Američané už jen diskusí přenést část jaderných zbraní z Německa do Polska překvapili. Nebo vlastně – nepřekvapili…?
Tisíce vojáků, vědců, odborníků, filmařů viděly, co jaderné zbraně dokážou. Logika je taková, že v případě použití jaderných zbraní není vítěze a není ani poražených. Všichni prohrávají. A smysl války, co je historie historií, je vždycky jen ukrást nepříteli jeho bohatství v různých formách, ať jsou to již nerostné zdroje, ať je to světské bohatství, tak to v tomto případě postrádá smysl. Nebylo by co a komu ukrást. Dlouhou dobu by podstatná část Země byla neobyvatelná. Doporučil bych současným lídrům, aby nový světový pořádek uzákonil, že stratégové rozhodující o výrobě a rozmísťování a eventuální užití zbraní hromadného ničení včetně samozřejmě jaderných musejí mít děti, vnuky a vnučky a při jejich rozhodování jim budou sedět na klíně. Pro mne je studenoválečnická logika rozmísťování jaderných zbraní na území států, které je nevlastní, dnes nesmyslná, zastaralá, odporná a dozvěděl jsem se tuto informaci s naprostým zděšením.
Smyslem našeho ATOMMUZEA, které provozuje Nadace Železná Opona, je mimo jiné varovat současnou, ale hlavně budoucí generaci, aby to, co jsme si prožili my, naši otcové či dědové, se již nikdy neopakovalo. Na světě neexistuje destruktivnější schopnost, než mají termojaderné aplikace jaderných zbraní. Nemají destrukční limit. Opakuji, je to absolutní zbraň, lidstvu není znám fyzikální proces, který je v případě vojenského použití destruktivnější. A uvažovat o tom, že by se tyto zbraně měly rozšiřovat a opět přemísťovat na území států, které je nevlastní, je skutečně děsivá představa.
Starý kontinent, respektive jeho západní část, je přeplněn americkými nukleárními zbraněmi, že?
Po pádu železné opony, během relativně velmi krátkého času byly z východní Evropy, kde byly celkem ve dvanácti lokalitách rozmístěny sovětské jaderné zbraně, přemístěny do Ruska a delaborovány. Proběhly dohody mezi oběma supervelmocemi a bývalá východní Evropa je dnes bez jaderných zbraní. V západní Evropě i po třiceti letech jaderné zbraně stále zůstaly v pohotovosti. Jsou v Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku, samozřejmě ve Francii, Velké Británii, které mají své vlastní. Co je na tom krajně znepokojující, není to, že Francouzi a Britové mají své jaderné zbraně, ale Němci, Italové, Belgičané a Nizozemci mají americké jaderné zbraně na svém území, nejsou jejich majiteli a nedisponují jimi. Množství, ráže, typy a rozmístění je všeobecně známo.
Myslím, že jedna z věcí, ve které by měli mít světoví stratégové už opravdu jasno, je, že pokud existuje devět států na světě, které vlastní jaderné zbraně, tak ať si je nechají na svých územích, ale ať je nerozdávají na jiná cizí území. To by snad už po těch třiceti letech mohlo být ustanoveno jako celosvětový strategický axiom, který by měl být neporušitelný. Tedy – nechte si své jaderné zbraně na svém vlastním území! To je první a pak druhá veledůležitá věc, která mne vždy v případě, kdy se začne takto děsit a hrozit jadernými zbraněmi, napadne, je – kdo koho ohrožuje. Kdo je ten nepřítel, proti kterému potřebujeme mít na území našich sousedů jaderné zbraně. Kdo to je?
A ještě dodám. Myslím, že mnozí světový lídři často vůbec nevědí, co jaderné zbraně jsou a o čem mluví, když o nich rozhodují. Povinně bych zavedl návštěvu strategických raketojaderných jaderných instalací, ATOMMUZEA v Míšově, bývalé jaderné střelnice v Kazachstánu a lékařské fakulty v Semipaltinsku speciálně oddělení, kde jsou v lihu vystaveny genetické malformace lidí, kteří se rodili po 132 testech v ovzduší provedených v 300 km vzdálené jaderné střelnici.
Ještě k Německu – přece tento stát má zvláštní statut, protože se nemohlo aktivně zúčastňovat vojenských misí, mohlo řešit jen týlové zabezpečení – i když nyní už je to jinak – také je zajímavé, že, protože donedávna to tak bylo, přitom jsou na jejich území jaderné zbraně…
To byly dohody, které byly udělány po skončení druhé světové války, Německo bylo okupovaná země a byla to nárazníková zóna tak jako Československo bylo nárazníková zóna při potenciálním vojenském střetu dvou systémů bipolárního světa. Další paradox, se kterým se člověk po třiceti letech těžko vyrovnává a reflektuje to i současnou mediální kampaň, je primitivní dezinformování o historii. Faktem zůstává, že tehdejší Sovětský svaz a USA byly spojenci, a to téměř na život a na smrt a 80 procent tíhy ll. sv. v. (historiky celosvětově uznáno) bylo na tehdejším SSSR.
Z globálního pohledu postrádá smysl malicherná diskuse např. o tom, kdo osvobodil Prahu nebo Plzeň. Spojené státy dobře věděly, že pokud by se tehdejšímu nacistickému Německu podařilo porazit tehdejší Sovětský svaz, a mělo by za sebou ještě téměř celou Evropu, její ekonomický a průmyslový potenciál, tak by na pořadu dne byly Spojené státy. Ty byly v podstatě vojensky neuhajitelné, když si k tomu vezmete ještě Japonsko. USA a SSSR byly opravdu spojenci na život a na smrt, ale krátce po pádu Německa za Churchillova mohutného přispění téměř obratem vznikla železná opona. To byl zatím nejděsivější vojensko-zpravodajský projekt moderní lidské civilizace. Bipolární logika studené války vyplodila nejděsivější zbraně lidské historie a obě strany zbrojily beze smyslu. Existoval potenciál, který byl schopen osmnáctkrát zničit celou zeměkouli. Jaký smysl to dávalo, když to přece stačilo jen jednou.
Na to navazuje další šílenost, která už tu rezonuje stovky let, a to je rčení, chceš-li mír, připravuj válku. To je přece úplně absolutní nesmysl. Je to přece základní princip kauzality – chceš-li mír, připravuj mír. To je, jako kdyby se řeklo – zaseji žito a chci sklidit brambory. Ovšem skupina lidí a možná i firem na těchto nesmyslech vydělává obrovské peníze. Dobře si pamatuji z dob mé závodní a sportovně-diplomatické aktivity v triatlonu, že Němci nikdy nechtěli jaderné zbraně na svém území. Myslím, že po druhé světové válce se v rámci možností, které tehdejší světový systém umožňoval, poučili. Pamatuji si, že tam byly dříve bouře proti jaderným zbraním a ještě nedávno tam byly demonstrace.
Polsko je téměř nadšeně vítá, i když tam samozřejmě jsou historické konotace ke vztahu k Rusku nebo Sovětskému svazu. To je ovšem neopravňuje k tomu, aby na jejich území, byť na americké základně, byly zbraně. Ale tenká linie je porušena, protože jaderné zbraně jsou i v Rumunsku…
Tak. K tomu jsem četl prohlášení Lecha Walesy, kterého si člověk musel nesporně vážit, pamatujeme si jej z osmdesátých let, kdy byl největší osobnost protirežimních aktivit v Polsku, vedl stávky a připadal mi jako velice odvážný člověk. Teď, když jsem četl jeho prohlášení, proč bychom my – tedy Poláci – nemohli mít jaderné zbraně proti Rusku na svém území, nevěřil jsem svým očím. Pana Walesu bych velice rád pozval, ať se přijede podívat do ATOMMUZEA do Míšova. Osobně se mu budu věnovat. Myslím, že o tom, co jsou jaderné zbraně schopné udělat se světem, nemůže mnoho vědět. Nikdo normální nemůže chtít na svém území cizí jaderné zbraně. Nevěřím, že naši hrdí polští přátelé by se takové strategické hlouposti mohli dopustit a po jejich historických zkušenostech oživovat studenoválečnickou rétoriku.
Nevím, proč by se globálně nemohlo uzákonit, že když bohužel už vlastníte jaderné zbraně, tak tu hrůzu jste laskavě povinni si na svém území trvale ponechat.
Psali jsme:
A pak se ten klub devíti rozšiřuje o Izrael, Severní Koreu, Pákistán…
Majiteli jaderných zbraní je devět států. Fakt je, že i prostřednictvím mezinárodních organizací si už pečlivě jeden hlídá druhého. Třeba Írán je dnes pod kontrolou. Smlouva, která byla realizována Mezinárodní atomovou agenturou, že Írán bude jen obohacovat palivo pro své eventuální mírové jaderné využití, v podstatě funguje. Více a více lidí si uvědomuje, že jaderné zbraně jsou nepoužitelné. Je to jenom obrovský nástroj k vyvolávání strachu. Na rozdíl třeba od biologických nebo chemických zbraní. Představte si, že po třech měsících zkušeností s C-19 by čistě teoreticky někde unikl umělý vir 100násobně efektivnější než C-19 jako skutečná biologická zbraň. Uměla by nějakým geneticky účinným způsobem vyselektovat a napadnout pouze biologii nepřítele. Hrady, zámky, rybníky, továrny, galerie, zlato, nerosty, domy, to by všechno netknuté zůstalo. Ale nebyli by lidi, nebo jen minimum. V tomto případě to jistý válečný smysl má, ale použití jaderných zbraní je vojensko-strategický nesmysl.
Prospívá České republice účast ČSSD na vládě?Anketa
Nu ale před pár lety se vlastně hovořilo o neutronové zbrani, že tam ty hodnoty zůstanou, jen lidi nebudou…
Neutronová zbraň byla geniální dezinformace, kterou s prominutím sežral celý svět. Neutronová zbraň je normální klasická atomová bomba. Stejně zničí okolí, jen má výrazně posílenou složku produkce neutronů. Neutrony skutečně zabíjejí živou sílu, ale nechají se jednoduše odstínit vodou nebo parafínem. Hlavní smysl, proč byla vyvinuta neutronová bomba nebo lépe zbraň, byl, že v případě, že by nepřítel zaútočil, tak by se proti jaderným zbraním nepřítele vyslaly rakety s tzv. neutronovou hlavicí. Ty by se nechaly explodovat ve vzduchu v těsné blízkosti nepřátelských raket a tok neutronů by zažehl jaderné hlavice nepřítele. S určitou jistotou by došlo k jejich výbuchu a destrukci ještě ve vzduchu, a nikoliv na území nepřítele. To byl hlavní smysl neutronové zbraně. Že se říkalo, že to zabije lidi v tanku a tank bude dál existovat, to je taková tříprocentní pravda. A takových dezinformací bylo daleko více.
Bylo lépe, před dvaceti třiceti lety, když nyní čteme, že USA odstupují od další smlouvy, kontrolního leteckého monitorování, třeba cvičení. A to byla přece další pojistka míru…
Určitě. Studenoválečnická logika přivedla bipolární svět na pokraj katastrofy. Byla plná zášti, nenávisti, podrazů, podvodů. Tato logika, které jsme se chtěli zbavit, existuje dál. Zbavujeme se vzájemné důvěry a důvěry v mezinárodní dohody a v mezinárodní právní systém vůbec… ale bez důvěry to dál nepůjde!!! Cílem je opět jenom děsit, vyvolávat strach a na konci tohoto řetězce jsou organizace a společnosti, které na tomto stavu vydělávají. Tahle logika by už měla být třicet let pryč, koho zajímají jejich trvalé hrátky se strachem! Lidé chtějí žít většinou normálně. Bohužel ještě musejí existovat armády, kdyby někomu přeskočilo v hlavě, ale i na to by měly být dokonalé právní a mocenské pojistky mezinárodních organizací.
Ovšem jsou státy, které nemají armádu. Jedním z nich je například latinskoamerická Kostarika.
Ano. A vidíte, normálně tam žijí a nikoho ani nenapadne je napadnout. Jestliže máte jadernou zbraň, okamžitě se dostanete do hledáčku armád světových velmocí. To je logické.
To trvalé hledání nepřítele, vyvolávání strachu a hledání hrozeb, které neexistují, to už známe a máme za sebou. Myslím, že stratégové by už mohli konečně přijít s druhým kladným polem.
Když papež v loňském roce byl v Japonsku a navštívil Nagasaki, tak to, co tam řekl, by se mělo vytesat. Je to hluboká lidská a strategická pravda. Vyzval ke globálnímu jadernému odzbrojení, prohlásil, že „… vlastnictví jaderných zbraní je neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství“. Jejich použití v Nagasaki a následně Hirošimě označil za zločin. A odmítl jejich použití jako zastrašovacího prostředku, který pomáhá zajistit mír. Disponování jadernými zbraněmi podle papeže navozuje pouze falešný pocit bezpečí. Tak to je od začátku atomového věku.
… a také to přece stojí nemalé peníze, které mohou být přesunuty tam, kde je to skutečně potřebné…
Všechno je to jenom obyčejná technika, počítače, fúzní a štěpitelná forma hmoty. Jakákoliv technika může udělat chybu. Může se stát chyba, omyl. Jen USA za dobu studené války přiznaly 32 havárií jaderných zbraní. Sověti jich měli podobně. Rozdíl byl v tom, že USA jaderné zbraně převážely po většině svých základnách po celém světě. Disponují celkem 831 základnami, z toto 192 mimo území Spojených států. Sověti měli tehdy jaderné zbraně pouze na svém území a od roku 1969 a 1970 ve svých satelitech – v Polsku, NDR, Československu, Maďarsku a Bulharsku.
Všichni jsme věřili, že pádem Varšavské smlouvy logicky končí i NATO. To je třeba považovat za školní příklad relikvie studené války.
Ještě bych uvedl slova papeže Františka: „Obrovské množství peněz, vyplýtvané na závody ve zbrojení, je do nebe volající urážka, kdy miliony dětí a rodin žijí v nelidských podmínkách.“ Když byl v Chile, vyjádřil obavy, že svět stojí na pokraji jaderné války. Já si myslím, že nikoliv. Generálové, vědci a stratégové, kteří skutečně vědí, co dovedou jaderné zbraně, viděli jejich testy, dobře vědí, že jsou nepoužitelné. Byl by to zločin apokalyptických rozměrů.
Bohužel neexistuje vize budoucího světa bez jaderných zbraní. I generace našich vnuků se s nimi musí naučit žít, pokud se světoví stratégové konečně neprobudí z jaderného blouznění. Když už existují a nejsme nemocné mocipány schopni přesvědčit o jejich nesmyslnosti a likvidaci, pak by se nový světový pořádek mohl alespoň po 75 letech jejich existence shodnout na tom, že vlastníci JZ je smějí mít výhradně jen na svém území. Ať si to s nimi vyřídí jejich daňoví poplatníci.
Závěrem jen skromně dodám k velikánovi katolické církve.
… nejen použití, ale i příprava a rozmísťování jaderných zbraní a nejen na cizím území by mělo být označeno jako zločin. Neexistuje totiž žádná logika, která by to ospravedlnila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
