Syrští sirotci zahýbali Sněmovnou i médii v posledních dnech. Návrh europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout padesát dětí ze Sýrie neprošel. Jak vy hodnotíte celou poslaneckou diskusi? A měli bychom dětem ze Sýrie pomoci?
K té debatě se nechci vyjadřovat, protože byly slyšet názory různé, od velmi, řekněme, racionálních, a to dokonce i protichůdných, nicméně racionálních, až po různé demagogicko-předvolební žblebty. Můj postoj je takový, že každý člověk musí být otevřený k pomoci jiným lidem, to znamená samozřejmě nejen ve své rodině, ale i ve svém okolí. Jsem přesvědčen, že i jako stát musíme být rovněž otevření a kdekoliv pomáhat. Co se týká dospělých utečenců, běženců, problémů v Africe nebo v jiných částech světa, tam máme pomáhat a zasazovat se spolu s mezinárodním společenstvím o to, abychom zlepšovali podmínky lidem u nich doma. To je první věc. Ale co se týká malých dětí, jsme schopni je na nějaký čas přijmout. Pokud se najdou i pěstounské rodiny, tak Syřané byli, jak víme, vždy vzdělanou skupinou. Jestliže jde o kojence nebo velmi malé děti, neměl by to být problém. Něco jiného je, jestliže by byli dětmi nazývání náctiletí mladíci, to je skutečně jiná kategorie.
Fotogalerie: - Další vlna EET
Jak raději pomoci sirotkům ze Sýrie?Anketa
Václav Klaus mladší řekl, že syrské děti patří hlavně do Sýrie. Sýrie prý nevydává k adopci děti tak nízkého věku, takže to leckterý politik označuje za politický humbuk. Je to politický humbuk?
Já nevím. My se totiž nebavíme o konkrétních případech, my se bavíme o postoji, zda jsme schopni. Já tvrdím, že ano a jsme schopni, a na ochotu pomoci se právě musíme naladit. Postoj, že tady běhají teroristé a lidé nenávidějící Evropany, ať už je přijmeme, nepřijmeme, pomůžeme, či nepomůžeme, chápu. Ale co se týká dětí, musíme mít postoji jiný. A pokud by bylo potřeba, měli bychom umět pomoci.
Zmínil jste humanitární pomoc v Sýrii, kde bychom měli přidat. Máme se cítit zodpovědní za to, co se tam děje?
Každý z nás je zodpovědný za to, aby potíral zlo, s nímž se setká. Když máme mluvit o tom, že jsme stát, tak jsme určitě spolu s ostatními členy OSN zodpovědní za tuto planetu Zemi podle toho, jak se chováme. A když jsme zodpovědní minimálně tím, abychom spolurozhodovali, tak bychom měli rozhodovat správně i o pomoci v těch jednotlivých zemích. A to třeba i ozbrojené pomoci ve smyslu, když někde nějaký kmen vraždí jiný kmen tak, jak jsme viděli v Africe sekání rukou a podobně, tak určitě nemůžeme být neteční. Nemáme však o tom dlouho rokovat, ale jako OSN zasáhnout a zabránit tomu.
Jiří Čunek
Miroslava Němcová z ODS přirovnala pomoc syrským dětem k situaci, kdy Nicholas Winton pomohl zachránit stovky židovských dětí z Československa. Dají se tyto věci srovnávat?
Srovnávat se asi nedají. Ale minimálně se dá srovnat ta chuť pomoci. On také mohl říci: mně to je jedno, já se o cizí děti v cizí zemi nebudu zajímat. My bychom vlastně postupovali úplně stejně. To znamená, že my je dokonce ani nemusíme přijmout, my musíme vytvořit prostředí v jejich zemi, aby mohly být tam. I to je pomoc. Ale pokud mají teď zrovna zemřít, tak je vezmeme sem a třeba za rok, když se situace v Sýrii zlepší, aby se mohly vrátit, tak je vrátíme. Ochota být spoluodpovědní s ostatními musí být a Winton tu sílu a ochotu v sobě měl. Navíc on sám riskoval, zatímco my tady nijak neriskujeme a můžeme pomoc poskytnout, aniž se ohrozíme.
Jak vy reagujete na odpor Bruselu proti Maďarsku? Parlament schválil zahájení řízení, mluví se o pošlapávání evropských hodnot, zpochybňování svobodu tisku. Nelíbí se jim ani politika premiéra Viktora Orbána, který začal proti migrantům rázně jednat.
Musím říci, že pokud se neděje něco podobného tomu, jak jsem popsal, tedy sekání rukou a podobně, nechť nechají každý stát, ať si ve své zemi dělá pořádek sám. Druhá věc je, jestli náhodou Evropa, a já jsem přesvědčen, že určitě, dělá mnoho věcí špatně a také špatně myslí. Spousta věcí, ať už se týkají genderu, ať už se týkají postoje, řekněme, k rodině, kdy dává stejná práva rodině jako jiným svazkům, se Evropa podle mne chová nesmyslně a sebezáhubně. Také Evropa nemá děti, takže nakonec vymře, když to tak půjde dále. Takže v mnohém Evropská unie ukládá státům podmínky a způsoby, které nejsou v pořádku.
Jestliže říká, že v Maďarsku není svoboda soudu, tak u nás naopak je taková, až si někteří soudci dělají úplně, co chtějí, a nikomu to tady nevadí. Tedy vadí, ale jen občanům, jež jsou postižení takovým jednáním. Ostatní to nechává v klidu. A není v pořádku ani takový postoj Evropské unie. Faktem je, že některé státy, zvláště rozvinuté západní Evropy, mají soudy na určité úrovni a vůbec nechápu, že tady, v Maďarsku a v postkomunistických zemích jsou na mnohem horší úrovni. Mnoho soudců jsou bývalí komunisté, kteří si chrání svoje soudruhy a možná mají stále stejný způsob myšlení. Pak jsou další, kteří jsou natolik neoliberální, že rozhodují také špatně. Postoji Evropské unie nerozumím.
Chová se nesmyslně a sebezáhubně i v tomto případě Maďarska tak, jak jste řekl v případě genderové politiky? Jak hodnotit krok, že chce zahájit proti Maďarsku řízení?
Já to neschvaluji. Ale pro každou věc musíme mít správný výraz a správnou sílu. Tohle řízení není tak daleko a ještě ani nevím, jak bude pokračovat. Tam bych tak tvrdý výraz nepoužil.
Migrační krize se promítá i do volební kampaně v České republice. Vidíme billboardy o bezpečných hranicích a podobně. Je to z vašeho pohledu logické vyústění věci, nebo populistická taktika?
Je to nutný proces vycházející z těch předcházejících chyb. Špatně jsme tuto situaci odhadli a vždy jsem říkal, že my neumíme dokonce řešit ani situaci s romskou komunitou, se sociálně vyloučenými komunitami a troufáme si bezbřeze přijímat komunity, které jsou na řešení daleko složitější. No a teď se to ukázalo. Ale trvalo to. Takže jde o určitý proces, ovšem nyní už se zase vše přehání na druhou stranu. Ti, kdo mlčeli, i když za to byli zodpovědní, budou teď tahat za jiný konec provazu. Tak už to ale v politice chodí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
