seďa
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
