Ať si Německo a Francie nakládají uprchlíky rovnou na afrických březích, když je zvou. Neřešíme osudy jednotlivců, ale cílenou invazi, udeřil tvrdě poslanec Chalupa

Jak vnímáte současnou gradující uprchlickou krizi ve vztahu k České republice?

Situaci, pokud jde vyloženě o ČR, nemohu označit jako kritickou. Jenže ČR je přirozenou součástí evropského prostoru a migrační krize (toto označení je zcela na místě) velmi závažným způsobem ohrožuje obecnou bezpečnost Evropy jako takové. Z tohoto pohledu vnímám situaci za skutečně kritickou. Zaprvé dlouhodobá vstřícnost spolu s podceněním vrůstající eskalace přílivu uprchlíků, zadruhé podle mého názoru zcela autonomní a nevhodný politický přístup reprezentací zejména Německa a Francie a dále dlouhodobá neschopnost EU zajistit plnění existujících smluv, právního rámce azylové politiky a důsledné zajištění ochrany schengenského prostoru, je příčinou procesu, který se dostal do stavu, u kterého nelze s jistotou tvrdit, že je vratný. Na místě je samozřejmě i okamžité zahájení diskuse o tom, nakolik stávající mezinárodní, evropská a národní legislativa vyhovuje nové, od nedávné minulosti zcela zásadně odlišné bezpečnostní situace ve světě.

Pokud přece je tento proces ještě vratný, bude to vyžadovat rychlou realizaci řady možná i bolestivých opatření, značné bezpečnostní a ekonomické úsilí s tím, že se to vše pravděpodobně odrazí určitým způsobem na životě každého z nás. Domnívám se, že další, mohutnější vlna migrace začne s evropským jarem… Odhaduji, že nejpozději do února musí mít Evropa jasno a musí být definitivním způsobem zorganizována ochrana vnější hranice schengenského prostoru. V opačném případě, Bůh s námi. Pokud jde o uprchlíky – ano, jako každému člověku je mi jich líto, ale my jsme je nezvali, zvalo je Německo, Francie a další členské státy EU. Nechť se tedy především tyto státy postarají o bezpečnost jimi pozvaných „hostů“, mohou je nakládat rovnou na afrických březích a dopravovat si je přímo na své území, aniž by tím zatěžovali ostatní členské státy EU. Pak budou uprchlíci, tím mám na mysli ty, kteří si zachraňují životy, v bezpečí a budou, to je také důležité, mimo vliv mafií a obchodníků s lidmi.

Je mi líto, ale zde neřešíme osudy jednotlivců, ale dobře organizovanou, cílenou invazi obrovské skupiny lidí z jiného kulturně-náboženského okruhu s cílem, který byl zcela jasně x-krát definován náboženskými vůdci islámu. Tato masa je nyní nevědomou a v budoucnu vědomou součástí celkové strategie globálního rozšíření islámu. V jaké formě – to si může představit každý z nás. Byl jsem zvolen zejména proto, abych hájil zájmy českého státu a svých spoluobčanů, nikoliv zájmy migrantů (opakuji, je mi jich líto) či občanů Německa, Francie a dalších států podobného smýšlení.

Německo, Slovensko i Rakousko uzavřelo hranice, my zatím ne… Myslíte, že u nás to není potřeba? Nepůjdou běženci k nám, když se nedostanou na místa, kam měli původně namířeno?

Myslím, že zatím taková situace nenastala, nicméně vláda je připravena přistoupit k takovému kroku, pokud to bude situace vyžadovat. Kam půjdou běženci, těžko říci. Logické je předpokládat, že budou přirozeně hledat cestu nejmenšího odporu. Nicméně znovu opakuji, problém se musí řešit vně Schengenu, nikoliv uvnitř.

Blok proti islámu včera symbolicky blokoval hranice. Myslíte, že je to řešení?

Není. Máme k dispozici demokraticky zvolenou politickou reprezentaci (poslanci PSP ČR mají k dispozici celou řadu pracovních orgánů, jejichž agendou je mimo jiné i bezpečnost a obrana, včetně migrační a azylové politiky), máme zde funkční vládu a celý státní, odborně vybavený aparát, který se problematikou každodenně zabývá. Politici tedy mají trvalý dostatek relevantních informací a možnost věci diskutovat a řešit odpovídajícím způsobem v závislosti na aktuálním stavu. Předseda vlády se na toto téma zcela jasně vyjádřil a ČR je připravena zajistit ochranu hranice v krajním případě i s využitím armády ČR. Osobně mám pocit, že někteří nezvolení ambiciózní politici, spoluobčané či skupiny obyvatel řeší něco, k čemu jim sice nechybí emoce, ale objektivně nemají dostatek podkladů a informací a uměle suplují činnosti a aktivity, které stát evidentně a odpovídajícím způsobem zajišťuje. Obávám se laciného populismu a vytváření problémů a pseudoproblémů tam, kde vlastně nejsou. Všichni bychom měli být při posuzování dění kolem nás obezřetní a uvážliví a věci posuzovat s rozvahou.

Myslíte, že naše hranice může uhlídat pár desítek policistů navíc?

Myslím, že ne. Na druhou stranu, pokud se nemýlím, nikdo nehovořil o pár desítkách policistů. Je také vhodné se zamyslet nad tím, co je to ona hranice, která by měla být hlídána. Určitě nejde o kdejakou lesní paseku. Bezpečnostní složky mají k dispozici informace a plány pro řešení různých situací, včetně vytipování míst, která jsou z mnoha různých důvodů předurčena k ostraze před uvažovanou hrozbou. S využitím nejenom stacionárních, mobilních, létajících technických prostředků a prostředků, kterými je armáda schopna posílit příslušníky policie, nebudou nároky na lidskou sílu nijak enormní. Nepochybuji o tom, že bezpečnostní složky budou schopny zajistit hranici ČR proti neoprávněnému pohybu efektivně a spolehlivě.

V Dolním Dvořišti se mluvilo už před několika měsíci o tom, že se zde objevilo několik utečenců v kasinu. Pokud se to stane, jak se mají místní lidi zachovat?

Já bych se obrátil na Policii ČR.

Co si myslíte o opatření Maďarska?

Nejsem maďarský občan, nejsem maďarský politik odpovědný maďarským občanům za bezpečnost. Pokud jde o můj pohled „zvenčí“, v žádném případě se necítím být oprávněn jejich postup kritizovat. Domnívám se, že Maďarsko své problémy řeší, i s ohledem na „pomoc“ Bruselu, nejlépe, jak dovede a mám pocit, že jejich postup, když nic jiného, významně přispěl k urychlení nutné celoevropské diskuse nad tím, „co dál“. Díky za to.

Nemůže to ale vyvolat nějaký větší konflikt mezi Maďarskem a Srbskem? Srbsko řeklo, že si nenechá vracet uprchlíky, že se bude třeba i bránit.

Nějaký drobný konflikt to jistě vyvolat může, nedomnívám se však, že by šlo o něco závažnějšího. Nicméně opět podotýkám, že příčinou i takových situací je zejména postup Německa, které otevřelo „dveře dokořán“ a vy (tranzitní země) si s tím poraďte, jak umíte.

Německo dočasně zavedlo kontroly na hranicích s Rakouskem jen pár dní poté, co kancléřka Merkelová přišla s velkorysou nabídkou poskytnutí azylu pro 800 tisíc běženců. O čem to svědčí?

Svědčí to o evidentní bezradnosti a chaosu v politickém rozhodování politické reprezentace Německa, která se vlastní vinou dostala do nezáviděníhodné situace. Pravděpodobně čelí stále většímu rozkolu jak ve vládní koalici, tak i rostoucímu odporu vlastních občanů. Svědčí to i o arogantní nekomunikativnosti německé reprezentace, která neuznala za vhodné o připravených krocích informovat EU, natož země nesoucí tranzitní náklady. Je to projev nesolidnosti a neodpovědnosti u partnera, u něhož bych to, i s ohledem na jeho postavení v rámci EU, vůbec nepředpokládal.

Německo ubytovalo uprchlíky i v bývalém nacistickém koncentračním táboře. Co na to říkáte?

Nevím, jak bych to měl komentovat, je to problém Německa a je to dle mého názoru další důkaz o jisté bezradnosti a nepřipravenosti Německa na hosty, které si o své vlastní újmě dlouhodobě zvalo do své země. Pokud se na to podíváme z pohledu jisté symboliky, určitě to vyvolá určité reminiscence na minulost, ale opět, je to problém Německa, ne náš.

Jak se díváte na kvóty a co si myslíte o názoru, že by státy, které je nepřijmou, měly přijít o část evropských peněz?

Kvóty jednoznačně NE. Je to politicky korektní nesmysl, ať se to posuzuje z jakéhokoliv úhlu pohledu – politického, právního, organizačního. Vydírání a hrozby? Určitě to nepovede k posílení důvěry mezi členskými státy EU. Navíc začíná být zřejmé, že Německo, respektive EU, takto ani z hlediska evropského práva nemůže postupovat. Pokud by se hlasování v Bruselu mělo odehrávat dle vzorce „vy budete pro a pak budou dotace, pokud ne, pak dotace nebudou“, souhlasil bych s názorem, že se Evropský demokratický parlament změní na mocenský nástroj rovnějších mezi dříve rovnými. Pak by se oprávněnou otázkou stalo to, zda chceme být součástí takového spolku.

Objevují se názory, že obnovení kontrol na německo-rakouské hranici kvůli přílivu běženců do Německa je začátek konce schengenského prostoru. Nebo, že se schengenský prostor rozpadá a měli bychom raději vystoupit z EU. Co si o tom myslíte?

Může to tak být interpretováno, stát se může všechno. Nicméně si myslím, že takto současná situace zdaleka nestojí. EU i jednotlivé státy jsou v jakési křeči, kdy každý stát, zejména pak tranzitní země, řeší svou situaci s prioritním zájmem chránit vlastní území. Ale to není jejich vina. Je to důsledek neschopnosti EU řešit efektivně a rychle nastalý problém, který zde latentně existoval několik let. Není příjemné zjistit, že EU není tak akceschopná, jak bych předpokládal. Jsem otřesen ve své důvěře v to, že by Evropa mohla řešit i další společné bezpečnostní ohrožení tak, jak by bylo třeba. Ale, jak praví lidová moudrost, všechno zlé je k něčemu dobré.

Současné zkušenosti musí být zásadním způsobem zohledněny při nezbytné diskusi o změnách, ke kterým musí v EU dojít, nevyjímaje diskusi o vzniku evropských ozbrojených sil. Řešením není vystoupení z EU, řešením je aktivně přispět ke změnám ve strukturách EU tak, aby beze zbytku reflektovala zájmy svých členských států v návaznosti na globální i bezpečnostní změny, ke kterým v posledních letech došlo.

Poměrně tvrdě se vyjadřuje například vicepremiér Andrej Babiš. Požaduje okamžité svolání mimořádného evropského summitu, na němž by špičky Unie řešily zastavení přílivu běženců do Evropy. Souhlasíte s tím?

Beze zbytku.

A co vytvoření táborů pro uprchlíky mimo Evropu? Jak moc je myšlenka aktuální? Je to řešení?

Je to jedno z řešení, jak bylo výše uvedeno. EU se musí sejít a věci vyřešit, rychle a zásadně.

Co říkáte na to, že předseda Juncker a kancléřka Merkelová používají v rétorice styl „Pojďte k nám a zůstaňte“? Nebylo by lepší hovořit spíš o tom, že jsou v Evropě běženci dočasně? A jak vy byste řešil situaci s uprchlíky? Jaký konkrétní dopad to bude mít podle vás nakonec na Českou republiku?

Jak jsem již výše uvedl, nesouhlasím s dlouhodobou azylovou politikou Německa, Francie atp. Co říkají, je jejich problém, my říkáme něco jiného.

Pokud jde o uprchlíky, v této chvíli bych navrhoval zahájení masivní vojenské pozemní operace proti ISIL, nejlépe pod záštitou OSN. Dále vedení efektivní hybridní války proti mafiím a obchodníkům s lidmi, proti radikálnímu islámu, zejména pak na ohrožených území – odradit uprchlíky od cesty do Evropy. Dále vytvoření evropských bezpečnostních sborů (kombinace policie a armády) vybavených lidmi, potřebnou technikou a technologiemi, včetně právního aparátu k provádění účinné ochrany EU. Nasazení pobřežní a námořní ochrany hranic schengenského prostoru, včetně budování oplocení na exponovaných místech. Vojenské operace na moři a na hranici afrických teritoriálních a mezinárodních vod, uprchlíky nekompromisně dopravit zpět na místa, odkud byli vypraveni, a to na africké (asijské) pobřeží a následně potopit přepravní lodě (využití satelitního pozorování a vzdušných pozorovacích prostředků v hraničních vodách). To by umožnilo znevěrohodnit mafie v očích těch lidí, kteří by chtěli jejich služeb využít.

Navrhuji také tvrdý a rychlý mezinárodní postup proti mafiím a obchodníkům s lidmi, dlouholeté tresty, zabavení majetku, zmrazení finančních kont (finanční policie, tajné služby…). Státy, které uprchlíky vyloženě zvou, nechť si na vlastní konto zajistí jejich dopravu ze zemí, odkud lidé prchají, přímo na jejich domácí území (tedy s vyloučením účasti tranzitních zemí). Důležité je přísné dodržování existujících právních norem týkající se azylové politiky, ale jen do té doby, než bude provedena urychlená změna těchto právních norem tak, aby reflektovaly aktuální situaci, a ne situaci před deseti let. S nelegálními imigranty musíme zacházet podle práva, jejich dočasným místem pobytu budou utečenecké tábory do doby, kdy budou navráceni do tzv. bezpečných zemí (zajištění života, zdraví, žádný nadstandard).

Navrhuji zavedení nekompromisního návratového mechanismu, zavedení „zelené“ EU karty opravňující k pobytu jen při splnění řady podmínek (znalost řeči, nalezení zaměstnání, ubytování…), snížení podpory pro azylanty na úroveň odpovídající pouze základním životním potřebám, a nikoliv ve výši standardu minimální mzdy (např. v ČR). Dále zásadní zlepšení prorodinné politiky v evropských zemích, v rámci EU vyčlenění finančních prostředků a tyto kontrolovaně vynaložit na budování infrastruktury v tzv. bezpečných zemích (utečenecké tábory, školy, nemocnice, vodovody…) nebo na přímý nákup území k tomuto účelu mimo území EU atd.

Vyjmenoval jsem několik opatření, o kterých lze uvažovat, nicméně si uvědomuji, že na řadě z nich musí být minimálně evropská, ne-li celosvětová shoda. Vliv na ČR tak či tak má migrační krize již nyní – minimálně v tom, že se vede široká diskuse o otázkách souvisejících s fungováním EU a s řešením zajištění národní i alianční obrany a bezpečnosti. Politické reprezentace jsou donuceny diskutovat problematiky, kterým se dlouhodobě vyhýbaly.
Pokud to dopadne dobře, vyjde z toho ČR i celá EU posílena a mnohem lépe vybavena pro řešení jiných a v budoucnu možná i závažnějších krizí, než je tato migrační krize. Věřím, že tomu tak nakonec bude. Pokud to dopadne špatně, tak i kdybychom se „na hlavu stavěli“, budeme v budoucnosti více a více součástí stále méně a méně demokratické Evropské islámské unie. Doufám, že je to jen šílená sci-fi představa.