Jako bezpečnostní riziko je označována cesta poradce českého prezidenta Martina Nejedlého do Ruska. Tam jednal se svým protějškem, poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina. Martin Nejedlý přitom nemá bezpečnostní prověrku. Ministr zahraničí Tomáš Petříček k tomu řekl, že v návštěvě žádné riziko nevidí, a že šlo o dojednání budoucí schůzky obou prezidentů. Vidíte v návštěvě Nejedlého v Rusku bezpečnostní riziko?
Existují vyjádření v tom smyslu, že schůzka byla plánována už delší dobu právě kvůli setkání Zemana s Putinem. Ale zároveň se také objevila podezření, že to může mít něco společného se stavbou nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Neobáváte se toho? Zmínil jste, že záleží, zda deklarované téma schůzky bylo pravdivé…
Ano, to je ten zásadní problém vzhledem k tomu, alespoň tedy podle informací ve sdělovacích prostředcích, že u schůzky Martina Nejedlého nebyl přítomný nikdo z diplomatického sboru. Teoreticky tam měl být velvyslanec nebo jeho zástupce a nelze tedy ověřit, zda to, co bylo uvedeno v zápisu schůzky, který Nejedlý poskytl ministrovi zahraničních věcí, je skutečně pravda. Právě tohle momentálně tíží naše bezpečnostní experty, ale i experty na energie, tedy na budoucí energetickou politiku, která bude znamenat výstavbu dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany, asi nejvíce. To je zkrátka problém, který by měl být vyřešen a bohužel bude pravděpodobně záležet, jak férový bude Martin Nejedlý a jeho okolí ke všem, kdo by měli být skutečně do důsledku seznámeni s tématy a obsahem jednání, které proběhlo.
Jak neobvyklé je, že u podobné schůzky není přítomen nikdo z diplomacie?
To je relativně neobvyklé. Jednou se tak stalo, takže s tím samozřejmě máme zkušenost, ale správné by bylo, kdyby takové jednání bylo buď vedeno diplomatickým zástupcem – velvyslancem, anebo by velvyslanec přišel s expertem, který bude dojednávat celou organizační i obsahovou stránku setkání dvou prezidentů. V této podobě je to poměrně nezvyklé a není to běžné.
Právě kvůli stavbě v Dukovanech se ozývají varování před tím, aby se na stavbě podílelo Rusko nebo Čína. Někdo dokonce tvrdí, že by obě země měly být vyřazeny z možnosti se tendru účastnit. Měly by?
Je třeba znát veškeré argumenty, které jsou důvodem pro názor, že by z tendru měli být vyřazeni Rusové a Číňané. Asi a pravděpodobně bych vyloučil, zcela určitě, Číňany vzhledem k tomu, že s nimi tady nemáme téměř žádné zkušenosti ze spolupráce. Na druhou stranu u Ruska je potřeba si také uvědomit, že dvě elektrárny běží na sovětské technologie, a že řadu know-how k provozu těchto elektráren stále drží Rusové. Je třeba být opatrný.
Ale i tady lze najít nějaké společné řešení. Zcela určitě a stoprocentně musí být výstavba jaderné elektrárny a potom i její provoz ze sta procent v rukou českých tak, aby se nemohlo stát, že někdo začne zneužívat některé informace nebo některé technologické postupy. Nebo případně ještě nějaké další jiné věci, které jsou spojené s provozem elektrárny tak, abychom byli omezováni.
Psali jsme:
Radiožurnál Českého rozhlasu zjistil, že prezident Miloš Zeman žádá od Bezpečností informační služby (BIS) konkrétní jména špiónů Ruska. Rovněž chce znát operace ruské zpravodajské služby nebo jména Čechů, kteří s nimi spolupracují. I tady mne zajímá, nakolik je takový požadavek ze strany hlavy státu obvyklý a co mu říkáte?
Je jasné, že takový požadavek je absolutně nelogický, nesprávný a neobvyklý. Zpravodajské služby pracují podle nějakého vzoru a pochopitelně předávají informace orgánům, které na to mají právo – případně i prezidentovi, ale hlavně je to vláda, která úkoluje a řídí Bezpečnostní informační službu. Předává informace, které jsou souhrnem, analýzou a v závěrech doporučení, která by měla být později podkladem pro rozhodování těchto orgánů. Já musím říci, že jsem byl nadřízeným vojenské zpravodajské službě ve funkci náčelníka generálního štábu (Armády České republiky, pozn. red.) a nikdy se nadřízení neseznamovali s některými detaily operací, se jmény a podobně. To se zkrátka nedělá.
Domnívám se, že asi došlo k nějakému nepochopení nebo nesprávnému výkladu ze strany prezidenta, případně jeho spolupracovníků, protože úkol, který vydal, a co požaduje po Bezpečnostní informační službě, nemůže být zrealizováno. Došlo by k ohrožení životů řady lidí, i našich, českých, protože s tím jsou vždy spojení další lidé a naši experti. Něco podobného provedl kdysi ministr Tvrdík (Jaroslav, ministr obrany v letech 2001–2003, pozn. red.), který prohlásil, že stáhne všechny české agenty. K tomu měl tehdy nějaký důvod, který byl také víceméně nesmyslem, a mělo to nedozírné následky na kvalitu našich zpravodajských služeb.
Poslanec ODS Marek Benda ze sněmovní komise pro kontrolu BIS řekl, že žádný ředitel tajné služby na světě by takové informace nedal z ruky. S tím tedy souhlasíte?
Neřekl bych nic jiného, než řekl poslanec. To je zkrátka výrazně proti zásadám činnosti zpravodajské služby, to zkrátka nejde.
Prezident Miloš Zeman už delší dobu dává najevo svoji nevoli vůči BIS, dokonce předal jakési materiály ohledně šéfa BIS Michala Koudelky. Ten právě prohlásil, že proti bezpečnostní informační službě se chystá diskreditační kampaň. Pro Deník N řekl: „Získáváme v poslední době řadu informací o tom, že se proti službě připravuje diskreditační kampaň. To je bohužel realita, ve které musíme žít,“ uvedl, aniž by chtěl specifikovat detaily. Domníváte se, že je to možné?
Ve sporech, které existují mezi Hradem a Bezpečnostní informační službou, by obě dvě strany měly zmírnit rétoriku. Ve své podstatě to nepoškozuje ani jednu, ani druhou stranu, ale poškozuje to Českou republiku. Poškozuje to image České republiky, kde – ať už naši spojenci a přátelé, tak i naši nepřátelé vidí, jaká jsou slabá místa v našem systému a pochopitelně, že jsou schopni takových slabých míst využít. Jednoduše věci, které se týkají zpravodajství, se řeší za zavřenými dveřmi s chladnou hlavou a informace se nevynášejí ven. Tohle je podle mne svědectví, že bezpečností informační služba je pod jakýmsi tlakem, který může znamenat, že se bude dopouštět chyb a že bude některé věci tolerovat, protože se nechce dostat do konfliktu a podobně, což je podle mého názoru velmi nesprávné.
Měli bychom se vrátit zpět ke standardním vztahům, které z devadesáti procent panují na západ od našich hranic. To, že se nemusí mít rád český prezident s ředitelem BIS Michalem Koudelkou, mají mezi sebou osobní animozity, to vše je možné a nejde o něco neobvyklého. Ale pro takové osobnosti a lídry je zásadním a vždy úplně hlavním předpokladem pro výkon takových funkcí, že takové věci dovedou potlačit a dovedou pracovat, byť jsou ve vzájemně animozním stavu, na odborné linii jako reprezentanti státu. Tady je vidět, že tento vztah se zkrátka na jedné i druhé straně nezvládá.
Znamená to tedy, že vaše – v uvozovkách – rada pro prezidenta by byla, aby nechal Bezpečnostní informační službu pracovat tak, jak je zvyklá a nezasahoval do toho?
Ono to platí oboustranně. V poslední době už dělá i Michal Koudelka silnější vyjádření, která ukazují, že i on začíná mít určité problémy s udržováním komunikace mezi jím a prezidentem, která probíhá přes sdělovací prostředky bohužel na uzdě. Takže to platí pro oba dva. Oba by se měli vrátit ke standardním postupům, a pokud mají výhrady, tak ať je řeší jako skuteční chlapi, odborníci a vysocí funkcionáři, kteří si sednou a vyříkají si to z očí do očí. A nemusejí si říkat příjemné věci, ale ať si je řeknou a nejsou prezentovány ve sdělovacích prostředcích. To by zkrátka nemělo být.
Jak správně upozornil komentátor iHned.cz Jiří Šťastný, jen za poslední dva roky jsme byli svědky sporu, zda se u nás vyráběl jed novičok, dále ohledně rizika spojeného s tendrem na dostavbu Dukovan. Prezident označil zpravodajce za čučkaře, odmítl Koudelku jmenovat generálem… To vše jsou věci, které spory provázejí, a které tedy podle vás dělají špatné jméno České republice. O čem svědčí, že se situace dostala do tohoto stavu?
Nevím, co je tím původním hlavním momentem, který inicioval ony vztahy. Často je prezentováno, že Bezpečností informační služba vidí hrozby v Rusku a Číně a Pražský hrad a prezident právě naopak. Já si myslím, že to není úplně přesné. Právě proto, že lidé v čele státu a bezpečnostních služeb jsou schopni ve většině státu jednat skutečně velmi čestně, otevřeně a vyříkat si i nepříjemné věci, tak tady dochází k nějakému jinému procesu, který je opravdu na základě už i osobních, až nepřátelských stavů. Samozřejmě že může mít prezident větší sympatie vůči Rusku a Číně a jiní zase například bezpečnostní experti mají názor opačný, ale v tomto případě by měl prezident respektovat většinový názor, který dnes v České republice, v bezpečnostní komunitě existuje. A Koudelka by zase pravděpodobně neměl komentovat některé aktivity prezidenta.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
