Babička mě učila, že dlužit je neslušné. Teď EU všem říká, že je to normální. My ty dluhy nasekáme, zoufá si venkovský starosta a senátní kandidát

Anketa

Do jakého filmu byste nejraději zařadili postavu Václava Havla?

88%

hlasovalo: 13254 lidí

Máme za sebou jeden z nejdelších summitů EU. Evropští lídři nakonec po pěti dnech schválili podobu obnovy ekonomiky. Výsledek si pochvaloval například i semilský poslanec a předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský, který na sociální síti uvedl: „EU je po dnešku silnější, soudržnější, solidárnější a ještě více spolupracující. A takovou ji v současném globalizovaném světě plném politiků, kterým překáží demokracie, potřebujeme. Jsem zastánce evropské federace. A tohle je důležitý krok k ní.“ Na jeho slova však kriticky reagoval europoslanec ODS Jan Zahradil: „Tomu se už ani nemohu zasmát. Obraty jak z Rudého práva před rokem 1989. Zbývá dodat společným dluhem za šťastnou evropskou budoucnost a věčné časy a nikdy jinak… Rád bych věděl, jestli je tohle oficiální politika STAN. Připadá mi totiž, že je tam řada normálních lidí, kteří by na úrovni své obce nikdy nepřipustili to, co tady EU právě provedla na úrovni celého kontinentu.“ Jak se na výsledky summitu díváte vy?

Nejsem odborníkem na Evropskou unii, ani na ekonomiku. Jsem starosta, který řídí obec o velikosti cca 800 lidí 29 let. Ale – tzv. „Podpora ekonomiky“ po čínské chřipce mi připadá velmi zvláštní. Problém vidím ve dvou rovinách:

A. Opravdu se jedná o „podporu ekonomiky“? Jsem již starší člověk, který něco přečetl. Stejně tak jsem člověkem konzervativním. Přečtete-li si něco o Velké hospodářské krizi, tak zjistíte, že nikdo nikoho nezachraňoval. Ekonomika se očistila a pomohla si sama (sebeočišťující proces). Dnes se údajně zadlužením prodlužíme do prosperity. Myslím, že takto to nefunguje a zanedlouho bude muset přijít zásadní reforma ekonomiky v Evropě. Pamatuji se, že jako student jsem zaregistroval informaci, že Škodovka v Mladé Boleslavi vyráběla cca 150 000 kusů vozů za rok. V loňském roce vyrobila Škoda Auto přes 1 000 000 kusů vozů. K tomu připočtěte PSA Kolín, Hyundai Nošovice… Kam se všechny tyto vozy prodají? A to je jen malá, nepatrná ukázka dle mého názoru nesmyslu, kam se naše ekonomiky řítí a na jaké problémy se „zadělává“.

B. Tzv. Společný dluh, tak to je kategorie uvažování, kterou mi „hlava nebere“. Rozumím tomu, že když všichni budeme dlužit všem, tak se jedná o zajímavou atmosféru pro budoucí vládnutí v Evropě. Ale již moje babička říkala, že „dlužit je neslušné“. Chápu jako starosta i člověk, že někdy se nelze vyhnout přijetí úvěru – půjčky. Ale vždy by mělo být prvořadé, co nejrychleji se dluhu zbavit – uhradit. Chceme „vychovávat“ občany, aby se nezadlužovali a pakliže ano, tak jen v nezbytné míře. A EU právě těmto občanům ukazuje co? Že dlužit je normální? Není! Jak s oblibou říkám: „Jednou tento mejdan, který zde prožíváme, bude muset někdo zaplatit!“ A ten někdo jsou naše děti, vnoučata a pravnoučata. V každé rodině se starší generace snaží, aby jejich potomci nezdědili dluhy a závazky. My s klidným vědomím dluhy „nasekáme“…

„Nalijme si čistého vína, klidně italského. Takzvaný fond obnovy EU je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie“, píše v Reflexu ekonom Lukáš Kovanda. Dá se to takto říci?

Jak jsem uvedl výše, nejsem odborníkem na ekonomii. Ale říká-li renomovaný ekonom, že Fond obnovy EU je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie, nevidím důvod tomu nevěřit. Již dlouho se mluví o předluženosti Itálie, respektive jižních států Evropy a tento způsob rozhodnutí EU by k tomuto závěru – záchrana italské ekonomiky – odpovídal.

Zadlužujeme se však i v České republice. Exprezident Václav Klaus nedávno na Primě řekl, že považuje deficit rozpočtu na letošní rok 500 miliard za rozhazování peněz, které stejně nevyřeší dopady ekonomické pandemie. „To, co se děje teď, je pro mě konec světa. Pouze rozvrátíme své finance. Dluhy budou splácet nejen naše děti a vnuci, ale i vnuci našich vnuků.“ Vzhledem k tomu, že v důvodech k vaší kandidatuře do Senátu píšete, že chcete, aby vaše dcery a vnučky žily v nezadluženém státě, jak pohlížíte na deficit rozpočtu vy?

Víte, ekonomika obcí a krajů je spojená nádoba s ekonomikou státu. My starostové, primátoři, hejtmani… okamžitě na daňových příjmech vidíme, jak se daří ekonomice jako celku. A byla léta hojnosti, následovaly roky bídy a moudrý správce veřejných financí si v době hojnosti činí rezervy. Nejste populista, abyste v době hojnosti vyplundroval obecní kasu, a když přijde hubenější rok, abyste si okamžitě půjčoval.

Paradoxní na tom pak je, že stát kontroluje, jak vy hospodaříte a vydává vám „vysvědčení“. Kdyby jakákoli obec, resp. kraj, hospodařil jako stát, tak ten který starosta, resp. hejtman, už dávno „sedí“.

Jste dlouholetým starostou Kravař (29 let, to už je na nějaký metál). Pokud byste měl říci, jaké největší problémy nyní řešíte, co by to v době koronavirové bylo? Nejsou to peníze v důsledku nynějšího výpadku daňových příjmů?

Budete se, pane redaktore, divit, ale největší problém v současné době nevidím ve výpadku daňových příjmů. Největší problém vidím v nekoncepčnosti a nekompetentnosti špiček naší politiky právě v souvislosti s koronavirovou krizí. Závěry a nařízení jsou každý den jiné, jedno popírá druhé a obyčejný člověk se v množství často protichůdných informací těžko orientuje. Možná je to smysl, nevím. Mám-li říci, co mi nejvíce vadí ve vztahu k obcím a městům? Je to neustálé ořezávání významu slova „samospráva“. Samosprávy se stávají „fickami“ centrálních orgánů a takto je k nim přistupováno a jednáno s nimi.

Také si přejete, aby vaše dcery a vnučky žily ve svobodné společnosti a s rostoucím znepokojením sledujete každodenní omezování svobody. Pokud zůstaneme v České republice, jak se to u nás projevuje?

Nedovedete si představit to množství kontrolorů, kteří rok co rok navštíví a kontrolují obce. Nedovedete si představit to množství zákonů, zákazů, vyhlášek, nařízení…, která jsou rok co rok nakládána na obce. To se s rokem 1991, kdy jsem jako starosta začínal, vůbec nedá srovnat.

V západních zemích probíhá určitá forma kulturní revoluce, která se projevuje mimo jiné tím, že nastává konec „srandy“, aspoň některé. Stahují se filmy a seriály, které najednou neodpovídají duchu doby, a jsou shledány závadnými. Například se to stalo seriálu Little Britaine (Malá Velká Británie), který stáhla BBC i Netflix. Co říkáte tomuto trendu?

Na tento trend pohlížím velmi znepokojeně a ptám se, co čeká naše děti, vnoučata a pravnoučata? Asi nic příjemného. Ale věřím, že se snad do vedení států dostanou normální lidé, kteří ctí tradiční lidské, evropské hodnoty. Zkrátka, že zase zažijeme demokracii, kdy většina vládne.

V rozhovoru pro Echo francouzský filozof a spisovatel Pascal Bruckner upozorňuje, že Západ otroctví nevymyslel, ale zrušil. Přesto propadl sebemrskačství. Jak toto sebemrskačství hodnotíte?

To tzv. sebemrskačství zcela zapadá do současné velmi zvláštní doby. A v době hojnosti a blahobytu je k podobným excesům velmi blízko. V minulosti tomu tak vždy bylo, ale pak přišly války, krize a svět se následně vrátil k normálnosti. Vezměte si jeden pohled: Kolik dnes vyjmenujete státníků? Asi to bude velký problém. Ale politiků, resp. populistů, vyjmenujete celou řadu. A státník se od politika liší tím, že vidí za horizont jednoho volebního období a říká i nepopulární věci, které mu i možná dočasně odradí budoucí voliče. Ale je to státník.

Zvláště vyhrocené je to ve Spojených státech amerických. Co podle vás právě nyní v USA sledujeme? Jde o věc, která může ohrozit základy americké demokracie?

Znovu říkám, nejsem diplomat a odborník na Ameriku. Myslím, že se rezignovalo právě na principy demokracie. A to je jistě cesta do pekel a umetání cesty a otvírání prostoru pro nedemokratické projevy a chování.

Na závěr zpátky do Česka, a to konkrétně na Českolipsko. Kandidujete jako nezávislý do podzimních senátních voleb (nominovala vás ODS) a jste 29 let starostou Kravař. Zajímavé je, že mezi vašimi soupeři se to hemží také starosty. Ať už obhájce Jiří Vosecký, který je dokonce starostou s velkým S, neb ho nominovali Starostové pro Liberecký kraj. Kandidovat bude sociální demokrat Jaroslav Křupala, starosta Vrchovan, podporu Trikolory má další starosta – tentokrát Provodína – Jiří Štěrba. A připočíst můžeme i bývalého starostu Ralska, komunistu Miloše Titu. Čím si tento jev vysvětlujete?

Trend většího zapojování starostů do celorepublikové politiky je dle mého názoru jednoduchý. Jedná se o osobnosti, které prokázaly, že umí různé společenství (obce, města) řídit. Požívají přirozenou autoritu – podívejte se na důvěryhodnost starostů, respektive obecních zastupitelstev. Většina z nás ví a zná, jak stát funguje (různé státní instituce, vodárenský průmysl, školství, sociální problematika, zdravotnictví…). A jako bonus navíc starostové většinou při vyřčení kritiky zároveň nabízejí i řešení. A to přeci není málo.